Underground
Underground
Underground
Underground
Režie:
Emir KusturicaKamera:
Vilko FilacHudba:
Goran BregovičHrají:
Predrag 'Miki' Manojlovič, Lazar Ristovski, Mirjana Jokovič, Slavko Štimac, Ernst Stötzner, Srdjan Todorovič, Mirjana Karanovič, Milena Pavlovič (více)Obsahy(1)
Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Blacky musí jednoho dne musí začít skrývat, Marko je ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepě se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatekle sklepů v nevědomosti - jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch - tím však celý příběh zdaleka nekončí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (171)
Místy mi Kusturicova křiklavost byla až protivná, měla jsem strach ze všech těch extrémů (příliš hlučná dechovka, herci hrající/přehrávající jakoby na pokraji šílenství, sám příběh je neuvěřitelně šílený). Ale nakonec mi tohle dílo, ač je skutečně monumentální a "vysoko nade mnou", připadá naprosto přesně odměřené a namíchané. A hlavně Slavko Štimac tu se svými zvířátky, koktáním a kulháním nejen luxusně dojímá, ale předvádí fenomenální herecký výkon. ()
Rodina se rozhádá a země krvácí, trhá se na kusy. Rodina se hádá, ale alkohol teče proudem a všichni tančí. ___ Underground = sled podobenství ve zběsilém tempu. Divák se může snažit odhalit co všechno Kusturica za každý záběr schovává a místy si trochu loknout vody z moře vrstvících se rovin symboliky, nebo nechat působit jen samotný živel na povrchu, a to bez snahy o historický exkurz. V takovém případě bude nejspíš trochu rozezlen místní nesmyslností v návaznosti jednotlivých scén a v logice postav, hlavně ale ochuzen o 90% toho, co se film snaží předat. ___ Kusturica se snažil narvat do snímku hrozně moc a myslím, že to trochu přehnal - nehledě na to, jak úžasný snímek je, při sledování mě nejednou rozčiloval. Na jedno zhlédnutí se nedá pojmout a za druhé zhlédnutí mi asi stát nebude. ___ "Válka není válkou, dokud bratr nebojuje proti bratru." Události na území bývalé Jugoslávie tesknou notou prochvívají každý obraz. Láska k Balkánskému naturelu a smutek i radost nad místními osudy Kusturicovi nelze nevěřit, ať už je tato představa filmovým jazykem (a Kusturicovým náhledem) jakkoliv deformována. ___ Ten jde proti bratru. Jiný bratr hledá bratra - přes mrtvoly. Hrdina se zasekl v časech dávno minulých a stojí v konfliktu vedle pragmatika, který umí tahat za nitky. Syn následuje otce a válka slepých emocí pokračuje. Jednotky UN jsou často neužitečným důkazem bezzubosti a striktně pragmatického jednání světového společenství. Chorvati proti Srbům, Srbové proti Chorvatům, všichni proti Bosňákům, muslimové proti křesťanům, všichni proti všem. Takhle si představuji snímek točený s bolestnou láskou k vlasti (aniž by tvůrce příliš řešil, jestli jde o bývalou Jugoslávii nebo například o jeho rodnou Bosnu). A to nehledě na to, jaké mám na nacionální smýšlení názor, nehledě na vypravěčské lapsy a zmatenost. ()
Hodně originální a zajímavý film, který v sobě nese balkánskou divokost. Takový neotřelý válěčný film tu snad ještě nikdy nebyl. Příběh je fakticky skvělý a k tomu opět našlapaná hudba Gorana Bregoviče. Z obrazu se na diváka valí spousty drobných ale zajímavých detailů, které ani nejde za první shlédnutí pojmout. ()
Pitoreskná sága o vojnách. Občas vtipné, občas mrazivé. Kontroverzný politický kontext výnimočne hodnotiť nebudem, lebo nemám k nemu jednotný postoj. ()
S Kusturicovou potřeštěností symblické ztvárnění dějin Srbska a Jugoslávie ve dvacátém století. Silná hudební složka, úmorná délka, kterou neospravedlňuje ani rozsáhlost námětu. ()
Pohled na historii s humorem, jehož styl jde absolutně mimo mě. Celé mi to vyznělo jako směs trapných francouzských komedií z druhé světové plus primitivní humor na způsob italského účetního. Balkán, ženy, zpěv, proradnost lidí i doby a nesnesitelně dlouhá stopáž. ()
Tato satirická protiválečná freksa s doprovodem jugo decho mě zcela pohltila. Některé filmy jsou dlouhé, když trvají déle než 5 minut, tenhle by mohl trvat 5 hodin a Kusturica by měl stále co říci. ()
Mám trochu problémy s filmy, kde je se to jen hemží samýmy nosnými myšlenkami a jej jich tam jak malých myší na poli. To pak vždycky nevím, kam dřív skočit a kterou sežrat dřív... Navíc mi po třech hodinách "tklivého" hudebního podbarvení filmu žádné žestě a jiné zrůdnosti pěkných pár týdnů nesměly do baráku. Což nemění nic na tom, že mám jiné Kusturicovy filmy opravdu hodně rád. ()
Epické dílo východoevropského střihu, s přehledem mapující několik desetiletí, s nejednou památnou scénou (ať už humornou nebo vážnou) a s parádně pasující muzikou Gorana Bregoviče. Učebnicový Kusturica, učebnicový majstrštyk. 80 - 90 % ()
194 minut - to už je hodně velký nášup. Ale Underground je divoký film, napájený horkou srbskou krví, která jej pohání k závěru rychlostí zběsilého rychlíku. Ke konci se sice objeví nějaký ten tunel a zatáčka, ale to už v tak rozsáhlých opusech bývá. Na konci Undergroundu se dočkáte za odměnu symbolického odtržení země, kde pokud dechna hraje zběsile a hlasitě, je co pít, co oslavovat, pak "vše je odpuštěno, ovšem ne zapomenuto". A také se dozvíte, že "tenhle film nikdy nekončí". Něco na tom Kusturicovi bude!! Tentokrát "jen" 4 a 1/2. ()
Velkolepý epos z dějin Jugoslávie posledních padesáti let. Války a osobní tragédie podány ne v patetickém duchu, ale v proměnlivém autorském i vypravěčském postoji. Scény přecházejí od grotesky k obrazům nezapomenutelné síly, bezstarostnost se mění ve zradu, pábitelství v bratrovraždy. Dějiny jako přecházení z války do války, tomuto koloběhu nelze uniknout ani (nedobrovolným) vystoupením z času, ukrytím v podzemí. Tři roviny bytí – „na povrchu“, v podzemí, ve smrti (závěrečný obraz ostrova, kde jsou odpuštěny všechny viny). ()
Underground je undergroundom v európskej kinematografii, ako aj v tvorbe Emira Kusturicu. Keď som sa pýtal známych, či sa im viac páčil tento film, alebo Čierna mačka, biely kocúr, každý jednoznačne odpovedal, že komerčná, prvoplánovo vtipná Mačka. Svoju "pravdu" som si nevyhádal. Jeden z filmov mojej mladosti, ktorým som spoznával inú, ako komerčnú mainstreamovú tvorbu. Kusturica je rovnako silný ako komik, aj ako dramatický režisér. Už by to chcelo znova zopakovať. VIDENÉ ZNOVA: Veľká škoda naťahovanej stopáže, inak je všetko takmer geniálne. Každopádne Kusturicov opus magnum. 320 minútový zostrih musí byť iba pre najväčších Emirových fanúšikov. ()
Tak konečně mi Kusturica umožnil proložit svůj život i trochou toho inteligentního jugoslávského humoru. Film se pokouší o dvě diametrálně odlišné roviny, z nichž v mých očích fungovala rozhodně pouze ta humorná. První polovina snímku je v mých očích výrazně lepší než ta druhá. V momentě, kdy si hlavní hrdina začal hrát na inteligentního a nosit brýle, tak kvalita poněkud poklesla a humoru ubylo. Jste-li fanouškem bláznivých až šílených filmů plných absurdity a je-li vám vlastní spousta alkoholu, tance a zpěvu, tak byste si s Kusturicou měli rozumět. Opravdu těžce živelná záležitost, která Vám zaručeně napumpuje spoustu energie a elánu do žil. Líbí se mi Kusturicův styl. Kvalitní filmová záležitost, které lehce podráží nohy samozřejmě dlouhá stopáž a s ní spojeného příliš mnoho prostoru pro nepříliš úspěšnou hru na vážnou notu. Trošku škoda, že se celý snímek netáhl v duchu v jakém odstartoval. Lepší tři kousky. ()
Po filme Underground je mi už nad Slnko jasné, že Emir Kusturica ako režisér a ja ako divák nie sme kompatibilní. Kusturicove filmy mi pripomínajú to, čo neznášam na časti Jakubiskových filmov. Neberiem nikomu jeho záľubu v Kusturicovej tvorbe, ale ja sa už jeho filmom budem vyhýbať. ()
Přes dvě hodiny to byl naprosto dokonalý film, ale s příchodem další války v 90. letech se vytratily emoce a nesmyslný závěr jsem už jen odzíval. Konec, ve kterém se znovu všichni mrtví setkávají na svatbě už dojem nezachránil. Perfektní Bregovicova hudba - s tím musím jedině souhlasit. ()
Kusturica má svůj nezaměnitelný režiiní styl, ve kterém rád střídá bláznivě komediální až absurdní scénky s jemným, nenápadným humorem. Vše předvedl i v tomto filmu, který odstrašuje na komedii monstrózní délkou, která je jedním z kamenů úrazu tohoto jinak povedeného snímku. Ačkoliv je film na některých místech opravdu vtipný je zároveň i dost zdlouhavý a převážně vychutnávání velkých veselic režisér občas přehání stejně jako vkládání zbytečných scén, které film zbytečně brzdí (jako např. natáčení filmu - ačkoliv jeho ukončení patří k jedné z nejvtipnějších scén). Věřím tomu, že by se film vešel do dvou hodin, které by určitě byly snesitelnější. ()
Neosloví každého, protože je svérázný v pravém slova smyslu. Pakliže se ale divákovi trefí do nálady, vkusu, srdce, obvykle ho vnímá jako výjimečné balkánské veledílo. Mám to stejně. Mě kdysi Underground také strhnul do svého divokého víru. Vcucnul mě a točil v trychtýři ohromujících výjevů několik hodin a na konci mě vyflusnul. Vyždímanou jako citrón, dojatou a s očima navrch hlavy. ..a ta hudba... Geniální soundtrack Gorana Bregoviče patří do mých TOP 20 CD vůbec. Mám ho doma, taky v autě, na chatě, v mobilu, tabletu, počítači, provází mě životem celé ty roky... Obsahuje totiž vše. Důvěrně mu říkám: všechna bolest balkánu. ()
Čo napísať o Kusturicovej odysei pejúcej toľké tóny na históriu svojej vlasti? Alebo ako sa pár ľudí pretancovalo a prebojovalo 20. storočím spolu so svojou krajinou. Podobne by to asi vyzeralo, keby Jakubisko urobil angažovanú komédiu vo svojich najlepších rokoch. Jediný problém vidím v tom, že patriotizmus v čase vojny vždy vyznieva akosi kontroverzne. ()
Tak tohle je bezpochyby nejlepší a nejkrásnější dílko Emira Kusturici a stejně, jak píše Radyo, jdu si ten soundtrack sehnat taky. Hudba je naprosto geniální! ()
Záhřeb vítá osvoboditele v uniformách Wehrmachtu, Bělehrad je bombardován Luftwafe. To vše v režii bosňana Kusturici, který si za tento film vyslechl zdrcující kritiku za propagaci srbského nacionalismu z úst "intelektuálů", kteří bývalou Jugoslávii dislokují na pobřeží Černého moře... ()
Související novinky
Goran Bregović má namierené do Bratislavy!
Po takmer trojročnej pauze sa do Bratislavy vracia kráľ balkánskej hudby Goran Bregović aj so svojím legendárnym Wedding And Funeral Bandom. Koncert sa uskutoční 28. septembra 2017 v Bratislavskej… (více)