Bratři Bluesovi

No jasně, Bratři Bluesovi. Vždyť já se nahrál těch videoher s nimi v hlavní roli. Vždyť kolikrát já slyšel ty typické tóny, u kterých se Vám právě Bratři Bluesovi vybaví. Když jsem ale shlédl film, netušil jsem, kolik lidí se na tom projektu vlastně podílelo. Legendy jako James Brown nebo Ray Charles z hudebního světa a neméně zajímavé legendy jako Frank Oz, Steven Spielberg nebo John Candy z filmového světa. A to říkám jenom to, co mě momentálně napadá. Nemluvím o té hromadě policejních aut, které tady režisér John Landis nechal roztřískat. Tak krásné a poctivé americké záběry jsem ve filmu totiž hodně dlouho neviděl. Je vidět, že film je osmdesátkový. Kdyby měl lepší příběh, možná bych dal i lepší hodnocení. Tady prostě jenom za tu poctivost a za geniálního ducha, kterým prochází celý tenhle nápad bratrů Bluesových. (05.01.2014)

Vo sne by mi nenapadlo, že v hudobnom filme z roku 1980 uvidím výbuchy, naháňačky áut, či zase ďalšie výbuchy. Ale jedna moja kamarátka má na chladničke napísané, že Everything is possible a zjavne má tá jej chladnička pravdu. Lebo tento film bola ťažká crossover recesia. A niektoré scény mi prišli síce zbytočne dlhé a film mohol byť teda o niečo kratší, no výsledok bol, aj vďaka mnohým celebritám vo vedľajších úlohách, celkom veľkolepý. A scéna v nóbl reštaurácii neskutočne vtipná... (08.12.2014)

Pár lidí včetně jednoho váguse mě na tohle odkázalo když jsem si v létě řídil policejní Ford. A budu v menšině, kdo BLUES BROTHERS označí za totální nevtipnou krávovinu a kdo si to protrpěl hezky od začátku do konce. Ty dva blbové mi akorát tak hodně lezli na nervy. Jediný světlý moment vidět hrát kapelu, honička v závěru a užít si při ní Chicago. (05.01.2014)

Povedená muzikálová komedie, nesoucí se hlavně v rytmu (jak již název napovídá) blues, soulu a rock'n'rollu. Ač více než dvouhodinový snímek, baví pořád, vtipné situace a momenty se střídají s nabušenými hudebními čísly a milovníci nejenom této muziky si přijdou na své. V miniroličkách můžeme vidět například Jamese Browna nebo Raye Charlese plus nedá mi to nezmínit Caba Hollowaye a jeho výstup v hotelu Palace, který jakoby za těch 50 let vůbec nezevšedněl. (13.03.2009)

Tak tohle mě hodně bavilo! Originálně absurdní kousek kombinující muzikál s akčním žánrem a to všechno v značně komické, až parodické nadsázce. Díval jsem se na delší nezkrácenou verzi a ještě po půlhodině váhal, zda to vůbec do konce vydržím. Ale za nějakou dobu na to jsem se už vezl s Bratry Bluesovými na stejné vlně, až jsem přestal vnímat čas a užíval si tuhle jízdu ve všech žánrových proměnách. Některé laciné akční filmy vyprávějí o nezničitelných hrdinech, kteří bez jediného zranění přežijí pád z velké výšky nebo nebezpečný výbuch. Tak tahle parodie to ozvlášťňuje už jenom tím, že stejně nezničitelní ve všech směrech a za všech okolností zůstávají i jejich protivníci. :o) Ty tvoří skutečně bohatou škálu, přičemž Landis s Aykroydem se nezastaví snad před ničím a nebojí se rýpnout i do tak ožehavého tématu, jakým je hrozba neonacismu. V rámci hudebních čísel můžeme slyšet i známé šlágry a potkat na plátně nejednu slavnou hudební osobnost. Chybělo něco vůbec tomuto filmu? Možná jen ta nadzemka v jedné velmi povědomé, téměř identické akční scéně z jedné velmi známé uličky (modří vědí, o čem je řeč :)). 85% (19.01.2021)