The Nagano Tapes
Režie:
Ondřej HudečekHrají:
Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Petr Svoboda, Robert Záruba, Ivan Hlinka (a.z.), Slavomír Lener, Michael Žantovský, Roman Hamrlík, Martin Straka (a.z.) (více)Obsahy(1)
Olympijský hokejový Turnaj století v Naganu 1998 trochu z odstupu a nadhledu v dokumentu Ondřeje Hudečka. (Česká televize)
Recenze (474)
Som fanúšik hokeja a tento dokument vo mne vyvolal silné emocionálne pocity že som prežíval radosť ako keby to vyhrali Slováci. Well Done Ondřej Hudeček. ()
Emoce v sedmi letech i dnes po tolika letech. Skvělá práce. ()
Parádní práce. Existuje snad vděčnější téma než český triumf na hokejovém turnaji století? Těžko. Ale tvůrci tohoto dokumentu na to vůbec nehřeší a nesnaží se lacině svézt na vlně popularity tohoto námětu. Tempo vyprávění má spád, hlavní protagonisté (mimochodem velmi povedený výběr) vše komentují se zdravým odstupem. Stručné, ale výstižné zasazení do historického kontextu. No, opravdu není co vytknout. Navíc jsem i já s odstupem 20 let musel uznat, že během těch 14 dní byl Dominik Hašek opravdu nejlepším gólmanem světa. Jinak ale na Patricka Roye samozřejmě neměl ;o) A ten hokej byl fakt zatraceně dobrej. Když dávali nedávno kompletní záznamy, nervil jsem u toho podobně jako při přímých přenosech. ()
Kdo zažil, tak nemůže dát méně jak za 4 hvězdy. Škoda, že tam není komentář od více hokejistů. ()
Je to krásné a dojemné vzpomínání!!! Všechny ty možné příběhy dohromady. Fakt dobry dokument a spoustu zajímavých lidí! ()
Vynikající. ()
Jedna věc mě během života bude pálit. Že mi v době, kdy se hrál tento legendární turnaj na tak pozoruhodném místě jako je japonské Nagano, byly pouze necelé 3 roky a neměl jsem tak možnost tuhle euforii prožívat. Dnes už se nám bohužel nedaří hokejově prorazit a na zlato čekáme 8 let. Myslím, že Nagano bude vždy nejen srdce Japonska, ale i srdce hokejového Čecha. Všechna čest všem hokejovým legendám 90. let, které tolik miluji a neustále obdivuji. Díky nim jsem si k hokeji vytvořil silné pouto a dodnes aktivně a nadšeně sleduji vývoj NHL. Mám z toho husí kůži jen když tyhle hráče vidím na ledě. ()
Zajímavé, že "Pásky z Nagana" vycházejí jako nejlépe hodnocený Česko/Československý film všech dob .... A na třetím místě je "Nagano 1998 - hokejový turnaj století". (A mezi nimi "Jak Krtek ke kalhotkám přišel"!) Vypovídá tohle něco o těch filmech, nebo o nás? ()
No, ač mám z toho pocit, jako bychom my Češi v roce 1998 teprve slezli ze stromů, díky pěkné práci a znovu prožité euforii. ()
Jedním dech beroucím slovem - DĚKUJI ! ! ! ()
Úžasný. Dokonalý. Tolik emocí jsem snad nikdy u žádného dokumentu necítil. Vlastně asi ani u filmu. Tu obrovskou hrdost co jsem pociťoval, to bylo prostě skvělý. Takhle vypadá správně natočený dokument. Ukázal vše co bylo k vyprávění děje důležité. Hodně se mi líbily rozhovory hráčů a trenérů s jiných zemí než jen z čech. Tam bylo hezky vidět že to nebyla obrovská událost jen u nás v česku ale všude ve světě. Hrozně jsem to hltal, opravdu moc dobrý dokument. Děkuju za připomenutí tak skvělého okamžiku našich sportovních dějin. ()
Důstojná a krásná vzpomínka k výročí největšího kolektivního úspěchu českého sportu v historii. Zřejmě už to nikdy nic nepřekoná. A to je právě ono. Léta žití pouze z úspěchů Nagana a "zlatého hattricku" paralyzovaly český hokej. Vykukové, kteří žili z úspěchů slavné generace z let sedmdesátých, dostatečně nevychovávali novou generaci a teď od toho dávají ruce pryč. Dočkáme se ještě někdy "dalšího Nagana"? Nebo budeme už na věky žít v tom, že se před dvaceti (třiceti, čtyřiceti..) roky povedlo něco výjimečného? ()
Dokument plný emocí a vzpomínek na ten nejlepší hokejový turnaj všech dob ! ()
Na tomhle dokumentu mě přes pochvalné recenze z okolí překvapilo, jak skvělý nakonec doopravdy je. Zasazení Turnaje století do historického kontextu, vypíchnutí příběhu emigranta Svobody, slzy Wayna Gretzkyho, demolice americké šatny. Vše skvěle sestaveno tak, že dokument zaujme i lidi, kteří naganský turnaj třeba kvůli věku pořádně ani sledovat nemohli. Žádné zdržování se slovenským nezdarem v kvalifikaci nebo snad skandálním zjištěním, že Švéd Samuelson celou základní skupinu měl v kapse americký pas... Dokument vypíchl zajímavý pohled na turnaj, podařilo se sehnat skvělé osobnosti, které nám celý příběh vypráví. Celé je to prezentované tak, že se ani zbytečně nevytahuje Čecháčství a tak to má výpovědní hodnotu i pro publikum v ostatních hokejových zemích. Zřejmě nejlepší tuzemský sportovní dokument, a že těch dobrých nevzniklo málo. ()
Myslel som si, že to bude dokument, v ktorom sa celý čas bude len velebiť český zázrak z Nagana, preto som zostal milo prekvapený, akou cestou sa režisér vybral. Pekne zoširoka, od histórie, ktorá nesúvisí len s hokejom, cez názory jednej či druhej strany, až k samotnému turnaju. Má to silné emócie, ide to do hĺbky, je to zaujímavé a mnoho Čechov to dojme aj po tých 20 rokoch. Precítil som to tiež, a to aj napriek tomu, že v čase Nagana som ešte ani nevedel čo je to hokej a že dnes primárne v súbojoch s Českom fandím našim. Výborný dokument. ()
Něco neskutečného je přeneseno do skvělého dokumentu. I po těch letech mi málem ukápla slza. ()
Úžasnej profi dokument, kterej mi vhání slzy do očí hned z několika důvodů. Za prvý: Krásným tvrdým hokejem, ve kterým se moc nevylučovalo a hráčům toho HOODNĚ prošlo beztrestně - radost pohledět. Za druhý: Při pohledu na sestřihy těch hokejových bohů, rozhodně nemyslím jen ty naše (Lindros, Hull, Bure, Roy...), v HD kvalitě. To si nechám líbit! Byl jsem zvyklej na ošuntělý hokejový kartičky a občas nějakej ten zápas, nebo sestřih ve zprávách nic víc. Zkrátka vzpomínka na dětství blyštivější než realita. Za třetí: Hrdostí - vzbuzuje to ve mě národní hrdost, protože jsme byli ku*evsky dobrý, že jsme vyhráli turnaj století. Za čtvrtý: Smutkem z toho kde je hokejový tým "Česko" dnes, když nás na MS poráží i Rakušáci. A za pátý: Když se vysmátej Amík ptá: What does "Svoboda" mean? A zjistí, že je to Freedom. Takže na počest střelce vítězné branky, všichni zakřičme z plných plic jako Mel ve Statečným srdci SVOBODÁÁAAaa ()
Jediná výtka: nemá to deset hodin. ()
Připomenutí jedinečného turnaje, který se svým významem už nikdy nebude opakovat. A vlastně i připomenutí atmosféry, která tady, po dva únorové týdny roku 98, panovala. Na to člověk nezapomene do konce života. Skvělý dokument. ()
I když z tohodle nikdy Hollywood kasovní trhák neudělá, je to jako neuvěřitelná pohádka. A já můžu s hrdostí říct, že jsem žil v té době. Kdo nezažil, neví. Jsou tři okamžiky, které se mi v životě do paměti zapsaly tak, že vím co jsem dělal, kde jsem byl a co jsem cítil. 1. 17.listopad 1989 2. Nagano 1998 3. 11. září 2001 Nagano byl ten nejšťastnější. Díky všem. ()