Ave, Caesar!

Slabší Coenovce chybí nějaká příběhová struktura, vlastně příběh samotný. Hvězdné nadsazené scénky sami o sobě mají atmosféru i zajímavou svéráznost, jenže pouze slepené dohromady nedávají žádný pořádný výsledek. Přičemž by ke zdárnému konci stačilo zahrnout pointy jednotlivých scének, přidat pár řízných vtipů a ukončit vše odvážnější rukou. 50 % (03.03.2016)

To, že tento film bude vzpomínat na starý Hollywood v polovině minulého století, s tím se dalo počítat. To, že v něm bude miliarda nekonečných narážek byla taky vlastně samozřejmost. Jenže to, že si bratři Coeni arogantně mysleli, že všichni víme všechno o Hollywoodu a veškeré narážky nejenom, že pochopíme, ale budeme se jim nutně smát, tak to byli dost na omylu. On tenhle film totiž zase tak vtipnej není a to ani přesto, že tu hlavní roli má Josh Brolin se svým producentem, což by samo o sobě mohlo vytvořit tucet nekonečně vtipných scén. Jenže to by ten humor nesměl být sušší jak Martiny na Panenských ostrovech. Škoda, mám Coeny rád, ale tenhle film byl děsnej. (15.06.2016)

Krizový manažer v továrně na sny a přetvářku těžký chleba má, aneb se satirickou láskou na téma hollywoodská éra kočičího zlata.. Prakticky neomezená tvůrčí svoboda Coenů se začíná stávat dvojsečnou zbraní, obzvláště když hodně výpadů cílí jen na úzký okruh zasvěcených. Sice opakovaně prokazují, že mají retro prostor v malíku, ale tentokrát zůstal pocit, že si postavy různě pokřiveného charakteru zasloužily na úkor pomrkávání na cinefily mnohem více péče, tak jak se to podařilo u Bartona Finka. Taneční výstup a ponorkový nástup stepujícího teplomilného soudruha Tatuma byl zážitek srovnatelný s očividnou zkušeností ze zvracejícího koně, močícího hada či podvyživeného Jonaha Hilla.. (07.07.2016)

Ave Caesar predstavuje to, čo súrodenecká dvojica autorov ovláda dlhé roky najlepšie - vytvára presvedčivý, organický a maximálne uveriteľný fikčný svet, plne vystihujúci to najlepšie z adjektíva "coenovský". .......... Film nadšene evokuje vyumelkovanú charizmu hollywoodskych produkcii 50-tych rokov, modeluje svet ich zákulisia spolu s dobovým politickým chvením a vystavuje ich ostrým žihadlám autorskej irónie a zmyslu pre zachytenie absurdity. Archaické postupy klasického Hollywoodu sú naviac dômyselne zakomponované do rozprávania (patetický rozprávač, občasné a vkusné ulietavanie na estetike noirového filmu...) , neostávajú len pri fragmentálnych simuláciách dobovej produkcie vo filmoch vo filme, čo ich robí dynamickejšími. A zároveň sa tu objavuje menšia vada. Priam cirkusová rozkoš z oživovania starého sveta sa nevyhla samoúčelným momentom, z ktorých naviac vyčnieva napr. prebytočnosť stepovacej scénky z muzikálu alebo hranie sa s lanom. Na druhú stranu, prvá spomenutá scéna dokáže stále vitálne napomáhať "zeitgeistu" filmu a tá druhá je jednoducho gargantuovsky vtipná. Ave Cesara sa vlastne celkovo nedá odtrhnúť od slova "maniera". ............... Ak mám Ave Caesar porovnať s minulým počinom bratov Coenovcov - Inside Llewyn Davis, vyhráva u mňa novinka. Predošlý príbeh folkového hudobníka , témou aj spracovaním prístupný širšej diváckej škále strieda manieristické cinefilné vtipkovanie, ponúkajúce viac vzrušenia a pozornosti než retro absurdita prežívania v zapadnutých hudobných kluboch. Aj za cenu miernej straty zmyslu pre mieru. (06.03.2016)

Tento snímek bratrů Coenových mě nadšením nikterak nenaplnil, ale na druhou stranu mě taky psychicky nezdeptal. Je pravda, že mě film místy nudil, musím ale zároveň přiznat, že mě některé momenty hodně bavily (mořská panna, ilegální buňka komunistických scénáristů, Laurence Laurentz a Hobie Doyle). Zvlášť postava, kterou hrál Alden Ehrenreich, byla skvělá a scéna, v níž se setkává s Laurencem, mě absolutně dostala. Abych to shrnul, zklamání ani nadšení se nedostavilo, takže průměr. (14.11.2017)