The Nagano Tapes
Režie:
Ondřej HudečekHrají:
Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Petr Svoboda, Robert Záruba, Ivan Hlinka (a.z.), Slavomír Lener, Michael Žantovský, Roman Hamrlík, Martin Straka (a.z.) (více)Obsahy(1)
Olympijský hokejový Turnaj století v Naganu 1998 trochu z odstupu a nadhledu v dokumentu Ondřeje Hudečka. (Česká televize)
Recenze (474)
Moment kdy se Robert Záruba snaží popsat co prožíval když jsme vyhráli mluví za vše a víc není třeba psát. Vynikající dokument. ()
Na hodinu a něco jsem se vrátil o dvacet let zpátky. Děkuji. ()
Nagano jsem tenkrát docela prožíval (ačkoliv hokej nemám zas tak moc v lásce), takže jsem si rád ty chvíle opět připomněl. Ale tento dokument nemá nic, co by ho v mých očích pozvedlo nad lepší průměr. Takhle by totiž měly vypadat všechny české sportovní dokumenty. 60%. ()
Velká radost za tento dokument. Všechny vzpomínky na tento fantastycký zážitek opět vypluly napovrch a já se slzami v očích vzpomínám na ohromující výkon našich skvělých hokejistů. Byla to famózní podívaná. Děkuji! ()
Speechless. That's what this document will make you. ()
Už od mala jsem chtěl být jako Gretzky nebo Jágr a vášeň pro hokej mi zůstala dodnes. Nemohl jsem si proto nechat ujít dokument o největším úspěchu českého hokeje, který je navíc ze zahraniční produkce. A musím říct, že to byla naprostá špička. Toto by si měli pustit všichni mladí kluci ale možná spíš úplně všichni a to nejen proto, aby si připomněli, co je náš národní sport ale také, aby se přiučili něčemu z nedávné historie, na kterou dnes mnozí již zapomínají a přitom je pořád tak čerstvá a v poslední době je čím dál víc aktuální si připomínat naší minulost protože by se mohlo stát, že se nám vrátí. 95% Edit: celkem solidní úspěch, dostat se na první místo na csfd, nicméně je asi jasné, že to není zcela objektivní. Já musím říct, že jsem viděl už lepší sportovní dokumenty (napadá mě třeba Facing Ali), nicméně jsem rád, že se v úspěchu tohoto dokumentu odráží stále velmi vřelý vztah Čechů k hokeji a k Naganu samotnému. ()
Robertovo skřehotající zvolání, magický oka, koleno uprostřed stolu, Vořech v pyžamu s cígama v tabatěrce z Villonova Odkazu (zasmát!), kýble hoven proti usnutí a třeskutě vtipnej pan Filip, kterej ten den zhatil cynický pojmenování hospody "Tryskáč", pač jel jak fretka. Pak už jen křik, hlahol, objímání a samozřejmě počínající kocák z kategorie "ten musíš jednou v životě mít!". Nikdy už se mi nepoštěstilo zvracet s tak majestátní hrdostí v srdci a štěstím rozlitým po celym těle. Takže Ondro, díky za to připomenutí. Jako sesazenej král pathosu řikám, že bez něj to na světě nejde. ()
Naprostá paráda, která mě vrátila zpět do dětství. Hezky pojaté, zajímaví hosté. Hezky zahráno na národní strunu, kterou jsem naposledy zažil při vítězství MS v hokeji v roce 2010 proti bolševikovi. ()
"Vim, co budu mít napsáno na hrobě. Zde leží Mc Craford, ten vůl, co nevybral Gretzkyho na nájezdy". ()
Nic, co bych za těch dvacet let neviděl aspoň desetkrát. ()
Slzicka no. Chudisek Gretzky. ()
Hlavně se z toho neposrat. ~ Velmi, velmi, ale velmi povedené. Jeden z mála kvalitních dokumentů, který by se aj mohl považovat za ten nejlepší. Když je to ke všemu o hokejovém Turnaji století, tak zkrátka není o čem. Nagano je navždy jen jedno a styl jakým se to všechno sešlo, se prostě ani nevymyslí. Také mám už klasicky potřebu brečet radostí, když je něco s Naganem spojené. Nejinak tomu bylo i tentokrát a navýsost jsem si to se všemi vybavenými vzpomínkami užil. Tento Turnaj tehdy změnil zásadně Můj život a považuji jej za jeden ze sedmi zásadních milníků Mé zdejší existence. I proto jsem tento dokument neviděl zdaleka naposled. Bravo! ()
Nostalgie jak kráva. Zpátky v čase do coolových devadesátek. Totální fascinace vším americkým; (které nechtěně korunoval můj bratránek vyrazivší si dech při skákání do sena s posledním slovem na rtech: "Američanééé!" - Nebojte, přežil a už je otcem dvou dětí.;)); střapcový trika s Coca-colou v 3D, hafo nekorektních pořadů bez jakékoliv cenzury, Stouni na Hradě a prezident, za kterýho jsme se - přes všechny jeho kiksy - nemuseli v zahraničí stydět... A taky hokej, SPOUSTA hokeje a nervydrásajících třetin... Tento brilantní dokument nás hladce přenese zpátky v čase, zasadí celý příběh do kontextu srozumitelného i cizincům, naservíruje ty nejlepší komentáře neberoucí si žádné servítky ("Zde leží Mike Crawford, ten vůl, co nevybral Gretzkyho na nájezdy.") a zároveň přiblíží mentalitu i náhled z druhé strany Atlantiku, a to vše za provázení poněkud updatovaného archetypálního příběhu Davida porážejícího ne jednoho, ale rovnou tři Goliáše... Theoren Fleury - pro mě kdysi neurvalej buldok na ledě - tak ten tady doslova perlí a počíná si stejně bezskrupulózně při otvírání starých kanadských ran, zatímco jeho kolegové bohužel až doposud raději dřepí v bezpečí střídačky (ach jo, Wayne). Je vidět, že Ondřeji Hudečkovi tady uhrání na nájezdy rozhodně nestačí a předkládá nám opravdu špičkový světový sportovní dokument v zběsilém tempu i šíři kontextu, který tu i přes již uplynulých pár dekád dosud nebyl. A garantuji vám, že i kdybyste byli absolutními hokejovými ignoranty, tak vás tady Hudeček naprosto nekompromisně navnadí na aspoň jeden zápas v NHL. Prostě: "Máte-li na dresu kanadskou vlajku a jdete na led, nehrajete jen za sebe, ale za všechny v téhle zemi. Když hrajete za Kanadu na světové scéně, celá země se zastaví, dokud to neskončí. A my nehrajeme o bronz. Zlato, nebo nic." Ondřej Hudeček tady zlato rozhodně urval, a to v základním hracím čase! 100 % ()
Už od první minuty vás trkne, že tohle dělal někdo, kdo rozumí filmovému řemeslu. Navíc ty záběry z IMAX kamer, to je prostě pastva pro oči. Za mě jednoznačně plus a těším se na Hudečkovu další tvorbu. ()
Silný, vlastenecký dokument. ()
Krásné připomenutí :) ()
Jako kdyby to ani po 20 letech Theo Fleury nezkousnul. Ostatní mluví moc hezky, jen on je takovej zapšklej, trpaslík jeden zasranej. Líbí se mi věta: Každej ví, co zrovna ten den dělal a kde se díval. Navíc krásný záběry hokeje, někdy to vypadalo až jako HD. ()
Moje hodnocení: 90% ()
Věřím že se bude líbit i lidem, které hokej, nebo obecně sport, až tak nezajímá. Čas od času totiž nějaký příběh přesáhne sportovní hranice, no a když se to týká přímo nás, je fajn si to připomínat. A tohle je perfektní zpracování! "... Are you kidding me? Svoboda means freedom?" :) ()
Chcete vědět, čím se Nagano ve čvrtfinálové přestávce zlomilo v náš prospěch? Ani se neptejte. Úžasnej dokument o úžasným turnaji. Záruba coby pouhý účinkující by si z něj coby scénárista mohl leccos vzít a přestat svoje dokumenty heroizovat nesmyslama a lá břišní svaly Martina Ručinského. Tahle forma poukazující na společenský přesah hokeje v Čechách (a hokejových zápasů proti Rusku obzvlášť) se mi jeví mimořádně šťastnou a napínavou, pointa se Svobodou je dokonale vtipná. Jen škoda, že se mezi kupu zajímavých účinkujících nemohl dostavit hlavní trenér:( ()