MOST!

MOSTu se bude v diskuzích vytýkat mnohé. Někdo by chtěl držet po všechny díly tu počáteční "crazy" komedii, někomu zase vadí ta komediální pohádkovost a lehkost, s jakou jsou vnímány vztahy Bílí.-Romové, ale asi se všichni shodnou, že se jedná o kvalitu na české poměry nevídanou. Prušinovský s Kolečkem pokračují s úspěchem ve vymítání ducha Jaroslava Dietla z ČT a už se dopracovali na světovou úroveň. Nedávno se o něco takového pokusila Joanne Rowling s knihou Prázdné místo. Příbuzný děj (jen je tu jako spouštěč děje smrt a z ní vyplývající uvolněné místo radního) s podobným zakončením, jenže Rowlingové chybí ten nadhled a přesná muška, které si osvojili Kolečko s Prušinovským. Snad MOST! nebude osamělá vlaštovka v tom neustálém čecháčkovském smutnění po zlatých normalizačních časech na ČT. (26.02.2019)

Rozhodně výborně a originálně rozehrané, jen to trochu sráží ta sitcomová stylizace. Chápu, že tvůrci to vzali jako takovou hru na "Most", ale zrovna tady bych ocenil méně zcizováků a sitcomových fŕků, a bral bych víc dramatu. (18.01.2019)

Lepší úvodního dílu. Pryč jsou pády do záchodu a jede se na vývoj postav, zatímco sitcom ustupuje do pozadí. Hofmann je skvělý v úloze mosteckého Homera Simpsona, a když se proti sobě postaví Čvančarová a Stárková... (19.01.2019)

Začíná tomu chybět nějaký silnější konflikt. To až moc chtěné směřování k nejpravděpodobnější variantě závěru (Padouch nebo hrdina, v Mostě jsme jedna rodina), s dost over-the-top záporačkou Čvančarovou (ty její repliky jsou tak umělé), mi začíná zážitek ze seriálu kazit. Ale snad se dočkáme ve zbývajících dílech nějakého twistu, či silnějšího momentu. (05.02.2019)

Je vlastně uklidňující, jak MOST! dodržuje pravidla moderní, ale přesto do morku kosti konzervativní hollywoodské romantické komedie. Na začátku hodně sprostých slov, a cool hlášek, ale jak se mezi hlavními hrdiny začnou rozvíjet vztahy, komedie zvážní, nastává "coming-to-age" poznání, že vztahy přináší odpovědnost, a že lhát se nemá, a že pravda občas bolí... A jako v každé hollywoodské komedii tu máme vedlejší postavičky, které se nevyvíjejí, ale jsou tu proto, aby držely humornou linii (Čonkin a spol.). Máme být spokojení, že Kolečko s Prušinovským nám dodávají tradiční komedii v moderním "cool" balení, anebo bychom chtěli trochu toho experimentu, trochu toho hlazení proti srsti? (12.02.2019)

Ano, začínají se předvídatelně uzavírat dějové linky (Tonda a Blanka), ano, vše jede dle pravidel, a tak před závěrečnou katarzí přichází krize, ve které hrdinové musí poznat bolest, aby se dokázali skutečně změnit. Kolečko s Prušinovským neexperimentují, spíše kopírují styl Judda Appatova či Setha Rogena, tj. od hodně sprostých fórků na začátku k životní lekci a "dospělosti" na konci. Oceňuji tu českou stopu, ten odkaz na Karla Maye, na to, že jsou tu skuteční nepřátelé jako Roman (u Maye Rattler (Santer), vrah Kleki-petry). Čtyři hvězdy, i když jsem trochu zklamaný, že se skutečné násilí vždy odehrávalo mimo obraz. Občas by autorům jít víc proti srsti prospělo, ale chápu, že jde v prvním plánu o "něžnou" komedii na ČT. (19.02.2019)

Zazvonil zvonec, a ty vole, pohádky je konec. (26.02.2019)