Režie:
Sidney LumetScénář:
Frank R. PiersonKamera:
Victor J. KemperHrají:
Al Pacino, John Cazale, James Broderick, Carol Kane, Charles Durning, Lance Henriksen, Dominic Chianese, Chris Sarandon, Robert Costanzo, Tom Towles (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Sonny (Al Pacino) a Sal (John Cazale), dvě nuly, které hnány životní nouzí vstupují do banky, aby ozbrojené uzmuly kus svého štěstí. Než se stačí vůbec zorientovat a zjistit, že bankovní trezor zeje prázdnotou, jsou nezkušení zlodějíčci v hledáčku policejních složek a dravých médií. Sonny a Sal mají náhle na krku z jedné strany rukojmí, z druhé strany, vedle dozorující policie, širokou veřejnost, v jejíchž očích zosobňují lidové hrdiny. S tím, jak se zvyšuje napětí, dochází v bance čerstvý vzduch a spolu s ním také veškeré legrácky a čepýření. Situace se pomalu, ale neúnosně blíží ke svému konci… 22. srpna 1972 byla v Brooklynu naplánována bankovní loupež, která neměla zabrat více jak dvacet minut. Nakonec John S. Wojtowicz, ozbrojený nejen palnou zbraní, ale především znalostí mafiánského filmu Kmotr (1972; účinkoval v něm právě Al Pacino), s psychicky nevyrovnaným kumpánem Salvatorem A. Naturalem, drželi rukojmí po čtrnáct hodin. Jedním z hlavních motivů k loupeži bylo pro Wojtowicze získání finančních prostředků na chirurgickou přeměnu pohlaví svého transsexuálního partnera, Elizabeth Edenovou. Netradiční kriminální událost mistrovským způsobem převedl o tři roky později na stříbrné plátno režisér Sidney Lumet (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Zastavárník, Vražda v Orient expresu). Společensko-kritickému dramatu nelze upřít jak nadsázku, s níž se umně líčí absurdní charakter celé loupeže, tak přesnou psychologickou drobnokresbu všech zúčastněných vystavených nezměrnému tlaku. Velkou zásluhu na tom nesl strhující scénář Franka Piersona, jenž za něj získal oborovou cenu Writers Guild of America i Cenu Akademie. (Česká televize)
(více)Recenze (381)
Po režijní stránce nesmírně poutavý snímek. Docela mě překvapilo, že v tak dramaticky vypjatém scénáři, se našlo místo i na odlehčení (což vítám). Prvních 60 minut je zvládnuto na jedničku (rytmus, napínavé situace, moment očekávání). V druhé hodině dochází k uvolnění tempa, což sebou přináší spoustu dlouhých scén, z nichž mnohé jsou zbytečné (nejpádnějším důkazem budiž sondy do Sonnyho života). Co se týče výkonu Al Pacina, těžko se dá mluvit o něčem opravdu výjimečném, spíš se jedná o jeho solidní standart. 8/10 ()
Na konci šesedátých let Akademie udělila Oskary za Schlesingerův opus, ve kterém Amerika neměla náležité porozumění pro dvě oběti systému: zloděje a prostituta. V tomto filmu, o pár let mladším, vidíme, jak dav aplauduje bankovnímu lupiči a spílá policistům za to, že na něj míří zbraněmi. --- Předností tohoto filmu je jeho nezúčastněný dokumentární styl. Rubem takového přístupu je jistá povrchnost; charaktery jsou jen naznačeny, jejich příběh moc nestrhne. Zato provokuje k zamyšlení. Je svědectvím okamžiku, kdy současná demoralizace a zmatení hodnot nabíraly obrátky. Projevy této katastrofy jsou dnes jiné, ale podstata zůstává. Nenávidíme církev, armádu, podnikatele, milujeme sociální stát. Francie už nestíhá nudisty (jak známe z Četníků), nýbrž ženy, které se zahalují. Izrael je největším nebezpečím pro světový mír, a Amerika není obráncem naší svobody, nýbrž největším tyranem světa. O takovém zblbnutí národů se Stalinovým propagandistům ani nesnilo. ()
Výborná atmosféra, která mě vtáhla. Skvělí herci, kteří ztvárňují zajímavé charaktery. Poslední třetina v bance už se mi zdála moc natahovaná a dlouhá, na napínavé vyvrcholení stálo za to čekat. ()
Geniálně absurdní podívaná, kterou bez debat táhne charismatický Al Pacino pod zkušenou režií Sidneyho Lumeta. Z počáteční tragikomedie neschopných lupičů se to celé zvrhne v dech beroucí drama, kdy je každá další scéna blížící se k závěru plná napětí. Navíc diváka čeká hned několik překvapení v ději, které nemají daleko k angažovanému sociálnímu komentáři, obzvláště v kontextu doby 70. let. Řemeslně dokonale zvládnutý snímek, který navíc s telefonní scénou, kdy se odhalí Sonnyho hlavní motivace k loupeži, dostává i silný emocionální náboj. ()
To, co v roce 2002 dokázal Joel Schumacher s Telefonní budkou, se povedlo už 27 let před ním natočit Lumetovi právě v Psím odpoledni – skoro všechen děj se odehrává uvnitř ban-ky nebo před ní, ale příběh je navzdory tomu strhující. První polovina má spád jako Niagarské vodopády, pak tempo sice trochu ochabuje, ale pořád je hodně nadprůměrné. Film stojí na brilantním výkonu Al Pacina, jehož horkokrevnému taliánovi výtečně sekundoval mlčenlivý a nepřístupný John Cazale. Děj vás natolik uchvátí, že si ani nevšimnete, že Lumet se na ploše dvou hodin vlastně obešel bez hudebního doprovodu. ()
Nejlepší příběhy píše sám život! K tomu sedmdesátá léta, masakr v Attice, takřka neomezená moc médií, všudepřítomné odbory, homosexualita, jedno zpackané přepadení banky a famózně (jak jinak) hrající mladý Al Pacino! Co chtít víc! Film Sidneyho Lumeta, plným právem řadící se k tomu nejlepšímu, co bylo natočené! ()
Pochopitelná sázka na duo Pacino – Cazale (po Alově skvělém Serpicovi a jejich společné účasti na prvních dvou Kmotrech), pochopitelná sázka na reálný základ příběhu, nepochopitelný výsledek. Oba byli dobří, já se i tak celé dvě hodiny vyloženě nudil. Nejzásadnější byl asi Sonny a Leon. Já se mu ani trochu nedivím, že si vzal toho chlapnu, když měl doma takovou megeru. ()
V žánroch mi chýba komédia. Citom pre trápno pripomína Dog day afternoon ranného Formana :) Skvelý tichý John Cazale! "To my darling wife...Leon..." ()
Sidney Lumet a Al Pacino podruhé. Pacino opět exceluje (já mu ty emoce prostě věřím a cítím je v každém jeho filmu) a John Cazale mu zdatně sekunduje. Dále tu máme atmosféru, humor, dobové narážky a stále rostoucí napětí a tlak. Žádné dělení na lepší a na horší polovinu jsem nezaznamenal (napínavé konverzačky já můžu, takže mi zvolnění a psychologický boj ve druhé půlce vůbec nevadily). Pár slabších momentů by se ale našlo, to je pochopitelné. Film na mě působil neuvěřitelně uvěřitelným dojmem, a to nejen proto, že byl inspirován reálnou událostí. Lumet to natočil tak, že mi přišlo, jako kdybych sledoval v přímém přenosu skutečné přepadení banky... ()
Viděla jsem spousty filmů o přepadení banky. Tohle je jeden z nich a má svou výjimečnost. Spočívá hlavně v tom, že jde o skutečnou událost a jestli to takhle bylo doopravdy, tak šlo o něco tak zpackaného všemi zúčastněnými, že to má můj obdiv. Al je vynikající jako vždy a naprosto mě nadchl John Cazale svou úspornou etudou Sala. Jediné co filmu vytýkám je jeho zdlouhavost. Film jsem viděla 24.4.2010 a ráno jsem zjistila, že Al oslavuje 70. narozeniny. Takže jsme film viděli na jeho počest, aniž jsme to tušili. ()
Výborný film. Velký podíl na tom má excelentní Al Pacino. Jeho postava Sonny táhne skoro celý film a dostat tu roli někdo jiný nemusela by to být taková skvělá podívaná. ()
Sidney Lumet byl pro mě vždy zárukou kvality, ale tímhle filmem si reputaci trochu pokazil. To, že se snímek inspiroval skutečností, většinou laťku hodně pozvedá, jenže Psímu odpoledni tenhle fakt moc nepomohl. Lumet už minimálně jednou prokázal, že umí rozehrát takřka bezchybné drama s pár herci a jednou místností, ale Psí odpoledne, ač má stejné předpoklady, kvalit třeba Dvanácti rozhněvaných mužů zdaleka nedosahuje, což je škoda. Pro mě je to zdlouhavý snímek bez náboje, s chabou atmosférou a nudnými pasážemi. Pacino předvedl svůj standardně dobrý výkon, ale pro mě to nikdy nebyl TEN herec, jehož filmy bych cíleně vyhledávala. Chápu, že v dobovém kontextu mohlo Psí odpoledne vyvolat skoro poprask, dnes ho mnozí uznávají jako výtečnou klasiku, ale já se mezi ně nezařadím. ()
Tento snímek jsem sledoval na dvd. Hned od začátku roste silné napětí a dramatičnost, která je občas odlehčena dobrým vtípkem. V polovině jsem si šel odskočit a s napětím ve mně (avšak i ve filmu) byl konec. :-D Ale i přesto tento snímek stojí za vidění. ()
Herecký a režisérský koncert. Už samotný fakt, že se téměř celý film odehrává v uzavřeném prostoru v rozmezí několika málo hodin, a přesto od plátna nemůžete odtrhnout oči, mluví sám za sebe. Leckterý jiný film by se v tom utopil, uspal vás atd. - ne tak tenhle...Dokonale vás to vcucne, a když vás to vyplivne, jen sedíte a vibrujete. V asi nejznámějším momentu, kdy Pacino vyběhne před banku a řve "Attica! Attica!", máte sto chutí vyskočit a ječet s ním - tomu říkám charisma. Co dodat - je to strhující, je to nezapomenutelné, je to...to je fuk, prostě se na to rozhodně podívejte! ()
Štěká, štěká, ale nezakousne se do štěstěny. Když sípou, sypou se plány hrdinovy. Stočte zraky, zbraně, reflektory na tu frašku člověčí, na tu lidskou komedii. ()
Vynikající Al, ovšem jinak dost zvláštní průběh světem bizarních figurek. Proto "jen" průměr... Wyoming! ()
První polovina filmu mě velmi chytla, měla spád a průběh byl tragikomický. Druhá půlka se začala táhnout, děj ztrácel na síle. Snímku by prospěla kratší stopáž. Hvězdu navíc dávám za skvělý herecký výkon Al Pacina. ()
Majstrovské dielo o bankovej lúpeži.Celý film sa odohráva praktický len v banke a vo vnútri policajného auta.Čo som od neho očakával tak som aj dostal.Výborný film od začiatku do konca.Je to skutočný príbeh o dvoch mladíkov,ktorý na začiatku70.rokov vykradli banku v Brooklyne.Film nie je komédia,aj keď sú tam humorné situácie.Film je zaujímavý aj tým,že rukojemníci v banke začnú sympatizovať s rukojemníkmi a nie s políciou,ako to väčšinou býva.A diváci určite tiež.Al Pacino je v neuveriteľnej forme,obrovský výkon.V skutočnosti bola banka vylúpená presne 22.augusta 1972.Len pre zaujímavosť,režisér filmu Sidney Lumet bol starý marxista a oddaný robotníckej triede. ()
Je to úprimná sociálna melodráma, ktorá je tiež oslavou statočnosti. Tón filmu je mimoriadne flexibilný a v sebe ukrýva rovnaké prvky reality ako absurdné, smiešne a komické, pričom v sebe stále ukrýva pocit napätia a hrôzy. 8/10 ()
Nejspíš je chyba v tom, že jsem čekal od toho filmu něco jiného. Něco ve stylu, kdy bude Al Pacino excelovat. ()
Reklama