Ready Player One: Hra začíná

Na READY PLAYER ONE mě zaujala spousta věcí, ačkoli tedy nejsem hráč počítačových her a kinematografické pocty shledávám inspirativnějšími v "jonesovkách" - leč nechám si je ještě projít hlavou (teď jsem se vrátil z kina... ano, konečně), takže jen pár hrubých poznámek. ___ Je to každopádně suverénně vyprávěné - přičemž jednoduchý příběh o mladých rebelech je toliko prostředek, materiál k ozvláštňujícímu uchopení. Velmi silným nástrojem je střídání dvou hlavních vertikálních subsvětů: reálně-fikčního a virtuálně-fikčního. Finále vystavěné na souběžném prolínání obou dvou je inscenačně i vypravěčsky čistší a přehlednější než v jiných filmech s tímto konceptem - NEKONEČNÝ PŘÍBĚH, MATRIX, POČÁTEK, ačkoli každý volil jinou taktiku, jak s ním naložit. Velmi účinné je v něm zejména zpomalení a zklidnění namísto sbíhavé eskalace napětí. ___ To by nemohlo fungovat, kdyby nás film velmi soustavně pomalu, leč v železném rytmu neseznamoval s postavami v jedné poloze (OASIS), v druhé poloze (realita) a v postupné syntéze těchto poloh, jež vede k bezmála novým postavám (plus je tam pěkný motiv vztahů mezi nimi, třeba pouze naznačený nerozvíjený milostný trojúhelník, vlastně dva...). Pravdou je, že na rozdíl od většiny diváků jsem si na READY PLAYER ONE užíval hlavně opojnou filmařinu, precizní vypravěčství a schopnost logicky přeuspořádávat dominantní hodnoty společně s hrdinou, aniž by to působilo jako teze, k níž se chce dospět... protože vyplývá z logiky jednání kladných postav. Více po čase na poznámkách. (11.04.2018)

Je skoro nemožný na jedno zhlídnutí zaregistrovat všechny odkazy, sama jsem málem jeden přehlídla, takže vypisovat sáhodlouze, co všechno a kdo všechno ve filmu je, to je úkol do kterýho se nikomu nechce. Jenže já mám všechny své (dva) fanoušky ráda a tak se s tím poperu a vypíšu to - "Jsou tam všichni a ve všem". Tak to by bylo, nezapomněla jsem na nikoho a na nic a dokonce mi to nezabralo ani moc místa, jaká jsem? Kurevsky genitální, naprosto suterénní a celkově vzato exkrementně nadprůjemná bytost. Ale nebudu se tu chválit, tohle všechno dávno víte a spíš si trochu zašpekuluju - Fuckt se divím, že holka, která má mateřský znamínko přes půl ksichtu, nevyužije příležitost a v herním světe si ho z tlamy neodstranní. Já se dělat do virtuánální reality tak si rozhodně přidám tak 15cm, zvětším nulky na pevný čtyřky a celkově z té vyblité, zdrchané rákosky, která na mě každej den čumí ze zrcadla v marné snaze být sexy, udělám pořádnou micinu, že by každej avatar honil kládu či leštil škebli sotva by mě viděl. Hrdinové v tomto filmu jsou se sebou buď spokojení nebo nemaj fantazii páč dva rákosníci jsou ve hře dva rákosníci, znamínková má znamínko, hlavní hero, co vypadá jako žalostnej ubožák, vypadá ve hře jako...chvilka napětí...žalostnej ubožák a tak jedinej, kdo se odvázal je ta negryně, co ze sebe udělala brutus osvalenýho emzáka. Ta měla aspoň styl. Ale na druhou stranu znamínková byla alespoň fajn, soukmenovci ušli a ten hlavní panic nebyl až tak velkej kokot. Za to hlavní, ehm, záporák to byl extrémní kus čůráka ze kterýho mít respekt prostě nešlo. To ten smrťák se zablokovaným krkem byl lepší pašík. Zápletka filmu je neskutečně originální, parta nul zachrání svět, ale to mi bylo u prdele, kvůli zápletce jsem si to nepouštěla. Já chtěla explozi barviček, tunu odkazů na vše a všechno a alespoň výplachovou zábavu šedý kůry mozkový, A to jsem, v rámci možností, dostala, takže pochvalně zvedám palec a jdu s Batmanem lézt na Mount Everest, na jehož vrcholu zprzním Kočičí ženu. (07.09.2018)

Hustý. Tohle bych od Špilberga nečekal. Doslova splněnej sen všech puberťáků v dospělým těle a čistokrevná popkulturní záležitost. Je fakt, že ze začátku jsem se do toho nemohl úplně dostat, ale pak jsem to přestal řešit a nechal se mlátit odkazy snad na všechno zásadního co tu kdy ve filmech bylo. Film je neuvěřitelně hravej a já jsem při jeho sledování upadal do čím dál tím většího transu a s každou další minutou si ho užíval víc a víc. Taky se ještě bezesporu žádnýmu filmu nepovedlo, tak umně spojit reálný svět s virtuálním. Takže jak jsem se obával, že už je mistr za zenitem a hodně nudná Akta Pentagon mě v tom utvrdila, tak teď už chápu, že tam holt natočil akademickou nudu na objednávku a tady se bohatě revanšoval všem fanouškům i když takový úlet snad nikdy nespáchal. A taky asi Steven navštívil můj profil a zjistil, že jsem si ho odebral z oblíbenců, tak se rozhodl, že mi to vrátí i s úroky. Na čistých 5* to není, ale já je dám, protože ve skvělým loňským roce se nenašel ani jeden film u kterýho bych o tom aspoň uvažoval. No a záporák co se jmenuje Nolan? To nejde nemilovat.95% (29.03.2018)

Je to premakané, to sa musí nechať. Steven na staré kolená natočil film, ktorý k jeho veku akosi nesedí, ale nie nadarmo ho volali večné dieťa. Nadšení budú najmä diváci, ktorí radi hrajú hry na playstation, generácia nad 60 rokov si film asi veľmi neužije. Po zhliadnutí traileru som nevedel čo mám od filmu očakávať. Film má výbornú atmosféru, preskakovanie z reality do virtuálneho sveta je urobené prehľadne, príbeh s hľadaním kľúčov je plný hádaniek čo udržuje napätie, no najviac poteší obrovské množstvo odkazov na všemožné filmy a hry. Najviac ma potešil odkaz na T2, letiaci "Chucky" s nožom a celá scéna z filmu Osvietenie. Určite som mnoho odkazov nepochytil, to asi nikto, pretože ich je tu veľa, ale isté je, že čím viac máte napozerané, tým viac vás to chytí, pobaví, prípadne pohltí...Asi nebolo jednoduché ukočírovať tento film, ale Steven na to stále má...90%. (18.06.2018)

Ako "podívaná" je to naozaj pekné, veď scifíčka milujem. No najviac by sa mi páčilo, keby som v tomto vizuálnom štýle mohla vidieť presnú alebo aspoň vernejšiu adaptáciu knihy. Uvedomujem si, že predloha bola oveľa menej akčná, oveľa viac sa v nej lúštilo a vôbec všetko bolo komplikovanejšie... a samozrejme sa to do filmu napchať nedá... ale proste mi bolo trošku smutno za tou "vážnou", komplexnejšou a konzistentnejšou atmosférou románu. Ale inak fajn, tie dojemné momenty s Hallidayom fungovali výborne. (27.10.2018)