Reklama

Reklama

VOD (1)

Román slovenského prozaika a novináře Ladislava Mňačka "Smrt si říká Engelchen" vyšel poprvé v roce 1959 a ihned zaujal čtenáře i kritiku nevšedním pohledem na tehdy už zprofanovanou partyzánskou tematiku. Mňačko svůj příběh líčí na základě autentických prožitků. Aniž by glorifikoval, přikrašloval, aniž by se přidržoval schematického dělení charakteru na černé a bílé, dává velký prostor psychologické kresbě postav, šokuje netradičním pojetím literárních i lidských konvencí, v každém případě však čtenářům poskytuje do té doby nevídaně otevřený obraz jedné stránky partyzánského odboje. Téměř filmová stavba románu zaujala scenáristickou a režisérskou dvojici Jána Kadára a Elmara Klose, tvůrce, kteří zásadním způsobem obohatili naši kinematografii (Obžalovaný, Tři přání, Tam na konečné, později Obchod na korze). Film Smrt si říká Engelchen měl premiéru v roce 1963, v době, kdy neopakovatelná generace našich filmařů vykročila do světa a začala oslňovat svými úspěchy. Kadár a Klos, přestože byli o generaci starší, nezůstali za svými mladšími kolegy nijak pozadu, v dokonalé tvůrčí symbióze přijali postupy i poetiku nové vlny ve svůj vlastní svébytný výraz podložený samozřejmou profesionalitou a letitou zkušeností a vznikl tak jeden z nejpozoruhodnějších filmů 60. let. Dvojí časová rovina filmu i psychologicky složitá kresba hrdiny příběhu Pavla daly mimořádnou příležitost Janu Kačerovi, jehož citlivé civilní herectví obohatilo postavu mladého, těžce zraněného partyzána, o nové a netušené duševní dimenze. Jednu ze svých největších filmových rolí (zde postava Marty) dostala slovenská herečka Eva Poláková, jejíž předčasný skon v roce 1973 byl pro slovenské divadlo opravdu těžkou ztrátou. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

TV spot

Recenze (184)

Dado 

všechny recenze uživatele

Posadil som sa k filmu, ktorý tento rok oslavuje svoje 55. narodeniny a nestačil som sa diviť. Kadárovi s Klosom sa vskutku unikátne a - čo je najpodstatnejšie - bez zbytočných príkras podarilo preniesť na filmové plátno osudy partizánov z čias 2. svetovej vojny. Herecké výkony zúčastnených sú až na pár dobových prežitkov (teatrálnosť vo vyhrotených okamihoch) vynikajúce, príbeh kombinujúci dejové línie spracovaný zaujímavo a prehľadne, ale čo by som vyzdvihol najradšej je práca s kamerou, ktorá ešte aj dnes pôsobí vďaka niektorým prvkom priam novátorsky. Z tvorby zmienenej dvojice som dodnes videl len Obchod na korze, ktorý ma emočne síce zasiahol viac, no z filmárskeho hľadiska vyhráva bezpochyby adaptácia Mňačkovho románu. (80%) ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Veľmi dlho som čakal na opakovanie tohto filmu v televízii. Dočkal som sa a som nadmieru spokojný. Film je produktom tvorivej explózie v šesťdesiatych rokoch. Filmársky a hudobne je dokonalý, herci na čele s Janom Kačerom odvádzajú maximum, zložitosť vzťahu partizánov a miestneho obyvateľstva, odtabuizovanie partizánov a realistické zábery z exteriérov robia z tohto filmu prelomovú záležitosť v oblasti zobrazovania udalostí z II. svetovej vojny a z hľadiska súčasného diváka pôsobia nadčasovo, čo je dôvod, pre ktorý by ho mal vidieť. Mňačkovu predlohu som nečítal a tak som zbavený pokušenia porovnávať ich. Btw Za statečnost pod nepřítelem se medaile neudělují. ()

Reklama

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Subjektivně na silné čtyři, objektivně, když jsem si to v hlavě zrekapituloval, plná palba. Moje druhé setkání s dvojicí Kadár/Klos a podruhé je z toho hutný válečný film, tentokrát ne psychologický jako špičkový Obchod na korze, ale vyloženě válečný se vším všudy - střílení zajatců, řežba s nacisty, partyzáni, věšení a upalování civilistů. Obsahové hledisko tedy za jedna a i technicky je to excelentně natočené - flashbacky, neuzavřený konec a perfektní příběh. Tohle je za mě film do žebříčku a ne ty utahané, ukecané a nicneříkající škváry, kterých je to tu plné. Za mě nejlepší válečný film, jaký jsme kdy natočili a na svou dobu to musela být nepředstavitelná brutalita. 100% ()

frashmaker 

všechny recenze uživatele

Možná je dobré přečíst si knížku, nebo rozsáhlý popis filmu. Je taky dobré dávat celou dobu bedlivý pozor. V mnoha věcech jistě přelomový film, u kterého se nedivím, že skončil v trezoru. Poslední dobou si uvědomuji, že trezorové záležitosti dob minulých jsou jedněmi z nejlepších českých filmů. Klos a Kadár měli v té době neuvěřitelnou scénáristickou fazónu a když k tomu přidáme skvělý výkon Jana Kačera, vznikne něco dosti nepředpokládatelného. Jediné, co mi příjde, že tomu filmu chybělo byla skutečnost, že byl trošku delší než měl být a že titulky pro ruské dialogy byly dělané jen kde se překládajícím chtělo a zároveň strašně ledabyle. ()

01Zuzana10 

všechny recenze uživatele

Fascinovane wow. Zvlastny uchvatny film. Preco toto nevysiela TV? aspon niekedy v noci? Smrt sa vola Engelchen som mohla zhliadnut len vdaka Artfilmu. A to je obrovska skoda!/ze sa to premieta len velmi zriedka/ Po tomto filme som mala dojem, ze tam islo skor o emocie a pocity, vinu, neschopnost zbavit sa myslienok, atmosferu atd. ako o dej, kt.... neviem to vyjadrit.... napr. po konci filmu som mala dojem, ze postavy malo rozpravali, zistila som, ze vlastne neviem, ako sa volaju vsetky postavy (viem iba krstne mena niekt. hl.postav) atd. Urcite to bol len dojem moj - ako divaka, kt. necital knihu... ale napriek tomu to bol neopisatelny zazitok. Tento film vas proste pohlti svojou atmosferou...Uchvatne. Opakujem ohromna skoda, ze sa neda zohnat. Velmi rada by som si ho pozrela viac krat. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (11)

  • Jan Kačer (Pavel) prohlásil: „Natáčelo se to 132 dní a já měl doma rodinu, v Ostravě celý den zkoušel, o půlnoci sedl na vlak, dojel do Prahy, tam stálo auto a odvezlo mě do Liberce, kde se točily Beskydy, ačkoliv za Ostravou byly ty opravdové. Ale pan kameraman měl v Krkonoších chatu, a tak se točilo tam. Já ten film z duše nenáviděl. Pak se stal zázrak, že byl poslán do Moskvy, a já jel poprvé v životě na festival.“ (farfalla)
  • Po společenské satiře Tři přání (1958) dostala režisérská dvojice Ján KadárElmar Klos za údajný revizionismus dvouletý zákaz tvorby v hraném filmu. Pauzu vyplnili spoluprací na projektech Laterny magiky a polyekranu, už od konce roku 1961 však začali připravovat k natáčení adaptaci autobiografického románu slovenského publicisty a prozaika Ladislava Mňačka „Smrť sa volá Engelchen“ (1959). Podobu televizního filmu mu sice hned v roce 1960 dal už Ivan Balaďa, film režisérského tandemu přišel však do příznivější doby politického i kulturního tání. (Letní filmová škola)
  • Valašská obec Ploština naozaj existovala na moravsko-sliezskom pomedzí pri Valašských Kloboukoch a jej vypálenie a zmasakrovanie obyvateľov za pomoc partizánom 19. apríla 1945 je pripisované plukovníkovi Ottovi Skorzenému, ktorý vraj v tom období bol na Morave poverený likvidáciou partizánskych oddielov. Akciu previedla zvláštna jednotka SS „Josef“, ktorej štáb bol vo Vizoviciach. V Ploštine bolo zaživa upálených 24 osôb, ďalšie tri osoby boli popravené a jedna osoba bola umučená pri výsluchu. Knižná predloha je autobiografickým dielom spisovateľa Ladislava Mňačka (partizán Voloďa). (andykovac)

Reklama

Reklama