Barry Lyndon

"Pure cinema. Its aching beauty will wipe you out." - Frank Rich, New York Post. "Dvě srdce, která se přitahují. Jejich nitra se dorozumívají. Jako dvě hoříci zrcadla. Koncentrují světlo a odrážejí ho zpět. Paprsky nasbírané... střídavě... rozdělené. Se množí. Rostou do velikosti i krásy. A stávají se aktivnějšími. Čím více se kříží. Tím více jsou v tom jednom stejném bodu. Znovu spojeny." - Francouzská báseň, čtená služebnou Lady Lyndonové, v Barry Lyndonovi. (28.02.2007)

Kubrick použil při natáčení modifikovaný objektiv Carl Zeiss se světelností 0.7 s ohniskovou vzdáleností 50mm, který byl vyroben pro NASA (fotografování vesmíru). Postavy se tak například ve svéně se svíčkami pohybují velice pomalu, protože hloubka ostrosti je extrémně malá a tak je třeba dávat pozor, aby z roviny zaostření herci nevypadli (ono je to tak trochu blbost protože hloubka ostrosti bude při tý světelnosti v milimetrech ale protože rozlišení filmu tý doby nebylo nijak grandiozni, mensi neostrost se snese, protože si jí nikdo nevšimne). (19.09.2008)

93% - Barry Lyndon je zatraceně dlouhý film, a po celou dobu jeho trvání má stále o čem vyprávět. Miluji Kubrickovu schopnost zachytit kamerou prostor. Na mnoha místech jsem u tohoto filmu užasle zíral, co se všechno do kamery vejde. Děj má fakt spád, a jeho rozdělení na dvě části s přestávkou jsem ignoroval. Vše je jedna linie, kterou člověk pozorně sleduje od začátku do konce. Herecké výkony jsou skvostné. Ryan O´Neal dokázal přesvědčivě předvést vývoj osobnosti během jejího života. Vývoj tak nenápadný, a přece jsem si na konci filmu vzpoměl, jak na mě působil Redmond Barry na začátku... Výběr hudby (Händel, Schubert, Vivaldi, etc.) je už u Kubricka konstantně geniální. Zejména když se po dlouhé době hudba znovu opakuje, a symbolicky tím uzavírá příběh. Nádherný film. (02.02.2006)

Zavřel jsem oči, odmyslel režiséra a ty tři hvězdičky tam prostě patří. Přes všechnu obrazovou krásu, jde o prostinký příběh, který ve mě nevyvolal požadované emoce (jak by mohl, vždyť Barry je pro mě odcizená osoba, do které jsem nemohl nahlédnout, pouze ji z dálky sledovat, aniž bych ji poznal, pochopil... pro mě v podstatě Barry Lyndon sám neexistuje, je to uměle vytvořená figurka procházející umělým světem, který tvůrce chce prezentovat...je pouze odrazem skutků, které s talentem hodného kapsáře přejímá od ostatních lidí prohnilé společnosti). Hudba, především nádherná Sarabande od Handela, táhne filmu většinu času vpřed, protože tvůrce sám jako by chtěl pouze dokázat svůj důraz na detaily, prostředí a technické schopnosti svého štábu. Působivě chladné dílo. (06.07.2012)

Jednou jsi dole, jednou nahoře. Tohle rčení dokonale vystihuje životní peripetie dobrodruha Redmonda Barryho, který se z pozice nýmanda z malého irského hospodářství dokáže vypracovat na majitele šlechtického titulu a vítaného návštěvníka domácností těch nejvyšších společenských kruhů. Pravda, prostředky, které při svém vzestupu volí, nejsou tak úplně košer, a tak se změna jména a identity celkem hodí. Ne nadarmo se ale říká, kdo s čím zachází, tím taky schází. Stanley Kubrick byl známý svou precizností hraničící s posedlostí a megalomanstvím. Úzkostlivě dbal o každý detail, nechal vyrobit kostýmy a doplňky podle dobových náčrtů, pečlivě vybíral lokace a z pohledu fanouška historického žánru se mu stěží dá něco vytknout. V případě Barryho Lyndona platí snad ještě víc než v jiných Kubrickových snímcích, že zde vyniká jeho schopnost vytvářet výtvarně úchvatné obrazy s dokonalým barevným provedením a kompozicí. Panoramatické záběry krajiny, sídel, armádních ležení a bojových střetnutí představují pastvu pro oči, podobně jako divákův sluch potěší přesný výběr hudby různých žánrů, který charakterizuje různá sociální prostředí a dotváří náladu. Barry Lyndon znamená pro zachycení atmosféry 2. poloviny 18. století totéž, co Amadeus pro období rokoka a Markéta Lazarová pro raný středověk. Celkový dojem: 95 %. (06.08.2018)