Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Film, který má k Rowlingové blíž než všechny Potterovské adaptace dohromady. Spisovatelka (a nyní scénáristka) měla konečně možnost vyprávět tak, jak je zvyklá – do pozadí ustupuje dramatická zápletka o záchraně světa a dvě hodiny sledujeme prozkoumávání všemožných zákoutí fikčního světa. A to mi vlastně vyhovuje. Vždycky jsem měl radši její exkurze ke studentské detektivce a středoškolskému dramatu v důkladně zmapované kouzelnické společnosti, než celý ten (trochu otravný) příběh „chlapce, který přežil“. V každé knize si Rowlingová dávala záležet na tom, aby do posledního detailu popsala fungování různých systémů (kouzelnický a mudlovský svět), institucí (Ministerstvo kouzel, Bradavice, koleje), zájmových skupin (Smrtijedi, Fénixův řád, Brumbálova armáda), specifických lokací (Prasinky, Zapovězený les) a především velkého množství vztahů mezi hrdiny. Druhá Fantastická zvířata pracují podobně. Ano, dají se shrnout jako film, v němž „má Grindewald sraz“ a „Mlok sto třicet minut pátrá a nic nenajde“, ale byla by to škoda! Naopak navrhuji obrátit pozornost k objevování nových součástí fikčního světa (kouzelnická Francie, Cirkus Arcanus, Francouzské Ministerstvo kouzel), prozkoumávání nových vztahů (Mlok – Theseus – Leta, Grindewald – Brumbál, Credence – Nagini – Grindewald), ale i prohlubování vztahů dříve ustavených (Jacob – Queenie, Mlok – Tina). Nehledě na to, že všechny postavy jsou vystaveny působení dvou odlišných systémů, které zastupují Grindewald s Brumbálem a postupně se drolí do osobních podzápletek. Důležitou roli pak hrají samotná fantastická zvířata – Niffler, Kelpie, Matagot a Zouwu přináší vždy fascinující a odlišné typy atrakcí. // Grindelwaldovy zločiny jsou spíše o testování alternativních způsobů vyprávění v hollywoodském filmu, které sice můžeme chápat jako selhání, ale mnohem větší odměna přichází ve chvíli, kdy přistoupíme na jejich pravidla. Svět se nepřizpůsobuje vyprávění, ale vyprávění světu. // Nehledě na nádherně nedoslovné a nestigmatizující vyobrazení Aspergerova syndromu u hlavní postavy. (05.01.2019)

Osobně nechápu, jak to někdo může považovat za nudnou záležitost (stejně jako například v případě Relikvie Smrti - část 1). Akce je sice pomálu, ale o to víc to tvůrci vynahrazujou poměrně komplikovaným (rozhodně ne vycucaným z prstu, jak nejen zde někteří tvrdí) uvedením do širšího děje, přesvědčivými herci, fantastickou hudbou a kamerou, a naprosto skvělým závěrem (hejtujte Deppa jak chcete, ale jeho Grindelwald je prostě supr a porovnávat ho s Voldermortem je asi jako srovnávat Hraběte Dooku s Kylo Renem). Ohledně těch údajných scénáristických děr, o kterých se všude píše, se jen chytám za hlavu. Na celým filmu jsem našel jen jednu a o té si myslím, že na ní bude navazovat vysvětlení v dalších dílech. Zbytek věcí se dá naprosto snadno vysvětlit, když člověk jen trochu dává pozor a pamatuje si minulej díl. Zvířátka samotná samozřejmě opět super, ikdyž rozhodně neměla takovej prostor jako v minulým díle a Brumbál vyvedenější a podobnější své HP verzi, než jsem čekal. (20.11.2018)

Jako zapřísáhlý fanoušek potterovského univerza, který z fleku odříká jména a názvy drtivé většiny tamních postav, zaklínadel nebo míst, si nějak automaticky, vyjma Prokletého dítěte, držím od souvisejících "Rowlingovin" odstup - a filmová Fantastická zvířata zatím krásně vykreslují proč. Jedničku jsem ještě pozitivně akceptoval pro navrstvení potenciálně zajímavých postav a konfliktů a pro vizuálně obohacující rozšiřování známého fikčního světa, dvojku nyní z podobných důvodů upřímně nesnáším. Je až neuvěřitelné, že se vůbec dá vrstvit tolik kladných aktérů s propletenými vztahy na jeden tak mocný záporácký subsvět, aniž by se v tom filmu ve finále něco pořádného semlelo. V průběhu vás vlastně ani nenapadne, kam vyprávění směřuje, protože ono prostě nikam cílevědomě nesměřuje, nýbrž jen hloupě oddaluje setkání všech postav, aby zbyl čas na zvířata, romantiku a flashbacky pro blbečky. Stále sice věřím, že další pokračování dokážou všechny zdánlivě nadbytečné motivy osvětlit, ale to nic nemění na tom, že dvojka Fantastic Beasts je hrozná nuda, v níž se jenom vykrádá dříve viděné a gradace je vlastně stagnace s mnoholičným lektvarem. Zlatá první část Relikvií, která měla několik highlight sekvencí a jasný vypravěčský směr - tady jsou fajn jenom Bradavice, mladý Brumbál a jedna intimní scéna s Mlokem a Tinou, která skrývá skutečné emoce. Jinak mi vymažte paměť a o nic mě neochudíte.. (15.11.2018)

(74%) Viděno v kině. Když to tak vezmu zpětně, říkám si, jestli jsem první film nenadhodnotil. Ale uklidňuji se, že mě to opravdu hodně bavilo, tak těch 5* zatím nechám. Zatímco toto pokračování mi už jako velká pecka nepřijde, přesto to nemůžu nijak výrazně kritizovat. Zase to má lepší, pozvolnější, ale propracovanější děj. Depp mě zde moc ale nebavil, nevzbuzuje moc respekt. Ostatní postavy včetně hlavních hrdinů mě ale bavily včetně mladého Brumbála. Potěší spoustu odkazů na H.Pottera. Například bradavice, Nicolas Flamel atd. Akce mi zde přijde ještě víc digitálnější než v posledních částí Pottera. Ale jsem s ní celkem spokojen. Finále není tak grandiózní, ale má dost emotivní a dobrou atmosféru. Hudba super. No, co k tomu dodávat ? Víc to pitvat nebudu. Bavilo mě to stále hodně, ale hit z toho určitě nebude. Doufám, že další díl bude uzavřením Grindelwalda, jinak to bude ještě více natahované. (25.11.2018)

To jsem nečekal. Po předchozím filmu, který se mi tak líbil, přišel druhý díl od naprosto stejných tvůrců... A je o tolik horší. Nuda, známé postavy, na nichž mi najednou jaksi nezáleželo, a nové postavy, které na tom byly dost podobně, jejich plytké dialogy, akční scény bez větších nápadů a lákadla jménem Johny Depp i Jude Law jen pramálo využitá. Zatímci předchozí film odhalil nové kapitoly harypotterovského světa a příjemně ho rozšířil, tenhle ho akorát podivně zamotává. Dvě a půl. (23.11.2018)