Ostré předměty

Přijet po mnoha letech k rodičům bývá vždycky komplikované, návrat novinářky Camille je však hodně jiný level. Hysterická matka, co ji nikdy nedovedla milovat, pokrytecké pohledy maloměstských sousedů, chlad, uzavřenost a dvě zabité holky. Na povrch vyvěrají krutosti a rány minulosti, které zanechaly na duši o něco víc jizev, než si Camille vytvořila na těle. Tma, alkohol, vzpomínky a stejně odtažitý vyšetřovatel Richard. Příběh se však rozjíždí neskutečně pomalu a zadrhává na dlouhých, až trapně emotivních opileckých představách Camille a podobně rozplizlých flashbacích minulosti. Chybí mi lépe rozehrané vztahy mezi hlavními postavami a více vykreslené postavy vedlejší. Ty se jen v náznacích vynořují v pozadí těch hlavních. Přitom samotná zápletka i herecký výkon Patricie Clarkson, Amy Adams a Chrise Messiny jsou skvělé. Jen by potřebovaly lepší ostatní charaktery nebo výrazné krácení stopáže. Hodně silné tři hvězdičky, na čtyři to ale nestačí. (16.09.2018)

Ostré předměty mohly být stejná pecka jako Sedmilhářky (J.-M. Vallée) nebo Zmizelá (G. Flynn), kdyby nebyly tak šíleně natažené. Klidně bych podepsal vše dobré, co se o téhle minisérii píše a říká (skvělé herecké výkony, působivá pochmurná atmosféra jižanského maloměsta, jistá režie, dobře zpracovaná témata důsledků traumatického dětství, sebepoškozování atd.), ale tahle story na téměř osmihodinovou stopáž prostě není dostatečně košatá (přičemž dějově i tematicky bohatší Sedmilhářky se dokázaly perfektně vměstnat do "pouhých" sedmi epizod!). Jsem přesvědčen, že pokud to měla být minisérie, tak čtyřdílná, maximálně pětidílná. Nejraději bych však tuhle látku viděl zpracovanou v klasické filmové podobě (viz Zmizelá). Je mi to hrozně líto, ale Ostré předměty jsou z výše uvedených důvodů pro mě zatím největší letošní seriálové zklamání (přestože úplný konec byl skvělý, skutečně silný a překvapivý, a tudíž celkový dojem nakonec nezanedbatelně pozvedl). 70 % (28.08.2018)

Neustálé flashbacky skvěle navozují znepokojivý pocit při sledování. Vallée má tento svůj trademark skutečně dotažený do dokonalosti. Amy Adams si životem omlácenou krásku uhraje s přehledem a Clarkson je jako zrůdná matka také hodně přesvědčivá. Po letech navíc přichází twist, který je jako ranou palicí po hlavě a člověku pak není vůbec dobře. S1: 85% (06.02.2019)

Gotické rodinné drama o rozervaných ženách a starých jizvách je dalším stylisticky sevřeným dílem režiséra Jeana Marca-Valléeho s naprosto ojedinělým citem pro vizuální vyprávění. Dějově sice nejde o tak nahuštěné drama jako v případě Sedmilhářek, ale to neznamená, že by Ostré předměty nebyly stejně nebo ještě více komplexní vizí, v níž se setkává románová struktura s postupy umělecké kinematografie. Minisérie ojedinělá zejména maximálním možným napojením se na hlavní postavu, a to zejména díky přesnému výkonu Amy Adams a pozoruhodným vizuálním či zvukovým (mikro)flashbackům a střihovým montážím (hlavně v závěru epizod), které dokáží definovat daný okamžik. Mistrovský kus práce na poli limitovaných sérií, ukazující neplynoucí čas v izolovaných maloměstských komunitách a nemožnost se z nich vymanit. Nejlepší epizoda: Milk (8) (05.10.2023)

Příběh o stigmatech v nás (už to že každý název dílu má hrdinka vyrytý na svém těle...). -- Seriál vás povodí po světě zvrhlých manipulací, touhy vymanit se z pokřivených pseudokřesťanských konvencí, ničivém světě neschopnosti vyrovnat se sami se sebou. A když už se ke konci dobereme jakože katarze je nám v posledních dvou minutách dost hnusně připomenuto , o čem že to taky bylo. O zabíjení. (pro mě seriál roku) (02.03.2019)