Malá mořská víla

Zvolená poetičnost mně nesedla. Od Kachyni bych čekal neotřelý přístup, a toho jsem se dočkal, ale na úkor záživnosti. Vše plyne velmi pomalu v hezky nasnímaných obrázcích, herecké obsazení v pohodě, i když Miroslava Šafránková nic moc, ale příběh je jen okázalá nuda. Těžký styl nesedne každému. Pohádka se mně nelíbila a nebavila mě. 40% (30.12.2011)

Zástupce výrazně minoritního proudu československé filmové pohádky (česká filmová pohádka je většinou laskavá a milá) je jeho typickou ukázkou - pohádka plná tragických až existenciálních pocitů, ponurých nálad a atmosféry smutku a patosu... Smutná doba vzniku se ještě více odráží v její existenci, i když, pravda, tato smutná doba plodila spíše díla (povinně) veselá. Za to zaslouží režisér Kachyňa rozhodně úctu a obdiv, cesta proti proudu v tom období jistě nebyla jednoduchá (možná je to i pohádka vyvzdorovaná, vždyť několik zákazů natočit vlastní látku si zažil i on sám), ale přesto se nemůžu zbavit pocitu, že pohádka NEMÁ mít takhle tragický rozměr. Pro dětského diváka (kterému je určena především) je její sledování kontraproduktivní...každopádně takový už je duch pohádek Hanse Christiana Andersena... (22.06.2007)

První kámen bílý s její dlaní srůstá, druhý kámen rudý, zamyká jí ústa, třetí kámen černý, ten jí v srdci zůstal...A v tom třetím kameni sama navždy zkamení... Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek v dětství. Jakoby už tenkrát tímto neuvěřitelně křehkým způsobem, (nejen) Andersenovým příběhem, ke mně promlouvala intuice ženství (potažmo lidství). Propojenost vědomí s nevědomím, voleného a nezvoleného, zisku i oběti, to všechno "v očích Kachyni" doprovázeno tajemnou hudbou a prostředím, ve mně jako v dítěti rozechvívalo ozvěnu kdesi ze dna duše, která dávala matně tušit, že všechny jednou budeme malými mořskými vílami a svou přímou volbou ztráty budeme nepřímo obohaceny...Nádherné, plné, hlubinné...Sestry Šafránkovy - úžasná volba - dvě strany téže mince...jako voda a oheň. (07.12.2010)

"Takové to bylo smutné milování..." Smutná tahle pohádka podle Hanse Christiana Andersena vskutku je. A nejen svým koncem. Už samotné snové zobrazení podmořské říše doprovázené výbornou hudbou Zdeňka Lišky působí dost teskně. Úplně si tak nemyslím, že by tuhle pohádku dokázali ocenit současní dětští diváci. Poetický vizuál mistra Kachyni je úžasný, ale co naplat děti budou postrádat více akce. Za výborný nápad jinak považuji využití potenciálu obou sester Šafránkových, ač tedy ta hlavní herecká kláda pro tentokrát leží na té mladší a méně zkušené Miroslavě. Tam však svou asi největší hereckou příležitost využila na jedničku s hvězdičkou. (01.05.2024)

Ano, Miroslava není Libuše, ale zde by ani starší z dua Šafránkovic více nezmohla. Pohádka má svou zvláštní tajemnou poetiku, jak už to ovšem bývá u všech pohádek Hanse Christiana Andersena. A to, že je smutná, neznamená, že se nejedná pohádku, i děti si přece musí uvědomit, že realita bývá někdy jiná a ne vše končí šťastnou svatbou. Perfektní je zde hudba génia Zdeňka Lišky, půvabné jsou exteriéry, a herecky nejvíce zaujme Radovan Lukavský v roli mořského krále. A Miroslava se pro roli malé mořské víly hodila perfektně, přestože jinak není nějak extra dobrá herečka. Ovšem její smutné oči byly pro tuto roli to pravé... (20.01.2014)