Darkest Hour
Darkest Hour
Najtemnejšia hodina
Darkest Hour
Darkest Hour
Režie:
Joe WrightScénář:
Anthony McCartenKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Dario MarianelliHrají:
Gary Oldman, Kristin Scott Thomas, Ben Mendelsohn, Lily James, Ronald Pickup, Stephen Dillane, Nicholas Jones, Samuel West, David Schofield, Richard Lumsden (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Gary Oldman v roli jedné z největších osobností 20. století. Winston Churchill na počátku 2. světové války musí učinit zásadní rozhodnutí. Hrozba Německé invaze je bezprostřední a on jako premiér Velké Británie musí v této temné hodině během krátké chvíle semknout národ a změnit průběh světových dějin. (CinemArt)
Recenze (546)
Bozi [doplnte jmeno] v naprosto standardnim zivotopisnem snimku [doplnte jmeno]. Tak to proste u CV oskarovek chodi, a je jedno jestli se jedna o Winstona, Thatcher, homosexualni aktivisty ci starnouci hrace scrable. Oldman byl samozrejme skvely, nuda to nebyla, jinak ale dle ocekavani. ()
Gary Oldman jede klasicky na plný plyn, pak jede i metrem a nejspíš si po zásluze dojede i pro Oscara. Za pokoukání navíc stojí roztomilá Lily James. Jinak je to film plný britské politiky, kamerových hrátek a bohužel i patosu na samé hranici snesitelnosti. ()
Celkově film nabízí jen zlomek příběhu o W.CH. a to mě trochu mrzí. Děj a atmosféra je super, ale hudba u mě v dramatických scénách naprosto absentuje. To znamená, že film není špatný a mé hodnocení je odvozeno pouze z toho, že toho bylo ukázáno až příliš málo. Tohle nebyl životopisný film a to je škoda. Navíc Oscara za tohle je na mě opravdu málo. ()
Dusivá sklepová dokumentární rekonstrukce nejvíce ze všeho podobná těm divným rekonstrukcím z History Channel. Dobré herecké výkony prostě nezachrání nudnost scénáře, kamery, scén, všeho. Lépe natočený je v podstatě libovolný díl Poirota. ()
Ačkoliv se názory na osobnost Sira Winstona Churchilla napříč celou společností různí, jedno je dle mého názoru jisté a neoddiskutovatelné. A sice to. že byl pevný a dynamický státník, který ani v takřka ztracené a bezvýchodné situaci neztrácel hlavu, ale dokázal se novým problémům postavit čelem, zmobilizovat svůj národ a vsugerovat mu naději na konečné vítězství. Jeho oponenti Neville Chamberlaine ani lord Halifax by toho nebyli a vlastně ani nemohli být schopni, i s ohledem na to, jakých fatálních kroků se dopustili v minulosti. I když samozřejmě některé scény byly i dílem tvůrčí fantazie, mě velmi zaujala scéna v metru, kde se britský premiér posadil po boku svých občanů, ze kterých byla cítit neutuchající touha a vůle po vítězství a současně naděje, že se jejich země i díky jejich přispění opět dočká lepších zítřků. A úspěšná operace známá pod názvem "Dynamo" je podle mého názoru sama o sobě dostatečným argumentem o Churchillových kvalitách. Snímek se mi líbil, sice o něco méně než další snímek s podobnou tématikou, rovněž související s operací Dynamo, konkrétně "Dunkirk" Christophera Nolana, ale stále je to z mého pohledu velmi kvalitní produkce letošního filmového roku. Výkon Garyho Oldmana v titulní roli byl rovněž vynikající a hodný Oscara, a myslím si, že to byla jeho nejlepší role v jeho bohaté kariéře. ()
No mne to pripadá, že jediné, čo v človeku z filmu ostane, je výborný herecký výkon Garyho Oldmana (ktorého som inak vôbec nespoznala) a spomienka na dve hodiny neprestajného kecania. Film mal dve hodiny a predsa v ňom bol minimum bojových scén napriek tomu, že je o vojne a ku koncu som už začala byť znudená, že zase len kecáme a kecáme... ()
Herci excelují, Wright se snaží, ale nelze přeslechnout to hlasité šustění scénáře. Navíc většinu času Churchill přednáší projev ve sněmovně poslancům, nebo v Untergang bunkru svému štábu, či diktuje memoranda a telegramy sekretářce, což je dost nuda zvlášť proto, že historická fakta jsou notoricky známá. ()
Celý to působilo víc jako freska a britská agitka o národní hrdosti než živoucí ztvárnění dramatičnosti důležitého kusu dějin. Gary Oldman je ve své dokonalé masce uzvězněn a z pod gumy se nedostává ven nic z živého člověka, skoro žádné grimasy a napětí ve tváři. Režisér měl nechat vtisknout postavě Chrchila více lidské originálnosti aby byla více uvěřitelná. Takhle je Gary stále v jedené poloze a nějak mu to ne a ne uvěřit a specíalně jeho unylé oči v neustálém podhledu jsou nahony vzdáleny skutečným Churchilovým očím v kterých dříme jiskra. Co mi ale nejvíc vadilo bylo to, že Churchil měl během války ješte svojí barvu vlasů a nebyl takovej bělovlasej zoufale starej dědek jako v tomhle filmu. Takhle vypadal až teprv v roce 1955, kdy opouštěl Downing Street. https://www.youtube.com/watch?v=m_Uj_o1L-e0 Nakonec mi místy připadal lepší výkon u tý jeho sekretářky než u něj. Výprava, stavby, kasting i masky vše bylo Britsky dokonalé až věrné. Chtěl bych rád dát 4 hvězdy, ale prostě to na to nestačí. ()
Absolutně brilantní Gary Oldman ve filmu o Winstonu Churchillovi září a v podstatě si jej celý ukradne pro sebe. Na jednu stranu se to dalo předpokládat, neboť děj cílí toliko na peripetie zmíněného ministerského předsedy po čas druhé světové války, na druhou stranu je to škoda, neboť tím dochází ke značnému zploštění děje, kdy vedlejší postavy tvoří ve své podstatě lehce "nadbytečný kompars" a nevyniknou tak jejich motivy ani zásadní dějinné události. Celkově se však jedná o filmařsky zdařilou podívanou, kterou stojí za to vidět. ()
Velice povedený počin o Winstonu Churchillovi a jeho zásadních okamžicích po zvolení premiérem na sklonku 2. světové války. Velice se mi líbilo, jak je zde vidět pracování psychologie, kdy je tu nádherně zobrazeno, že kde jaká významná osobnost je pouhým člověkem, která čelí životu tak jako všichni ostatní - mají své slasti a strasti, kdy je rozdíl pouze v jejich měřítku a důsledcích. Pokud člověk zná i další historická fakta, tak uvidí, jak tu bylo zakomponováno pár menších detailů (např. ohledně Dunkirk nebo problému krále Jiřího). Je tu vidět i boj mimo bojiště jako takové mezi vojáky, ale politický boj, nebo mnoho nelehkých rozhodnutí, která ovlivní životy mnohých. Bojových scén jako takových je tu poskrovnu, takže nečekejte mnoho akce, ale spíše se tento počin zaměřuje na dramatické stránky politiky. ()
Tento film mi pripomína Lincolna s D.D. Lewisom, tiež sa podrobne venuje významnej historickej postave a spracovanie ma rovnako veľmi neoslovilo. Film je záživný asi ako priamy prenos z parlamentu (čo film aj vo veľkej časti aj ukazuje). Jednoducho ma to nebavilo. A ktomu to lpenie na tradíciách a obradnosť Angličanov - rozhodne to nepomáha. No proste nezáživné dve hodiny, ktoré z priemeru nevytrhne ani namaskúrený Garry Oldman. ()
Velké čekání Garryho Oldmana ukončila sázka na jistotu. Poctivé historické drama o velké osobnosti založené na skutečných událostech je každoročně velkým favoritem na oscarová ocenění. Nejtemnější hodina proměnila dvě ze svých šesti nominací – hlavní herec a make-up –, což je zcela v pořádku. Například u výpravy chápu jinou volbu, jelikož jde ve valné většině o práci v ateliérech. Suma sumárum 4 hvězdy, především ale díky velice dobrému Oldmanovi v hlavní roli vtipně a věrně napsané postavy, protože například filmově snímek v mnoha ohledech i celkem pokulhává – například v závěrečném vrstvení patetických projevů. Zážitek doporučuji umocnit navazující projekcí Dunkirku od Christophera Nolana. ()
Politiky nemám rád a moje heslo zní :"Pokud politik udělá něco špatně je potřeba ho kopnout do prdele, pokud náhodou udělá něco dobře je potřeba ho kopnout do prdele dvakrát, protože to měl udělat dřív a líp". Nicméně připouštím, že sem tam se najde politik, kterého bych asi do prdele nekopnul a Winston byl jedním z nich. Je to ovšem výjimka potvrzující výše uvedené pravidlo. Gary byl navíc v roli naprosto uvěřitelný až geniální. Za mě jasných 5*. ()
Představ si, že by jel Babiš metrem sám bez goril... a zřejmě tam slyšel Winston od obyčejných Britů, že chtějí bojovat za každou cenu. A o tom je tento poměrně rozvleklý film. ()
Neustále opakování slovního spojení nejtemněší hodina bylo dost otravné. Hodně povídání, což by ani tak nevadilo, ale film byl dost natahován a nikdo se nemohl rozhodnount co dělat. Taková bezradnost jak v případě naší současné vlády. ()
Sám o sobě film je za 3*, ta čtvrtá je za Oldmana ()
7/10. Naprosto precizní práce od Oldmana v jinak docela nudném politickém snímku o rozhodující chvíli historie, takže něco pro mě. ()
Souhlasím. Ten film se bude muset chvilku vstřebávat, protože stále přemýšlím, jestli tam hodit čtyři nebo pět hvězd. Jedno už vím jistě teď - Gary Oldman zahrál svoji roli úžasně a už jenom kvůli jeho výkonu doporučuji tento film vidět. ()
Související novinky
Amy Adams bude ženou v okně
Režisér Joe Wright (Pýcha a předsudek, Anna Karenina) si jako svůj další projekt vybral adaptaci knihy The Woman in the Window, která neskrývá svou inspiraci v hitchcockovském thrilleru Okno do dvora… (více)
Startuje BEST FILM FEST
Pražská kina Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádají od 12. do 18. července BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé poloviny roku 2018. Kina v době léta potěší… (více)
90. Oscary - výsledky
Výroční 90. ceny americké akademie znají své vítěze. Nejprestižnější ocenění a díky tomu také „nejoblíbenější chlapík Hollywoodu“ se předával v Dolby Theatre, jak už je tomu dlouhou dobu zvykem.… (více)
Nominace na Oscary
Letošní 90. ročník Oscarů bude velký duelem Tváře vody se Třemi billboardy kousek za Ebbingem. Nová fantasy Guillerma del Tora se teď ale proměnila v jasného favorita, jelikož uzmula třináct… (více)
… „ Ptáte se, co je naší politikou? Odpovím: vést válku na moři, na zemi a ve vzduchu s veškerou naší mocí a veškerou silou, kterou nám Bůh může dát; ... To je naše politika. Ptáte se, co je náš cíl? Mohu odpovědět jediným slovem: Je to vítězství, vítězství za každou cenu, vítězství navzdory veškeré hrůze, vítězství, jakkoli dlouhá a těžká cesta k němu může vést; protože bez vítězství nepřežijeme.“ (W. Churchill, 13.května 1940) Historická „Co kdyby …“, hra na alternativní historii mi není cizí; zpravidla jsou to hry napínavé, z některých však nepříjemně mrazí. Mrazivé historické „Co, kdyby …“, to byl můj první pocit po skončení tohoto filmu. „Co kdyby“ ? - Velká Británie, poté co Německo prakticky ovládlo celou kontinentální Evropu, přistoupila na vyjednávání o separátním míru s ním. V pozdním jaru roku 1940, ve kterém se snímek odehrává, k takovému vyjednávání mohlo i dojít, stačilo, kdyby – třebas pro začátek - kdyby po Chamberlainově odstoupení získal křeslo premiéra jiný politik, než právě Sir Winston Spencer Churchill. A bude to Sir Winston Churchill, na koho narazíme, v rovině politické, přesně v momentu, kdy se jedná o nástupci odstupujícího premiéra. Již chvíli po jeho zvolení se spolu s ním dostáváme do nelehké situace - král Jiří VI. mu předává pověření k řízení vlády a německé divize zrovna překračují hranice Belgie, Nizozemí a Lucemburska a míří do Francie. Naděje, že Francie odolá, se ukáže jako lichá, namísto toho je třeba řešit problém britských vojáků, sevřených mezi nepřítelem a mořem … a pochopitelně otázku, postaví-li se ostrovní říše Německu na odpor. Ne - nebude nám nabídnuto příliš válečných scén, ale čistě válečných filmů je sdostatek – a tomuto vůbec neubírá na napínavosti, že se pohybuje ve sféře politických debat, jednání, osobních niterních pochybností a nikoli na bitevním poli. Konečně právě tam, v politické sféře se rozhodne o blízké budoucnosti (nejen) Británie. Hlavní tíha nelehkého rozhodnutí leží na premiérovi země, není snadné, ani pro výjimečného a silného člověka, poslat svoji zemi a její obyvatele do války proti momentálně mnohem silnějšímu nepříteli. Snímek zvyšuje napětí a nechá Sira Churchilla zvažovat alternativu vyjednávání; divák (já) o tom mírně pochybuje, neboť Sir Churchill byl politik, který poměrně brzy zcela pozbyl víru v Hitlerovu důvěryhodnost. (V herci ztvárňujícího Sira Winstona Churchilla, jsem naštěstí neviděla ani stín po některých jeho předchozích rolích, zda to bylo jen dílem dobrého maskování netuším, ale díky za to, kdo by chtěl vidět v Churchillovi potrhlého Sida Viciouse). Pár drobných historických nepřesností nevadí: zjednodušení faktorů, umožňujících evakuaci z pláží u Dunkerque; „porada“ premiéra Velké Británie „zda bít či nebít Němce“ s „obyčejnými“ lidmi v metru; mohutný aplaus po Churchillově projevu v dolní komoře parlamentu; … . Úryvky z pověstných burcujících Churchillových projevů nabudí i po letech. Patriotismus zde ponejvíce kritizovaný, dílu sluší – konečně Britové, ať již se jim opravdu tak náhle zachtělo válčit, jak film ukazuje, se přece jen do boje nakonec pustili (na rozdíl od jiných). A i když nejsem Angličan, chápu, že si raději znovuoživí tyto chvíle, než okamžiky, kdy se podíleli na vytváření míru po 1. světové válce a dokázali tak maximálně spolu-vytvořit podmínky pro další konflikty. A když začal s nástupem Hitlera v Německu další válečný konflikt v Evropě dostávat obrysy, zaujala Anglie spolu s Francií politiku „zavírání očí“ propojenou s politikou „plných kalhot“. Film, který přímo vybízí zopakovat si „Dunkerk“ a „Bitvu o Británii“; dobře sednoucí do nálady, kdy je jeden již poněkud znaven z módního trendu, ospravedlňovat agresora – nacistické Německo. … „ Budeme pokračovat až do konce, budeme bojovat ve Francii, budeme bojovat na mořích a oceánech, budeme bojovat se vzrůstající smělostí a silou, budeme bránit náš ostrov za jakoukoliv cenu, budeme bojovat na plážích, budeme bojovat na místech vylodění, budeme bojovat na polích i v ulicích, budeme bojovat v kopcích, nikdy se nevzdáme, a i kdyby — čemuž ani na okamžik nevěřím — tento ostrov nebo jeho velká část byl podroben a strádal, pak naše zámořské impérium, ozbrojené a chráněné britskou flotilou, bude pokračovat v boji, dokud Bůh nedá a nový svět s veškerou svou silou a mocí nevyrazí k záchraně a osvobození světa starého.“ (W. Churchill, 4. června 1940) () (méně) (více)