poster

Zloději

  • Japonsko

    Manbiki kazoku

  • Japonsko

    万引き家族

  • Slovensko

    Zlodeji

  • Austrálie

    Shoplifters

  • Velká Británie

    Shoplifters

  • Nový Zéland

    Shoplifters

  • USA

    Shoplifters

Drama

Japonsko, 2018, 121 min

Komentáře uživatelů k filmu (39)

  • Mkqp
    *****

    PAN Koreeda je v mých očích bůh pro přirozená dramata. Zloději jsou další z mnoha jeho skvělých děl, na které se příjemně kouká, nenudí a mnoho scén v sobě ukrývá úžasné city, nad nimiž jen žasnu. Jednou z nich je např. komunikace mezi maličkou Rin a její novou mamčou, která ji vypráví o tom, že není její chyba, když jí pravá máma ubližuje. V těchto scénách jim prostě vše věříte. Hercům se nedá co vytknout, protože z nich Koreeda opět udělal žijící lidi a ne jen postavy v nějakém filmu. Za mě absolutní spokojenost a doporučuji všem kdo dramatům ze života holdují.(16.12.2018)

  • Matty
    *****

    Koreeda dál rozvádí téma alternativních rodinných modelů, u nichž nezáleží na pokrevní příbuznosti, ale na tom, co dotyční sdílejí (opět se zde hodně pracuje s chuťovou pamětí), zda se spolu cítí pohodlně a bezpečně. Film zároveň ukazuje a nijak neomlouvá pochybné základy některých mezilidských vazeb. Členy „rodiny“ nepojí jenom láska, ale také finanční závislost nebo pozvolně, promyšleným dávkováním informací odkrývané temné tajemství (přítomna je tak i pseudodetektivní linie, držící nás až do konce v napětí). Na otázku, kdo by měl na konci filmu ideálně zůstat s kým, neexistuje jednoduchá odpověď, hlava říká něco jiného než srdce. Nahrazení expozice postupným rozkrýváním minulosti hrdinů a upevňováním pout, která je spojují, přispívá k proměnlivosti vztahů a nutí nás neustále přehodnocovat názor na jednotlivé postavy, mezi něž Koreeda „demokraticky“ dělí pozornost. Dostává se nám tak zároveň nesmlouvavého sociologického řezu dnešní japonskou společností od teenagerek, které buď raději odcházejí do ciziny, nebo dostávají peníze za to, že „houpou prsama“ (a nabízejí společnost citově deprivovaným mladým mužům), přes (těžce) pracující třídu, která nemá nic jisté, k seniorům zabíjejícím čas u výherních automatů. Temné, ale ne úplně beznadějné, v mnohém komplexní, v jádru vlastně docela prosté drama se jako všechny Koreedovy filmy vyznačuje zvolna plynoucím vyprávěním (rozděleným do několika bloků oddělených zatmívačkami), členitou mizanscénou a úspornou, ale přesnou kamerou, která nedělá žádné zbytečné pohyby a své hledisko dle potřeb vyprávění uzpůsobuje jednotlivým postavám. Zloději s vámi nijak citově nemanipulují, ale přesto vás bez jakéhokoliv nátlaku dokážou dostat do bodu, kdy stačí, aby jedna postava pronesla jedno slovo, a rozbrečíte se. Jde tak o další doklad Koreedova neokázalého mistrovství. Možná formálně méně inspirativní než Třetí vražda, divácky vstřícnější než Nobody Knows a ne tak křehký jako Still Walking, ale pořád je to jeden z nejlépe zrežírovaných filmů, které jsem letos viděl. Zatím dvakrát, ale určitě se k němu budu vracet. 90%(21.9.2018)

  • Enšpígl
    ****

    Podobný, prožitkově nevtíravě silný vypravěcí filamřský styl už na plátnech moc nenarazíš o to větší nadšení pak mám z každého takového setkání.(23.10.2018)

  • Marigold
    *****

    V něčem se Koreeda vrací k temnější, sociálně realistické notě svých starších filmů, ale mistrovsky ji mixuje s vřelou melancholií Naši malé sestry a Po bouři. Shoplifters jsou brilantním prolnutím Jaký otec, takový syn a Nobody Knows. Film o tom, že láska mezi rodičem a dítětem není předurčená a rodina je, jako téměř každý sociální útvar, věcí společenské dohody (nebo jejího radikálního porušení). Precizně vystavěné, emocionálně uměřené, vrstevnaté a v něčem strašně skličující i plné naděje. Koreeda totiž ukazuje, že rozpad tradičních rodinných modelů nemusí znamenat konec. Ve světě inklinujícím k úplně jiným hodnotám se může vztah dospělých a dětí přerodit v něco docela jiného. Víc než co jiného jsou Shoplifters oslavou empatie a bezpodmínečné lásky nezávislé na genetických vazbách. Mistr na vrcholu.(17.5.2018)

  • DaViD´82
    ****

    Nepřiznané volné pokračování Jaký otec, takový syn. A jakkoli se Koreeda věnuje shodnému tématu, tak nahlíženo je na něj ze zcela jiné, o nic méně zajímavé a nezvyklé, perspektivy. Jak již je u něj dobrým zvykem, tak opět platí, že navzdory tématu, které k tomu vyloženě vybízí, je to prosto jakéhokoli patosu či citového vydírání. Nikoli však emocionálního dopadu. V současné světové kinematografii stěží najít "lidumilštější" snímky než jaké točí s železnou pravidelností právě Koreeda; veškeré jeho postavy jsou ve své nedokonalosti dokonalé a živoucí jako málo jiných. Má je všechny rád, žádnou neodsuzuje. A divák s ním.(4.10.2018)

  • Superpero
    ****

    Přirozené a nevtíravé. Okamžiky štěstí na pláži byly přímo hmatatelné.(11.3.2019)

  • mchnk
    *****

    Velmi detailní návštěva jedné nepokrevní rodinky zlodějů, přežívající ve slumu v japonském stylu. Kradou v obchodech a berou prachy i se zavřenýma očima, bez jakýchkoli výčitek vůči sobě či snad okolnímu světu. Existují však věci, které jsou pro ně nezcizitelné a které dokáží dokonce sami obohatit, jedna z nich je nevinná, velmi křehká dětská dušička, ve které lze snadno zanechat hodně špatného, ale i mnoho dobrého, úsměvy i upřímnou radost...čistou lásku, jež vytváří celoživotní pouto, skutečné rodinné spojení. Silný lidský příběh o střetu materiálních a duševních hodnot, o (ne)důležitosti zaběhlého společenského soužití a standardu, který vychovává další generace a o minulosti i charakteru všech zúčastněných. Odvyprávěno i vygradováno opravdu nevídaným způsobem a prakticky dokonale a hlavně přirozeně sehráno. Převážně dětské role jsou až fascinující a společně s nádherným, ale i drsným příběhem, vytvářejí ve filmu nezapomenutelné a velice silné scény. Film, který je potřeba vstřebávat o něco déle. [Filmový klub Citadela - Litvínov](20.2.2019)

  • Tsuki
    ****

    Film zaobírající se podobnou tématikou jako Soshite chichi ni naru (tedy zda pouto mezi cizími lidmi dokáže být stejně silné nebo dokonce silnější než rodinná vazba), avšak atmosférou je mnohem blíže Koreedovu staršímu snímku Dare mo shiranai (včetně hlavní dětské klučičí postavy, který jakoby z oka vypadl hlavní postavě právě v Dare mo shiranai). Jak je u Koreedy zvykem, mísí se zde veselé i smutné životní momenty, ale závěr zanechává spíš tu smutnější, lehce melancholickou pachuť. Zůstává toho mnoho nevyřčeného, zamlčeného, či lží překrouceného, ale pouze divák je schopný vidět ten celek se vším všudy... a na rozdíl od zbytku společnosti zobrazené ve filmu je schopný vidět všechny postavy bez předsudků a s vědomím, že dělali věci ze správných důvodů. Právě z toho vzniká ta závěrečná atmosféra, která má hodně blízko k tak oceňovanému Dare mo shiranai. Koreeda zkrátka opět udeřil hřebík na hlavičku. Celkově zajímavý náhled na jednu nestandardní rodinu z okraje společnosti, včetně několika výmluvných a bravurně vyvedených scén, které přirozeně a s citem ukazují jejich pospolitost, vzájemnou náklonnost a pochopení. Radost pohledět. ~(4,4)~(5.11.2018)

  • Slarque
    *****

    Neokázalý pohled na rodinu v dnešní moderní společnosti. Empatický film, jehož tvůrce ho ovšem má perfektně promyšlený a zcela pod kontrolou. Proto se spoustu informací dozvídáme postupně (vlastně až do úplného závěru), což nás nutí neustále přehodnocovat svůj postoj k jednotlivým postavám. Film, který mě přiměl přemýšlet nad tím, co všechno je špatně v mé rodině.(5.10.2018)

  • eLeR
    *****

    Niekedy sa vám viac lásky dostane od cudzích, ako od tých vlastných. Myslím, že som práve zhliadla doteraz najlepší Kore'edov film. Pre mňa určite. Skoro skutočný, veľmi prirodzený .. výborný.(27.9.2018)

  • Flego
    ****

    Môžeme mať rôzne názory na definíciu rodiny, pohľad režiséra Hirokazu Kore'edau je svojský a originálny, dá sa akceptovať ale aj nie. Citlivé a nevtieravé pomalé rozprávanie filmu je istým spôsobom oslavou jeho vnímania rodiny, ktorá je chudobná materiálne, avšak určite nie mentálne.(14.3.2019)

  • Dzeyna
    ****

    Haha, já važně občas žasnu o čem všem tihle japonští blázni mohou natočit film. Celkem vypečená "rodinka" plná zvláštností. Ale musím uznat, že mě to bavilo, i když to je takové temné a ne příliš veselé. Skvělá ujetá podívaná.(16.3.2019)

  • Mulosz
    *****

    No hurá, Koreeda.(4.12.2018)

  • ScarPoul
    *****

    Film, ktorý bude dozrievať. A ktorý ukazuje majstrovstvo rozprávačského talentu akým disponuje Koreeda v tej najlepšej možnej forme. Jeho filmy nikdy nie sú zlé. Sú na akejsi hrane sociálnych drám obohatených o korenie každodennej všednosti a krásy. Taký ten poetický presah akým život disponuje ak sme ochotní nazerať pod povrch. A Koreeda je kuchár, ktorý vám dovolí pričuchnúť. On nerieši problémy svojich hrdinov. On vám ich predstavuje vo výseku života s chybami aj krásami aké ľudský charakter môže mať a rozpráva o tom krásne.. nenásilne a pokiaľ sa dá, tak úprimne. Shoplifters sa radí k tým silnejším filmom minulého roku. Dostáva sa pomaly pod kožu a s hrdinami prežívate každú jednu výraznú scénu a drámu. Ako píšem tieto riadky - dúfam, že každý z nich zažije šťastný koniec. Zaslúžia si to.(2.4.2019)

  • MikO_NR_1909
    ****

    Kore'eda možno nie je najinovatívnejším, ale vzácne miesi ľudovú úprimnosť, emócie a ťažké skúšky osudom. Je takým japonským Satyajit Rayom. Kladie dôraz na vyváženú psychologickú zložku aspektom prítomného momentu prežívania a spracovávania podnetov a je nekompromisný v dôsledkových rozuzleniach príčinnosti týchto sporov. Filmu dominuje minimalistický formalizmus, ale mimoriadne citlivo ho rozvetvuje do ďaleko dôslednejších detailov. Medziľudské väzby poníma ako istý ekvivalent bližšie nešpecifikovaného pocitu bezpečia napriek zlej sociálnej situácii, ale nevyvoláva v divákovi lacný efekt spolupatričnosti nižšej triedy "bojujúcej" o svoje šťastie. Ono to nie je vykalkulovaný efekt, ale proces širokospektrálneho pochopenia situácie. A to je dôležité vo filmoch, ktoré majú globálnu relevanciu.(30.9.2018)

  • Laxik
    ****

    Včera po projekci jsem byl ještě rozhodnutý, že dám plnou. Při psaní recenze jsem si tím už tak jistý nebyl a nakonec tedy jen 80 %, ale rozhodně Zloděje doporučuju, i když to ani náhodou není film pro masy. Více zde.(12.10.2018)

  • PP66
    ****

    Líně nudný plynoucí děj se dramaticky láme k lásce vybrané rodiny se slzavým koncem(11.3.2019)

  • Lacike
    ****

    Väcsinu filmu to vyzera ako klasicky pomaly Koreedov film o nejakych postavach na okraji ludskej spolocnosti. Nuda to nebola, ale ani ma pribeh postav dvakrat nestrhol. Filmy o podobnych temach sme uz od neho videli. Lenze v poslednej stvrtine sa rozvinie velke klbko spletitych a necakanych vztahov celej tej nesurodej rodiny co doda na intezite predosleho deja a zaroven ponukne divakovi viacere myslienky na zamyslenie. Na druhe zhliadnutie bude film urcite fungovat ovela lepsie. Takze zatial za 8/10.(28.3.2019)

  • vurhor
    ****

    Hezky napsané melodrama Shoplifters se nese v podstatě ve velice podobném duchu, jako Cuarónova Roma, se kterou snímek zcela zaslouženě sdílel nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Bez zbytečného patosu a sentimentu film prezentuje nelehký život velice sympatické chudé rodinky, která své osvojené děti mimo jiné učí umění zlodějskému po obchodech. Ve své podstatě se ale jedná o velice smutný film, jehož žal se však skrývá pod maskou milé a úsměvné atmosféry. Ta rodinka prostě přiroste divákovi k srdci. Všichni její členové jsou mistrovsky napsaní, plus vzájemné vztahy mezi nimi jsou uvěřitelné a nepůsobí lacině. Obzvlášť s těmi dětmi film pracuje skvěle. Na jednu stranu prezentuje krutou realitu sociálně slabých jedinců, plus zároveň stíhá vše sledovat (částečně) nevinnýma očima prcků, kteří závažnost a tíži rodinky vlastně ještě úplně nechápou. Jen docela škoda, že film to ke konci tak natahoval, se svým tempem mohl být tak o 20 minut kratší. Byť je Roma určitě lepší, i tak klobouk dolů. Aspoň tu nominaci si to definitivně zasloužilo. Lepší 4*(10.4.2019)

  • silentname
    ****

    "Shoplifters" je pre mňa v jadre dobrým filmom. No súčasne mám pocit, že je to film, ktorý má bavil a nebavil súčasne. Ako to najlepšie vysvetliť? Miestami ma film trošku nudil svojim tempom, no súčasne som mal pocit, že som chcel týchto ľudí sledovať od začiatku do konca. Bol som zvedavý, kam sa film posunie, chcel som ich poznať a súčasne som mal pocit, že napriek všetkému kým sú, tak sú to v jadre šťastná rodina, kde srdce má svoje miesto. A mám pocit, že viacerí robili nesprávne rozhodnutia zo správnych dôvodov. Pre mnohých ten pojem síce neexistuje a nemá žiadny reálny význam, no to sú moje pocity. Keď do ich sveta vstúpi malá Juri (alebo Džuri), tak som mal pocit, že urobili dobre. Je dobré predsa zobrať dievča, ktoré sa hrá na balkóne vo februári ľahko oblečená a určite jej musí byť zima. Ja osobne by som nemal to srdce nechať také dievča zmrznúť. No keď ju chcú vrátiť domov a počujeme hádku rodičov, tak rozhodnutie, ktoré vykoná Osamuva žena je nesprávne. Nie je správne predsa dievča nevrátiť jej pravým rodičom. Lenže čo si má myslieť o žene, ktorá svoje dievča bije, a ktorá sa rozčuľuje, že ju vlastne ani nikdy nechcela a len ju dostala zo svojho tela von? To sú otázky, ktoré skutočne zapracujú a dajú filmu filmu svoj dej. A potom je fakt zaujímavé, že zmiznutie Juri sa ukáže až o 2 mesiace. A neurobia to oni, ale príde na to sociálka. Čo si človek môže myslieť o takých rodičoch? Sú tu skvelé scénky, na ktoré budem ešte nejaký čas spomínať, no nemyslím si, že by som si film niekedy pozrel znovu. Je dosť pomalý, plynutie času vo filme mi často unikalo a plus sú tam tie vypočúvacie scénky na konci, ktoré skutočne nemám v týchto filmoch rád. Hodnotím pozitívne, no rozhodne mám pocit, že som sledoval skutočne život tejto rodiny, ich problémy a ich radosti. Takže v tomto musím film pochváliť. Málokedy človek nadobudne pocit, že nepozerá film, ale skutočných ľudí. Hodnotenie: B(10.10.2018)

  • chelseaman22
    ****

    Působivý příběh o tom, kolik lidí se vměstná do garsonky. Působivý příběh o tom, kolik minut metráže filmu se dá prožrat a současně působivý příběh o tom, kterak můžete unést dítě a přijde vám to zcela normální. Suma sumárum se jedná o solidní drama z prostřední, které je mi známé asi jako životopis Aloise Bohdana Brixiuse (po přestupu k islámu Hadži Mohamed Abdalláh Brikcius). 77% Celosvětový příjem k 25. 2. 2019: $66,200,000(25.2.2019)

<< předchozí 1 2
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace