Ave, Caesar!

Nepodceňovanější film roku 2016. Přitom je to místy až anarchisticky zábavná coenovská bláznivina, která zvysoka kašle na příběh, ironicky tepe do současného i minulého Hollywoodu a vzdává hold 50. letům. Dvacet čtyři hodin ze života Eddieho Mannixe, který řeší problémy - a že se jich najde. Spousta skvělých herců (nejzajímavější je mladík Ehrenreich), suchého humoru, který nejede na první dobrou, ale je za ním mnohem víc. Já na coenovskou hru přistoupil a válel se smíchy po celou dobu stopáže. Podvratné vtipy ovšem vyvažuje zobrazení mého milovaného Hollywoodu z 50. let. Jasně, ne všechny Mannixovy případy byly tak zajímavé, bez dějová linka se Scarlett Johanssonovou a Jonahem Hillem bych se zcela obešel,ovšem všechny ostatní to bohatě vyvažovaly. Pásová výroba dementních westernů, nesmyslné společenské filmy, opulentní biblické velkofilmy, přiteplené muzikály a úplně vypatlané filmové hvězdy. A do toho banda komoušů a spousta narážek, odkazů a skrytých vtipů. Prostě paráda. A pokud si tu někdo stěžuje, že to nepochopil, protože nemá nakoukáno, tak je chyba u něj, ne u Coenů. (27.05.2018)

Krizový manažer v továrně na sny a přetvářku těžký chleba má, aneb se satirickou láskou na téma hollywoodská éra kočičího zlata.. Prakticky neomezená tvůrčí svoboda Coenů se začíná stávat dvojsečnou zbraní, obzvláště když hodně výpadů cílí jen na úzký okruh zasvěcených. Sice opakovaně prokazují, že mají retro prostor v malíku, ale tentokrát zůstal pocit, že si postavy různě pokřiveného charakteru zasloužily na úkor pomrkávání na cinefily mnohem více péče, tak jak se to podařilo u Bartona Finka. Taneční výstup a ponorkový nástup stepujícího teplomilného soudruha Tatuma byl zážitek srovnatelný s očividnou zkušeností ze zvracejícího koně, močícího hada či podvyživeného Jonaha Hilla.. (07.07.2016)

Scénáristickou, potažmo filmovou tvorbu bratří Coenů mám ve velké oblibě. Líbí se mi na ní skvěle načrtaná přímočarost a břitké dialogy, které ji doprovázejí. U Hail Caesar ale jakoby na všechno tohle zapomněli. Film je totiž zbůhdarma poslepovaný koktejl nepochopitelných scén a nevyužitého potenciálu látky a zúčastněných herců. Typický "Coenovský" humor zde funguje jen v několika málo vzácných příležitostech, jelikož většinu stopáže zaberou dialogy o politice a ekonomii, ze které mi šla až hlava kolem. Je velká škoda, že to dopadlo takto. Potenciál zde byl, nicméně se ho tentokrát nepodařilo chytit a ukočírovat. „Tell them, "Thanks, but no thanks." That short enough for you?“ (28.05.2016)

Ave, Caesar a trochu tápu! Jediné slovo, které mě při konci filmu napadlo byla nekonzistentnost. Námět naprosto skvostný a výprava přímo malebná, ale jen mi to prostě nedrželo pohromadě. Coenovic rochnění se v bizarnostech je nesmírně zábavné a je tu široká paleta vtipných scének, ale nepronikl jsem do toho kolotoče, jak by mělo být hodno. Příběh mi tak trochu unikal a nejsem si jistý, jak snímek uchopit. Tři hvězdy myslím hovoří za vše. (29.02.2016)

Zatim to nejslabsi, co jsem od Coenu videl. Filmu se neda uprit naprosta reziserska jistota, skvela vizualni stranka, sestava skvele hrajicich super sumpatickejch hercu v cele s Brolinem a Ehrenreichem, paradni atmosfera zlaty ery Hollywoodu, ale cely se to silene rozpada na jednotlivy sceny. Stridaj se tu tak perfektni vtipny scenky s par wtf momentama, kde jsem premejslel, jestli to je mysleny vazne, do toho par velkolepejsich zaberu a sem tam trochu hluchy misto a po skonceni filmu jsem si rikal, o cem ze to vlastne melo bejt a co tim vlastne chteli rict. Ne ze bych se nejak zasadne nudil, ale v kontextu filmografie Coenu je tohle proste slabsi. (09.11.2021)