Vzkaz v láhvi

,,PŘÁL BY SIS, ABY TĚ BŮH UDĚLAL SILNĚJŠÍM, ABYS MĚ MOHL ZASTAVIT? BYL JSI TADY A NIC JSI NEZMĚNIL. A BŮH SE NEZJEVIL..“ /// Standartní severská krimi (nadstandartní světová) o jednom vírošukovi, ve který nejde ani tak o Boha, jako o smrt. Oddělení „Q“ je fajn, ale doufám, že Harry Hole bude jinačí kafe! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2009 napsal Jussi Adler-Olsen, neznám. 2.) Když se řekne máma, vidím nůžky. 3.) Thx za titule „Jemu, tedy IDžORovi“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (06.10.2016)

Rutinná a neprekvapivá prvá polovica sa rýchlosťou vlaku prehupne v drsnú, vypätú a temnú druhú polovicu. A tá výdatne uspokojí. Záporák slušný, taky slabší Edward Norton, ale na duo prevítov z druhého dielu nemá. Komplexnost dvojky (Zabijáci) trojka nedosahuje, zostáva mierne nad jednotkou (Žena v kleci), teda veľmi dobrým žánrovým remeslom. (27.06.2016)

Filmová qéčka rostou případ od případu. Na mém hodnocení se tady odráží i fakt, že thrillery s náboženskou tématikou patří k mým oblíbeným, ale to není v tomto případě to zásadní. Moland do toho po trochu nezáživném začátku šlápl, děj nabral spád a film začal plnit všechno, co od od krimi-thrilleru očekávám. Byla tu ta správná atmosféra podpořená napětím, které se místy dalo krájet. Vydařila se vlaková sekvence, která do určité míry obstarávala akční složku. A i když si člověk říká, že se to do thrilleru o psychopatovi a unesených dětech nehodí, dokázal mě film místy i rozesmát. Osvědčenému detektivnímu páru se navíc postavil parádní záporák, takže jsem si mohl na konci spokojeně mlaskat. 90% (10.07.2016)

Možná dobře natočený...možná dobře zahraný... možná tam byla i velice povedená hudba. Ale díky debilnímu scénáři a režisérovy, který to nechal být, se z herců pomalu ale jistě stále více a více stávali buď "tušitelé" a nebo retardi. Škoda, čekal jsem opravdu hodně, ale bylo jen veliké zklamání. Za mě 45% (24.02.2017)

„Co je? Mysleli jste, že vás necháme vyslýchat naše lidi bez účasti místní policie?“ - „Jo.“ Po Ženě v kleci a Zabijácích jsem se na Vzkaz v láhvi moc těšil. Ústřední pár detektivů jsem si již dávno oblíbil a stejně tak očekával vše, co oba výše zmíněné díly nabízely. I když jsem moc nechápal, proč přišla změna režiséra. Nakonec jsem za ni rád. Nejenže Moland „dodržel“ atmosféru a styl původních dvou dílů, dokázal je ještě vyšperkovat. A to až tak, že se mi „trojka“ líbila prozatím překvapivě nejvíc. Režisér se nebál přitlačit a mnoho scén bylo opravdu parádních. I když několikrát to až přehnal (přeživší útoku nůžkami, nehlídaný pacient, oživování). Ne však v případě hlavního záporáka, který je možná místy až moc suverénní, ale ta stylovost a charisma z něj doslova prýští. A také znovu plesám nad humorem, možná ještě o něco černějším a nekorektnějším než dřív. K 5* chybělo tentokrát opravdu málo. „Carle, známe se léta. Moje víra tě nikdy nezajímala.“ - „Doufal jsem, že to přejde. Že je to zlozvyk. Jako kouření a homosexualita.“ (08.01.2017)