Happy End

Hlavně si z toho nenadělejte do kalhot, Marcellino. K docenění Hanekeho filmu je třeba oprášit definici: "Rysy humoru (resp. vtipu) jsou nesmyslnost a moment překvapení. Důležitým předpokladem je rovněž sociální interakce. V humoru dochází často alespoň jedna ze zúčastněných stran (pomyslné) újmy či utrpí škodu." (Tolik Wikipedie na základě ctihodných zdrojů.) Haneke totiž točí komedie právě podle definice. Chce legraci, která nedovolí zasmát se. A jelikož Haneke umí, přesně to také dostanete. Aniž bych předstíral, že humoru s vykleštěným smíchem dávám přednost, jde jistě o hodnotnější protějšek opaku, totiž smíchu bez humoru, jehož dutého hluku je všude moc. Happy End uvádí do prostředí, jehož půvab je nikoliv nenápadný, nýbrž již nepřítomný, do rodiny vyšších podnikatelských vrstev. Nahlédnutí do běžných dní stavařských Borgiů navazují tam, kde končí láska - tedy skutečně Láska, jejíž roztomile po konci bažící protagonista s výmluvně zborcenou tváří Jean-Louise Trintignanta nachází nečekaného spojence v nadané vnučce, trpící komplementární poruchou. Zbytek famílie nezůstává pozadu: vraždy, perverze, nevěry, sebevraždy, závislost, pokrytectví, chlad, incest. Haneke jde daleko za běžnou moralitku, k níž by to mohl námět v rukou méně amorálního tvůrce sklouznout. Různě pokřiveným charakterům projevuje nejasné, ale patrné sympatie a porozumění. Jako obvykle se tak staví na obě strany, tu žalující i obhajující v alibistickém, ale pochopitelném a mistrně provedeném smyslu výzvy k akceptování nemilé skutečnosti, vyjímání trámů z vlastních čivů a ne-házení kamenem. Hanekeho možná poslední film trpí na rozdíl od manicky soustředěných starších filmů roztěkaností, která znesnadňuje vyjevení obvyklé preciznosti. Ale konec dobrý - všechno dobré, v duchu suché anekdoty o rozhovoru masochisty se sadistou: První povídá druhému: Bij mě! Ten druhý odpovídá s viditelným uspokojením: Ne. Přesně podle definice. (07.09.2019)

Jemný film o velmi těžkých věcech. Skrze nezvyklé kameramanské techniky se opatrně dozvídáme příběhovou linii. Je zapotřebí pozornosti k rozlousknutí všech nuancí. Zajímavá je dějová návaznost na film Amour (2012). Postavy jsou během filmu zobrazovány z různých úhlů pohledu, takže brzy už si nejste jistí, kdo je zlý a kdo dobrý člověk. (13.07.2017)

Pro mne nejlepší Hanekeho film (viděla jsem Láska, Čas vlků, Utajený, Pianistka, Funny games). Film jsem viděla dvakrát a teprve podruhé jsem plně docenila jemný humor. Velké nadšení. (16.07.2018)

V sutinách rodiny z vyšší společnosti, rodiny, která ještě ze setrvačnosti zvládá navenek budit zdání normálního chodu, Haneke dokonale odráží konec jedné éry. Skončila doba, kdy se špinavé prádlo dalo bez povšimnutí okolí prát doma a kdy ještě šlo odsunout řešení do budoucna. Nabízí se otázka, zda je třeba detailně pátrat po příčinách selhání jednotlivců, když rozpad zasáhl celou společnost, celou kulturu. Režisérova odpověď je jasná. Moc se mi líbí až dokumentární odstup vyprávění, využití mobilu a z hereckých výkonů zejména ten Trintignana. Silné čtyři hvězdičky. (06.07.2017)

Tak to byl poměrně hustý kousek, který mě dostal už úvodní scénou s morčetem, kterou jsem tedy rozdýchávala těžko, jelikož jsme nedávno jedno morče pochovali a to s velkým zármutkem :). Po této scéně jsem čekala, kdy zase něco podobně chladnokrevného malá Eve s andělsky nevinným pohledem provede. Neměla to v životě jednoduché a i v rodině, kam se tíhou osudu dostala, vládla poněkud tíživá a pokrytecká atmosféra, kdy jednotliví členové zápasí se svými problémy, což je nám podáváno velmi autenticky. Nejsympatičtější postavou byl děda, který se snaží z tohoto světa odejít a to všemožnými způsoby, což je naštěstí servírováno s jemným černým humorem. Happy End je sarkastický film, o lidech, kteří svým způsobem uvízli na mrtvém bodě, a který volně navazuje na Hanekeho film Láska. (06.04.2018)

Můj teprve třetí zhlédnutý film od HANEKEHO a opět trefa do černého. ■ Někdy si budu muset konečně udělat čas na jeho filmografii. Nyní k samotnému filmu. Stejně jako předešlý film Láska, tak i Šťastný konec se zabývá mezilidskými vztahy, přesněji řečeno vztahy rodinných příslušníků. Ty bývají leckdy napjaté a napnuté a nejinak je tomu i u této podařené francouzské rodinky. Většina osazenstva jsou tak trochu pošuci. HANEKEHO pohled pod pokličku jednotlivých postav mi připomněl Kûchû teien. Svým extrémně černým humorem a silnou satirickou výpovědí zase Toniho Erdmanna a svým tichým voyérským okem náctileté slečny À ma soeur! ■ Postavou, která spojuje všechny v příběhu, je Eve LAURENT. Za dva měsíce třináctiletá slečna, která ráda pokřivěně pozoruje realitu skrze svůj jáTelefon. [SPOILER] Ostatně tak i končí celý film. Dědula se chce zasebevraždit. Sedí v invalidním vozíku. Moře mu šplouchá až po krk a naše Evička si to natáčí na jáTelefóna. [SPOILER] ■ Isabelle HUPPERT zde dostala poměrně málo hereckého prostoru, což je škoda, ale na druhou stranu o to víc ho má Fantime HARDUIONOVÁ. U dětských herců je vždy težké dopředu říci, zda zůstanou zajímavými i v dospělosti nebo se z nich stanou, jako tomu bohužel ve většině případů bývá, pouze druhořadými herci a leckdy ani to ne. No nic. Popojedem. ■ Líbilo se mi jak celkové pojetí, vkládání mikropříběhů, práce s kamerou, tiché vyprávění, výrazové prostředky, pomalé tempo. Nemám vůbec co vytknout. Tentokrát za plný počet. ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [88/100] ■ (H) Fantime HARDUIN [95/100] ● Isabelle HUPPERT [84/100] ● Jean-Louis TRINTIGNANT [90/100] ● Mathieu KASSOVITZ [63/100] ● Laura VERLINDEN [59/100] ● Toby JONES [46/100] ■ (♫) [66/100] ■ (E) Kûchû teien (2005) ● Amour (2012) ● Toni Erdmann (2016) ● Masseba (1989) ● À ma soeur! (2001) ● American Beauty (1999) ● Katakuri-ke no kôfuku (2001) ● The Addams Family (1964) ● Bijitâ Q (2001) ● Štěstí (2005) ● Kazoku no Katachi (2016) ● Revolutionary Road (2008) ● The Greatest (2009) ● Gyakufunsha kazoku (1984) ■ (Č) 1 ■ (P) [Pondělí, 11-VI-2018; 22:02] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [95/100] ■ (CSFD) Eodeon ● JitkaCardova ■ (C) [95/100] (12.06.2018)

Hmm, zajímavý i když poněkud nudný film...Vlastně ani nevím co napsat...Nic mě ve filmu neoslovilo až na malou Eve, která si pozornost a lásku vynucuje svérázným způsobem...Za mě 50% (20.10.2020)

Někteří tvůrci rádi zachází do detailů – čištění zubů, svlékání pyžama, jízda v autě… bez dalšího smyslu to občas působí jako milý civilní realismus, častěji však jako vata bez obsahu, a to přes klamnou iluzi tvůrců, že tvoří dejme tomu břitkou sociální kritiku. Většina tohoto filmu je zdatnou ilustrací takového případu. Hvězdičku přidávám za pěkné herecké výkony. (18.07.2018)

Zhruba do půlky filmu jsem se dost nudil a vlastně ani pořádně nevěděl, co se na plátně děje, což byl do jisté míry autorův záměr. Každopádně doporučuji v této fázi neodcházet z kina. Vše se později vysvětluje, na konci už jsem si Happy End vyloženě užíval. Dále musím vyzdvihnout částečné natáčení na mobilní telefon. V tomto případě mi to přišlo velice nápadité. (10.07.2017)

Tentokrát natočil Haneke slabší kúsok. Problémom je vyprázdnenosť. Asi nie je náhodou, že mal v jeho kariére zatiaľ najdlhšiu prestávku medzi jednotlivými filmami (5 rokov). Síce film ozvláštnil zábermi domáceho kina, avšak tentokrát jeho typicky dlhé zábery bez strihu išli naozaj na úkor dynamiky. A okrem skvelej Isabelle Huppert a geniálneho Jean-Louis Trintignanta nemá film príliš čo ponúknuť. Iba bežne rodinné neurózy. A to je málo. (Cinematik 2017) (01.05.2018)

V predošlom Hanekeho diele ukončil manžel manželkine trápenie. Tentokrát išiel autor ďalej a trápenie si chcel ukončiť sám jednotlivec. O čosi sme sa za 5 rokov posunuli od jeho Oscarového triumfu. Dielo je zaujímavejšie, ale nezbaví diváka dojmu, že je chladné v narábaní s postavami, rola stvárnená Tobym Jonesom najviac kričí. Zaujala však mladá Fantine Harduin, ktorá bola najviac zaujímavou postavou túžiacou po láske otca. Rodinný chlad veľmi jasne citeľný, rozprávanie v náznakoch vhodné, neskôr vždy vysvetlené. Divákovi bude jasné o čom to celé malo byť, ale akademickosť diela i istá plochosť mi bráni ísť vyššie ako 3*. (08.07.2020)

Takový trochu klišé dnešní moderní doby.Třináctiletá holka, co si všechno točí na mobil, spratek ze zbohatlický rodiny, co za každou cenu musí svojí revoltu vůči rodině projevit ostudou na rodinných sešlostech, táta od rodiny, co podvádí svojí ženu, a upnutá matka, co se za každou cenu snaží rodinu držet pohromadě. Jediný zpestření (ovšem žádný překvapení) je senilní dědek na vozejku. Během 107 minut ale žádná z postav nezískává sympatie ani nebudí odpor, jen lhostejnost. Jo a Michael Haneke má asi hodně rád vraždu udušením. (07.07.2017)

Když se rodina tváří na venek jako velmi úspěšná neznamená to ani v nejmenším automaticky, že se všem v rodině daří dobře. Zajímavé a vlastně zcela normální téma mi na KVIFF zapadlo. A i když mne snímek občas trochu nudil nakonec hodnotím kladně. (05.07.2017)

Asi jsem čekala víc a proto mírné zklamání. Obyčejné příběhy ze života zachycené ve filmu mám mnohem raději než kdejaká přehrocená dramata, ale trochu víc zajímavosti tento snímek rozhodně postrádá.. výkony Isabelle se nedokážu nabažit a věřím, že kdyby dostala víc prostoru i tu, hned by to šlo na kvalitě výrazně poznat. Byla jsem výsledkem opravdu překvapena, Hanekeho dosavadní práce na mě zatím vždy silnější dojem udělala, zde ne. (01.03.2018)

Nemilosrdný obrázek vyprázdněného života tzv. lepší společnosti, plného přetvářky a sebestředného egoismu, v němž postupně erodují rodinné vztahy až k nezadržitelnému rozkladu. Vzpoura těch nejmladších je výrazem spíš nemohoucího zoufalství a bezradnosti, než pokusu o nápravu věcí lidských. Snímek je natočený s chladným až formalistickým odstupem, byť nepostrádá stupňující se napětí. Mozaika se postupně skládá až do konečného pocitu znechucení a zmaru z falešné morálky těchto kruhů. (03.05.2021)

Happy end sleduje rozpad jednej buržoaznej rodiny.Rodinny prišlušnici v tomto filme sa velmi navzajom nevnimaju a nechapu.Vstahy medzi nimi su chladne.Zaujimava je postava 13-ročnej Evy, ktora je psychicky labilna a navonok pôsobi bezcitne a skryva pred všetkymi temne tajomstvô.Haneke na portrete tejto rodiny ukazal krutu realitu.Nevidel som všetky Hanekeho filmy ale tento patri medzi tie slabšie. (14.06.2018)

Nakonec docela chladný, až nepříjemný zážitek na delší strávení. Každá postava má svůj vlastní příběh, a dohromady to bohužel netvoří žádný vyšší celek. Což byl asi záměr, který ladí s obrazem této dysfunkční rodiny, ale snímek působí tak nějak po všech stránkch nedotaženě. Hodnotím přísně v kontextu silné Hanekeho tvorby, jinak by to bylo za 4*. (02.10.2019)

Já filmy Michaela Hanekeho neznám tak dobře, Pianistku jsem jednou viděl tak nějak zběžně. Happy end je drama o rodině, která předstírá, že jim vzájemně na sobě záleží. Ve skutečnosti vidíme cynickou přetvářku, která je právě tak častá u těch nejbohatších. Je to příběh o tom, kterak se ve velkém domě dá ztratit vlastní tvář. Pravda je, že se jedná spíše o sérii příhod jednotlivých členů a film tak nefunguje jako ucelený příběh s jednou dějovou linkou. A ani osobní příběhy různých členů rodiny nejsou tak zcela uzavřeny, alespoň ne pro diváka. Většina zůstává otevřená a divák tak zakouší pouze pocit nakousnutí problému, jeho pojmenování, ale nikdo nic neřeší ani děj nikam nevede. Jde tedy nejspíš pouze o poukázání na tyto jevy v této konkrétní rodině a u těchto lidí obecně. Z hereckých výkonů mě nejvíc zaujala Fantine Harduin, která jediná zahrála velmi přesvědčivě, byť její vlastní příběh také byl jen vysvětlen co se pojmenování týče. Víc než jedna návštěva do tohoto domu cynismu a falše čekat nelze. Takže chápu, že leckterý divák může být zklamán. Být příběh propracovanější, jistě by si zasloužil i vyšší hodnocení. (17.01.2022)

Psychologický pohľad a analýza rodiny štyroch generačných postáv v aktuálnej modernej dobe. Rozdiel je v tom, že ťažší život v minulosti, kedy sa muselo oveľa tvrdšie a ťažšie pracovať pre prežitie ponúkal iný morálny kódex, akým sa prezentuje ľudstvo vo vyspelej Európe v tejto dobe. Tieto skutočnosti odmieta starý otec, zmätená a zatrpknutá vnučka oproti dejovo ústredným protagonistom tejto modernej doby. Slušne spracovaný námet s pôsobivou myšlienkou. Škoda, že zbytočne naťahované scény, ktoré sa strácali už v preukázaných pointách, nezmyselne narúšali chod a dramatickosť celého príbehu, až po samotný záverečný efekt. (12.12.2018)

Tento snímok okolo mňa len tak prefičal bez nejakého náznaku spomienky čo i len na jednu scénu, ktorú by si človek vryl do pamäti. Možno tá posledná z radu bizarných, inak ale Haneke neponúkol na sklonku svojej kariéry nejaký filmový skvost, ktorým by ohúril. Skôr je to taký šedý priemer, ktorý zapadne prachom. 50 % (17.07.2019)