Invaze zlodějů těl

U původní verze z roku 1956 mi ani tak nedošlo jak moc téma reaguje na tehdejší studenou válku, jak moc je protisocialistické - lusky se snaží vymazat jakoukoliv individualitu, postavit mezi všechny na světě rovnítko. I když mi tohle plně došlo až při sledování Kaufmanovi verze z roku 78, nedá se říci, že by tento remake tak jasně reflektoval nějakou konkrétní politickou nebo společenskou situci. Kaufman natočil především kvalitní horor, film nasáklý depresivní atmosférou, která ve vás ještě dlouho bude rezonovat. Neživotnost, nevýraznost duplikovaných lidí je podpořena kamerou, která ve své plíživosti a jakési strohosti vyvolává pocity úzkosti a chladu. (01.11.2007)

Trochu jinde než originál - rozhodně však stále na výši. Více hororové atmosféry, bez diskusí lepší herci. Posun směrem k "strachu z detailu" včetně zakuklených probouzejících se "náhražek. Výborný kudrnatý Sutherland, leč málo Duvalla - a to jeho pohupování tak skvěle navozovalo tu správnou náladu. V každém případě film, u nějž raději neusnete... (01.08.2005)

Těžko říci, která verze "Zlodějů těl" je lépe zpracovaná. Myslím, že z jistých důvodů se mi přeci jen více líbila původní verze z roku 1958. Snad už jen proto, že byla černobílá, že patřila k tomu "boomu" sci-fi filmů z 50. let či snad proto, že byla první. Každopádně i tento remake si rozhodně zaslouží uznání. Brooke Adams je půvabná a sympatická, Jeff Goldblum zase fešný a mladý, Donald Sutherland bojuje, jak se dá a "Spock" Nimoy se zase snaží držet "logiky.":) Hudba je docela decentní, ale když už přijde na věc, dokáže vytvořit i nějaký ten "faktor" strachu. Nejděsivější mi asi přišlo, když "oni" začali vyluzovat ten svůj křik, nebo co to bylo:) Závěr filmu je vskutku dokonalou tečkou. Pohled na Donalda s otevřenou pusou a ukazující rukou, to stálo za to. (01.11.2013)

Normálka jako v každém městě, ale během dvou dní se začne na ulicích objevovat čím dál víc lidí, co divně koukají stylem jako když jedete v kostýmu na maškarní šalinou. Za chvíli ani donald sutherland neví jestli je princezna na hrášku nebo z hrášku a když si na něj celé okolí ukáže prstem a začne děsivě vřískat, tak ví aspoň, že je zle. Do toho se pak dá spousta napínavých scén, čekaně nečekaných hybatelů děje, dvě strašidelné honičky, jeden jeff goldblum, jeden spock, pár navnadění na konec, který ale pokaždé nepřijde a nakonec jeden extra strašidelný opravdový konec a je z toho Invasion of the body snatchers. :) (29.03.2010)

Kaufman zde hodně připomíná sedmdesátkové exploitační režiséry v tom, jak hýří unikátními vizuálními nápady, které ho ale zjevně nikdo moc nenaučil spojovat dohromady. Invaze vystřídá několik formálních jazyků, ale skoro žádný tam nemá narativní účel. Polovina záběrů je až nepohodlně dlouhá, protože se bezdůvodně zapomínají včas ustřihnout. Vedení herců pak buduje samostatná vtipná intermezza ve scénách, které mají být naopak vážné a dramatické. Pokud se tedy dokážete na onu exploitační vlnu napojit, užijete si strašně zábavnou zhůveřilost, kde jedna švihlost střídá druhou a vám je dobře. Všechny ostatní přístupy vedou ke zklamání, neštěstí a pomalé smrti. (19.10.2020)