The Nagano Tapes
Režie:
Ondřej HudečekHrají:
Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Petr Svoboda, Robert Záruba, Ivan Hlinka (a.z.), Slavomír Lener, Michael Žantovský, Roman Hamrlík, Martin Straka (a.z.) (více)Obsahy(1)
Olympijský hokejový Turnaj století v Naganu 1998 trochu z odstupu a nadhledu v dokumentu Ondřeje Hudečka. (Česká televize)
Recenze (474)
Nejameričtější český dokument. Dobře že to někdo dokázal. ()
Perfektní zážitek pro někoho jako já, kdo byl při Naganu ještě v plenkách a tak je to pro mě spíš taková česká legenda, než realita, kterou bych si sám prožil. Husina po celou dobu dokumentu, tohle si stoprocentně pustím několikrát do roka. I ta slza málem kápla. ()
Nagano. Pojem, který se nezapomíná. Moment, který utvářel kus mého mládí a moment, který mě i naučil mít rád hokej. Pamatuji si jako dnes, jak celý národ povstal, aby podpořil vítězné tažení českého slepeného týmu. Právem přezdívaný turnaj století, kde se potkalivšichni, kdo v tehdejším světě hokeje něco znamenali. Bylo to, jako by byl hokej na olympiádě poprvé. Tolik vzpomínek, tolik emocí. Při každém velkém turnaji si všichni stěžují, že se český národ dá dohromady a bije se hrdě do prsou jen když vyhráváme v hokeji. Ale lidé úplně zapomněli, jaké to vlastně je se bít právem. Ten pocit, že banda poblblých kluků z česka, z desetimilionové země vymete hřiště se všemi velkými jmény světa, byl k nezaplacení. Tenkrát mi bylo 11 a já jsem to vlastně ani tolik nevnímal, ale s odstupem času je to pro mě dojemné o to víc. V noc před finálem mi umřel děda, ale já vím, že se na tu parádu koukal zhora a že byl pořádně pyšnej, na to, co ty hokejky dokázali. Pyšnej na to že byl čech. Díky Ondřeji Hudečkovi, že mi na něj dal vzpomenout a že nám dal tenhle dokument, který je naprosto dechberoucí a který mi připomněl to, jak jsem rád, že jsem čech. Připomněl mi i to, že umíme držet spolu a připomněl mi i to, že i zdánlivě nemožné cíle, nejsou nedosažitelné. Díky za plno vzpomínek! skvělá práce! 100% ()
Už nikdy nic nebude jako Nagano. I slza ukápla... Rázem jsem byl zase sedmiletej kluk, co se ve škole místo výuky kouká na hokej a v neděli ráno odpočítává poslední vteřiny zápasu s Ruskem, a rázem to zapíjí rychlejma špuntama. Tenkrát jsem z toho samozřejmě neměl tolik rozum, o to ale radši se mi na to ted vzpomíná. Na ten finálový den do smrti nezapomenu! Navrhuji tenhle dokument zařadit mezi národní kulturní dědictví, proč ne když to muže bejt i Helenka von Dráček, a na základní škole jeho promítání vyhradit jednu hodinu tělocviku. ()
Dokument výborně pracuje s historickým kontextem celého turnaje a rivalitou finalistů. Je pochopitelné, že tento turnaj zanechal nesmazatelnou stopu v myslích vítězů. Překvapující je fakt, že poražení se ani po 20 letech nesmířili s porážkou. Je velmi sympatické jak dokument dívákovi nabídne různé pohledy na jednu událost napříč časem a světem. Pro Čechy je tohle téma srdcovka a navždy bude a v tomto případě je navíc perfektně zrapcovaná. Nadprůměrný (čtyřhvězdičkový) dokument o pro nás neobyčejné události,. Proto za pět. ()
Jsem rád, že jsem to mohl zažít i když jako malej kluk a díky Nagano tapes jsem to mohl zažít zas...jako velkej kluk. Díky! ()
take velke hodnoteni to ma protoze to je cesky dokument a cesi su z toho hokeja jak vzdy v pici co bnolo to bolo teraz su cesi a slovaci slaba hokejkova krajina a sam dokument je zbytecny ()
miniaturní sport a k tomu spojené nesouvisející dějepisectví = tragédie (snad dokument dají povinně do školních osnov). půlka věcí nesouvisejících a zdržujících, ale stejně to nemohlo zabránit v extra dobré hodnocení místních národovců. Robert "místo mozku mám puk" Záruba, Vladimír"nemám vůbec mozek a doma mi brečí dítě" Růžička, Dominik"smarty drink" Hašek a mnohé další křičí do světa, jak celý svět obdivuje naše hochy. Sorry lidi, ale hokej hraje asi 12 národů na světě a zbytek na Vás sere. Náš národ je ovšem štastný, že tu hokej a další minisporty (zmiňme kolegyni Martinu"jezdím dokola" Sáblíkovou) jsou, protože máme šanci každý rok (opravdu MS hokej je každej otravnej rok) spojit náš národ a buď zapít medaili a nebo zapít neúspěch. Hlavně, že máme důvod pít. Hvězdičku dávám, protože mám díky Naganu hezkou vzpomínku na babičku. Jinak by to byl výstavní odpad. + nějaké statistiky https://sportrevue.isport.blesk.cz/14-nejpopularnejsich-sportu-na-svete-ledni-hokej-mezi-nimi-nehledejte#part=1 ()
Neskutečně krásnej dokument, kterým jsem si připomněl nostalgii, hrdost a plno krásných emocí. Díky moc a více takovýchto dokumentů. :- ))) ()
Dokument parádní. A sledovat v něm brečení namachrovanejch Kanaďanů je neméně parádní (ne, milí kaďaňani, skutečně jste v 50.letech nebyli jediní, kdo ten sport hrál! a samostatný nájezdy jsou naopak třešnička na dortu tech utkání)... Mimochodem všimněte si, kolik lidí si příjezd hokejistů do ČR a následný oslavy na náměstí natáčelo na nějakou videokameru? Vlastně skoro nikdo. Ti lidi ty momenty prožívali a užívali si toho fantastickýho okamžiku naplno! Tak kurva při podobných akcích (třebas konkrétně příští rok při oslavě titulu FC Zbrojovka Brno) strčte ti mobily do kapce a žijte!... Ve finále se stejně kvalitích záběrů najde dostatek a všichni si pak po letech užijeme sledování podobnýho dokumentu. ()
Skvele pripomenuti nejvetsiho sportovniho uspechu v dejinach ceskeho sportu. Pri sledovani dokumentu jsem se, i po dvaceti letech, pristihl jak s napetim sleduji vsechny zabery ze zapasu CR. Jsem stastny, ze jsem Nagano mohl zazit a jsem na tuto eru ceskeho hokeje opravdu hrdy. Skoda, ze na konci dokumentu nezazni ceska hymna. Verim, ze by v tu chvili i slza ukapla. ()
Není nad to si za 20 let takto pobrečet a vidět k tomu ještě názor druhých stran, který perspektivu celého slavného turnaje ještě více zasazuje do kontextu doby. Nádherné jsou pak finálové záběry ze zápasu zibrazující sebedůvěru fungujícího týmu. Výborně natočený dokument! ()
Po dvaceti letech vznikl dokument, který je dostatečně dobrý na to, aby vyprávěl tenhle příběh. Překvapivě se ale místo na Čechy zaměřuje na Kanaďany a Američany, kteří si do Japonska jeli pro zlato. Jejich rozhovory a dojmy jsou natolik nové a nevidené, že to dokument katapultuje do vod dosud neviděných. Skvělá práce, která skvěle dokumentuje dobu před těmito hrami a mladším divákům alespoň částečně vysvětluje co to pro tehdejší Českou republiku znamenalo. Nagano je pojem a pojmem zůstane. ()
Když jsem vyhráli, tak jsem byl blažený, teď se na to hezky vzpomínalo a rád jsem si to připomněl. ()
Tak nějak už vím, že dojetí z tohoto turnaje mě neopustí po celý zbytek života. Opět geniální, opět dojemné, opět husí kůže, opět slzy... Tolik symboliky, emigrace Petra Svobody, Jagrova 68, rozhodující gól a nad tim vším jedinečný DOMINATOR!!! Děkuji. 10/10. ()
Skvělá připomínka jednoho z největších úspěchů naší země. ()
Exkluzivní dokument, který nabízí něco víc, nabízí pohled i do našich dějin téhle naganské party a to jak se utvořila a spojila tenhle národ aspoň na chvíli. ()
POSLEDNÍ SLOVO: Velmi působivé a emotivní, must see! 100% 5/5* ()
Skvěle zpracovaný dokument největšího sportovního momentu v novodobé historii Česka. Hlavně ty emoce! Všechno se to vrátilo - dojatý národ, dojatý Záruba, dojatý já... Parádní je, že vítězný gól dal ve finále proti Rusákům Svoboda. Nádherná symbolika. ()
Já osobně nejsem divákem žádné formy sportu. Až na pár epizodních zkušeností se sázením (na MS v hokeji, Stanley Cup a French Open), kdy mě u obrazovky drželo napětí z vývoje mých investic, se tedy na žádné sporty nedívám, maje životní motto, že sport by se měl vykonávat a ne na něj jen tupě čumět. Jiná věc je, když jsem se šel semo tamo podívat na zápasy svých někdejších spoluhráčů z florbalového týmu, to je potom jiná, jelikož tam mám komu fandit když je znám osobně. Ale v dnešní době se dívat na partu milionářů, co si jde začutat úplně stejně, jako chodí parta kluků u nás ve městě akorát že za to shrábnou miliony korun za zápas.. No, to je nástin toho, jaký jsem divák. Tím spíš jsem se sám překvapil, že u mě tenhle film zabodoval. Tady totiž právě nešlo o tu dnešní dobu, kdy se profesionální sport točí čistě kolem peněz a ničeho jiného, ale o dobu kdy tihle sportovci představovali i jakési ambasadory naší, tehdy sotva patrné, samostatné země. Takový profesionální sport se mi zamlouvá a být takový dodnes, možná bych se na něj i díval. V Naganu totiž vítězství neznamenalo o kolik víc si ten který tým zrovna nahrabe ale jestli tenhle malý, neznámý mladý národ ukáže světu, že i po letech strávených pod rudou podrážkou se u nás rodí hrdinové a profíci.. i kdyby jen v hokeji. Jako mláděti, kterému v době zápasu v Naganu bylo sotva pár let, mi tenhle dokument nechal nahlédnout do jedné z událostí, která nejvíce pohnula tehdejším národem a, i když je to trochu smutné, která je dodnes snad největší pýchou většiny Čechů. Emotivní, výborně natočený a nenásilně vlastenecký film o vítězství, soudržnosti a boji proti nepřízni osudu. 5/5 ()