Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V pokračování snímku Kickboxer: Vengeance (2016) se hlavní hrdina Kurt Sloane (Alain Moussi) musí vzepřít intrikám zákeřného mafiána Thomase Moora (Christopher Lambert), který zapříčinil i to, že se Kurt ocitl ve vězení. Aby Kurt zachránil sebe a svou milovanou, musí se utkat se svým doposud nejnebezpečnějším protivníkem. Šance hlavního hrdiny jsou mizivé a Kurt nevěří, že by mohl v boji proti Mongkutovi (Hafþór Júlíus Björnsson) zvítězit. Poslední Kurtovou nadějí je mistr Durand (Jean-Claude Van Damme), který vždy při těžkém výcviku dostal z Kurta to nejlepší! (upson)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (63)

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

White Warrior! White Warrior! White Warrior! White Warrior! Nádherně otitulkované dílo, při kterém kouč Jean-Claude Van Damme nevěří svým očím a ještě může být rád, že mu nikdo neukousnul ucho. Přesycené množstvím rádoby atraktivně natočených soubojů, kterým vzhledem k častým zpomalovačkám chyběly jen přelétávající holubice (dokud by je volejem nesestřelil Ronaldinho). Pokud vás tohle unavuje, dostanete sadu siláckých řečí a prokládku z mentorských mouder (musíš předvídat pohyb vzduchu dřív, než nastane, bez ohledu na to, jestli soupeř obědval luštěniny). Nekonečný závěrečný „gladiátorský“ fight proti islandskému nemotHorovi postrádal k věrohodnosti nějakou tržnou ránu, bouli nebo viditelnou kontuzi. Takhle tam byl lékař jen kvůli stanovení smrti a za to by měl stejně vrátit diplom.. ()

kenkaku 

všechny recenze uživatele

Film si to podělal už tou schizoidní předtitulkou scénou. Míra idiocie a smysluplnosti oné scénky zcela koresponduje s celým filmem. Jako opravdu vymazlený scénář jsem nečekal. Mělo to být přímočaré a jednoduché... jenže ono ne. Takových stupidních zvratů a nesmyslných situací v jednom scénáři by jeden nevěřil. JCVD alias "Pan Kloubouk" je za trapáka, Christopher Lambert standard (ale potěšil) a nejlepší dojem nakonec zanechal Mike Tyson. Ano uznávám, souboje natočené bravurně. Ne jednou jen na jeden (!!!) záběr bez střihu. Žádná zběsilá střih-střih-střih-chaos akce. Praktiky díky tomu nedávám naprostou nulu. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Začátek je teda brutálně ujetej. Skoro jsem si přišel jak ve Žhavejch výstřelech a přemýšlel, jestli si tady ze mě někdo neudělal prdel. Popravdě se tímhle Alain Moussi moc nepředvedl a bohužel to svojí totální nemluvností a hereckým neumětelstvým nezachránil ani v rámci celého filmu. Naštěstí ale tenhle film nestojí jenom na něm. Tvůrci moc dobře ví, že zase takovej frajer to není, aby na něm postavili celý film. No a tak si do filmu přichystaly Van Damma, který je sice opět ve slepeckých brýlích, ale konečně tu má scény, které pobaví a udělají radost všem jeho fanouškům. Pak se tu vyloupne brutálně trapnej Christopher Lambert, kterej přehrává víc jak psí smečka ze zvířecího dokumentu o psech. Každopádně svými výstupy pobaví a vlastně film úplně nezkazí. No a spolu s touto partou tu je ještě Mike Tyson a islandská hora Björnsson, kteří tu taky nejsou úplně navíc. No a k tomu všemu si užijete opravdu slušnou várku zápasů, kterých je tu víc, jak kecacích scén, takže nakonec bych řekl, že tři hvězdy jsou akorát. Film plný extrémů, ale pokud máte podobné filmy nakoukané, tak vlastně zklamáni neodejdete. ()

Quint 

všechny recenze uživatele

JCVD, Christopher Lambert, Mike Tyson a Hora z Game of Thrones v pokračování Kickboxera? To nezní vůbec špatně. Aspoň pro určitou skupinu fanoušků. Co se může pokazit? Bohužel úplně všechno. Základem arénových mlátiček je, že jejich hlavnímu hrdinovi prostě musíte fandit. Bez toho to nejde. Aby to fungovalo, musí si nějak získat vaše sympatie. Alain Moussi má sice dobrou fyzičku, ale chybí mu Van Dammovo charisma a jeho osobitý styl. Na tom stál první Kickboxer, který byl sice nesmírně diletantsky natočený, ale měl díky JCVD svoje kouzlo. Kickboxer Retaliation se vás sice neustále snaží vizuálně ohromovat (rvačka ve vězení v jednom dlouhém záběru, rvačka v zrcadlové místnosti nasvícená ultrafialovým světlem, rvačka na střeše jedoucího vlaku – ty jsou tu, bůhvíproč, dvě!), ale nedokáže vás strhnout. Postavy jsou nijaké a nezapamatovatelné. Akce jsou bez šťávy, napětí, emocí, gradace a správného načasování. Místo toho, abyste je prožili, tak je spíš prozíváte. Závěrečná rvačka s „Horou“ je tak natahovaná, že jsem u ní málem usnul. Neakční scény jsou zmateně odvyprávěné a podivně sestříhané. Ocenit to mohou snad jen hardcore MMA fajnšmekři, kterým postačí, když uvidí svoje oblíbené borce ve filmu. Radši si místo toho pusťte Brawl in Cell Block 99. To má hodně podobnou zápletku a je to nejlepší exploatační film roku. ()

verbal odpad!

všechny recenze uživatele

Pravý roh žumpy – mimořádně slizký, pečlivě progelovaný bukvoid, gájprájdově vyrýsovaný, pátý dan v baletní přípravce, sedmdesát kilo i se steroidovou kapačkou, jednička žebříčku UFC (Ultimate Fisting Championchip) v kategorii homováh, 45 zápasů MFA (Mixed Faggot Arts), 20 ruptur konečníků, 10 předčasných ejakulací, třikrát semeno ve vlasech a dvanáctkrát KO (Kopmpletní ožužlání) – Alááááán Myšičkááááá! Levý roh žumpy – islandský monstrknedlík, dva a půl metru, tisíc kilo, půl tuny v mrtvém tahu, tunu v živém, dvacetkrát roztlačil na dálnici do Reykjavíku kolonu zabrzděných kamiónů i s otylými polskými řidiči, pětkrát sežral na posezení stádo ovcí a dvakrát zlomil ocelovou traverzu, když se snažil vyšťourat si ze zubů zbytky beraního mozku – Julééééék „Orvalbytomubukanýrovikrovkyishlavoujenkdybykýchnul“ Horáááá. „Bžžžžžungggg,“ zazněl teplý gong. Můžeme začít! Zuřivá Myšička otevírá vskutku zákeřným, trojitým zapíchnutým Řiťbergrem, Julek v poslední chvíli zatahuje půlky a kontruje hospodskou fackou. Myšička svižně uhýbá předpisovým plié a ustupuje v sérií frenetických petit allegro. V dostatečné vzdálenosti si rychle vyzkouší, jestli mu pořád jde saltíčko a udělá rozštěp, jde a udělá, tudíž zaujímá výhružné bojové piqué a vrhá se do dalšího útoku, tentokráte neméně strašlivým dvojným Lulutzem, míříc Julkovi přímo do hrdla. Julek si však injektuje krkavici kubíkem devětadevadesátioktanového naturalu, prudce máchá za ohlušujícího „Uáááá“ tlapou, přičemž následný poryv vzduchu nemilosrdně smetává stále rotující Myšičku na podlahu. Julek nezaváhá, rychlostí o život sprintující želvy dunivým sumokrokem přicupitává k otřesené Myšičce a zkouší, kolikrát zvládne trh a nadhoz s teploušem. Hmmm, úctyhodných sto dvacet opakování, načež vší silou vrhá Myšičku páteří na ostrou kamennou hranu. Náš bukanýr je ale v poho, protože těsně před dopadem urputně zatnul břišáky! Nicméně už tuší, že takhle Julka kleknout na čtyři nepřinutí. Zavazuje si proto očička, přesně jak jej to naučil jeho velký guru, trapná vyfetlá Žánkláda, protože jen po sluchu se přeci daleko lépe trefíš a kopačku do hlavy uslyšíš dříve, než protivník vůbec vleze do ringu. A je to! Myšička sice cestou zpět k Julkovi v brilantní sérii vskutku zabijáckých changement de pieds umře vyčerpáním, avšak jeho nastrčená dívka, aby prvoplánově nevypadal jako pupuš, nýbrž jen jako krutohustý, napomádovaný a pečlivě depilovaný heterák, se zmocní Julkova benzínu a kvapně ho zresuscituje. Znovuzrozený metrobojovník pomocí technicky vypilovaného grand échappée přiskakuje k Julkovi a poslepu mu začíná bleskurychle šmátrat po bradavkách, dokud chichotající se kolohnát neodhalí Achillovu bradičku. A BÜM!!! Dokonáno jest! Rozkokošně trefeným alongé jde Julek k zemi, Myšička mu vzáží pěstičku do análku, všichni křičí „Huráááá!“, tak tak pohromadě držícímu malomocnému Hájlendrovi vzteky upadává lícní kost a je čas na násilně vnucenou finální klaku debilů. Pár skutečných UFC astrofyziků olíže v šatně Myšičce pot, odporná vypatlaná gorila zašišlá u televize „Šláva!“, kteroužto brutálně náročnou repliku ji museli začít učit počítám už tak rok před natáčením, a nějaký ten Kaká radostí posere kopačák. A já se upřímně těším na moment, kdy těmhle zetkovým osmdesátkovým parodiím, plným obskurně vyteplených choreografií umělohmotných transsexuálních idiotů a mongoloidních scénáristických fines, konečně vymře na zápal cytoplazmatických membrán cílové publikum. () (méně) (více)

Galerie (25)

Zajímavosti (6)

  • Natáčelo se v Thajsku a ve státech USA – Kalifornie a Nevada. (BMW12)
  • Ve filmu má postava Mistra Duranda (Jean-Claude Van Damme) syna Travise (Nicolas Van Varenberg). Ve skutečnosti se jedná opravdu o druhého syna Jean-Claude Van Damma, kterého má se svou bývalou ženou Darcy LaPier. (upson)
  • Při závěrečných titulcích běží v malém okně na levé straně záběry z natáčení. (Rominator)

Reklama

Reklama