poster

Šťastný Lazzaro

  • Itálie

    Lazzaro felice

  • Francie

    Heureux comme Lazzaro

  • Německo

    Glücklich wie Lazzaro

  • anglický

    My Bitter Land

    (pracovní název)
  • Slovensko

    Šťastný Lazzaro

  • USA

    Happy as Lazzaro

  • Velká Británie

    Happy as Lazzaro

Drama

Itálie / Švýcarsko / Francie / Německo, 2018, 125 min

Komentáře uživatelů k filmu (31)

  • Radek99
    ***

    Filmové podobenství o tom, jak prostý lid vykořisťoval nejdříve feudalismus a teď v podstatě to samé dělá i kapitalismus, jen dřív byli lidé alespoň propojeni s přírodou vnímajíce čas skrze cyklické střídání ročních období a nyní jsou zavřeni do špinavých smradlavých měst. Tím vším prochází ústřední postava prosťáček boží, který nestárne, nejí a nekadí... Film mne bavil ve své první polovině, zhruba do příletu policie, celkem originální realistické sociální drama, když se pak překlopil do alegorické části a žezlo převzal magický realismus, začal jsem se trochu nudit. Škoda, že autorka měla potřebu být tak hyperumělecká...(11.4.2019)

  • Bebacek
    *****

    Originální! Vtipně nápaditý a přitom emocionálně silný a myšlenkově hluboký. Cena za scénář z Cannes zcela právem.(12.9.2018)

  • Lavran
    *****

    Alice Rohrwacher je moje nová hrdinka. Tolik života, přirozenosti, magie, to se jen tak nevidí. Scéna v tabákovém políčku, nebo ta s vlkem mezi auty v závěru filmu - čirá radost, čiré (filmové) zázraky!(12.4.2019)

  • Insilvis
    ***

    Příliš přímočaré podobenství, z nějž v divákově mysli nakonec zůstane hlavně souhlasně soucitný pocit a pár pěkných obrázků. Jestliže se coby filmař pouštíte do podobných projektů, tj. alegorických příběhů, musíte se snažit, abyste na diváky nepůsobili příliš konejšivě. Pokud se nad filmem tohodle druhu kritika ve svornosti rozplývá, a spokojené diváctvo blaženě pomlaskává nad emocionální silou a myšlenkovou hloubkou, přičemž k závěru uroní slzu, tak je něco špatně. Ovšem na druhou stranu, talentovaná Alice Rohrwacher rozhodně je.(14.3.2019)

  • WillBlake
    *****

    Asi nejmagičtější film poslední doby, navíc ostře reflektující nespravedlnosti třídních rozdílů. Alice Rohrwacher mě znovu učinila šťastným cinefilem.(31.3.2019)

  • sochoking
    *****

    Toto ma dostalo na lopatky pekne nepripraveného! Každú chvíľu nečakaný zvrat! Pre najlepší filmový zážitok osobne doporučujem skočiť do toho bez akejkoľvek znalosti obsahu.(14.3.2019)

  • Slarque
    ***

    V Cannes chtěli evidentně ocenit alespoň jeden film natočený režisérkou a zbylé dva byly ještě slabší. Jenže zrovna cenou za nejlepší scénář? Není to trochu výsměch zbytku soutěžních filmů? Vždyť scénář je (zejména ve druhé polovině filmu) jeho nejslabší částí.(6.7.2018)

  • rikitiki
    ***

    Všichni by asi chtěli znát šťastného Lazzara, ale nikdo by jím nechtěl být. Postava z minulosti, čistá, prostá, laskavá s naprostou samozřejmostí. Já brala i pomalé tempo filmu, výkony herců, kteří svou upřímností působili jako neherci, podivné soužití lidí na venkově jakoby vypadlém z jiné doby, ale když nastal mystický zlom, tak už se pro mě film stal příliš artovým a festivalovým. Příliš dlouhý na málo děje a epizody, ze kterých se skládal, začaly najednou působit příliš nesourodě. SHRNUTÍ: Když se toužíš vrátit tam, odkud jsi sám utíkal.(16.4.2019)

  • Hwaelos
    ***

    Lazzaro ve mně nezanechal žádnou emoci, což by tolik nevadilo, kdyby byl snímek nějak zásadně myšlenkově podnětný. Problém je, že první alegorická rovina je až moc přímočará a doslovná (kolik různých variací na téma "prosťáčka Františka", který je vzdálen světu lidí, ale blízko přírodě - a tedy bohu - už jsme tu měli?), zatímco tu druhou (přerod rurální Itálie v divoký kapitalistický západ, o kterém mluví režisérka) nemá tuzemský divák možnost odhalit. Předvídatelný konec výslednému dojmu taky příliš nepomáhá.(19.3.2019)

  • ScarPoul
    ****

    Niečím je ten film veľmi zvláštny. Pôsobí ako niečo, čo by som za normálnych okolností nemal rád. Hlúpe postavy obývajúce bezútešný svet. Ale hlavný mladík Lazzaro má v sebe niečo uhrančivé, čo to jeho putovanie robí zaujímavejším. Sergi López pre mňa rovnako funkčná postava. Inak je to pekné a pomaly plynúce. Hrá sa to síce na nejaké veľké umenie ale vravím je tam akási inakosť, ktorá mi v tomto prípade učarovala. Nie natoľko aby som to vychvaľoval do neba ale určite natoľko, že ak to niekto v budúcnosti spomenie poviem - páčilo sa mi to. Či už sa vilo na vlkov, putovalo veternou pustinou alebo podvádzalo o prežitie.(18.3.2019)

  • Filmmaniak
    ****

    Pozoruhodná a svým způsobem fascinující směs realistického sociálního dramatu a víceúrovňového podobenství s prvky magického realismu, která je uprostřed zřetelně rozdělena na dvě části, jež sice dohromady vyprávějí jeden příběh a vystupují v nich tytéž postavy, ale jinak se od sebe v mnohém odlišují. Film se ve své první polovině soustředí na sociální aspekty života rolníků-nevolníků, pracujících v izolované feudální komunitě na tabákových plantážích (v prosluněných a na pohled líbivých záběrech letní sklizně), leč ve druhé polovině se přerodí v naturalističtější a špinavější společenskou kritiku (snímanou v šedivějších a depresivnějších odstínech ponuré zimy), která najednou ztvárňuje stejné postavy v jiných kontextech a za odlišných podmínek a vybízí k zamyšlení nad četnými vrstevnatými sděleními a nemalým množstvím společenských, náboženských a environmentálních interpretací. Srozumitelný děj, koherentní způsob vyprávění a konzistentně vyzrálá režie pak zaručují velice divácký snímek, emocionálně silný, příjemný na dívání, nepředvídatelný a zábavný. Cení se i odvaha neváhat v polovině pohřbít veškeré dosavadní dění a na jeho základech budovat dál, s pozůstalým pojítkem ve formě netradičně pojatého dobrosrdečného hlavního hrdiny, jehož předčasně ukončený mentální vývoj snímek převádí i do vizuální podoby a utíná jeho vývoj i po fyzické stránce, v rámci neobvyklého zvratu, který má šanci rezonovat o něco déle než přemíra mnohdy až příliš doslovných významů a poselství.(4.3.2019)

  • hygienik
    **

    Poetiku a zádumčivosť Alice Rohrwacher som hlavne v jej prvých 2 filmoch veľmi oceňoval. Pri Lazzarovi ma to nie len nebavilo, ale mal som pocit, že režisérke je úplne jedno, čo z toho diváci budú mať. Inak by to o pol hoďku skrátila.(17.11.2018)

  • SeanLSD
    *****

    Tak nejako nenápadne úžasné dielo. Neorealizmus či magický realizmus ? Prvá polovica evokuje skôr juhoamerickú atmosféru, mikrosvet sám pre seba zabudnutý kdesi v iných dobách, žijúci svojimi vlastnými pravidlami a vo svete predstáv. Úplná stredoveká imaginácia! Druhá polovica potom ide v najlepších tradíciách talianskej školy, ale s úžasným nádychom posvätnosti. Vychytil som predpoludňajšie predstavenie pre matky s malými deťmi, takže to na začiatku malo aj tú správnu taliansku atmosféru a snový charakter filmu ma tak vtiahol, že vo vrcholových okamihoch som ani nevnímal, že sa mi okolo sedačky tmolia lezúni a výskajú či nariekajú po prázdnej kinosále. Boli ostatne minimálne ešte také nevinné, ako hlavný hrdina tohoto vypiplaného magického skvostu. ŠŤASTNÝ LAZZARO mi dobre padol v dobe, kedy pretrváva môj pocit nešťastia a keď mám pocit, že nielen chudobný som, ale aj zostanem. V porovnaní s päťdesiatkou nevoľníkov v tomto filme som boháč! A že môj život nemá zmysel a nikam nesmeruje? Veď ani nemusí. Stačí žiť.(20.3.2019)

  • venca163
    **

    Nejlepší scénář z Cannes, to je záruka sračky. #mffkv (50%)(6.7.2018)

  • ilonaho
    ****

    Tracyho tygr... Lazzarův vlk...(3.4.2019)

  • radektejkal
    *****

    Lokalizace: horská vesnička "Inviolata (Neporušená, Nedotčená), později (velko)město podobně neurčené. Obyvatelé vesnice o sobě tvrdí, že jsou pachtýři. Ale Marchesa Alfonsina De Luna tvrdí: "Liberarli vuol dire renderli consci della propria condizione di schiavitù - osvobodit je by znamenalo, že nahlédnou pravou podstatu svého otroctví", Čím víc se pracuje, o to víc roste dluh. V tomto prostředí žije mladý nádeník Lazzaro, který není šťastný proto, že považován za blázna (cretino), že jeho (podivnou) láskou je Maria Grazia, že zázračně přežije pád ze skály a na rozdíl od ostatních nestárne, ale proto, že má klidnou a upřímnou mysl. A to je štěstí nad nějž není. Vždyť i John Lennon zpívá: "You know I'd give you everything I've got for a little peace of mind."(12.4.2019)

  • Psice
    *****

    Šťastný Lazzaro je klenot mezi současnými filmy – zcela se vymykající, pohybující se v magickém spletenci událostí, které si zachovají své tajemství … protože tajemství je tajemstvím právě proto, že v sobě obsahuje něco nevyřčeného. Šťastný Lazzaro je film o lásce, tichu, opravdovosti, odevzdání a přátelství ... o slibech, které pro někoho mohou být jen plácnutím do vody a pro druhého závazkem do konce života. V příběhu se prolínají dva světy, dvě epochy, do kterých vnáší právě Lazzaro pocit bezčasí, neuplývání času, přesahující zákonitosti chodu světa. Lazzaro je postavou silně vyčnívající a výjimečnou v celém příběhu – na svět se dívá s neustále do široka otevřenýma očima a s čistým srdcem. Jako jediná z postav si uchovává dar vnitřní svobody – ať je kdekoli a s kýmkoli, je vždy svobodný. Ve skutečnosti se nenechává nikým a ničím zotročit či využít. Na rozdíl od rolníků nepotřebuje onu vnější svobodu dostat, protože svobodný je – vždy svou svobodou disponoval. Zatímco rolníci „osvobození“ z chapadel markýzy De Luny skončí kvůli nucenému přesunu do města na okraji společnosti, Lazzaro zůstává i tam sobě věrný, svobodný. Právě zde vidím jako podstatná slova markýzy De Luny, která prohlásila: „Když dáš lidem svobodu, uvědomí si své zotročení.“ Ne náhodou právě ve chvíli, kdy přilétá do Inviolaty policejní vrtulník, který je předznamenáním civilizace a jakýmsi mostem mezi první a druhou částí děje, se ocitá Lazzaro mimo Inviolatu, tudíž mu nemůže být svoboda dána a nemůže být propuštěn ze služeb markýzy. I přesto, že si film nijak okatě neklade ambice šířit Ježíšovo poselství, je jím prostoupen. Pomineme-li odkaz na legendu o Františkovi z Assisi, o mučednictví a lásce ke Kristu se mluví hned na počátku filmu při zmínce o svaté Agátě, která byla pro svou lásku ke Kristu, kterou upřednostnila před láskou pozemskou, umučena uříznutím obou ňader... A co by to bylo za Lazara, kdyby ani ve filmu nevstal z mrtvých? Odkaz na evangelia lze najít třeba i v příběhu lazara (Lazzaro) a boháče (markýza), který zároveň podpírá motiv třídní nerovnosti, které je věnována značná část filmu. Antonie pak v městském prostředí rozpoznává jako první Lazzara a pokleká před ním, jako kdyby věděla o jeho mučednické smrti a stává se tak jeho ochránkyní a průvodkyní ve městě jako blahoslavená Antonia Mesina, patronka mučedníků. Celý příběh završuje kritika církve ve scéně, kdy i kostel přestává být svatostánkem - místem pro všechny, kde je možno rozprávět s Bohem … Tento obraz se pomalu propojuje v závěrečné scéně, která nás pak nevyhnutelně nutí k otázce, proč musí být stále někdo obětován? Vždyť právě Ježíš nám ukázal svou mučednickou smrtí na kříži, že již nikdo obětován být nemusí. Něco jsme nepochopili?(27.4.2019)

  • GudMen
    ****

    Dobrý člověk stále žije.(31.12.2018)

  • Biopler
    **

    Prostý príbeh, z veľkej časti naivný, ale to by som ho zrážal spolu s hlavným predstaviteľom, ktorý je náramne zvláštny i zaujímavý zároveň. Typický art s odkazom asi na sv. Františka, ktorý ma nechal chladným. To by nemuselo byť nutne na škodu, no bol aj slabo myšlienkovo podnetný.(4.4.2019)

  • pekl
    **

    První polovina filmu zaslouží absolutní hodnocení, bohužel ta druhá (snová?!?) film zase absolutně degraduje...(2.7.2018)

<< předchozí 1 2
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace