Krátký film o zabíjení

Kain odpověděl Bohu: "Můj zločin je větší, než abych ho mohl odčinit. Vyháníš mne z této země a já se budu muset skrývat před tvou tváří. Budu jako štvanec bez střechy nad hlavou. První, kdo mne potká, mě zabije."Ale Bůh odpověděl: "Nikoli. Kdo by Kaina zabil, bude postižen sedminásobnou pomstou." ..... vše již zde bylo řečeno. (15.01.2008)

Tak tento film se mi libil jeste vice nez Kratky film o lasce ci Amater. Od sameho zacatku sledovani osudu trech hlavnich postav velice dobre snimanou kamerou ve velmi ponurem az depresivnim obraze, vytvari skvelou ponurou atmosferu... Presne takovou, jaka se hodi do tak zavazne problematiky, jako je vrazda. Mimochodem, jiz dlouho jsem v zadnem snimku nevidel tak verohodnou vrazdu, u ktere jsem ke konci musel odvracet oci. Kieslowski mel velice dobry smysl pro detail. Zaver filmu byl strhujici, skvostny film. Nepochopim vsak, proc by me mel takovy ci jiny film presvedcit o nesmyslnosti trestu smrti?! Pokud nekomu bylo Jacka lito mel by se nad sebou vazne zamyslet, muj nazor. (08.03.2008)

Depka jak sviňa. Hodně naturalistická a hodně realistická. Upřímně, ten film je perfektně natočený, hodně silný (obzvlášť v některých scénách - finále, nebo rozhovor obhájce s vrahem těsně před vrahovou smrtí), postava vraha není jenom záporná, je u něj znát, že je jenom člověk, co udělal strašlivou chybu a tak si divák sám může vybrat, jaký názor na něj bude mít. Herec, co hrál vraha (Miroslaw Baka), svoji roli zahrál naprosto dokonale - když ho ve finále jdou oběsit, z jeho hereckého výkonu jsem chvíli fakt věřil tomu, že ho oběsí i ve skutečnosti, až takhle přesvědčivě to zahrál. To se fakt často nestává. Ostatní hrají taky dost dobře, ale na to, co tady předvedl Miroslaw Baka, nemají. Celý film má i zajímavé téma - trest smrti. Co se té realističnosti týče, už dlouho jsem neviděl tak uvěřitelně (a podrobně) natočenou scénu vraždy. Možná bych uvítal, kdyby se film ještě o něco víc zabíral psychologií postav, ale to zase mám pocit, že už by to bylo snad i "moc silné". Ono to je hodně silné už takhle. A být to ještě o kousínek silnější, v mém seznamu filmů, co už nikdy nechci vidět, by přibyl pátý film. Nepřibude, naštěstí, ale znovu bych se na to podíval nanejvýš tak za rok. Příjemný ten film rozhodně není. Slabších 5* (22.10.2019)

Zatímco u krátkého filmu o lásce jsem oproti Dekalogu zvýšil, v něm přidané scény doplňovaly děj a rozšiřovaly motivy, tentokrát naopak snížím. V hodinové verzi bylo řečeno vše a dvacet minut navíc tu jen rozmělňuje silné myšlenky a emoce. Celý námět navíc stojí lépe jako díl skládačky než samostatný film. Kdybych neviděl Dekalog, možná bych šel opět do plného počtu, ale čas nevrátím. (17.10.2013)

Film rozdělený na dvě části - zločinu a trestu - víceméně aplikuje dva modely snímání postav, motivované mírou empatie mezi postavami. V první polovině filmu všechny postavy víceméně křečovitě brání svůj soukromý prostor a přehnanou neochotou vyjít vstříc okolí nedovolují nikomu proniknout do něj (s výjimkou právníka a jeho přítelkyně). Do jejich bezprostřední blízkosti se tak nedostáváme prostřednictvím jiných postav, ale skrze pohled kamery, která naopak tradiční odstup od postav nedodržuje, snímá jejich tváře v nepříjemně velkých detailech a na samotný pohled je upozorňováno umísťováním jiných předmětů hned před objektiv (např. sklenice během pohovoru mladého právníka), takže jsme stále nuceni si uvědomovat nepříjemnou dotěrnost „filmu“. Naopak v druhé polovině filmu, kde jsou postavy okolnostmi nuceny spolu komunikovat napříč společenským spektrem (např. idealistický právník s vrahem), kamera zaujímá mnohem distancovanější pozici, stává se v „bordwellovském“ smyslu neviditelnou a do popředí vystupují samotné společenské konflikty, komplikující průzračně jednoduchou charakterizaci postav v první části snímku. (22.04.2007)