Metropolis

Megalomania. (20.09.2009)

Mám velké dilema, jestli tenhle film hodnotit z hlediska dneška nebo z hlediska doby svého vzniku. Nepochybně musel být snímek koncem 20.let ohromným překvapením a sým technickým zpracování, tématem a vůbec vizí budoucnosti udělal asi velký skok v čase. Nicméně z dněšního pohledu mi určité věci ve filmu hodně neseděly - například hojně se vyskytující biblické motivy, přílišná schématičnost děje, ... Ale to neznamená, že by se mi film nelíbil. Jisté kouzlo to nepochybně má a když už nic jiného, tak jde alespoň o zajímavý studijní materiál k vývoji kinematografie (a také jazykový materiál - hlavně když provozovatelé kina neseženou české titulky a vy se musíte s chabou znalostí němčiny smířit jenom z originálními mezititulky, to je přímo "Gemütlisch" :-)) (09.03.2005)

Skutečný klenot filmové historie, který je zcela právem zařazen na seznam UNESCO. Na nedělní večer je to možná (po pravidelné masáži Superstar, Kobrou 11 a Střepinami) trochu moc umění najednou, ale zážitek je to nad jiné kvalitní, i když za světla mobilu luštíte vytisknuté české titulky, protože se místy se svojí němčinou nechytáte. Metropolis nelze označit jinak než jako monumentální dílo...je to skutečné kouzlo, stejně jako je Brigitte Helm dokonale rozdvojenou osobností a výjimečnou herečkou. Zjevení Svatého Jana si budu pamatovat navždy. 100% (20.03.2005)

Zlatý hřeb německého expresionismu a němého filmu vůbec a zároveň masivní hřeb do rakve extravagantních velkoprodukcí, jimiž chtěl šéf UFY Erich Pommer bojovat proti hollywoodské invazi. Což se mu vlastně podařilo o několik desetiletí později, když filmoví spratci jako Steven Spielberg a George Lucas, ovlivnění bezesporu i Metropolis, vrátili Hollywoodu úder. Langovo veledílo, množstvím formálních prostředků (a výstřelků) srovnatelné s vrcholnými kousky francouzské avantgardy (Napoleon, Peníze), vlastně mohlo být s velkým předstihem prvním sci-fi blockbusterem. Jenže přišel zvuk a Hitler a vůbec… přečtěte si třeba útlou, leč informacemi napěchovanou příručku Thomase Elsaessera. Hodnoceno na základě dvouhodinové verze od MoC (té dřívější). 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Marius, ripo, Radko, Spock, Cornon, Raven0 (:-) (04.04.2006)

Vizionářský snímek, vysoce kvalitní jak po řemeslné, tak po myšlenkové stránce, ale, co si budeme nalhávat, prostě, kdyby byl zvukový..........(?) (09.05.2006)

║Rozpočet Reichsmarks 1,300,000║Tržby USA $650,422║Tržby Celosvetovo $-║ /60%/ (28.04.2006)

Společně s Kubrickovou Vesmírnou odyseou vizuálně nejdokonalejší a esteticky nejvybroušenější film, který znám. Fritz Lang dokázal své monstrózní dílo opatřit natolik dokonalým zevnějškem, že navzdory stárnutí technologií výsledek neztratil na svém magnetismu a sugestivitě ani malý kousek, ba naopak, ta zvláštní stará patina jen zesílila funkcionalistickou precizinost a gotický rozmach tvarů. Podání obsahu, pravda, už přeci jen trochu zestárlo, leč přece jen ono "prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce" je v důsledku neobyčejně naléhavé a aktuální. Výtečná vizuální stránka posiluje plasticitu prostředí – na jedné straně až rituální prostředí industrualizovaného srdce města, na druhé straně moderní a přepychové pozlátko. Drama střetu mezi proletariátem (podzemním jádrem města) a buržoazií (smetánkou z povrchu, vedenou bezskrupolózním Johem Fredersenem) je sice rozprostostřeno na plochu pro současného diváka až nezdravě rozsáhlou, nicméně neustávající invence a obrazová preciznost, která svou kompozicí i tvarovou znepokojivostí jasně odkazuje k vrcholnému expresionismu apeluje na divácký požitek a dráždí ty buňky, které dokáže stimulovat jen skutečná filmová lahůdka. Metropolis je formálně naprosto dokonalý film, které se současné rychlokvašky, v nichž navzdory hi-technologiím není ani náznak umění, mohou jen závistivě dívat na paty. Je to zároveň film, který má jasné a přesvědčivé poselství. Obě složky tvoří nestárnoucí klenot, který mám po každém shlédnutím raději a ke kterému pociťuji stále hlubší úctu. (03.04.2006)

Je to tady. Viděl jsem legendární Metropolis Fritze Langa z roku 1927. Tu krásnou metropolis, která v černobílých barvách vypráví o utrpení níských vrstev(dělníků) a božského života bohatších 10 tisíc. Viděl jsem ten film, o kterém jsem slyšel odkohokoliv kdo ho viděl. Původní verze filmu byla zničena. Kopie nemá takovou schopnost držet pohromadě a proto jsou chybějící scény vyplněny napsaným textem, který nám přibližuje ztracené denní na plátně. Osobně v Projektu 100 jsem shlédnul o hodně kratší verzi než je ta opravená 153 minutová. V novinách bylo napsáno 140 minut, ale skutečnost byla ještě o nejméně 20 minut jiná(a tedy i kratší). Film je to opravdu velmi zajímavý a chvílemi naprosto vyráží dech. Nejde se též ubránit chvilkovému pocity, kdy se opravdu musíte smát. Tento iflm není z dnešní doby a ne všichni vemou vše v tomto filmu (a některé až groteskní scény) bez humoru. Je to přelomoví film, který by si zaslouží být kompletní a dokonalý, ale i tak je moc krásný. Svět budoucnosti je zde popsán opravdu převědčivě. Bohatí vládnou chudí pracují. O tom vždycky vše bylo a bude. Fritz Lang však do filmu dostal i roboty a hlavně své vize. Např. vize syna vládce Metropolis při pohledu na vybuchující stroj a odchod dělníku dopekla je opravdu dokonalý. Nebo ubíhající čas směny, který se nekrátí, ale spíš naopak...a...Úvodní chůze dělníku je perfektní (a připomíná mi animatrix, který tímto filmem byl jistě velmi inspirován). Po shlédnutí tohoto filmu si všímám hodně odkazů, které novější filmy k této modle vytvořili. Metropolis navždy zůstane jedním ze stavebních kamenů filmu. (20.03.2005)

Scénář: Fritz Lang .. Opravdu těžké hodnocení. Film jsem chtěl vidět na velkém plátně a to se mi povedlo až teď nedávno v rámci Projekt 100 2005, bohužel ale jen verze „118 minut“ a s německými mezititulky, kterým jsem nerozuměl. Hodnocení a zážitek s filmu také sráží ta blondýna co seděla za mnou a většinu projekce se hloupě smála.. musím sice uznat, že to chvílemi opravdu působilo velmi groteskně, ale ať si vyzkouší hrát v němém filmu, kde musí výrazem obličeje a pohybem zvládnout vše. Ovšem technické zpracování filmu je skoro nepopsatelné! Velmi mrazivě působící střídání zubožených dělníků a i na dnešní dobu stále nadčasové ztvárnění města Metropolis je dechberoucí a něco na co se nezapomíná.. Dávám 4*, ale spíše je to na 90% a určitě si nenechám ujít chystanou kompletní DVD verzi.. (02.02.2005)

Výborný film, naprosto dokonalá vizuální stránka přebíjí i hodně dobrý děj. Některé scény jsou opravdu dechberoucí (oživování robotky nebo smrtka máchající kosou). Samozřejmě že k tomu patří přesná hudba. Herecké výkony jsou takové naivní (jak je u těhle filmů zvykem) ale opravdu se tam hodí. Prostě skvělá podívaná. (25.03.2006)

,,PROSTŘEDNÍKEM MEZI MOZKEM A RUKAMA MUSÍ BÝT SRDCE....“ /// Míváte taky (občas) ten pocit, že právě teď prožijete něco výjimečnýho? (ser na ženský…myslím třeba votvírání láhve archivního vína…) Tak něco podobnýho mnou projelo při úvodních titulcích. Vize světa budoucnosti, herci, triky – zvláštní je, že mi nic nepřipadá směšný. Naivní? Nevím, spíš OBDIVUHODNÝ! Nedokážu si ani představit, jaká to musela bejt v roce 1927 kurevsky složitá filmařina! Dávám 4*, a to s pocitem, že ten film si to i po těch 85 letech zaslouží! (a zajímalo by mě, jestli některej ze současnejch snímků dokáže něco podobnýho….ty vole přestaň filosofovat a pojď načnout to Rulandský z šedesátýho druhýho! ) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsala Thea Gabriele von Harbou číst nebudu. 2.) Chcu si vyzkoušet, jestli dokážu 150 minut poslouchat filmovou hudbu a nezbláznit se. 3.) Jedinej happy end, kterej mě dokáže rozvášnit je ten, ve kterým si dělníci třesou pravicí s buržoustama. 4.) Thx za titule ,,spawnxp“ a ,,vixina“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (04.10.2012)

Velkolepá a zároveň depresivní sci-fi, která by tématem a možná i zpracováním obstála i dnes. V některých momentech strhující, jindy úsměvně polopatická, ale bez sebemenších pochyb fungující jako jeden ze zásadních kousků kinematografie. Z dvouhodinové verze však nelze být nezklamán. Vědomí, že prapůvodní režisérská byla mnohem štědřejší, je trochu smutné. (03.04.2006)

Abych řekl pravdu, jsem neuvěřitelně překvapenej, že se i dnes dají v normální televizi vidět němé filmy, protože bych to nečekal. Nečekal bych ani, že to bude tak zábavný film. Metropolis určitě stojí za podívání, jen je škoda těch ztracených částí filmu. Přestože mi občas hodně vadila hudba, která je v té době pojatá jako hlavní prostředek projevu děje a nemá jen podbarvovat příběh jako dnes a občasné odkazy na náboženství, čarodějnictví, komunismus... mi přišly zbytečně křečovitý a přidaný až později (myslím, že to byl takovej gulášovej mišmašdort pejska a kočičky), líbilo se mi to. Hlavně triky a prostředí. No a ta herečka tu cvoklou androidku zahrála, jako by to ani nehrála, až jsem z ní občas cvokatěl i já. (06.04.2006)

Pokiaľ som pri občanovi Kaneovi napísal, že predbehol svoju dobu o hodne dlhý čas, môžem smelo napísať, že Langov Metropolis ju minimálne obrazovo a režijne predbehol aspoň o pol storočia. Metropolis je i napriek svojej stopáži a veku svieži, rezký a dovolím si tvrdiť že i v súčasnej dobe stále moderný film. Celé dielo je podriadené kulisám mesta budúcnosti, architektonicky a výtvarne zobrazeného tak, že i pri dnešnej technickej úrovni filmu je skutočne ťažké dosiahnuť efekt monumentálnosti neživého objektu a jeho dominancie nad človekom. Čokoľvek vo filme vidíme, máme pocit, že ľudia sú len akýmsi doplnkom neživého mesta, pôsobia viac ako mravce v laboratóriu než ako živé tvory v prirodzenom prostredí. Neexistencia možnosti zachytávať zvukovú stopu je kompenzovaná veľmi expresívnym herectvom všetkých hlavných postáv i komparzu. Otupenie a snaha o uniformitu robotníkov je zobrazovaná ich unaveným pochodom, Brigitte Helm nám tu podáva dualistickú dvojrolu vyslankyne dobra a industrálnej pokušiteľky z pekla – každú z nich zahrá pritom iba mimikou a telom úplne inak. Hlavne vo svojej „robotickej“kreácii je úžasná, lebo chvíľami som mal pocit, že do takých polôh vyskrúcať svoje telo snáď živý človek ani nedokáže. Lang a jeho herci skrátka elegantne porážajú výhody zvuku vo filme, dokonca tak, že si neviem predstaviť Metropolis v podobe súčasného ozvučeného filmu, pretože nemá podoba mu dáva nezameniteľné čaro. Vizuálne efekty z roku 1927 – najmä oživovanie androidky - sa môžu smelo rovnať i súčasnej produkcii a človeku skutočne ostáva rozum stáť, keď rozmýšľa nad tým ako pri stave súdobej techniky boli tvorcovia schopní vykúzliť tak dokonalé trikové scény. Jediným kazom Metropolisu je potom jeho scenár a trochu naivné posolstvo o možnosti sociálneho zmieru. Isto, príbeh a vyznenie filmu je podmienené sociálnohistorickým podhubím, na pozadí ktorého film vznikal. Avšak s prihliadnutím na to, že celá Európa sa v medzivojnovom období triasla, aby nenastal vývoj podobný v Rusku, pôsobí príbeh o tom ako sa nechala hlúpa robotnícka trieda zlákať k sebadeštruktívnej revolúcii proti zlému kapitalizmu za pomoci síl pekelných, aby si nakoniec robotníci i kapitalisti padli do náručia prostredníctvom srdca, ktoré spája hlavu a ruky, veľmi naivne až propagandisticky. Každopádne je to len malá škvrnka na štíte jedného z najúžasnejších a najvizionárskejších filmových počinov histórie. 10/10 Best of 2007 Nominee (08.01.2007)

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. (18.09.2009)

Fritz Lang v době, kdy film teprve pomalu vyrůstal z plenek, roztopil pod kotlem své fantazie a rozhodl se natočit vizi světa za sto let. Betonově kvádrová města, kolony aut i s-bahny jezdící po nakloněné rovině mezi budovami se mu vyloženě povedly. V aviatice však zůstal trochu za očekáváním, protože maximem jeho vizionářství byly dvojplošníky poletující vzduchem po jakýchsi motýlovských trajektoriích. Jelikož bylo vždy mým snem dřít v nelidských podmínkách, aby ctihodnost vybavená zlatými kreditkami mohla tonout v blahobytu, tak morálně nerozumím závěrečné vzpouře dělnictva, ale stejně se mi líbila tak, jako všechno ostatní. (02.01.2012)

NESKUTEČNĚ ambiciozní, vizionářský a velkolepý biják. (12.01.2008)

Byť poselství trošku moc očividné a děj přímočarý, nepochybuji, že ve své době byl Metropolis převratným a dokonalým filmem. Určitě jej respektuji za svou pompézní megalomanskost, originalitu, nápaditost a výborné efekty, kterým mě ani dnes nenapadlo se smát, ovšem fabulace atraktivních příběhů vypadají dnes už poněkud jinak a zvyk je železná košile. Nemohu si pomoct, ale o 82 let později už mě to tolik neoslovilo a místy jsem se solidně nudil... 6/10 (30.10.2009)

Legendární a unikátní film, kterému dodnes vděčíme za mnohé od Star Wars po Já, robot. Velké dílo, jež by mělo být vytesáno do kamene, ne se ztrácet - lidi jsou hrozně odmítaví vůči něčemu novému a Metropolis na tom utrpělo. (04.09.2009)