Královna Kristýna

Je škoda, že se švédském obsazení a vydrancování Prahy a krádeži rudolfinských sbírek jenom mluví, divák se dočká pouze následků v podobě několika uměleckých děl uschovaných na stockholmském královském dvoře. Zásadní roli hraje ďábelský Codex gigas, na nměž - ano, přímo na té rozevřené bichli - královna se svou oblíbenou dvorní dámou podlehnou zakázané vášni. Vskutku zajímavá symbolika ve filmu, který s náboženstvím ostře polemizuje. Film se soustředí na dva podstatné momenty života obdivuhodné švédské královny - věčný spor přísného luteránství s tolerantním katolictvím a spekulace o královnině lesbické orientaci. Snímek si je mnohem jistější v soukromých okamžicích královny a její favoritky než trochu klopotných otázkách víry, kde nenabízí tolik přesvědčivých momentů, proč by Kristýna měla opustit tradiční víru svých předků a vrhnout se do náruče katolicismu. Kristýnu I. soudobí kronikáři vylíčili jako malou, pouhých 150 cm měřící štíhlou ženu, chlapecky nehezkou a po úrazu v dětství s vychýleným ramenem. Její představitelka Malin Buska je standardně vysoká a hezká žena, což je to dobře, protože se s ní divák mnohem lépe ztotožní a na jejím osudu mu záleží. Zvlášť když přijde o jedinou životní lásku, krásnou hraběnku Sparreovou. Hloupé je, že se jedná o chudou evropskou produkci. Rozpočet dokázal pokrýt nákladné kostýmy a solidní herce, na jiné věci ale nezbylo - třeba na statisty. Královna Kristýna je hodně komorní, odehrává se jen v rámci interakce klíčových postav, na davové scény si nepotrpí a je jasně vidět proč: při letmém pohledu na vojsko, přivážející do Stockholmu uloupené pražské poklady, vidíme jen několik roztroušených komparsistů. Trochu k naštvání na mě působila konspirační teorie (jo, nesnáším všechny konspirační teorie) o skonu Reného Descartese, ale dá se to překousnout. Pořád lepší než jakákoli konspirace Olivera Stonea. Místo střetu luteránů s katolíky tak ve filmu vyhrává milostná linie vládkyně a její dvorní dámy a na otázky víry opravdu moc času nezbylo. Škoda, na druhou stranu, co je u dvacetileté dívky pravděpodobnější, že ji bude zajímat více - náboženství, nebo láska? A hraje u toho roli, pokud je ta dívka je královnou? Třebaže Vladimír Neff se snažil čtenáře přesvědčit, že královny nemají nohy, na Kristýně vidíme, že mají. A nejen nohy, ale i celá těla - mladá, žádoucí a dychtivá po lidském doteku. (02.03.2018)

Ako je možné život jednej z najzaujímavejších postáv európskych dejín prezentovať takto povrchne a s modernými klišé? Obávam sa, že film sa snaží pohladiť dnešného diváka, nestáleho vo vzťahoch a zmäteného v otázkach (ne)viery, po jeho hedonistickej duši. Toto dielo nedehonestuje len Kristínu a dve zainteresované cirkvi, ale zahráva si s emóciami a rebríčkom hodnôt každého, kto si ho pozrie. Filigránsky zlomyseľný počin. (29.01.2016)

Příběh o švédské královně Kristýně. Dvě dějové linky – protestantismus versus katolický Vatikán a zakázané lesbické sklony královny. Nekonformní královna určitě předběhla svou dobu (nábožensky, filosoficky, politicky, genderově). Na průměrném filmu připomínajícím televizní inscenaci je nezajímavější historický portrét královny a výřez dějin Švédska. Předešlou roli Kristýny hrála Greta Garbo v Queen Christina (1933) a Liv Ullmannová v The Abdication (1974),V tomto filmu na královnu působí i filosofická “celebrita” Descartes, ale královna si vytvioří vlastní filosofický pohled na svět. Královna Kristyna I. Švédská vládla ve Švédsku v letech 1632-154. Když abdikovala, přešla na katolicismus a odešla ze Švédska. Popisována je jako štíhlá, vzrůstu 150 cm a nežensky vyhlížející. Ráda lovila, mluvila hlubokým hlasem a potrpěla si na drsné žerty. Své plány nikdo nedovedla ke konci a potom co roce 1648 Prahu krátce obsadila švédská vojska, nesla odpovědnost za odvezení části uměleckých sbírek císaře Rudolfa II. (20.09.2017)

Šedivé a strohé jako samo puritánství. Pokud by se to omezilo pouze na exteriéry a interiéry, bylo by to v pořádku, protože Švédsko neoplývá nijak přitažlivou krajinou a dvory protestantských králů měly daleko k opulentnosti jejich katolických kolegů. Jenže bohužel nevýrazné bylo celé zpracování. Ono tu sice je vše, čím královna Kristina proslula, tedy psychická nevyrovnanost, otevřenost vůči umění či lesbická orientace, ale všechno je to hozené do jedné latě. Ať už se královna oddává sexuálním hrátkám, učeným disputacím či hádkám s matkou, je to všechno stejné, takže, s trochou nadsázky, člověk nepozná rozdíl. Plusem, který film převažuje alespoň do průměru, je Malin Buska, která si s hlavní roli poradila na jedničku. Každopádně tak zajímavá osobnost, jakou Kristina I. bezesporu byla, si zaslouží důstojnější a hlavně štědřeji dotované zpracování. 50% (03.02.2016)

Takový nijaký (skoro)životopisný snímek. 1) Film je velmi nevýrazný a informačně (nejen) prázdný. Například neobjasnil důvody pro královninu náboženskou konverzi ani pro opuštění trůnu. 2) Ani můj oblíbený pěkný 30letý Quebečan Francois Arnaud (hrabě Spar) věci nepomohl. 3) Zajímavý koment: Morholt***. (09.06.2017)