Eraserhead
Eraserhead
Mazacia hlava
Eraserhead
Eraserhead
Eraserhead
Režie:
David LynchScénář:
David LynchHudba:
David LynchHrají:
Jack Nance, Charlotte Stewart, Allen Joseph, Jeanne Bates, Judith Roberts, Laurel Near, Jack Fisk, Darwin Joston, Jennifer Lynch, Gill Dennis, Hal Landon Jr. (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Děj filmového debutu režiséra Davida Lynche nás zavádí na periférii nejmenované průmyslové čtvrti. Podivínský samotář Henry Spencer se právě dovídá, že jeho přítelkyně Mary je těhotná. Místo roztomilého novorozence ale na svět přichází jakési monstrum. Mary se s touto situací není schopna vyrovnat a Henryho i s potomkem opouští. Nekonečné halucinace dovedou Henryho nakonec až k zoufalému činu... (Magic Box)
(více)Recenze (709)
Na plátna kin přichází ten největší blázen na režisérské židli - David Lynch. V mnohém svoji prvotinu nepřekonal - v nevysvětlitelnosti, úchylnosti a šílenosti. Zatímco u ostatních Lynchovek víte alespoň chvilku o co jde, zde ani náhodou. Zábavné chvilky se střídají s těmi nudnějšími a zážitek je hodný deliria. Vážně, pokud chce mít pocit jako ve vožralství a chcete ušetřit, sežeňte si Mazací hlavu. O tomto filmu nemohu říci, jestli se mi líbil, či nelíbil. To nelze. To se vymyká všemu. X%. ()
Zásadní dílo nejen pro Lynche. Pro mě osobně jeden z nejhorších hororů (ve smyslu strašlivě sugestivních), vyhřezlé vnitřnosti duše Davida Lynche. Zajímalo by mě, jestli podobné hrůzy opravdu denodenně v hlavě nosí a filmy točí proto, aby je předal i jiným lidem a necítil se s nimi sám... Dětský pláč malého monstra, industriální dusivé prostředí, bizardní surrealistická atmosféra, sny a vize, šílená rodinka Henryho přítelkyně, hnus a noční můry, deprese, pesimismus... Tenhle film je opravdu jen pro silnější jedince, i ti budou znechuceni a pokud aspoň trochu nemají rádi Lynchovu strašidelnou tajuplnost, symboliku a atmosféru dokonce uraženi. Je to hnus. Ale hnus, který vás spolehlivě odrovná a odvážné, v jistém smyslu velké dílo. 90% ()
Proti běžným nočním můrám průměrné ženy v očekávání, je Mazací hlava slabý odvar. Největší šilenost tak na tom celém je ze zajimavostí zjištěný poznatek, CO bylo to divné miminko. ()
"In hevaven, everything is fine, you´ve go your good things and I´ve got mine" Pre niekoho nepochopiteľný odpad! Pre iného filmové pohladenie. ()
I když už má člověk za sebou např. Mulholland Drive, Lost Highway či Twin Peaks, tohle je teprve totální šílenost a nechutnost. Zvrácenost. Lynch je normální hovado, ale Mazací hlava má prostě něco do sebe... ()
Filmy Davida Lyncha sú zväčša vyslovene pocitové záležitosti. Snaha o nejaké pochopenie, len kazí umelecký zážitok, ktorý tento americký režisér so svojimi dielami divákovi predkladá. "Mazacia hlava" je výborným príkladom pre toto moje tvrdenie. Surealistický, lyrický, značne depresívny snímok. Kde ide o príbeh akéhosi Henryho Spencera, ktorý sa doma stará o akýsi potrat, ktorý splodil s akousi ženskou, ktorá ho opustila. Keď to človek takto povie, znie to hlúpo. Keď to zoberie do rúk David Lynch, spraví z toho filmové umenie. **** ()
První plnohodnotný pokus Davida Lynche o jakýsi filmový příběh. Ale jo, bylo to pro mě paradoxně ohromně příjemné sledovat, děťátko bylo úžasně roztomilé a pouť do jeho vnitřních sfér bytí pak byla ještě o něco hezčí. Tyto světlé body však sráží fakt, že je to opět takřka nekoukatelné. Poslední půlhodinka je hrozná nuda a nekonečné statické záběry mě nutily přemýšlet, jestli mi opravdu stojí za to, ztrácet takto hloupě svůj volný čas. Nepřekousnu ani díry ve scénáři (někdy až 10 minutové :-) ) a ani celkovou nesmyslnost. ()
O tom potom. ()
Toto je trošku silná káva aj na mňa. Tento film vám naozaj vymaže hlavu. Kto zvládne prvých päť minút, vie čo ho čaká v nasledujúcich minútach. Dlhé, čiernobiele zábery s depko hudbou, minimum dialógov, dlhé pohľady do divných očí a postavy o ktorých sa ťažko dá povedať, že sú normálne. K tomu všetkému "malý votrelec", ktorý tú depresívnu atmosféru ešte znásobuje. Niektorým filmom D. Lyncha nerozumiem a možno ani on sám. Ťažko povedať, čo tým chcel básnik vyjadriť, ale isté je, že to nepotrebujem vidieť znova. D. Lynch je nepochybne veľmi zručný režisér a pokiaľ nemá za cieľ šokovať, dokáže vytvoriť nádherný film ako Sloní muž, či Príbeh Alvina Straighta. Toto je čistá depka s jasným zámerom šokovať a znechutiť, čo sa mu celkom podarilo. 40%. ()
60% - Přál bych si, umět si tohle dílo užít víc. Obávám se jen, že toho nejsem schopen. Lynch totiž málokdy diváka nechá, aby si myslel, že je něco jasné, pochopitelné, uchopitelné, zkrátka pitelné. Já jsem byl po dobu sledování Eraserheada částečně vyděšen jeho absurditou, fascinován jakousi ledabylou naléhavostí oné absurdity, ale spíš jsem si říkal, že tu Lynch upekl něco, z čeho těží jeho řemeslo dodnes. Šílenství na pozadí napůl hudby, napůl hluku, jež se táhne v jedné scéně opticky i akusticky často několik minut za hranici divákova pohodlí. ()
Nemůžu na této stupnici hodnotit něco co ani hodnotit nejde. Nejsem si totiž jistý zda-li jsem koukal na film nebo co to vlastně bylo. Vím jen určitě že tento zážitek nikdy z hlavy nedostanu. Eraserhead je něco tak hnusného, že vám to i přes tu bolest, kterou prožíváte z každého filmového políčka, přes neustálý nářek (ať už strojů nebo dítěte) nedovolí odvrátit oči. Never more nebo snad ještě jednou? ()
Takovy vyplach mozku se da ohodnotit pouze znamkou nejvyssi. Podle me Lynchuv film dela s lidma presne to co chtel a podle toho ho pojmenoval - naprosty vymaz mozku divaka... ()
Mazací hlava je...jak to říct... je to lynchovina na el-tou... Na ploše devadesáti minut dokázal režisér tak neskutečným způsobem zamíchat filmovými konvencemi a divákovou hlavou, že hodně lidí tento snímek (a následně Lynche jako takového) nevydýchá hodně hodně dlouho. Potemnělý sál, na plátně jakýsi Henry Spencer toužící po buclaté zpěvačce, jež neodolatelně zpívá In Heaven Everything Is Fine, bizarní milostný vztah... Symboly, které mají anebo taky nemusejí mít smysl, jenž divákovi je důsledně skryt a k jehož odhalení autor nenechává ani minimum klíčů... Tohle všechno tvoří páteř a nosnou konstrukci surreálného světa dekadentní industriální společnosti, kde hlavní lidskou vlastností je frustrace a kolem vládne jakési postmoderní temno. Není nutné pochopit tento film (nebo se o to nějak přehnaně snažit) . Stačí na sebe nechat působit atmosféru tohoto podivného světa, který je nereálný, ale cosi živého v něm přesto je. Navíc ta fantastitcká zvuková kulisa... Viděl jsem Mazací hlavu dvakrát a pořád mě ten snímek svým způsobem fascinuje, byť to není úplná špička. 3 a 1/2 * ()
Lynchova prvotina a hned pěkná kupa hnusu. Hnisem, slizem, krví, nádory a podobným humusem se tady teda rozdohně nešetřilo. Lynch se nejspíš řídil heslem - "Dokut se u toho divákům nebude chtít zaglvat, tak to nebude mít ten správný šmak!" - a dává nám to jasně pocítit. Zásadně bych to zakázal budoucím matkám a vám všem ostatním doporučuju rovnou přeskočit k Lynchovu úžásnému "Slonímu muži". ()
Nevím, co si o tom filmu myslím. Nevím, jestli se mi líbí. Tři hvězdy za atmosféru a prostředí, které jako by vystoupilo přímo z mých mindfuck snů a dětských surreálných představ. ()
Temný surrealistický příběh je zdánlivě jednoduchý - Henry je donucen oženit se s Mary, jelikož s ní má (asi) potomka, toho ale prý nemocnice odmítá vydat, dokud se nevezmou. Potomek vypadá jako E.T. - Mimozemšťan (ten ale v té době ještě nebyl natočen). Mary s odůvodněním, že se jde vyspat k rodičům, odchází a již se nevrátí. Henry tak zůstává na opatrování sám s potomkem a spoustou snů a přeludů. Asi nejděsivější je rozbalování zavinovačky. Po většinu doby mi v hlavě rezonovala budoucí Lynchova Duna, jako by to byl příběh z jejího (v podání Lynche) světa. Skvělá černobílá kamera a práce se světlem. Hudební doprovod, sestávající se vesměs z ruchů je atmosférický. Jeden z těch snímků, co zkoušejí trpělivost diváka, než se mu odmění... ()
Zde se na sebe Lynch poprvé strhnul pozornost užší skupiny filmových maniaků.V jejich okruhu se film stal kultovní záležitostí. V duchu jeho předchozích děl se jedná o naprostý úlet jehož nejen psychoanalytickými interpretacemi by se dali popsat stohy papírů. V té době už bylo jasné, že se zrodil velký režisér a umělec s rukopisem - auter. Film obsahuje několik nezapomenutelných geniálních scén. Například společná večeře, scén se stříháním obvazů „miminka“ či tanec dívky s nádory na tvářích…Tyto scény mají naprosto drtivý efekt na psychiku diváka. Jsou šokující, ale ne banálním způsobem. Vyplývá z nich, že máme co do činění s velkým umělcem. ()
'' In heaven, everything is fine...'' Mé první seznámení s Davidem Lynchem, který se mi s Eraserhead okamžitě dostal pod kůži. Dlouhou dobu jsem nevěděla, jak tento snímek ohodnotit a jak ho mám okomentovat, protože... takové pocity po zhlédnutí filmu, jsem neměla nikdy v životě. Cítila jsem se psychicky vyčerpaná, totální zdevastování mozku, pocit úzkosti, deprese, zmatenosti, zoufalství, měla jsem pocit že ten emoční nápor neunesu, jako bych se vevnitř rozpadala a ve mně nezůstalo nic.. jen prázdnota. Večer jsem nemohla spát, protože jsem se obávala toho, že se probudím v alternativní realitě s mrtvými kuřaty a předčasně narozeným zmutovaným '' děťátkem. '' Ale přesto všechno, je Eraserhead znepokojivě krásný a troufnu si i říct, že je vrcholem surrealistické filmové tvorby a ztělesněním surrealistického umění. Plno lidí dá tomuto snímku odpad s tím, že ho nepochopili a že neví co znamená, ale víte co? Ono to neznamená nic. Nesnažte se ho pochopit, protože ho nikdy nepochopíte. David Lynch to nikdy neprozradí, protože by to ztratilo své kouzlo a tajemství. On převedl jen své noční můry, podvědomí a obavy na plátno a je úžasné, jak je schopný udělat obyčejné věci z každodenního života tak, že vypadají děsivě a hrozně. Není to film, který bych chtěla vidět znovu, ale přesto všechno vím, že ho znovu uvidím. Plný počet a místo v mé TOP 10 filmů si zaslouží oprávněně, protože jak už jsem psala, takové pocity ve mně film vyvolal úplně poprvé. ()
Je to trochu na palici, utahaný děj, jestli se tomu dá říkat děj, zvláštní výjevy a dosti švihlý chlapík s ještě horší přítelkyní, kterou zřejmě přefikl nepěkný ufoun. Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, vydržel jsem se na to dívat, bylo tam "něco", kvůli čemu jsem to horlivě sledoval a snažil se to alespoň z části pochopit, což moc nešlo. V diskuzi je dost zajimavý článek o možném vysvětlení, které má něco do sebe. ()