Snílci

Přesně ten typ kavárensky buržoazního filmu nad kterým by komentátoři z Novinek hořečnatě lamentovali, neb vyžaduje jistou znalost filmu, historie a kultury obecně. Už proto mě nesmírně bavil a hypnotizoval. Také vyžaduje ochotu přistoupit na Bertolucciho poetickou hru. Tudíž není pro každého. Tento závan exkluzivity pro filmové nadšence mě neskutečně bavil. Nehledě na to, že vizuálně se jedná o nádherné dílo. Všem role dokonale padnou i když podstatnou část filmu odehrají jejich uhrančivě nasnímaná nahá těla! (11.12.2015)

”It makes films like crimes, and directors like criminals.” The Dreamers sú zaujímavým výletom do Paríža v 60. rokoch, ktorý však rozhodne nesadne každému. Nie je to konvekčný film a konzumných divákov na ňom upúta/pobúri predovšetkým otvorenosť sexuálnych scén. Tie však predstavujú len doplnok a podtrhnutie komplexnejšieho celku, zloženého okrem iného aj z umenia, filozofovania, problémov danej doby a v neposlednom rade aj filmu a nevšednej poklone kinematografii. Po filmárskej stránke dokonalé, obsahovo zaujal, ale tú si každý už musí posúdiť sám... (21.01.2019)

Nepodarená a príliš pseudointelektuálna báchorka o trojici kamarátov oddávajúcim sa sexu a nudných konverzáciach spätých s filmovým svetom. Film má nejeden problém. K ústrednej trojke si nevytvoríte žiadny vzťah. Arogantný Frantík, nevedomá Eva Green a zmätený playboy. A že práve od nich mala závisieť celková pozornosť diváka, tá však stroskotala s ich charakteristickými črtami. Okrem toho nechápem ani dobové zasadenie do deja. Študentské nepokoje v Paríži v roku 1968??? (02.08.2020)

Moc jsem od toho nečekal, díval jsem se jen kvůli Evičce Green, která tu hraje poprvé ve filmu a na to, jaké tam musí hrát scény, tak velmi dobře zahrané. Jinak jako nebylo to špatný, nebylo to jen o sexu, jak jsem si tak trochu ze začátku myslel. Ale jako ne, že by to mělo nějakou hloubku, že bych z toho byl vedle. (12.02.2021)

Mně se film líbil a dokonce jsem zvažovala, že si přečtu předlohu, ale to by asi bylo zbytečné, protože to ve finále nic světoborného nebylo. První polovina byla opravdu dobrá, ale ten zbytek už ne. Prostě obyčejná trojice mladých francouzských pseudointelektuálů, kteří mají rádi klasikou kinematografii a jsou opravdu divní. Je z toho až moc poznat ta Bertolucciho touha šokovat. Na to, že jsem příznivec Hollywoodského mainstreamu se mi to stejně docela líbilo a já dávám čtyři hvězdy. (30.06.2021)

Pocta starym filmom, ktore su zo zaciatku zamienkou na sexualne experimenty medzi surodencami a ich kamaratom. Rozvinie sa zvlastny milostny trojuholnik. Rozhovory o nicom - prazdnota, vela nahych scen, take pseudo umenie. (23.08.2021)

Přiznám se, že před 20 lety jsem Snílky viděl jen kvůli p*cině Evy Green. Jsou tam tedy také skvěle vybrané dobové písničky, ale že by byla nějak věrně zachycená ta lehkost mladistvého bytí, nebo důvody pro přátelství na život a na smrt mezi trojicí hlavních postav, to se mi nezdá. Nepůsobí to autenticky, a jestli chtěl autor zavzpomínat na divoké mládí, tak si toho dost asi blbě pamatoval. Zkusil jsem tedy film nyní znovu, již s hlubší znalostí Bertolucciho díla, a musím konstatovat, že stále vidím jen tu p*cinu. (20.10.2023)

Sám sebe definuji jako snílka, ovšem nikdy jsem nebyl na podobné úrovni jako zdejší protagonisté, ať už je to dobře nebo špatně. Legendární italský režisér Bernardo Bertolucci se po vzoru mnohých dalších filmařů rozhodl na stará kolena zase vzpomínat a napsat tak milostný dopis nejen filmografii, ale umění obecně.. Prostřednictvím ústředního trojlístku splétávajíc jejich studentské (společenské), lidské (biologické) a politické odlesky osobnosti, servíruje pohled mladá generace na vztahy ať už mezilidské anebo nadnárodní, přičemž se (ne)snižuje k ledajakému vyprávěcímu způsobu. Bohémský život, ve kterém objevují kulturu, vlastní sexualitu a není čas se zabývat tím, co budou zítra snídat.. Snílci jsou otevření, neřeší co se smí, co je vhodné a podobně k tomu přistupují i samotní tvůrci. A proto dotahují svoje proslovy do zcela extrémních situací. Situace, ze kterých Vám bude trapně jsou přebity neobvykle citlivými prozpěvy titulních hrdinů, kteří přece jen poměřují, zda je lepší Charlie Chaplin, či Buster Keaton. Ale i mládí musí jednou skončit... Jeden z těch filmů, v němž se pouze necháváte unášet a podobně jako titulní hrdinové hádáte správné názvy a zůstáváte údivem nad dokonalostí poprsí Evičky Green.. Pařížské jaro! 90% (07.04.2024)

4/10... Sorry, ak vám to bude znieť náhodou ignorantsky, ale okrem pár zaujímavých citácií starých filmov, peknej kamery a nahej Evy Green (ale aj tej tam bolo až príliš na to, aby po čase nebola nezaujímavá) ma tento film nezaujal absolutne ničím... Bezduché, filozoficky sa tváriace, tláchanie bez cieľa... (05.07.2007)

Môj najobľúbenejší film od Bertolucciho. Chvíľami som sa díval s otvorenými ústami a mal som chuť vyfackať tvorcov za totálne tupé dialógy na úrovni rozhovorov v sanatóriu pre duševne narušených. Chviľami úžasne provokujúce, vtipné a hlboké. Druhé u mňa na plnej čiare prevládlo. (29.12.2011)

Nemôžem povedať, že sa mi to nepáčilo, malo to dosť zaujímavých miest, ale na druhej strane, aj zopár hluchých (filozofovanie doslova o ničom). Páčila sa mi nekonvenčnosť, sexuálna otvorenosť (Eva Green je bohyňa - alebo Venuša? :)). Rovnako príjemným osviežením a nápadom boli paralelné filmové scény z minulosti. Dobrá hudba samozrejme. Viva la revolution! (02.05.2012)

45% (21.11.2017)

Krásná hříčka bez nějakého hlubšího smyslu, prostě pocta a krása. Nic víc, nic míň. (20.03.2019)

Nudné, bez žiadneho prekvapenia a vyznenia. (28.08.2008)

Asi mi ušla pointa alebo som sa zle pozeral, no nejak neviem čo tým chcel vlastne "básnik" povedať. (09.06.2009)

název naprosto vystihuje děj. je to rozhodně šokující, ale i obohacující s notnou dávkou francouzského stylu. film nabádá k zamyšlení se, člověk si uvědomí jak volnost hraničící až s extrémem, tak i určité hranice, za které prostě už jít nejde.. už po pár minutách tohoto filmu mě napadlo jak to asi skončí. a překvapilo mě to.. myslim že můžu říct, že jsem tento film neviděla naposled.. (23.01.2011)

celý film bol obrazom zvráteného vzťahu medzi dvojčatami a ešte aj ich kamarátom, revolučné udalosti roku 1968 sem boli vpletené len tak.... kopa rečí o všeličom ale vlastne o ničom a na konci akože činy.....nuda nuda nuda..... (28.08.2011)

ja neviem...ja mám na filmy podobného razenia slabosť a aj keď ma isté pasáže štvali (ale až na druhé pozretie), celé sledovanie som si užívala... túžila som vkročiť do filmu a zažiť pocity ako tie postavy, zažiť Paríž v tej dobe, okúsiť tu chuť hriechu v ich byte... nie sú to úplne štyri hviezdy, ale tak, nech mi bok nevyduje (09.11.2011)

Nejsem fanouškem Bertolucciho, nicméně tento výlet do naivního smýšlení hlavního trojlístku mne bavil od začátku do konce. Ikdyž dějová linka je více než skromná, odkrývání vztahů a citů s příměsí kontroverze mne nutili být stále "na pozoru". Přičtu-li krásně tělo Zelené Evičky, pak neni co dodat :-) (14.05.2012)

Klasický Bertolucci civilní a sexuálně otevřený. Nechápu co na tom někomu připadá šokujícího, sex? co je na sexu šokujícího proboha, dobrá sice si to tady rozdávají brácha a ségra+kamarád ale není to ztrapnělý jako některý erotický filmy z USA. Navíc parádní odkazy na starý filmy viz U konce s dechem. (05.01.2014)