Zatoichi Meets Yojimbo
Obsahy(1)
Legendárny slepý masér Zatoichi sa snaží oslobodiť dedinku spod nadvlády banditov, ktorí sa v nej usídlili po veľkom hladomore. Hlavu gangu však chráni yojimbo [profesionálny ochrankár] Sassa, ktorý trávi väčšinu času v miestnej taverne, no pritom postupne v úlohe špióna tajne rozkladá gang zvnútra. A ako správny žoldnier sa hneď dozvie, že na Zatoichino je vypísaná odmena. Stihnú si dvaja hrdinovia uvedomiť včas, že stoja na tej istej strane? (muti)
(více)Recenze (17)
Dynamika ikonického dua Zatoichi/Yojimbo (jiného než tamtoho, ale... ano, všichni víme, že to má být ten samý) je trefená zcela přesně ve stylu à la Tuco/Bloňdák. Ostatně pro jednou proudí inspirace opačným směrem než z Japonska, jelikož se to po celou dobu okatě veze na vlně Hodného, zlého a ošklivého. A vůbec ne špatně, protože "chanbarácký spaghetti western" v jedné zapadlé vesnici o nadvládu a nějaké to zlato, po kterém pase hned několik zainteresovaných stran, je rozehrán výtečně. Na škodu je pouze přepálená délka, která se natahuje anabázemi typu "kde je schován poklad" (což je divákovi bolestně jasné od prvních momentů). A mírná pachuť zůstává i nad finále, které je nesporně dobré, ale jeden by čekal něco přeci jen památnějšího. ()
Tento Zatoichi je hodně netradiční, ale výbornej. Perfektně se povedlo dát prostor oboum frajerům, jak Katsuovi, tak Mifunemu. Každý má snad na minutu stopáže stejně, každý si zdánlivě sleduje vlastní "trasu", jejich vztah je spíš kamarádský, Yojimbo v podání Mifuneho je neuvěřitelný frajer, obrovský chlap s obrovským mečem, který porcuje nepřátele klasickým stylem ... Zatoichi se zdánlivě drží v pozadí, ale závěr filmu ukazuje, že scénář patřil právě jemu!! Konec je až úsměvný ... Objevuje se zde krev, choreografie soubojů Mifuneho je bezchybná, Katsuova o dost horší než ve většině předchozích dílů ... Objevuje se krev a celé je to takové barevnější. Zajímavý díl, každopádně excelentní crossover ... ()
Angažování nejvýraznějšího herce japonského filmu do role vedlejší mělo ten efekt, že do značné míry přezářil herce v roli hlavní. Něco jako nasadit do některé z Bondovek Marlona Branda - úplně by ji rozsekal. Možná i vědomě tedy režisér rezignoval na klasickou dějovou linku, a udělal z toho koncert pro dva, kteří někdy jdou trochu proti sobě, někdy docela spolu, ale hlavně to mezi nimi jiskří tím správným způsobem. Přesto si nemohu pomoci, ale jako zvlášť dobrý film to brát nemohu, dokonce jsem u něj večer skoro usnul a raději jsem si ho pustil od půlky druhý den znovu. Prostě je zmatený, utahaný a moc to neodsýpá... na druhou stranu, viděl jsem film o 115 minutách místo zde uváděných 79, tak jsem se možná stal obětí nějakého "director's cutu", kde narvali doprostřed spoustu vaty, co byla původně oprávněně vystřižena? ()
Když se setká dvojice skvělých herců, tak ten výsledek prostě musí být dobrý. Nebo alespoň podle vzoru tohoto snímku by to platilo. Shintaro Katsu získal pro 20. díl skvělé soupeře/společníka, kterým není nikdo menší než Toshiro Mifune. Jejich společné konfrontace jsou výborné a oba hrají přesně takové postavy, které můžete obdivovat. ()
Tenhle díl Zatoichiho mám nejraději. Okamoto si opět neodpustil svůj ironický rukopis. S klidem zrušil mnohá z klišé předchozích dílů - ze Zatoichiho protivníka Yojimba udělal hulváta k pohledání a Zatoichi sám je zde spíš za velmi zjištnou osobu, než za ochránce chudých a bezbranných. Nečekejte ani klasické souboje, tady se totiž ti nejhorší parchanti vyvraždí mezi sebou a Zatoichi s Yojimbem si tak maximálně vynadají. I ten jejich závěrečný souboj je spíš nedorozuměním, bitkou dvou chlapů o ženskou, než souboj mezi spravedlností a bezprávím. Vůbec je tenhle díl syrovější, drsnější. ()
Galerie (51)
Photo © Toho Company
Zajímavosti (1)
- Tento film byl tak populární, že v USA byl zarezervován i do některých kin, která normálně neuváděla cizojazyčné filmy. (aporve)
Reklama