• Gary
    ***

    Tentokrát se moc tlačí na pilu a Karel Höger nebývale přehrává, což jsem u něj snad ještě nikdy neviděl (řve, kulí oči, zběsile se chytá nábytku). Všemu jakžtakž napomáhají skvěle nasvícené interiéry a pár slušných záběrů, ale celkově mě to nijak nevzalo ani s ohledem na historii filmu. "Kam jdeš?" "CHLASTAT !!!"(12.7.2010)

  • snaked
    ****

    Oldřich Daněk jako scenárista = paráda. Napodruhé je film ještě lepší, protože člověk si napoprvé jen poskládal zpětně mozaiku. Jinak má pravdu Stanislava Přádná když píše, že některé věci úplně (a zvlášť dnes) nefungují. Retrospektivy s "omlazeným" Štěrbou a voiceovery už jsou trochu v tomhle balení out, Höger taky občas tlačí trochu víc na pilu (musel? no jo, asi se podle scénáře musel snažit udělat ze Štěrby toho chudáka, co se lituje), ale jinak je to stále velice dobrý film.(16.9.2009)

  • NinadeL
    **

    (2x) Teskná Dáňa, tklivá Fischerova hudba, Höger v "jiné" roli, neskutečně nefilmová romance Matyáše bez výrazu a povadlé Smejkalové... (ta po své melancholičce Kláře v roce 49. ztratila dobrou kariéru nadobro). A k tomu všemu to drama na šachtě a pravidelné srážky s byrokratickým systém. Škoda, že vlivem takových filmů ztrácí na kráse i klasický hollywoodský Pittsburgh.(25.3.2011)

  • Sandiego
    ****

    Krška hodně překvapil, co se týče společenskokritických snímků ur-vlny, tento vyniká zvláště moderní fasádou, práce kameramana je občas až sugestivní, velkou roli hraje i zvolené prostředí, někdy však prozrazující jistou míru stylizace, stejně jako občas přepjaté herecké výkony (příliš spontánní Medřická, předimenzované rozpětí Högerova podání postavy, hysterické výpady jeho manželky). Za pozornost stojí i zajímavé rámování narativu, které divákovi přímo ukazuje, jak se vymanit z povrchního vnímání člověka tehdejší společností.(18.12.2009)

  • vitekpe
    *****

    Pokud bych v tuhle chvili sestavoval topku cs noiru, velmi bych vahal mezi legendarni "kockou, kartou a zinkovou rakvi" a timhle ukrytym pokladem nasi kinematografie. Dale me mrzi, ze jsem znal karieru Dany Medricke az od 80 let. Tuhle jeji etapu jsem objevil az nedavno, a nestacim zirat. Ceska "Bette Davis" to podle me neni, ale vyrazne charaktery zvladala uz tehdy s nebyvalou bravurou. Je radost to sledovat. Dale jeste povazuji za povinnost vypichnout z tohoto krasneho filmu: vynikajici postavu osameleho tvrdaka a motorkare Hogera, nadhernou jeho zenu v podani Jarmily Smejkalove (aneb "femme fatale" jak vysita - normalne si ji dokazu predstavit v lecjakym hollywoodu), bezkonkurencni noirovou kameru / zabery, atmosferu okorenenou asi tisicem cigaret, temnou presto uveritelnou story, atd ...nadherny cesky "delnicky noir". Velika radost.(12.2.2012)

  • Karel Höger

  • - V roce 1959 proběhl v Banské Bystrici I. festival československého filmu. Původně to měla být přehlídka domácích úspěchů, ale náhlá změna politické situace si místo toho vyžádala kritiku. Krátce před uspořádáním festivalu totiž Sověti prohlásili, že právě úspěšně završili budování socialismu. Ústřední výbor KSČ chtěl hned udělat totéž, ale k tomu se nehodilo uvádět společensko-kritické filmy. Nejvíc byly zkritizovány filmy Tři přání (1958), Zde jsou lvi a Hvězda jede na jih (1958). Zakázány byly ale také filmy Škola otců (1957), Velká samota (1959), Zářijové noci (1957), Štěňata (1957) a Konec jasnovidce (1957). Tvůrci si buď vysloužili několikaletý zákaz filmové práce, anebo svůj prohřešek museli odčinit natočením "pozitivnějších" filmů. Zakázané filmy byly do kin uváděny až po XII. sjezdu KSČ v roce 1962, na němž byli umělci opět vyzváni k "hledání nových cest a tvůrčích postupů". (Stegman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace