Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Závodní inženýr Štěrba havaruje na motorce. Lékaři bojují na operačním sále o jeho život, spolupracovníci z Dolu Žofie očekávají s napětím zprávu. Děj se vrací zpět. Před třemi dny přišel za Štěrbou mladý inženýr Vochoč s návrhem na využití zdrojů ze stařin, ale Štěrba to odmítl jako nesmysl. Cítí se sám, žena ho podvádí, oddanou platonickou lásku písařky Vilmy nevidí a dává proto přednost alkoholu. Chová se arogantně a nedokáže své názory vhodně obhájit. Vochoč se přes zákaz rozhodne s několika horníky plán realizovat a fárá do dolu s nimi. Štěrbu navštíví jeho bývalý učitel Hron. Po dlouhé době může osamělý Štěrba s někým upřímně hovořit. Byl kdysi podobně nadšený jako Vochoč a i jeho plán byl podobný. Ve stařinách však došlo k neštěstí, při němž zahynul člověk. Štěrba byl podmíněně odsouzen, vyloučen ze strany a přeložen. Přesto podával nové návrhy. Nikdo mu už však nevěřil, začal pít a odcizil se manželce. Nechce proto, aby si Vochoč také zničil život. Na dole dojde k závalu. Štěrba neohrožené řídí záchranné práce. Chce zastavit horlivého havíře Palivce, aby neštěstí nehlásil, a s motorkou havaruje. Teď už není sám a všichni s ulehčením přijmou Vilminu zprávu, že jejich závodní inženýr bude žít. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (45)

Havenohome 

všechny recenze uživatele

Zo začiatku som točil hlavou, ale nakoniec som bol veľmi milo prekvapený. Od úvodu som sa pýtal ako z tohto alkoholického hrdinu spravia správneho proletára, aby film zodpovedal dobovému a umeleckému kánonu socialistického realizmu. A urobili to výborne. Úvodný obraz havárie vás zavedie na falošnú stopu, celý čas veríte svojmu predpokladu, ale záverečné okolnosti všetko prevrátia. Film je dobrý hlavne kvôli výbornému scenáru, ktorý umne dávkuje informácie, prináša nové odhalenia a teda buduje solídne napätie. Celkovo je film na domáce pomery dobre vymyslený a vyrozprávaný a drží sa skôr hollywoodskej tradície "no problem no drama", keď ste až do posledného záberu v napätom očakávaní, aká bude nakoniec pointa. Samozrejme, že happy end. Tragický koniec by bol pre tento socialistický nihilizmus posledným klincom do rakvy. Film mi miestami pripomínal noirovky - rozorvaný antihrdina alkoholik, spriahnuté okolie, famme fatal. Rovnako aj štylistické spracovanie (krivé kompozície, ostré tiene, hra zo svetlom, exaltované herectvo) mi pripomínalo dokonca prednoirovskú inšpiráciu a to nemecký expresionizmus. Dalo by sa povedať, že film je až uvedomelý a tvorivo pracuje s klišé socrealizmu a perfektne kľučkuje medzi jeho tézami. Hlášky na potentátov zatínajú do živého ale aj to sa dá chápať ako súčasť triedneho boja a hlavný hrdina je nakoniec chudáčik úderník-zlepšovateľ, ktorý robí všetko len pre lepšiu ťažbu rudy (aj keď sa na začiatku javí ako obyčajný alkoholik nihilista zo zlým kádrovým posudkom). Vtedajším ideológom sa to však asi nepozdávalo a ako náhle tvorcovia produkovali niečo inteligentnejšie ako Zítra se bude tančit všude, tak to museli poriadne ztrhať. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Překvapivě velmi dobré drama, kde se dlouho nelze pořádně vyznat v hlavním hrdinovi, nalézt k němu cestu a nějak více mu fandit, ale po vysvětlení toho, co se mu vlastně v minulosti stalo, ho divák pochopí a začne s ním plně sympatizovat. Možná je škoda, že tento moment přijde až po cca 50 minutách projekce, proto ty slabší 4*, v každém případě rozhodně stojí za to si na něj počkat, jde jistě o nejlepší část filmu. Jinak mi přišlo docela zábavné, že snad všichni v tomto snímku kouřili jak fabriky :-) „Je toho teď v životě tolik, že není čas zvedat někoho, kdo se neumí zvednout sám. Proto myslím, že je lepší nenechat radši upadnout.“ ()

Reklama

Gary 

všechny recenze uživatele

Tentokrát se moc tlačí na pilu a Karel Höger nebývale přehrává, což jsem u něj snad ještě nikdy neviděl (řve, kulí oči, zběsile se chytá nábytku). Všemu jakžtakž napomáhají skvěle nasvícené interiéry a pár slušných záběrů, ale celkově mě to nijak nevzalo ani s ohledem na historii filmu. "Kam jdeš?" "CHLASTAT !!!" ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

(2x) Teskná Dáňa, tklivá Fischerova hudba, Höger v "jiné" roli, neskutečně nefilmová romance Matyáše bez výrazu a povadlé Smejkalové... (ta po své melancholičce Kláře v roce 49. ztratila dobrou kariéru nadobro). A k tomu všemu to drama na šachtě a pravidelné srážky s byrokratickým systém. Škoda, že vlivem takových filmů ztrácí na kráse i klasický hollywoodský Pittsburgh. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Film, který se stává výjimečným především v rámci tvůrčího zaměření režiséra Václava Kršky, který upřednostňoval spíše básnivé šrámkovské jitření dospívajícího mládí, a najednou před diváky postavil individuální drama notorického alkoholika. Je jasné, že něco takového soudruhy konsternovalo a netrvalo dlouho, aby byl snímek podroben tvrdé kritice, která prakticky znemožnila jeho další promítání. Minimalisticky pojatý výkon sugestivního Karla Högera v roli, která vyžadovala zvlášť koncentrovaný herecký přístup a civilní tvář, se ocitá v přímém kontrastu k některým předchozím postavám Högerových národních velikánů, a dává šířeji vyniknout hloubce charakteru titulního hrdiny. Atmosféra vyhnaná na ostří nože, nebezpečně se přibližující dno lahve a ve vzduchu silné erotické pnutí, ztvárněné na jedné straně divokou Medřickou a na druhé zrající Smejkalovou. Kudy ven? Film, který měl všechny předpoklady pro to zaujmout i v zahraničí. Násilné umlčení, bezprostředně následující po osudovém banskobystrickém koncilu mocných, pouze zvýrazňuje nezpochybnitelnou nadčasovou hodnotu tohoto Krškova filmového díla. Je šokující, otevřenou kritikou společnosti, s kterou si na sklonku padesátých let nebylo radno zahrávat. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (5)

  • Natáčení filmu probíhalo v Příbrami. (SONY_)
  • V roce 1959 proběhl v Banské Bystrici I. festival československého filmu. Původně to měla být přehlídka domácích úspěchů, ale náhlá změna politické situace si místo toho vyžádala kritiku. Krátce před uspořádáním festivalu totiž Sověti prohlásili, že právě úspěšně završili budování socialismu. Ústřední výbor KSČ chtěl hned udělat totéž, ale k tomu se nehodilo uvádět společensko-kritické filmy. Nejvíc byly zkritizovány filmy Tři přání (1958), Zde jsou lvi a Hvězda jede na jih (1958). Zakázány byly ale také filmy Škola otců (1957), Velká samota (1959), Zářijové noci (1957), Štěňata (1957) a Konec jasnovidce (1957). Tvůrci si buď vysloužili několikaletý zákaz filmové práce, anebo svůj prohřešek museli odčinit natočením "pozitivnějších" filmů. Zakázané filmy byly do kin uváděny až po XII. sjezdu KSČ v roce 1962, na němž byli umělci opět vyzváni k "hledání nových cest a tvůrčích postupů". (Stegman)

Reklama

Reklama