Hellraiser

Psát komentáře na některé filmy je skoro jako svatokráděž. Jsou perfektní a jakýkoli canc odněkud z Čech nemůže nikdy vystihnout jejich dokonalost. Hellraiser je samozřejmě přesně tím případem. Málokterý film tak skvěle funguje jako právě on. Od prvního tónu Youngovi pekelné symfonie až po poslední titulek jde o naprostou dokonalost. Jeden z deseti nejlepších a nejdůležitějších horrorů všech dob. (17.09.2005)

Jedna z hororových legiend 80. rokov. Na tú dobu to bol naozaj slušný kúsok a svoje "čaro" si čiastočne udržal až dodnes. Niektoré triky sú síce už trocha zastaralé, ale nie je to ani žiadna katastrofa. Atmosféra bola po celý čas dobrá, taká správne napínavá (v tomto smere predčí aj mnohé z dnešných hororov), masky aj gore vzhľadom na dobu ušli. Najväčšia slabina je v hereckých výkonoch, hlavne A. Laurence bola extrémne nepresvedčivá, miestami až trápna, jej strach a vlastne celkový herecký prejav som jej v kritických momentoch vôbec neveril. Škoda, pretože inak by som určite išiel s hodnotením ešte vyššie. Takto len silnejší priemer. 65/100 (14.06.2014)

Z dnešního pohledu se samozřejmě Hellraiserovi dají vyčítat slabší triky, které nicméně ve své době měly dobrou úroveň, ale nápad a provedení stojí za to a ať už z hlediska režie nebo hereckých výkonů, tenhle fim se řadí do síně slávy hororové podívané. Celkový dojem: 70 %. Škoda rozmělnění nápadu v pozdějších pokračováních, které vyždímaly z námětu i to, co v něm nebylo... (11.11.2006)

Docela milý horůrek, ve kterém ukápne i nějaká ta kapička krve. Když jsem ještě býval malý kluk, tak jsem se u něj dosti bál. Ani už jsem si nepamatoval, čeho jsem se tak bál. Pamatoval jsem si pouze pána, jehož hlava připomínala ježka. Dnes už působí ta čtveřice démonů, nebo jak ty frajery nazvat, jen a pouze úsměvně. Celkově se jedná o strašně naivní volovinku, ale když tak zapřemýšlím, tak docela orginální. Moc podobných snímků neznám. Ke konci už jsem dosti usínal, ale odolal jsem. Myslím, že se podařilo z mála vytřískat maximum. Docela pěkné. Slabé 3*. (07.03.2014)

Existence a hlavně „úloha“ filmových příšer byla vždycky závislá na dovednostech režisérů a jejich schopnostech naladit se na stejnou vlnu s tvůrci zvláštních efektů. Monstrum prostě musí mít charisma, musí mít osobnost, ať to zní sebezvláštněji. Pak už je na tvůrcích, zda budou své záporáky odhalovat po kouscích nebo do toho skočí rovnýma nohama. Třeba jako v případě atmosférického Hellraisera. Žádné náznaky, divák si užije velmi brzy vše a doslova. Maskérské efekty se vrší v závratném tempu, krev stříká, sliz odkapává. Každopádně musím přiznat, že jsem si vždycky myslel, že hlavní housle bude hrát ten démonický bledý pán s hřebíky zapíchanými v hlavě, kterého jsem na přelomu 80. a 90. let nechtěl na stránkách Cinemy (ani jinde) „potkávat“. Teď musím přiznat, že to má skvělou atmosféru a skutečně nápadité vizuální efekty. První díl série hororový spisovatel Clive Barker nikomu nepůjčil a rovnou se postavil za kameru. Představil nejen ikonického záporáka Pinheada, ale i jeho pekelné kámoše cenobity, kteří celkem rázně vysvětlují lidem, že není radno pokoušet otevírat bránu do pekel. Celé se to motá okolo starého rodinného domu, který zřejmě obýval nezvěstný bratr Frank, zatímco se do něj jeho dušínovský sourozenec právě přestěhoval se svou milou, kterou Frank kdysi svedl. A teď má šanci vrátit se zpátky „do sedla“. Prkenné herce jasně válcuje parta z „onoho světa“, skvělé masky a řada úchylně zvrácených nápadů. (24.09.2022)