Mise

Historický příběh z dob kolonizace Jižní Ameriky v r.1750. Člověk se musí zamyslet nad tím, co běloch vlastně všude napáchal, kam vkročila jeho dobyvačná noha. Nikoliv kulturu a poučení, ale násilí, loupeže a vraždy. Příroda je zde ovšem nádherná ! Vodopády v kraji Iguazu jsou mohutnější a dravější než Viktoriiny na rozmezí USA a Kanady. Film není dabován, což mě zpočátku rozladilo, ale těch dialogů je tam tak málo, že by vlastně ani nebylo co dabovat, takže české titulky opravdu stačí. Je to Oscarový film a není se čemu divit - dostal ho po právu. (30.04.2010)

To poselství je jasné, ale tohle není film o křesťanství, ale o víře, lásce a touze pomoct. Navíc se skvělou hudbou a výbornými herci. (20.06.2018)

Podmanivý a poetický velkofilm zabývající se otázkami víry, lásky a především jejich rozdílným chápáním člověkem se dělí na dvě souvislé roviny. První rovina se zabývá soubojem jednoho sobeckého muže se svým strastiplným osudem: nejprve máme možnost sledovat spáchání hříchu, poté pokání a nakonec i působivé vykoupení od těch, od kterých to vůbec nikdy nemohl čekat. Celý tento příběh je natolik sugestivně natočen, s tolika emocemi na povrchu, které jsou rozmělněny tolika nádhernými scénériemi jihoamerického pralesa, že by vám jenom polovina tohoto filmu stačila na fantastickou filmovou podívanou, a to nemluvě o výkonu Roberta De Nira, který si jako vždy vychutnává svou roli plnými doušky. V další rovině příběhu sledujeme osudy jezuity Gabriela a jeho snad už předem prohraný boj o záchranu původního obyvatelstva, ale především se sebou samým a také se zničující mocí církve, která ač je natolik odtržená od reality a natolik vzdálená od nového světa, může rozhodovat o osudu jeho obyvatel. Pojítkem obou příběhů je bezesporu víra a láska, ale také souboj světského a duchovního chápání světa. A právě tento protiklad je sugestivně personifikován v rozhovorech a jednáních obou hlavních představitelů, kteří sami mezi sebou bojují o lepší herecké výkony. Celý filmový zážitek je navíc umocněn nádhernou kamerou, která dokáže skvěle nasnímat veškerou výpravu a poetičnost nového světa v jednom jediném záběru. A to vůbec nemluvím o hudbě, která pozvedá celý snímek o další úroveň vzhůru. Právě u tohoto snímku si dokážete uvědomit, jakým způsobem na vás dokáže zapůsobit dokonalé skloubení živého obrazu s nádhernými tóny vykouzlenými z pera jednoho z hudebních géniů naší doby - Ennia Morriconeho. Věřící nejsem, ale tenhle kousek z bible, který se ve filmu zčásti objeví, je vskutku nádherný: "Láska je shovívavá, láska je dobrosrdečná, nezávidí, láska se nevychloubá, nenadýmá, nedělá, co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží, má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy. Všecko omlouvá, všemu věří, nikdy nad ničím nezoufá, všecko vydrží... (Kor 13, 4-13)" (23.08.2006)

Když opomenu pár nelogičností v prostředí a ději, rozhodně musím zatleskat. Robert de Niro rozhodně dokazuje, že je mužem mnoha dokonalých rolí - od Mafiánů, přes Čas probuzení až třeba právě k Misiím. Zároveň teprve po druhé po Barvě kouzel vidím hrát Jeremy Ironse. Sám o sobě snímek by dostal velice dobré 4*, ale ta hudba, co film prolnula, mě nutí ještě jednu půlhvězdičku přidat. Hudba a pár velice silných scén. Závěr nebo také de Nirovo putování džunglí vláčejícího se s haldou zbroje jako pokáním.Takže dávám nakonec 5, ale s vykřičníkem. (23.11.2008)

Genilání! (15.09.2008)

Pokud bych měl vybrat něco, čím se mi vryla Mise do paměti, tak je to jednoznačně překrásná hudba. Dost možná vůbec nejlepší filmová hudba, kterou kdy mistr Morricone složil. A měl jsem tu čest si poslechnou zhruba desetiminutové "medley" hudby z tohoto filmu naživo ve Smetanově síni s mistrem u dirigentského pultíku. Nezapomenutelné :) 85% (20.10.2006)

K tomuto filmu nemám výhrad, snad jen... Proboha, když už musí herci "hrát" na hudební nástroj, nechť se filmaři postarají o to, aby skutečně vypadali, že hrají, ne že pouze vlní prsty. Jinak je Misie zručně natočeným snímkem, při kterém citlivější duše určitě uroní nejednu slzu. Za zmínku stojí především Morriconeho hudba, zejména Gabrielův hoboj, nádherná to skladba s těžko zapamatovatelnou melodií, že je to tak snad i správně. "Nyní jsou vaši kněží mrtví a já jsem zůstal naživu. Ale ve skutečnosti jsem já ten mrtvý a oni ti živí. Neboť jako vždy, duše mrtvých budou žít v paměti živých." (407.) (07.11.2008)

100% jsem Misi tady kdysi hodnotil a dneska po znovushlédnutí z DVD koukám, že hvězdy zmizely.... (19.07.2011)

Dojemný film, který mě zaujal snad vším. Příběh, který donutí přemýšlet, scény jako De Nirova cesta džunglí nebo závěr bitvy si zapamatuju na dlouho. Výkony Roberta De Nira, Jeremyho Ironse, nádherná kamera a opravdu geniální (v tomhle případě se toho slova rozhodně nebojím) hudba Ennia Morriconeho mi ten film pomohou zapamatovat ještě víc. (25.12.2011)

Nádherný film s nádhernou Morriconeho hudbou a skvělými hereckými výkony nejen Jeremyho Ironse a Roberta De Nira, ale i domorodých Indiánů. Opravdová lahůdka. (07.06.2006)

Ryze podmanivá záležitost, film není ve všech ohledech pětihvězdičkový, ale v některých zašel tak daleko, že jinak nemůžu hodnotit. Začnu s dokonalou hudbou Ennia Morriconeho, která společně s kamerou navozuje ojedinělou atmosféru a perfektně sedí k dění ve filmu. Někdo může vytknout, že děj je v několika pasážích poněkud zkratkovitý, hlavně ze začátku, ale já právě tohle vnímám jako pozitivum, jelikož film se tak obratně vyhnul zdlouhavým scénám a dlouhé stopáži (což se nepodařilo např. v 1492: Dobytí ráje). Z herců si nelze nevšimnou mladého Liama Neesona, výborný je Jeremy Irons, nicméně herecky kraluje Robert de Niro, jeho pokání a proměna. Závěrečný masakr je pak smutným vyvrcholením střetu dvou naprosto odlišných kultur a neblahým výsledkem počínání bělochů v Jižní Americe v 18. století. (24.08.2014)

Andělské chorály zvlášť a Morriconeho vcelku bych snadno oželel, kdyby se místo toho někdo pokusil alespoň trochu seriozněji podat osobně nezaujatý vhled do problematiky působení jezuitů v Jižní Americe a fungování jezuitského "státu" v Paraguayi. Tato pohádka pro dospělé byla sice výpravná, napínavá, ale nicméně jen "jednou před dávnými časy..." Ale 500 let soustavného vybíjení Indiánů (ještě ve 20. století se v Patagonii platilo za indiánský skalp; nejvíce se platilo za skalp teenagerských holek, protože se uvažovalo i s exterminací jejich potenciálních dětí). Ale i mrtví Indiáni se dají dobře zpeněžit - třeba v tomto podbízivém filmu. Aby té kritiky nebylo příliš mnoho: pohled do jedné redukce (misie) na územíí kmene (kmenů) Guaraní (celkem jich bylo ca. 30, s ca. 100 000 Indiány) byl snad trochu zidealizovaný, ale daleko od pravdy být nemusel. Zřejmě se jednalo o redukci São Miguel das Missões, zřízenou v roce 1735, která v roce 1750 přešla na základě Madridské smlouvy (neplést s nedávnou Lisabonskou smlouvou) pod španělskou a portugalskou správu. Rovněž tak válka kmenů Guaraní není úplnou fikcí. Pozn,: Doporučuji studii Roberta H. Jacksona na netu, a to především kvůli fotkám ruin někdejších jezuitských redukcí... O Jezuitech v Paraguai píše také jejich soiučasník Voltaire, "... kteří byli obviněni z podněcování vzpoury indiánských kmenů proti králi španělskému a portugalskému." Úlohu papeže Clemense XIV.a Marquise de Pombal v téhle hře pustím už k vodě; sám se ale domnívám, že jezuitské redukce byly pro Indiány zřejmě jedinou šancí (a proto ovšem musely být zlikvidovány). (24.11.2014)

Misie je nesmírně hluboký film. Nese v sobě ohromné poselství a zcela otevřeně se vyjadřuje k otázkám víry, dobyvatelů a s nimi spojeného střetu dvou odlišných kultur. Roland Joffé měl vždy velký cit pro točení filmů se sociálně-historickou tematikou. Tentokrát si za téma zvolil příběh domorodých indiánů Jižní Ameriky, kteří se v pralese nad vodopády Iguazu snaží společně se skupinkou jezuitů vybudovat misii a obrátit se k víře. Následně však musí bojovat se zástupci samotné církve. Robert De Niro (v jedné ze svých nejlepších rolí) je tentokrát trochu upozaděn díky fenomenálnímu výkonu Jeremyho Ironse v roli otce Gabriela, byť De Niro jako kapitán Mendoza (nejprve krutý otrokář) projde od začátku do konce jedinečnou proměnou. Výborný scénář napsal Robert Bolt, slavný autor epických filmů, a za krásnou kamerou stál Chris Menges (zasloužený Oscar). Hudba Ennia Morriconeho, jež má zde silnější úlohu než kdy předtím, sahá za hranice filmové hudby a celé téma nadčasově přesahuje. I Morriconeho hudba je totiž ztělesněním dvou různých kultur; z části využívá běžných hudebních nástrojů (hoboj), z části zase tradiční hudby indiánů (bubínky), to vše kombinuje se sborem. Význam tohoto snímku je stále aktuální. Boj a víra v lásku a svobodu totiž zůstávají věčné historii navzdory. Film s sebou zároveň přináší ponaučení, ze kterého se však nepoučitelný svět nikdy poučit nedokáže. V paměti mi utkvěla spousta výjimečných okamžiků, např. první setkání domorodců s otcem Gabrielem (a jeho hobojem), či úžasná sekvence Mendozova soužití s indiány. Závěrečný obraz dětí odplouvajících na loďce (za doprovodu Morriconeho "Miserere") mě pokaždé zasáhne u srdce. Nábožensky moc důležitý film. (28.07.2019)

Dávám pět hvězdiček protože kamera a především hudba je v tomto filmu nádherná. (01.04.2005)

ocenenia : "Vatikánsky zoznam" (1995) - zaradené v sekcii 'Viera' ◘◘◘◘ MFF Cannes 1986 - Zlatá Palma, Cena spoločnosti "Commission supérieure technique de l'image et du son" (CST) (01.09.2006)

Bezpochyby to je zajímavej kousek. Ovšem dějově mi to nepřišlo úplně soudržný a řekl bych, že se z toho dalo vymáčknout víc, zvlášt když tu jsou takový výkony de Nira a Ironse. Bob se snad narodil jako španělskej conquistador :-). A k tomu ještě docela silnej motiv zotročování JA. Prostě to podle mě šlo pojmout líp. Takže za děj bych dal ***. A asi nepřekvapí, že ta čtvrtá je za počin mistra EM - nemám ani slov. (21.08.2008)

Chce-li někdo zodpovědět otázku, proč je film někdy lepší než kniha, nechť sáhne po Misii (ano Misii, Mise nedává smysl). Takovéhle audiovizuální prostředky z knihy prostě nevydojíte, ani kdybyste se přetrhli, a přitom jediný záběr na De Nira plahočícího se do kopce s metrák-vážícím pytlem na rameni řekne víc než dvoustránkový dušezpytný rozbor. Že tenhle skvost zůstal širokému publiku prakticky utajen mě nepřekvapuje ani v nejmenším - proč proboha zapojovat mozek, proč se smiřovat s tím, že ne vše končí happy-endem, a spoustu dalších proč, když je jednodušší podívat se na blábol beze špetky smyslu a poselství. Počáteční idylka za zvuků rajské hudby Ennia Morriconeho mě naplnila pohodou a já si říkala: "No nevím, jestli byli ti jezuité takoví dobráci od kosti, ale kouká se na to hezky." Jeremy Irons a Robert De Niro jsou chlapíci k pohledání, a že to s jejich dobrými úmysly nemůže dopadnou dobře, třebaže si to nakrásně přejete sebevíc, je jasné asi každému, kdo ví, že lidi nejsou jehňátka a pro prachy si nechají třeba koleno vrtat - o střílení dětí ani nemluvě. Nic s tím nenadělá ani jeho eminence v podání vynikajícího Raye McAnallyho, která sice může smýšlet humánně, ale přeci jen podléhá zákonům tohoto světa. Jeho závěr asi mluví za vše: "Není to vina světa, ale naše, protože my jsme jej takovým učinili." Moc útešné to není, ale to pravda málokdy. (03.05.2010)

Ikdyž mě tohle téma moc nezajímá, film je naprosto úchvatný. Vždy se mi líbil a i dnes po tolika letech nemá chybu. Nádherné přírodní scenérie, vynikající kamera a skvělá hudba E. Morricone dělá z tohohle filmu naprostý skvost. Každý film s R.de Nirem je naprostá bomba. Takové filmy dnes už nikdo netočí. Ikdyž jsem neznaboh, tak mě to dosti vzalo. Film k zamyšlení nad vírou. Boha dali, Boha vzali. Opravdu silný filmový zážitek, povinnost vidět. (13.12.2008)

Ennio Morricone, Robert De Niro, Jeremy Irons jihoamericka dzungle a vsudypritomna lidska hloupost a bezpravi. Vsechno to proste do sebe zapada tak jak ma! (16.04.2011)

... "Pokud má moc pravdu ... potom není pro lásku na tomto světě místo." ... (04.04.2013)