Zlatý podraz

příběh podle skutečné události o které jsem neměl tušení a která by si zasloužila lepší zpracování.Technicky tu není moc co vytknout a na Zlatý podraz se moc hezky kouká, ale ač jde o poměrně silnou story na více frontách,chybí jí větší spád a tah na bránu.Chybí tu i silnější a lépe zpracované postavy,které by divákovi pomohli se do filmu více ponořit a pořádně ho prožít.Minimálně věřím tomu,že tihle pánové si zasloužili víc než jen partičku plochých a zaměnitelných figur.Dostat tenhle příběh do spárů hollywood s tím jak je umí prodávat,vzniklo by dílo,které chytne u srdce (i když jen na krátkou chvíli).Zlatému podrazu se to bohužel nepovedlo...60% (16.12.2019)

Výtečně zachycená atmosféra počínaje počátkem totalitního desetiletí 1938 - 1948 směřujícího k vyvrcholení v éře politických zločinů zejména první poloviny padesátých let zachycuje věci méně často zmiňované - deformace v odvětví vrcholového sportu. Invenčně natáčené a zvládnuté záběry basketbalových zápasů, pohnutá epizoda prvorepublikového trenéra košíkové v podání Stanislava Majera, perzekvovaná rodina třetirepublikového ministra (osobitě a výrazně pojednaná Janem Hartlem, jemuž zdatně sekunduje Alena Mihulová), jedna z nejlepších úloh Filipa Březiny a nápadité zařazení sportovního redaktora Jakuba Bažanta povyšují tento film mezi nejzdařilejší díla naší kinematografie posledních let vůbec po bok dnes již klasického ZÁTOPKA. Pochvalu zaslouží i výprava a stavby. (27.05.2023)

To se tak stane, když Vás zaujme dobrý námět, ale zklame nudné zpracování. V rámci celé Evropy to bývá sem tam problém. Přitom je to hrozná škoda. Ti kluci by si velký filmový příběh zasloužili. Tak holt počkáme teď pár let. Uvidíme, jestli se příští rok naši aktuální basketbalisti dostanou na olympiádu a dáme podobnému námětu druhou šanci. Třeba to dopadne líp než Zlatý podraz. (30.10.2019)

Krom povedených Pout jsem od Špačka nic dalšího neviděl, takže u mě převládalo spíš vyšší očekávání. To se bohužel nenaplnilo. S tímhle filmem jsem měl jeden základní problém. Postavy mě nedokázaly nějak víc strhnout k tomu, abych jim fandil či se o ně bál. Těžko říct, jestli to bylo spíš tím, že nebyly zvlášť dobře napsány nebo kvůli poněkud mdlým hereckým výkonům. Ani hvězda výše zmíněných Pout Malý zrovna nezářil (ne že by mu to jeho role příliš umožňovala), mladí herci byli spíš nemastní, neslaní a konkrétně lví nominaci pro Hartla beru čistě jako zdvořilost. Film mě začal pořádně bavit až s příchodem zápasů. Samotné zpracování „mačů“ se mi líbilo, byly dynamické, dobře sestříhané a měly šťávu. Bohužel mimo hřiště mě to stále příliš nebavilo. Technická stránka byla zdařilá (tam bych ty nominace i chápal), francouzština netypická, ale to bylo tak všechno. K tomu, co znělo při závěrečných titulcích, se radši nebudu vyjadřovat. Ambice možná byly vysoké, ale výsledek jim neodpovídá, za mě pouze lepší průměr. (17.03.2019)

Ten příběh je zajímavý i dobře natočený (až na nepovedený začátek) A hudba je vážně hustá (remix státní hymny). Doufám, že má Českého lva v kapse. Jenom škoda, že těch silnějších momentů (No protest) není víc. Toman byl lepší. Ale ani tohle nebylo špatné. V každém případě mají oba filmy velký význam a je dobře, že vznikly. (22.11.2018)