Atentát v Ambassadoru

Emilio Estevez napsal výborný scénář pro film, který doslova přetéká hvězdnými jmény.... Hopkins, Wood, Lohan, Hunt, Moore, Stone..... celý příběh se odehrává v hotelu Ambassador, kam přijel Robert F. Kennedy přednést svůj projev v rámci kandidatury na prezidenta USA.... bohužel to bylo to poslední co v životě stihl...... celkem povedený filmeček o lidech a jejich osudech před příjezdem RFK a jak se jejich životy změnily po atentátu na něj...... (26.09.2007)

Estevezova režie kupodivu není špatná. Zajímavě pracuje s herci, sem tam se mu povede natočit slušně vypjatou scénu. K tomu mu dopomáhá i velmi dobrá kamera Michaela Barretta, která jako by v některých scénách (např.rozhovor Sharon a Demi před zrcadlem) upadala (doslova!) do podobné deprese jako hrdinové. Estevez ale zklamává coby scénárista. Příběhy postav jsou přeci jen moc schematické, točí se kolem rasových problémů, LSD, války ve Vietnamu… Asi nejnezvyklejší je způsob jakým Estevez zachází se svými hlavními ženskými hvězdami, Sharon Stoneovou, Demi Mooreovou a Helen Huntovou. Všechny tu mají společné jedno – jsou neskrývaně zestárlé, unavené životem. Jsou ošklivé. Jejich tváře jsou rozryty vráskami, zakryty tunami make-upu nebo naopak jeho absence odkrývá četná nehvězdná místa. A není to jen věc make-upu, ony záměrně zdůrazňují všechny své nedostatky. Jako by se rozhodly využít své každodenní poznatky, ke kterým se zděšením přicházejí ráno před zrcadlem. Tahle stránka filmu se mi moc líbila, protože Estevez ukazuje únavu celé Ameriky na fyzickém rozkladu několika konkrétních jedinců, a ne pouze na jejich nefunkčních vztazích. Současná Amerika postrádá vůdce hlásajícího humanističtější myšlenky. USA by si nejprve mělo vyřešit vlastní problémy (mj.rasové), než bude zasahovat do politiky jiných států, a pokud se pro to rozhodne, tak jinak než válečnou cestou. I Estevez coby režisér často abdikuje na plynulý děj, a neváhá do příběhu vsazovat Kennedyho projevy z šedesátých let, které jsou natolik universální, že platí i v dnešní době. To je někdy na úkor tempa, ale dodává to filmu na mnohem větší naléhavosti. Je to také jeden z důvodů, proč na mě Bobby působil spíš jako vysoce nadprůměrný televizní film, než film určený přímo do kin. Bobby se nesnaží být „filmový“, vyprávět divákovi zajímavý příběh, ale přetlumočit mu 40 let staré myšlenky, které jsou stále platné, a v současnosti citelně chybí. (17.02.2007)

Mozaiku lidiček v osudném hotelu v osudný den Estevez pojal tak trochu jako Hailey ve svých knihách - co kapitola, to člověk a jeho role, která se v otáčivé spirále umocňuje a dostává grády. A stejně je to i s divákovým vztahem. Napřed nás kuchtíci, zpěvačka, hoteliér, redaktorka, budoucí ministr dopravy, kadeřnice ... barevní, bílí .... příliš nezajímají, pak ale do tenat svých životů lapí a nakonec jsou už jako rodina, jejíž osud se završuje událostí, na kterou se nezapomíná. Nikdy bych nevěřila, že při projevu amerického senátora v závěru budu lkát dojetím - byla to úplně prostá slova, která ale měla neskutečnou hloubku, byla i o těch lidských bytostech, na které jsme se po celou dobu dívali. (26.06.2007)

Nedávná historie USA a humanistický patriotismus v té nejpřívětivější možné podobě. Perfektní mozaika s gradací, která ilustruje dobovou atmosféru s jejími problémy, i lidské osudy dalece přesahující ten jeden jediný den, který vidíme. A hrající Lindsay Lohan. Neuvěřitelné:) Ale vážně - Emilio Estevez vytesal kromě pomníku Roberta F. Kennedyho vynikající film. Nepochybně měl k ruce vynikající herecký materiál. Jenže on si taky napsal scénář, takže můžete jenom závidět ten talent, tak jako já. Tohle je prostě výjimečný film, a nehodlám o tom diskutovat. Jednoznačně doporučuju, pokud tedy nejste Adenoid Vandas. Tichých 90%. PS: Kdo pozná Sharon Stone v jejím prvním záběru, má můj respekt:) (25.08.2011)

S trochou nadsázky by se dalo říct, že " hlavním hrdinou " celého filmu je zde nikoliv Bobby Kennedy, nýbrž hotel Ambassador. Nejvýstižnější však asi bude když napíši, že to jsou " obyčejní lidé " , kteří měli zrovna to " štěstí " a strávili tyto " osudové chvíle " ve zmiňovaném hotelu. Emilio Estevez tento snímek nepojal jako veskrze politický. Ikdyž samozřejmě i toto téma ( Vietnam, nezaměstnanost, rasová otázka.....) film provází. Je to hlavně příběh lidí, kteří se ocitli uprostřed jednoho z největších incidentů 20. st. , atentátu na Roberta F. Kennedyho. Estevezovi se podařil husarský kousek a to sice sehnat pro svůj snímek opravdu blištivou plejádu hereckých osobností a nutno jedním dechem dodat, že všichni zůčastnění tu " hrají jako o život ". Nutno podotknout, že k tomu dostali příležitost i díky brilantně napsanému scénáři a především výborně napsaným dialogům. Těch 120 minut snímku vám uteče jako voda. Pokud se naladíte na správnou notu vyprávění, zaručuji vám, že se nebudete ani na chviličku nudit a odměnou vám budiž opravdu dechberoucí finále snímku, v podobě projevu Bobbyho Kennedyho, při kterém vás bude mrazit. Estevezovi se povedl majstrštyk a já před ním hluboce smekám. Opravdu velice citlivě podané toto silné téma a bylo pro mě nesmírnou radostí a potěšením sledovat hvězdy jako Anthony Hopkins, Demi Moore, Sharon Stone, Helen Hunt, Lawrence Fishburne, Lindsay Lohen, William H. Macy...... to, jak všechny tyto zůčastněné toto téma tak semklo, nesnažili se urvat co nejvíce pro sebe z tohoto snímku a přesto ( nebo spíše právě proto ) jsme svědky opravdu pozoruhodných výkonů. Bez nejmenších pochyb a s nesmírnou radostí udílím snímku poctivých 5*! (03.07.2009)