-
-
Spoiler:
Film vznikol na podnet Komunistickéj strany natočený ako propagandistická kampaň, ktorú vyvolala skutočná udalosť z roku 1950. Šlo o únos troch Dakot Československých aerolínií plné cestujúcich. Riadili ich bývali piloti Britského kráľovského letectva (RAF). Všetky tri stroje preleteli takmer súčasne železnou oponou nad Rakúskom a zamierili na Západ. Motívom paralelného únosu troch lietadiel boli chystané procesy proti bývalým vojakom Československej armády na Západe. Z 85 pasažierov sa 59 vrátilo späť do Československa.
(Raccoon.city)
-
-
Západoněmecká dálnice se točila na silnici v Chuchli.
(M.B)
V kinech
od:
Sandiego
odpad!Co to jako mělo bejt? Docela mě zaujal námět, ale skutečnost předčila ty nejděsivjší představy. Postavy chtějí působit hřejivě lidsky, ale mě připadaly, jako by měly úplně vymyté mozky. Když nadešla scéna se srpem a kladivem nakresleným na sklo auta, málem jsem spadl z křesla. Sice jde o technicky vyspělé dílo, ale ten obsah přece nikdo nemohl myslet vážně. Nedokáži si představit jestli to režiséři točili s normálním výrazem, já bych se nad tím scénářem potrhal smíchy...(21.11.2006)
ripo
„Únos" je film, kterým se naše kinematografie zapojila do boje za mír. Jeho thematem je příběh sice nevšední, ale typický pro naši éru, kdy tábor míru odráží a odhaluje intriky imperialistů. „Únos" ukazuje odpornou tvář domácí reakce a současně odhaluje hladkou, ale neméně protilidskou tvář zahraničních principálů našich rozvratníků. Lhostejno, zda je to „příjemný" americký plukovník, nebo gestapák Wanke, sloužící americkým mocipánům se stejnou důkladností jako kdysi Hitlerovi, nebo zrádný pilot Grábner, končící v bahně emigrace všichni jsou tu odhaleni a nikoliv snad jen schematicky, nýbrž každý ve svém svérázném „charakteru". „"Únos" nás zavádí z Ostravy, naplněné budovatelským ruchem, přímo do základny válečných příprav v západním Německu. Jsme svědky souboje mezi americkými agenty a unesenými Čechy a Slováky, souboje, který se přenáší i na půdu Organisace spojených národů. "Únos" nás seznamuje i s dvojím západním Německem - nejen Německem revanšistů, ale také s Německem bojovníků za mír, kteří poskytnou poslanci Horvátovi účinnou pomoc. Na osobě seržanta Joe Havelky pak si ověříme, že existuje i druhá Amerika, odlišná od Ameriky agentů FBI a CIC. - Po režijní stránce je "Únos" mistrovským dílem, na jehož dokonalosti má lví podíl plastická fotografie Rudolfa Miliče. Přesvědčivost díla je taková, že leckdy máme dojem dokumentu. Přitom tu nepadne ani jedna fráze, ani jedno zbytečné slovo. - O vytvoření atmosféry se přičinila i věrohodná výprava a hudební podmalování. Z hereckých výkonů vyniká Ladislav Pešek v roli inženýra Prokopa, Miloš Nedbal v roli Morrise, Bedřich Karel v roli Jakobse. Výborně je ve filmu vystiženo prostředí západního Německa, okupovaného Američany. Také OSN je živou skutečností, podobně jako emigrantský tábor. A každý pokrokový dlvák si s ulehčením oddychne, když nás poslední záběry filmu zanesou do Ostravy, k nám domů, do země míru a pokroku. - Celkem je "Únos" dílo nevšední, bojovné a je pádnou odpovědí válečným štváčům a posilou bojovníků za mír. Filmový přehled 4/1953(16.6.2008)
fantoci
Propaganda. Tendenční a propagandistické filmy se natáčely, natáčejí a natáčet budou na všech stranách. Film Únos je příkladem politické propagandy padesátých let. Osobně toto dílo považuji za kvalitní. Děj se nám může jevit úsměvný, hloupý a naivní. Je však divácky přitažlivý a sledovatelný. Film Únos má na české poměry hvězdné obsazení. Dnes je snímek hodnotným dokumentem doby. Ukazuje atmosféru doby, ve které vznikl.(16.3.2007)
Amarcord_1
70% - Cha cha... Určitě se tu najde pár paranoiků, kteří si mé vysoké hodnocení vyloží jako podporu komunistické propagandy 50. let. Dobře jim tak... Já tento film ale vnímám jako parádní ukázku toho, jak ona propaganda fungovala, a jak sem tam dodnes stále funguje ve zdánlivě jiných formách. Řemeslně skvěle natočené, herecky výborně ztvárněné, a plno malých symbolů, jako moucha zavřená ve vypité imperialistově sklenici a propuštěna uvědomělým ing. Prokopem, si získalo mé vysoké hodnocení s naprostou suverenitou. Nejsem tak mainstreamový, abych zde psal o účelovosti celého filmu, jež je naprosto evidentní. Krásná sonda do našich dějin o tom, co všechno přední českoslovenětí umělci museli točit, aby se vyhnuli nepohodě. Takové sondy prozradí víc, než mnohé vkusu a svědomí dnešního diváka poplatné bláboly ;o)(30.10.2006)
Matty
Americké muzikály mají Zpívání v dešti (rovněž natočené roku 1952), propagandistické filmy KSČ mají Únos. Nemalé ambice tvůrců prozrazuje již nebeský prolog, podpořený náležitě majestátní hudbou. Později je tento „epic“ dojem vyvolán přenesením části děje na půdu OSN. Organizace s pověstí mezinárodního mravokárce byla zneužita také pro čecháčkovskou pointu celého snímku: jen ať si v OSN hlasují, my si budeme doma hlasovat, pro co sami chceme! A jednohlasně! K dalším highlights tohoto pseudo-špiónského pseudo-thrilleru patří svorné pění Internacionály nebo identifikace soudruha díky jeho doplnění neodmyslitelného kladiva k osiřelému srpu. ___ Nositelem idejí komunistické strany je soudruh z nejuvědomělejších, poslanec Horvát (což je spíše maďarské než ryze české příjmení, ale pořád jsme na půdě spřáteleného státu, tak budiž). Rozhodný a neúplatný a proto jednomyslně následovaný přesvědčenými spoluobčany. Vyprávěcí schéma ideologické „léčby“ pochybujícího soudruha naplňuje inženýra Prokopa. Z „politického analfabeta“ se pod nedobrým dojmem z kapitalistického světa mění v člověka, jehož hlava i srdce patří komunismu. To jiným, kteří se ani úplatku v podobě západního jídla neštítí (namísto toho, aby s ostatními baštili papír) a v pokleslé americké kultuře zalíbení nacházejí (Kopeckého jazzman), již není pomoci. Nechť si zhynou na západě! ___ Jedna z ústředních hodnotových norem komunistické ideologie, kolektivismus, je zvýznamňovaná napříč celým narativem. Čech (tedy komunista) je vždy součástí většího kolektivu a musí hlavně hledět, aby nezradil domácí reprezentaci, na kterou se v nouzi může vždy spolehnout. Jeho zájmy jsou nadosobní, motivované prospěšností pro celou republiku. Není proto gesta, které by nebylo politicky zatížené. Neboť jednat znamená šířit komunistické ideály, bylo by zradou mluvit za sebe samého, vyjadřovat vlastní myšlenky (také proto je třeba apolitického Prokopa učinit politicky uvědomělým). ___ Záporné figury oproti tomu jednají na vlastní triko. Svými společensky nezodpovědnými činy sledují jen osobní obohacení. Na ideovou sveřepost českého lidu, imunního vůči americkému dolaru i hrubé síle, nutně hledí s údivem („Co je to za lidi?“). Kapitalista již dávno veškeré ideály směnil za dolary. Hlásaje „Náš pán, náš zákazník“, řeší obchodní záležitosti i tehdy, když by se měl zajímat o člověka a jeho zdraví. I ve své sebestřednosti ovšem postava reprezentující západní hodnoty pokorně uznává „váš těžký průmysl je pro nás konkurence.“ Kromě zvýšeného zájmu o finanční záležitosti poznáte imperialistu rovněž na základě jeho oddanosti myšlence války. Nutno býti ve střehu, protože Západ stále zbrojí proti mírumilovným východním zemím. Motivace pro zabíjení? Samozřejmě peníze. Důvodem válečného štváčství je pak mimo jiné přežívající odkaz nacismu (SS kabát Wankeho). ___ Dílo zkázy dokonává komická angličtina („Oukej, bojs“) a akční scény vygradované hláškami jako „Zamkli se, rošťáci!“ Dnes se tomu smějeme, přesvědčeni, že bychom se takto průhlednou ideologickou masáží sami oblbnout nenechali. Vážně ne? Vážně by nás ani kdesi v hloubi hemisféry nenapadlo, že je zatraceně cool být Čech a jít vždy doleva (dneska spíš hodně doprava)? Kvůli podobným otázkám má smysl podobná zvěrstva sledovat, byť se škodolibým pobavením, a zkoumat mechanismy, pomocí kterých je „pravda“ určité skupiny vydávána za pravdu celého národa. 40% Zajímavé komentáře: Subjektiv, NinadeL, Marthos(5.2.2016)