Rudý kapitán

„Potrebujem vedieť kto to bol!“ Než začnu o tom jaký film je, tak bych rád podotknul to, že knížky pana Dána čtu již od roku 2010 a díky knize Červený kapitán, jsem se do této série knížek naprosto zamiloval a dodnes zůstávají mojí nejoblíbenější četbou. / Začal bych jednoduše tím, že na filmu je dokonale poznat dělnická práce každé scény. Auta, kanceláře, byty, tužky, oblečení. Vše je naprosto perfektní a dobové. Úvodní titulky jsou naprosto skvělé. Následuje první překvapení a to, že se tvůrci rozhodli přidat do filmu i drobné pomrkávání na čtenáře knížek. Příběh totiž nezačíná podle knihy, ale ukazuje rekonstrukci starého případu, kteří znají fanoušci knížek. A sice drobných pár sekund Bestie je pro mě osobně velmi příjemné překvapení. Film jsem měl možnost vidět v originálním jazyce a mohu říct, že jsem opět velmi rád. Slovenský jazyk k tomu zkrátka patří a dodal filmu správnou atmosféru. Za herce mohu říct, že Maciej Stuhr je jako Ríša Krauz velmi dobrý a Maciej dokázal vystihnout jeho povahu více než obstojně. Tedy až už jako otec od malé Laurinky, tak manžel a i jako drsný policista s horkou hlavou. Taky už asi začnu mluvit o srovnání s knihou. A to bohužel tak, že tento film nemá s knihou vůbec nic společného. Jména, prostředí, nález kostry s hřebíkem v hlavě, ano. Ale zbytek je důmyslná práce autorů vytrhnout důležité pasáže z knihy a ty předělat, zkombinovat, a nebo, jednoduše překroutit pro filmové plátno. / Rudý kapitán je skvělý film. Atmosféra ve filmu je parádní. Co se týče výpravy a kostýmů, tak jsem jednoduše neviděl lepší tuzemskou práci. Nikdy. Je pravda, že samotný děj má svoje chybky, ale ve výsledku se skutečně jedná o ryzí krimi thriller z prostředí Československa. / Jako adaptace knihy pana Dána je to bohužel naprosto strašné. Postavy z knih mají ve filmu zcela jiné role. Kancelář 141 a její osazenstvo jednoduše nemá žádný prostor a tak z mordparty Kuky, Váňa, Hanzel, Burger a Krauz. Je to pouze poslední zmiňovaný, který je na scéně. K mému překvapení jsem se tedy nedočkal žádných brilantních dialogů z knih, které jsem si tak moc oblíbil. A vlastně jsem se nedočkal ani toho nádechu atmosféry této kanceláře, která je v knihách popisovaná s tvůrčí dokonalostí a s nadšením. (Dokonce i chybí moje oblíbená část knihy.) Nehledě na to, že příběh stojí na těchto postavách a tvůrci filmu vytvořili vlastní one-man show. / Další, co by se dalo vyčíst je postava Ivana Canise, ze kterého tvůrci jednoduše udělali zcela jinou charakterní postavu, než ve skutečnosti je. Fanouškům knih se tedy alespoň může líbit prostředí Našeho města a samotná budova U dvou lvů. / Jaký je tedy můj názor na Rudého kapitána? Film jsem si v kině maximálně užil a jednoduše říkám, že film se mi líbil. Snímek totiž jako sám o sobě je skvělý. Ale jako adaptace knihy Dominika Dána je to s prominutím velmi mizerné. S knihou to tedy nemá vlastně vůbec nic společného. Vím, že to bude pro mnohé matoucí, ale já v tomto případě dokázal odlišit od sebe knihu a film. Snímek si totiž rozhodně znovu pustím. A to ne pouze jednou. Ale bohužel ho nikdy nebudu spojovat s knihou. Jestli to je tak správně, to nevím. Vím, ale jistojistě, že knihy budu stále hltat se svojí vizí kanceláře 141 a film si rád pustím, až budu chtít vidět výbornou detektivku z našeho prostředí, které je neskutečně autentické. A vypadlo jako z oka roku 1992. [Viděno v originálním znění](90 %) (10.03.2016) (méně) (více)