Akahige
Červenofúz
Red Beard
Režie:
Akira KurosawaHudba:
Masaru SatóHrají:
Toširó Mifune, Júzó Kajama, Cutomu Jamazaki, Kjóko Kagawa, Reiko Dan, Mijuki Kuwano, Haruko Sugimura, Kamatari Fudžiwara, Jošitaka Zuši, Kin Sugai (více)Obsahy(2)
Psychologický príbeh o citovom dozrievaní mladého lekára, konfrontovaného s realitou štvrte chudákov. Mladý lekár Noboru Jasumoto len nedávno ukončil štúdium medicíny a nastupuje do nemocnice pre chudobných, ktorú vedie nekompromisný doktor Niide, prezývaný Červenofúz. V neľahkých podmienkach sa snaží poskytovať zdravotnú starostlivosť i útechu tým, s ktorými sa život nemaznal. Po počiatočných konfliktoch si mladý lekár uvedomí, že za tvrdou maskou Červenofúza sa skrýva hlboko ľudské a láskavé srdce, žijúce podľa tých najvznešenejších morálnych kréd. Červenofúz vie, že dôležitejšie ako moc a sláva sú v živote súcit a nezištná pomoc. Až keď toto doktor Jasumoto pochopí, otvoria sa mu oči pre skutočný zmysel jeho poslania lekára. (STV)
(více)Recenze (159)
Povznášející film s některými opravdu úžasnými záběry (pacientovy ruce na stěně, operace ženy, pohled do studny). Je o lékaři (skvěle stvárněném charismatickým Mifunem), který žije pro druhé a strhává k tomu ostatní (Jasumoto)...Jen kdyby se trochu ubralo z délky, bylo by to ještě lepší. 90% ()
Kdo pořád ještě pochybuje o tvrzení, že A.Kurosawa je největším humanistou filmového plátna, nechť stráví tři hodiny svého času v nemocnici pro chudé za přítomnosti svérázného lékaře v robustním podání T.Mifuneho. ()
Velmi dojemny film o lidske dobrote a obetavosti slozeny z nekolika lidskych pribehu. Opravdu nadherna emocni davka. ()
Velice strhující snímek z prostředí nemocnice pro chudé a strádající. Nežil jsem v té době, takže nevím, jak věrně Kurosawa vystihl tehdejší názory na svět nebo nálady, ale jestli to tak, jak to popsal, bylo jenom z půlky, tak bych tam nechtěl žít ani za nic. Tři hodiny dlouhý epos mě ani v nejmenším nenudil a množství příběhů z různých prostředí jenom zvyšovalo, s přibývajícím časem, můj zájem o osudy lékařů a pacientů. Klasicky vynikající Toshiro, jehož postava byla trochu upozaděná, ale to ani v nejmenším nevadí... na malém prostoru rozehrát tak obrovský koncert. Bravo mistře... ()
Od rezisera Akira Kurosawu som videl Sedm Samuraju a tusim aj Dersu Uzala, no a teraz nasleduje moj treti Akira Kurosawa. Pribeh je o mladom lekarovi, ktory pride na kliniku v 19. storoci a spozna metody stareho despotickeho sefa v podani Tosira Mifune /Peklo v Pacifiku, Bitva o Midway/. A tak sa pokusi postavit sa proti pravidlam s tym, ze ho sef napokon vyhodi. Konecne tu nie je Kurosawova teatralnost ani velkolepe samurajske bitky, do popredia sa dostali herecke vykony a atmosfera. Trochu zamrzi prilisne upinanie sa na interiery a prakticka ignoracia exterierov. Zaroven Akahige je poslednym filmom, kde spolupracovali legendy ako Akira Kurosawa a Tosiro Mifune. Jo a u mna je Dersu Uzala este vyssie ako tento film. 86 % ()
Tak za prvé, mám rád Kurosawovy filmy a mám rád i Toshira Mifuneho... Jenže koukat na tohle tříhodinové dílko poté, co jsem v předchozích dvou týdnech díky ČT2 zhlédl Yojimba a Sanjura, bylo vážně utrpení. Režisér tu recykluje koncept u něho již několikrát viděný, jen v jiném hávu tentokrát podaný. Opět tu máme Toshifa Mifuneho v roli nepřístupného mrzouta, jenž je ale v jádru samozřejmě dobrý člověk s geniální bystrou hlavou. Také se tu znovu setkáváme s jakýmsi žákem/následovníkem (v minulých filmech zastoupený partičkou natvrdlých jedinců, zde máme pro pořádek jedince jen jednoho), kterému by měl Mifune v průběhu filmu promlouvat do duše a udělat z něho lepšího člověka. To by nebylo všechno tak zlé, přece jen Mifune je prvotřídní herec a už několikrát dokázal, že dokáže utáhnout i slabší režisérovy filmy. Bohužel ale právě v režisérovi resp. jeho scénáři je pro mě největší kámen úrazu. Film je neskutečně předvídatelný a všechny charaktery průhledně čitelné a uřvané (to se ale dá pochopit, když uvážíme, že je souží tak těžké nemoci, chudoba a vláda navíc nemocnici tvrdě uzavřela kohoutky, z nichž tekly dotace). Prakticky nikdo mě tu nijak zvlášť neupoutal kromě Rudovouse, jenž je ale, jak jsem již zmínil, jen další z kopií předešlých Mifuneho gerojů (ano, a i přes to, že je tentokrát povoláním doktor, tak i zde se setkáme s menší bitkou! zřejmě aby si přišli na své i fanoušci Kurosawových samurajských filmů). Žák je tu vlastně jen za blbce, na kterém si Rudovous pěstuje svoje ego, a ukazuje mu "svůj" správný svět. Studentova osobnost se zlepšuje po každém dokončeném případu, takže už cca. od půlky filmu vlastně víme, jak to s ním a ostatními dopadne. Uff. ()
Vytříbený kus krásné filmařiny a zatím zcela určitě nejlepší Kurosawa!! Režisér zde (na dobu vzniku) moderním způsobem kombinuje malé příběhy a sklídí z nich jednu velikou fascinující mozaiku příběhů a osudů. Rudovous je film, ze kterého člověčenství a láska ke člověku vyloženě odkapává, nepostrádá humor, ani veliké emoce... Kdo neviděl, nepochopí... PS. : Výborný T. Mifune!!! ()
Přepsáno v listopadu 2018. Rudovous je dalším moralizujícím dramatem z dílny Akiry Kurosawy, svému ideálu humanismu neúnavně staví další filmový epos. Sice se opět nevybíravě útočí na strunu soucitu, chudoba se kreslí v potemnělých barvách zmaru i ztráty důstojnosti, upozorňuje na složité postavení žen v tradicionalismu uzavřené patriarchální společnosti, tragédie dostává svůj antický rozměr, naštěstí soubor srdceryvných příběhů není pouze lacině uvědomělým moralizováním politické korektnosti. Tradičně silné jsou obrazy, v kompozicích se odhalují drobná tajemství života. Příjemně působí i decentní nadhled, je to snaha o uvědomění si podstaty lidskosti a harmonické sounáležitosti v celku společenství. Hlavní postavou humanistického apelu je Dr. Noboru Jasumoto (příjemný Júzó Kajama), mladý, nadějný a ctižádostivý lékař na počátku své profesní dráhy. Cesta ke spokojenému životu vede přes očistu vlastní duše. Bodavý pocit ublíženosti se dětinsky vzteká na celý svět. K pochopení se určila léčba šokem, smysluplnost života přijímá novou výzvu po překonání vlastní omezenosti. Lidskost je již téměř na dosah. Lidumilným vzorem je Dr. Kjodžō Niide alias Akahige - Rudovous (sympatický Toširó Mifune), přednosta tokijské nemocnice pro chudé. Na první pohled přísný despota naslouchá svému okolí a podává pomocnou ruku všem potřebným. Pro chudé i své podřízené je modlou i spásou. Důležitou postavou je Sahači (Cutomu Jamazaki), na smrt nemocný kolář s dobrotivým srdcem a tajemstvím vlastní vášně a životní touhy. Ani smrt nemůže zabránit naplnění. Hlavní ženskou postavou je Osugi (příjemná Reiko Dan), skromná a svědomitá ošetřovatelka bohaté pacientky s plachým probuzením vlastní romantické náklonosti. Velmi výraznou postavou je Otojo (pozoruhodná Terumi Niki), dospívající dívka, vyrvaná na poslední chvíli neúprosným spárům osudu nevěstky. Z dalších rolí: Sahačiho nejkrásnější i nejbolestivější vzpomínka Onaka (Mijuki Kuwano), Osugina pacientka s narušenou psychikou po otřesných zážitcích z dětství (zajímavá Kjóko Kagawa), odcházející Noboruův předchůdce Genzo Cugawa (Tacujoši Ehara), osudem soužená vražedkyně Okuni (Akemi Negiši), malý mrštný zlodějíček Čodži (Jošitaka Zuši), upřímně snaživý Dr. Handaju Mori (Jošio Cučija), nesmiřitelná kuplířka Kin (Haruko Sugimura), v osamělosti umírající Okuniin otec Rokusuke (Kamatari Fudžiwara), Noboruova noční můra Čigusa (Jôko Fudžijama), její laskavá sestra Masae (Jôko Naitô), či dobromyslné nemocniční kuchařky (Reiko Nanao, Imari Cudži, Akiko Nomura a Sue Mitobe). Rudovous je filmovým morálním rozhořčením. Naštěstí si udržuje styl jedinečných obrazových staveb a míra vkusu účelového podbízení nepřekračuje únosnou mez snesitelnosti. Díky za obrazovou výpověď! ()
Týden sraček part 5. Když jsem si u Harakiri myslel, že už jsem si sáhl na dno, tak jsem ještě netušil, že budu koukat na Rudovouse, což byla panečku taky záležitost. Kurosawa se pro mě pomalu ale jistě stává nejhorším režisérem ever, protože jeho filmy spolehlivě fungují jako eutanazie, projímadlo a anestetikum zároveň. Humus! 10% ()
Náročné to bylo,co vám budu povídat. Ale takový život je, v Japonsku nebo kdekoli jinde, kde je chudoba, nemoci a boj o život. Smutné, ale ne beznadějné. A o to jde. ()
Tři hodiny vyčerpávajícího morálního zdělení. Vrchol Kurosawavovi tvorby... ()
Kurosawa použil (také) na tehdejší dobu neobvyklého retrospektivního postupu, a to (také) dokonce několikanásobného. ()
23. Zlatý Glóbus za rok 1965 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Japonsko ()
Tři pacienti a tři smutné příběhy, prostřednictvím kterých poznáváme hlavní postavy... I když je v Rudovousovi spousta bolesti, nakonec si odnášíte krásný pocit... Jednoznačně nejlepší Kurosawa... ()
Napřed mladý lékař vidí masu smrdících chudáků, která pro něho nic neznamená. On chtěl léčit mocné a bohaté. Jenže jedné noci pozná příběhy dvou chudých umírajících a zjistí, že jejich životy jsou velkolepější než ty, co slýchával o mocných. Pozná, že léčit bohaté z obezity a obžerství k ničemu nevede. A hlavně se naučí, že bez léčby duše je všechna medicína k ničemu. Kurosawa dokázal v tomto filmu nemožné - všem známý nesnesitelně poučný příběh o tom, jak mladý muž poznává pravé hodnoty, natočil s takovou dávkou života, že všechny ty příběhy prožívate srdcem. Takovou dávku pozitivní energie jsem dlouho od filmu nedostal. ()
Tak toto Kurosawovi velmi nevyšlo. Vsadil do prostriedia, ktorému asi dobre nerozumie. Naivita je privelká, herci jasne prehrávajú, logika velakrát takisto chýba tomuto filmu. O humore vo filme radšej pomlčím. Ani Mifune svojou charizmou nedokáže tento film podržať. Pre mňa sklamanie. Dobrých scén by som vypočítal na prstoch jednej ruky. Hodnotenie: 60% ()
trojhodinové "putovanie" v skoro divadelnom kulisovom prostredí , plné hlboko ľudských myšlienok, ale aj akejsi socialnej kritiky, a politiky, kde príčinou chorôb je často chudoba a prostredie, v ktorom ľudia žili. Film plný úcty, azijskej teatrálnosti, poslušnosti, prísnosti k sebe a k tomu čo robím, niekedy nežné obrázky niekedy zvýraznená krutosť. CHOBO vráť saaaaaaaaaaaaa !!! Neviete kto je malý Chobo ? tak si to kuknite, v záverečnej časti filmu sa to dozviete. Film výrazne poznačený rukopisom a vedením režiséra. ()
Japonské rozsáhlé drama z prostředí poloviny 19. století zobrazené v pravé okouzlující kráse. Mladý Noboru nastupuje do místa lékaře v městské klinice pro těžce nemocné vedené Červenobradáčem. Za každou cenu chce, aby byl ze svého místa vyloučen. Je nespokojen s vedením nemocnice. Postupem času, ale přiznává, že zde může být užitečný. ()
Zvláštní...některý film má 80 minut a člověk stále kouká, kdy už skončí...Rudouvous má 180 minut a když tento čas uteče a film skončí, člověk by si přál, aby ještě nějaká ta hodinka zbývala...krásný příběh o obyčejných i výjimečných lidech...a hlavně o změně jednoho člověka, jenž pochopil tolik věcí, kolik mnoho lidí nestihne pochytit za celý svůj život. 10/10 ()
Krásný film! ()