poster

Sedím na konári a je mi dobre

  • anglický

    Sitting on a Branch, Enjoying Myself

    (festivalový název)

Drama / Komedie / Poetický

Československo / Západní Německo, 1989, 110 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • vypravěč
    *

    Jakubiskovým sebenalezením (či spíše odvážným přiznáním se k jinakosti) ve Zbězích a poutnících začíná i jeho problematická (spíše než problematizující) reflexe dějin a role jednotlivce v nich. Laciná panoptikálnost, hrubé (fotografické) zrno, které skryje mnohou nedbalost a neschopnost, hereckou, režisérskou, kameramanskou i hudební, umožňuje velkoryse znázornit dějinné vlny, nezávislé na jednotlivci, mletému zrnu, z něhož se nic nového nezrodí, ale jehož vznícením se nasytí čas, ale také brání vhledu k vlastnímu semeni, z něhož lidský život vyrůstá. Jakýsi strach z psychologizace, psychologie jako toho „čehosi“ nehmotného, nezemského (a pro některé, snad i pro Jakubiska samého, mimozemského) a tedy i tabuizovaného, zde vystavuje lidskou duši výlučně ve chvílích krajního zvýznamnění se - jako by nebyla přítomná jindy, než ve okamžicích krajního subjektivismu, v momentech, kdy se zažité navrací tak nezastavitelně, že z jeho trosek vytryskne ten skutečně pravý obraz, nezávislý na konvenčním postřehování dat. Svět, který Jakubisko buduje, se tak podobá mučírně, která poměřuje odolnost individuí době a přitom svým lhostejným, zdánlivě objektivním, hlediskem pomíjí diváka, jenž se snadno ztotožní s vyprávějícím zbožštěným historikem a může svrchovaně – a neoduševněn i beztrestně – soudit. Čím jsou dílčí zobrazení niterných v/ý/stupů, vždy sporadické, jakoby nahodilé, přesvědčivější a silnější, tím hlouběji ode dna nabírá dějinná vlna, aby se rozlila i řečišti těch nejnepatrnějších vlásečnic. A to je snad ještě surovější postup, než jakým byl útok na city diváků „novovlnným“ (!) bezradným, ba níže než hovadským, zabíjením zvířat a estétskou simulací krutostí v prvním zmíněném nepodarku, ve Zbězích a poutnících. Plachý „okamih“ komunistického násilí při zatýkání obou „otckov“ se v dané optice jeví být jen okázalou maskou dějinné slepoty, ospravedlněním jediné, jedinečné viny, kterou nikdo krom režiséra nezná a kterou přitom znají všichni. Jakubisko ex machina. podvod (s malým p).(24.2.2017)

  • Nightswimmer
    ***

    Tradicne zaujimava hra so svetlom, zvukom a kamerou v podani Jakubiska, slusne herecke obsadenie, zaujimava doba na spracovanie - no stale malo.. Tisicrocna vcela sa podarila o poznanie lepsie. Nezabudnutelnym zostane tragikomicky vykrik postara kriciaceho - "Amerika má novú bombu! Zhodila ju na Haraši-mu! Milión mŕtvych Číňanov!"(20.9.2011)

  • ibeh
    ****

    Včera jsem si zase jednou připomněla v TV tento výborný film. Mám ráda Jakubiskovu poetiku a výtvarnost, ale v některých jeho jiných filmech je převálcována roztahaností děje a nejasností postav. V 80. letech byl Polívka mým velkým oblíbencem, zvláště na divadle, ale zde mu to také velmi sedlo. I ostatní herecké výkony byly výborné, plus muzika, výtvarnost a i zajímavý a dokonce napínavý děj. Z dalších Jakubiskových filmů mám ráda Perinbabu / hlavní role výborná G. Masina / a Tisícročnú včelu.(30.4.2013)

  • classic
    ****

    Hviezdička smerom nadol je kvôli SPP, čo som volne preložil, ako STRIH Patrika Pašša, ktorý občas narobil poriadnu GALIBU, a potom sa film, ako celok, stával trochu neprehľadným, a nebyť toho, tak by som dal ASI maximálne hodnotenie, a to nielen preto, že vidím už typický, erotický nádych, ktorý sa skrátka už veľmi dobre udomácnil u Juraja Jakubiska. Českú herečku Markétu Hrubešovú, mimochodom - Matka príroda ju nadmieru štedro obdarovala, že scéna, ako sedí na konári stromu, DONAHA, pričom je jej parádne, dobre, sa pre mňa stala legendárna, a extra pamätná, večná, ktorá tak trochu zatienila neustále sa snažiacich hercov v hlavných úlohách, ktorí robia všetko preto, aby vyhoveli rôznym požiadavkám, ktoré sa im ponúkajú, najmä prostredníctvom postavy židovskej dievčiny Ester, s temnou minulosťou, ktorá bola v koncentračnom tábore, čiže dejovo som umiestnený tesne po konci druhej svetovej vojny v Európe, a práve okolo „jej sukni” sa budú motať Pepe a Prengel, keď každý z nich by sa najradšej dostal do jej nohavičiek... Blíži sa nadvláda hlbokého komunizmu, čo trochu skomplikuje životy týmto zúčastneným postavám, a taktiež i niekoľkým vedľajším. Snímok sa odohráva v pár dekádach, čím sa automaticky stával o niečo viacej pozoruhodnejším, ale zdal sa mi trochu natiahnutý, a aj ten strih mi niekedy liezol na nervy, zase v pozitívnej črte disponuje výbornou kamerou Laca Krausa, hercami, ako Bolek Polívka, či Ondřej Pavelka, hm... režisér má zrejme v obľube obsadzovanie zahraničných hercov, čo až tak nie je na škodu. Juraj nakrútil v podstate dosť zaujímavý a ambiciózny film, ktorý sa v jeho režisérskej kariére zaraďuje právom k tým najlepším, na ktoré by sa nemalo zabúdať. Panoval tu obdivuhodný potenciál, ktorý sa takmer do detailov aj zúžitkoval, t. j. ak by si dali trochu väčší pozor na strih, a jeho následné neprehľadné, prerušované scény, tak sa snímok mohol stať úplne nesmrteľným !(2.1.2018)

  • LEATHERFAC
    ***

    Vážení přátelé... musím bohužel konstatovat, že tento Jakubiskův poválečný opus pro mě s odstupem času ztratil hrozně moc body... V kontextu jeho pozdější tvorby zdá se to celkem i jaksi nepřekvapivé. Film jako celek je pro mě docela málo historicky uvěřitelný, zkušení herci Polívka s Pavelkou se moc nepředvedli, o ne-herectví Markéty Hrubešové se asi netřeba ani bavit. Film je rozvleklý, scénky se kupí a kupí, ale po čase to prostě nějak začíná nudit. Při posledním shlédnutí dokonce nebyla ke konci ani chuť dokoukat - a to je v mém případě už velký problém. Holt některé filmy časem stárnou...(6.11.2014)

  • - Podľa pôvodného scenára mal komediant Pepe (Bolek Polívka) a vojak Prengel (Ondřej Pavelka) riadiť nemecký obrnený kolopásový transportér Hackl. Originál mal vpredu pancier a na hercov by vôbec nebolo vidieť. Preto bol pre potreby filmu upravený český transportér z roku 1954, ktorému odrezali strechu a predný pancier nahradili sklom. (Raccoon.city)

  • - Jakubisko prispel tiež scénami z vlastného života. Vo filme sa objaví moment, kde protagonistom hádžu konzervy UNRRA. Režisér spomína na ľudí čo varili žuvačky, ktoré si splietli s americkými fazuľami. Samotná skratka UNRRA predstavovala Správu Spojených národov pre pomoc a obnovu. (United Nations Relief and Rehabilitation Administration). Prvá zásielka bola na naše územie zaslaná 30. 5 1945 a fungovala do roku 1947, keď bola zrušená uznesením Valného zhromaždenia OSN. (Raccoon.city)

  • - Filmovalo se v Nejdku, Kladně, Březanech, Tisovci a Stupave. (M.B)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace