Stanfordský vězeňský experiment

Už tretia "adaptácia" notoricky prefláknutého experimentu, tentokrát civilná a držiaca sa skutočných udalostí v čo najväčšej miere. To beriem ako pozitívum, pretože ak už si má z celého experimentu skrz nejaký film človek niečo odniesť, najlepšie to pôjde ak si ten film nebude v rámci rekonštrukcie pomáhať kadejakými hollywoodskymi zlepšovákmi. Tie tam samozrejme sú, ale v stráviteľnej miere. Herci všetci dobrí, Crudupa mám rád a film dobre odsýpa. Výsledky z takéhoto empirického výskumu síce asi nemožno považovať za objektívne či definitívne, ale svoju výpovednú hodnotu nepochybne majú. Mne film poslúžil ako podnet na prečítanie si niečoho viac o samotnom experimente, resp. o tom ako sa ľudské správanie mení pod vplyvom pridelenia určitej úlohy. Fajn vec. (27.12.2015)

Lidskost, lidské jednání to činí člověka člověkem. Tenhle film krásně ukazuje jakou může být lidskost tenkou hranici a jak málo času stačí k tomu aby se ve člověku probudilo něco skrytého. Zkrátka a jednoduše. Dejte lidem moc a budou z nich zvířata. Se Stanfordským experimentem už jsem obeznámen. Viděl jsem už film The Experiment(2010) a vím, že je i Das Experiment(2001) ale německým filmům a tvůrcům až na výjimky moc neholduju. Slabší 4 hvězdy. (26.03.2023)

Potenciál mohol byť ešte využitejší, emocionálny a psychologický dopad tu vyznieva skutočne tak, že v podstate sa nič až také hrozné nedialo. Devastačnosť, ktorá z toho mala vyjsť je tak prítomná iba v hudobnej zložke. Herci ale hrajú ako diví a samotní film len málokedy nudí. Aj keď prestrihať by mu nezaškodilo... (04.12.2015)

„Vítejte na instruktážním setkání. Jistě vás potěší, že jsme vás vybrali v této studii na pozice strážných. Rozhodli jsme se na základě vlastností, které jste prokázali během svých pohovorů.“ Není nad to být upřímný…Předchozí verze Stanfordského experimentu jsem neviděl, nemůžu tedy srovnávat. Při úvodních pohovorech ani tak nepřekvapí důvod účasti, jako fakt, kolik lidí by preferovalo být raději vězněm („Nikdo nemá rád dozorce.“). Jenže to se poněkud setře, když někteří jedinci dostanou v podstatě neomezenou moc (zvláště „John Wayne“). Pak se nabízí řečnická otázka, kde končí „simulace“ a začíná realita, v kterou všichni, bez ohledu na svou roli, začnou věřit. Ačkoliv skutečné zamyšlení pro diváka je v tom, jak by se asi choval on sám (celkem jedno v jaké roli). A jak se mi líbilo postupné přitvrzování a gradace, tak mě lehce zklamala kolísající míra uvěřitelnosti, nejslabší v tomhle ohledu byl návštěvní den (opravdu bez reakce?). To je trochu škoda. Přesto i díky výborně vykreslené psychologii postav a silným momentům dám solidní 4*. (26.01.2020)

Veľmi dobrý film, ale na podcenenú verziu z roku 2010 a fantastického Whitakera to nemá, verziu 2001 som zatiaľ nevidel. V tejto tretej verzii toho istého námetu však je určite oveľa lepšie zachovaná pôvodná atmosféra sedemdesiatych rokov a rovnako tak dobre poukazuje na to, že stačí ľuďom vnútiť nejaké role a ochotne ju plnia. Vlastne dnes vidíme v plandémii to isté. Ovčinec. (29.11.2021)