Kidnapped
Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Jiří ŠustHrají:
Jiří Dohnal, Ladislav Pešek, Antonín Klimša, Jaroslav Mareš, Božena Obrová, Bohuš Záhorský, Miloš Kopecký, František Hanus, Rudolf Deyl ml. (více)Obsahy(1)
Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující - Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (94)
Propaganda natolik průzračně schematická a současně řemeslně zručná, až se ani nechce věřit, že to celé nebyla vědomá travestie. Zatímco plakátově křiklavá propaganda typu "Zítra se bude tančit všude" za každých okolností drží jalovost a lobotomizaci, Kadár a Klos vlastně tím, že ideologickou nemravnost balí do precizního stylu thrilleru, jako by až podvraceli nejen formát propagandistického filmu, ale i oněch západních pulpových thrillerů. [Brakfest warm-up 2021] ()
Je to kontroverzní filmové dílo. Po profesní stránce se jedná o velmi nadprůměrný a poctivý film. Od kamery přes celkovou atmosféru až po vynikající herecké výkony. Kdyby nebylo toho poselství, šlo by o příjemný zážitek. A díky umně provedené práci je o to nebezpečnější. Ve své době to musela být velmi působivá komunistická propaganda. Poselství je zcela zřetelné od samotného počátku až po úplný závěr. Socialismus a komunisté jsou jedinou správnou volbou k životu. Navíc se vždy zdůrazňoval obyčejný pracující člověk. A imperialisté jsou zloději, podvodníci a lháři a staví pouze překážky přirozenému vývoji lidské společnosti. A ten nepatrný zbytek lidí, kteří socialismus odmítají, nejsou pro zdravou společnost žádným přínosem. Jejich útěk není ztrátou, neboť neustále a za každou cenu podkopávají funkčnost státu a vysmívají se vůli pracujícího lidu. Poselství filmu je obludné a zahazuje tím veškerou poctivou filmařskou práci do těžko stravitelného žaláře toužebného zapomnění. Hrdinou příběhu je československý komunistický poslanec Horvát (dobrý Jiří Dohnal), který překonává sám sebe a s nebývalou energií bojuje proti zahnilým vyděračským imperialistickým praktikám. Proti všem okolnostem, které se pokoušejí zdiskreditovat nechtěný únos a přinést spravedlivou svobodu veškerému poctivému českému lidu. Druhou nejvýraznější postavou je železárenský inženýr Prokop (skvělý Ladislav Pešek), který spoléhá na vrozenou lidskost v jednání s ostatními. Všichni ho považují za nerozhodného. On odolává všem svodům, překonává své válečné trauma a zapáleně se vrhá do budování a posilování socialismu. Nejvýraznější postavou na straně zla je americký plukovník Jacobs (příjemný Bedřich Karen) a jeho přátelské snahy o podplácení únosců. Tomu zdárně sekunduje americký major Morris (dobrý Miloš Nedbal) s krutějším postupem v zacházení s unesenými. Roztomilou postavou je jazzový hudebník Rychman (zajímavý Miloš Kopecký) a jeho přelétavost a nerozhodnost při posuzování emigrace a všech nabízených rozkoší zahnilého imperialismu. Z dalších rolí: jeden z nejaktivnějších a nejpokrokověji smýšlejících unesených Gerbec (Antonín Klimša), unesený novomanžel a komunistický idealista Toník (Jaroslav Mareš), Toníkova oddaná manželka Liduška (křehká Božena Obrová), unesený a ctihodný docent Ryšánek (Bohuš Záhorský), zištné plánující utečenec Řezníček (František Klika), mladý unesený socialistický boxer (František Peterka), plánovaná a rozhodná emigrantka Grábnerová (Soňa Červená), rozhořčený a bojující kapitán uneseného letadla Brázda (Oldřich Vykypěl), druhý pilot letadla a iniciátor únosu Grábner (sympatický Eduard Dubský), pomocník únosu a povrchní letecký mechanik Král (Rudolf Hrušínský), neúnavně po pravdě pátrající československý konzul v Mnichově (Ladislav Boháč), obratný československý delegát OSN (Mikuláš Huba), výřečný sovětský delegát OSN (Jaroslav Průcha), intrikánský zákulisní hráč a americký generál Carrigan (Eduard Kohout), čechoamerický vojenský dohlížitel nad unesenými Joe Havelka (Václav Irmanov), bývalý krutý gestapák ve službách americké armády Wanke (Josef Elsner), zapálený redaktor německých novin Rote Fahne Wünsch (Jan Skopeček), či zatčený diverzant a organizátor únosu a americký špión Šimáček (Miloslav Holub). Příznivcem a obdivovatelem tohoto filmu může být pouze skalní komunista, který si stále udržuje pravou víru o jediné možné cestě. Všechna ta vyobrazení Američanů k nacistům a podobná přirovnání je vysoce společensky nebezpečná a záměrná manipulace s prostým člověkem. () (méně) (více)
Diky nametu a memu oblibenemu reziserskemu duu Kadar-Klos jsem se na tento film hodne tesil. Propaganda vice nez slusna:-). Skoda nekolika hluchych pasazi, ktere ubiraji na dramaticnosti. Technicky dobre odvedena prace. Myslim, ze i ti co dali filmu odpad si nemohou stezovat na to, ze film je nezajimavy... ()
Stejně jako mnoho jiných budovatelských filmů, je i tento naprostá a dokonalá sračka. Ano, hraje tam spousta výborných herců, je tam spousta drobností z imperialistické taktiky, ze sociálněrealistické společnosti připravené jet vždy na stodeset procent, spousta maličkostí v kostýmech i exteriérech, takže je poznat, že si s tím dali opravdovou práci. Jenže to je asi všechno, co se tu dá vyzdvihnout. Příběh je totiž dnes jedna velká komedie archetypálních postaviček (a nějak si nemůžu myslet, že tehdy to tak lidi nebrali). Když vidíte jeden sociálně budovatelský film, jako kdybyste viděli všechny. Stejně tak ale, když vidíte jeden film z opačné strany barikády zabarvený politikou, nemusíte kvůli ději sledovat ostatní. A nejhorší na tom filmu je, jak všichni ti skvělí herci skandují zpaměti naučená hesla o lásce a svornosti soudruhů, tančí kozáčka a zpívají Jánošíka a v takové chvíli se mi na mysl vtírá obrázek ze staré zelené stokoruny. Hrdý dělník, hrdá zemědělka, obilná ratolest, vznosné pohledy a heslo: My půjdem výš, my světů dobudeme! (které jsem ale přidal od Nerudy) A oni vždy vyhrají, jak byste si také mohli myslet něco jiného, když je jeden jako druhý morálněsocialistický kádr. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (10)
- Ve filmu si zahráli i dva britští herci Duncan McIntyre a John Rae. V socialistické kinematografii něco nevídaného, zvláště pak v 50. letech. Záhadou však zůstává, proč se k propagandistickému filmu, který nešetří výpady a parodováváním života západně od našich hranic, propůjčili. (sator)
- Jako sídlo americké armády v Německu posloužil zámek Sychrov, který svou novogotickou architekturou mohl odpovídat i té na západ od našich hranic. (sator)
- Scénář k velké roli dostal i Miroslav Horníček, ten roli ale odmítl. Když se jej režiséři Kadár s Klosem ptali proč, odvětil prostě: „Protože co je v tom scénáři se nestalo, není to pravda.“ (sator)
Není to tak pěkně rozjuchané jako jiné agitky, takže se může zdát, že je to zrádnější film. Škoda, že po dvou reprízách kouzlo "zlého" filmu je definitivně pryč a zůstává jen obyčejná nuda a trapnost všech zúčastněných. Generace Dohnala a Peška si žehlí své apolitické starší filmy, mladí v čele s boxerem Peterkou se jen bezcílně zubí. V případě zpěvačky Červené se jen pokoušejí o novodobý vamp. Broukají si Internacionálu, sešívají košile (aby hanobili vlajku) a vůbec nejsou fabelhaften. Tolik k prvním dvěma setkáním s Únosem. Napotřetí jsem do něj zabředla ve zcela jiné náladě a nalezla jsem několik nových poznatků, od takových banalit, jako například, že Hrušínského angličtina je mizerná, že Dohnal, místo toho, aby exhiboval své zralé herectví utužené dlouholetým působením v ND, nedokáže pod nánosem nechutné masky pořádně ani promluvit a že přes tohle inspirující prostředí Pešek svou zdejší roli považoval za zcela klíčovou ve své dramatické kariéře. Jak je tohle možné? Scénář je pravým balancem mezi drzostí, arogancí, hloupostí (senilitou, demencí…) a neumětelstvím, jakého jsme byli tak často svědky v prvních letech zestátněného filmu. Ale přece je Únos ve svém ranku v něčem originální, ve svém pojetí Američanů, kteří jsou méně, než-li karikujícími šablonami, jsou chodícími imbecily dorozumívající se jiskrnými dialogy v tomto duchu: "...a inženýr Prokop je můj trojský kůň." - "Neznám takového koně, u nás v Americe neběhal. Určitě." načež kontrují nesmyslně černobíle hrubozrné paralely mezi stále doznívajícím strachem z praktik koncentračních táborů (přítel Wanke) a současným zařazením válečných zločinců do mašinérie amerického "demokratického“ pokroku. Nechybí všudypřítomné oslovení "Hallo!", laskavé nápisy Ami Go Home a teze o znárodnění Spojených národů, zneužívá se sudetoněmecká otázka, těší se na stáž do Moskvy a do toho všeho tančí Munich follies. Američtí vojáci slouží, protože by jinak byli nezaměstnaní a nemají šajn o tom, proč by své české soukmenovce měli střílet, pakliže by ovšem tito nebyli na útěku. Ještě je vám to pořád málo? Tak výborně, užijme si symboliku mouchy vězněné a propuštěné, pobavme se nad skrytým významem otazníku, který je přece tak chytře použit jako srp a přirozeně zatleskejme Karenovi za jeho "hodného" bachaře, který se rozplizl v žánru Mrazíka kříženého s Holmesem. Nedbalovi za jeho znásilnění každého nábytku, kterého se dotkl, respektive si na něj lehl, pří výslechu či při jakékoli jiné narcistické etudce. Samohana je špatná, je potom ale stejně špatný i váhající motiv Kopeckého? Neměl to Pešek příliš snadné, když se mstil za svou mrtvou rodinu, s čímž Milda pouze toužící po západní kultuře nemohl soutěžit? Setkám se ještě někdy s hůře fungující rudou partičkou, která se výhradně krmí papírem? Pochopí kuchař Hlinomaz, kdo jsou to bolšáni? Jaktože Eda Kohout byl jako vždy zastíněn Hanusem, ačkoli měl vyšší šarži? Uvěřím barrandovské kariéře Lídy Vostrčilové nebo mi bude ke štěstí stačit přežít výkon Inocence Březiny? Vystačí mi k černému humoru orální fixace a Vykypělova intonace? Dokážu někdy zapomenout na neskutečně šílený výkon samolibého Dubského nebo WTF novinářů Effy a Myzeta? A skutečně bylo setkání Klose a Kadára opravdu šťastné? Vždyť právě na nich leží odpovědnost nejen za režii, ale námět i scénář. Siamská dvojčata, styďte se a jděte mašírovat Heimat! () (méně) (více)