Petrolejové lampy

Tématika člověka - vyčůraného darmošlapa, jenž po čase dojede na svůj bohémský život, je tak nějak již obvyklá, ale zde je navíc nádherně postavená do kontrastu: člověk hledající člověka, který se mu "hodí do krámu" s upřímným člověkem hledajícím lásku a životní zázemí, které doposud nenalezl, což ho donutilo přistoupit na tento vztah z určitého kompromisu (nezůstat starou pannou) a také z části naděje (třebaže najde právě zde to, co hledá). Celé to dohromady vytváří vyníkající příběh tohoto psychologického dramatu Juraje Herze. Film je vlastně takovým vyobrazením určitých kontrastů: pozlátko vrs. bída, upřimnost vrs. přestírání, skromnost vrs. chamtivost a zároveň dobrou studií jednotlivých osobností a jejich postavení, na které se v hlavně v těchto dobách tolik hledělo a co bouhužel dosud nevymizelo. Tento film je další z perel naší kinematografie s vyníkajícími hereckými výkony obou hlavních protagonistů a po Spalovači mrtvol asi druhém nejlešpím díle jednoho z velikánů zlátých šedesátých let Juraje Herze. 90% (30.03.2009)

Dostihne vas vsude. (28.04.2011)

Opravdu úchvatně vystižená atmosféra, Janžurová a Čepek excelují a divák se nepřestává dívat, čistá radost z dívání se... žádná poetická kamera, ale herectví jako nosný pilíř výstavby filmu, podle mnohých chabý děj, podle mě přesně ten rámec, který si herectví žádá, nikdo nikam nespěchá, ani herci, ani děj. A přesto zde zůstává ta divákova domýšlivost konce, která se je snaží předběhnout.... bravo (28.04.2007)

Já toho Čepka prostě zbožňuju, to byl herec.. (25.03.2009)

Perfektní výkon Petra Čepka v hlavní roli a stejně tak dobrá Janžurová zajišťují kvalitu tomuto filmu. Janžurová se zde rozcvičila na podobnou roli se stejným režisérem, která ji čekala za rok - Morgiana (což je dle mého mínění ještě lepší, ale polozapomenutý film). Každopádně je jisté, že titulní dvojice náležela k tomu nejlepšímu, co si mohli režiséři na počátku sedmdesátých let dovolit obsadit, zvládli to skvěle, až s takovým přehledem, že se zdá, že ostatní postavy jsou jaksi zbytečné. K dokonalosti mi však ještě něco schází... (01.09.2012)

Nijak zvlášť nemusím české filmy, Ivu Janžurovou a filmové adaptace klasické literatury. Jenže maturita je maturita a mně se to znova číst nechtělo... Udělala jsem dobře. Film mě takzvaně posadil na zadek. Atmosféra je možná lepší než v knize, herecké výkony skvělé (zvláště pak právě Iva Janžurová) a celkový dojem na jedničku. Některé záběry a scény sice byly příliš zdlouhavé a trochu beze smyslu (hlavně v první polovině filmu), ale ve finále to diváka ani neruší. Celý film na mne velmi zapůsobil, zahrál na citovou strunu velmi dobře... (15.05.2013)

za čepkovou syfilitidu. (29.01.2007)

Petrolejové lampy nejsou dokonalým filmem, neboť nálada během snímku je značně proměnlivá, ovšem cit, s nímž pan Herz skloubil nádherné kostými, líbivou kameru, úžasnou hudbu, rodinné vztahy, zvyky a chování všech hlavních i vedlejších postav, se podobá, dalo by se říci, uměleckému dílu. Nejlepší snímek pana Herze to sice není, ale dojemné a kvalitně natočené drama s výbornou Janžurovou a ještě lepším Čepkem určitě! (02.05.2007)

Zvláštní režie, která mě možná místy maličko vadila, ale není pochyb že jako celek fungovala. 5* v tomto případě ale dávám za sílu příběhu (drama ze kterého mě opravdu mrazilo) a výkony ústředního hereckého dua Janžurová - Čepek (nemohu zde souhlasit s některými názory že by zde Čepek strhl veškerou pozornost jenom na sebe a film se stal jeho "one man show" - pro mě byly obě postavy vyrovnané a možná naopak pro mě byla o trochu poutavější Štěpa, se kterou to člověk díky výborné Janžurové prožíval od začátku do konce). (25.08.2012)

Opět vynikající rozbor napsal Radek99. Herecký výkon Petra Čepka je absolutní. Dobový genius loci nemá chybu...87%. (26.06.2013)

Spieva sa tam, tancuje, dokonca aj hraje bowling, len mi stále unikal zmysel deja a až po polhodine filmu sa rozjasňovalo. A keď prišla scéna pytačiek, film ma začal baviť. Janžurová v úlohe silnej ženy s ťažkým osudom je dokonalá a aj jej partner zahral chorobu so šialeným smiechom a reakciami výborne. Pri koncoch Herzových filmov mám často pocit, že by mal pokračovať ďalším dielom, a čaro je v tom, že nepokračuje a zvyšok je na nás. –––– Dáma, která pije jako zedník, není dáma. –––– Chci se ženit, má milá. K tobě jsem přišel na poradu. –––– Je mi třicet let, jsem stará panna, nikdy jsem neměla muže a nebudu ho mít. Ale já ho chci! –––– A teď mě tu na místě zabij, jestli chceš se mnou takhle žít dál. Chci být tvoje žena nebo chci být mrtvá. (18.09.2014)

Po Spalovači mrtvol režisérův druhý nejlepší film, alespoň tedy za mne. Juraj Herz dokázal bez problémů navázat na skomírající odkaz československé nové vlny, kterou do země zadupala vojska varšavské smlouvy. Petrolejové lampy jsou pozapomenutým skvostem tuzemské kinematografie a jako takový si zaslouží pozornost. Těžký, leč výborný psychologický snímek s jedinečnou estetickou stránkou a životními výkony ústřední herecké dvojice. Více. (27.03.2023)

Pete Čepek a Iva Janžurová, úžasný výkon. Ako je možné, že som tento film videla dnes prvýkrát? Dalo sa však čakať, že Juraj Herz nesklame. Príbeh neviem porovnať s knihou, nečítala som ju, ale spracovanie sa mi páči. Štepu som obdivovala pre jej odhodlanie a hrdosť, s akou sa o Pavla starala. Postava Pavla mi bola nakoniec tiež sympatická, aj napriek chorobe, ktorá naznačovala jeho minulosť. Veľmi tragický príbeh s klasickou Herzovou atmosférou. (27.04.2024)

Velmi zajimavy film, kde Iva Janzurova vynika ve vazne roli... Nikdy jsem Cepka nemel rad,ale zde ukazal, ze cely film dokaze vzit na sebe a predvedl bezchybny vykon... Skvele zahral postupne faze jeho nemoci a jenom diky nemu ma film takove kvality jake ma... (10.02.2008)

Oblíbená kniha a podle ní oblíbený film. Kombinace Janžurová – Čepek je Ďábelská, kumpáni v čele s Černochem recitující Gellnerovy verše, středostavovské rodiny vykreslené do poslední přikrývky v parádním pokoji. A to zvednuté obočí matky – Rosůlkové a souhlasné kývnutí s přivřením očí Janžurové po naplnění-nenaplnění svatební noci – to nemá chybu. A Čepek na promenádě v perfektní studii syfilitika v posledním stádiu je záležitost, za kterou se dnes dávají – či nedávají – čeští lvi. (To je věc názoru na lvy.) V Petrolejových lampách se lehce objevují i motivy ze Synáčka, dalšího Havlíčkova románu. A že za vidění stojí i Helimadoe a Prokletí rodu Hajnů podle dalších jeho knih je nabíledni. (27.05.2008)

Zatím se zmohu na prostinké, ovšem jednoznačné hodnocení...... Nejlepší dílo české i československé kinematografie. 100% (19.12.2010)

Děkuju televizi CS Film za to, že mi umožnila shlídnout tento film se zvukovym podkresem, kterej zněl celou dobu asi jako první dvě sekundy po tom, co položíš jehlu na gramofonovou desku. Na to si fakt nezvykneš. Vtipný je, že asi 10 minut před koncem to konečně přestalo. Asi si tam toho konečně někdo všimnul a přepnul v tom VLCčku, ze kterýho to dirigujou, "Petrolejové lampy - raw.avi" na "Petrolejové lampy - poustet tuhle verzi.avi". Musim upřímně přiznat, že mě tahle "pečlivá rekonstrukce účinků syfilisu" nijak zvlášť nenadchla. Taky jsem se skrz to náznakový pojetí moc nevyznal v tom, kterej z nich zrovna znásilnil tu služku a jestli to byla vzpomínka nebo současnost. Ale hádam, že to je asi jedno. Tyhle filmy, co v podstatě nabízí jen "herecký koncert ústřední dvojce", mi většinou nic moc neřikaj. (55%) (02.06.2019)

Tak samozřejmě srovnávat knihu a film je klišé a Havlíček je mistr psychologického románu, o to víc je znát rozdíl, mezi oběma médii a nutné zkratkovité pojetí Juraje Herze. P5eskočíme dětství, dospívání a sny Štěpy a vrhneme se rovnou do silvestrovského reje přelomu století a námluv Štěpy. I ostatní postavy jsou jen anekdoticky načrtnuty. Nicméně i když Štěpa Ivy Janžurové nedosahuje nevzhlednosti Štěpy Jaroslava Havlíčka, její charakter vystihuje, respektive jeho část, tak jako Petr Čepek je ztělesněním Pavla Maliny. Film by mohl fungovat jako upoutávka na knihu, která až v duchu magického realismu vystihuje dobu, charakter a vývoj postav, u kterých jsme jakoby jen na krátké návštěvě a vše se seběhne rychle. Také konec knihy je přeci jen znatelněji nadějeplný (ostatně autor plánoval tři díly), nemluvě o tom, Herzův motiv na konci s Pavlovým dítětem ej vůči Štěpe a diváctvu vyloženě zákeřný. Ale kdo ví. Havlíček sice stihl napsat, respektive přepsat jen první díl a torzo druhého, ale přinejmenším z poznámek k třetímu dílu víme, že Štěpa se nakonec (nevlastního) dítěte dočká. (15.06.2023)

Kam se asi poděla geniální Havlíčkova předloha...! tleskám Čepkovi i Janžurové! (31.07.2008)

Další z filmů, který se Herzovi povedl, navíc se skvělým Petrem Čepkem a Ivou Janžurovou v roli, kterou bych u ní opravdu nečekal. (27.01.2010)