Zběsilost v srdci

„Pravdivě ujetá romance v režii Davida Lynche s jednou opravdu povedeně ustřelenou hlavou a četnými odkazy na Čaroděje ze země Oz. S ubíhajícími lety zjišťuji, že Lynchovy filmy s každým dalším zhlédnutím zrají jako víno a Zběsilost v srdci doceňuji stále víc a víc.“ - To jsem zde k filmu napsal přesně před deseti lety a dnes po několika dalších zhlédnutích včetně projekce na velkém plátně jenom dodávám, že to je zkrátka jedinečný počin ať už ve filmografii Davida Lynche, tak ve světové kinematografii obecně. [KVIFF 2022] (23.07.2022)

Nejujetější romantika co jsem kdy viděl. O lynchovské abnormality sice není nouze, ale přesto mi ve Wild At Heart chybělo něco, co by z divného filmu udělalo nezapomenutelně divný film. Každopádně Cage, Dern a především Defoe předvádějí povšimnutíhodné kreace, které snímku pomáhají dostat se až kamsi těsně pod vrchol vytříbeného diváckého nevkusu (myšleno v dobrém). 7/10 (07.04.2009)

V srdci nosím spíš Mulholland Drive či Modrý samet a Zběsilost jsem (ač Lynchův fanda) několikrát vypnul po úvodní čtvrthodině, přesto ale nakonec stála za to. Zatím jsem schopen jen trochy dojmologie: přes všechny násilnické excesy se mi zdála podezřele přehledná, pohádková, neměl jsem ten pocit tajemna jako u výše jmenovaných snímků. Snad mi chybí ty typické rudé závěsy a trpaslíci... Víc po další projekci. (13.01.2008)

Lynchovy trademarky do filmu znatelně prosakují, ale jejich využití je menší, než by se po sugestivním úvodu očekávalo. Příběh se přes smyslné zakomponování násílí a sexu line po dobrodružné cestě road movie, přes pološílené postavy až k milému, ale poněkud obyčejnému konci. Nevím, zda za tím spatřovat Lynchovu podvratnou práci s diváckými očekáváními, ale vzdává se tak filmové pointy a dobře načnuté práce s bizarní rovinou filmu. Zběsilost v srdci dobře pracuje s konotačními významy scén - dějová linie je prokládána zprvu nepochopitelnými vsuvkami (škrtnutí sirkou, oheň, scéna na záchodě), které si však později navzájem dodávají smysl. Jakkoliv je sledování Zběsilosti v srdci záživné, postrádám výraznější tah na branku, čímž nemyslím ani tak závěr samotný, jako to, že film nikam pořádně nesměřuje. 7/10 (11.06.2009)

Po Modrém sametu je tu znovu nabitá sexuální atmosféra, zase je tu spousta magorů, zase se na to hezky kouká, ale už je to trochu ohrané a únavné. Zběsilost v srdci a Modrý samet jsou naprosto v pohodě stravitelné filmy, které se v podstatě, mimo těch magorů, ani nijak zvlášť neliší od zaběhnutého standardu. Eraserhead a Lynchovy krátkometrážní snímky, to jsou šílenosti, to je u mě pravý Lynch, takový, jakého jsem poznal, takový, jakého jsem nenáviděl a nedokázal skousknout. Nyní, i přesto, že se mi ty jeho "normální" filmy líbí nepoměrně více, než jeho prvotní bizarnosti (ve slabších chvílích je nazývám kravinami), cítím se pak nějakým zvláštním způsobem podveden. A teď o něčem docela jiném. Nicolas Cage mě dokonale překvapil. Jeho herecký výkon, šarm a styl jsou neskutečné. V podstatě kdekoliv, kde ho vidím, tak mi kazí pocit z filmu. Nějak mi prostě nesedí. Není to sice extrém, jako v případě Orlanda Blooma, ale stačí to na to, abych mu v každém filmu přál nějakou roztomile nechutnou smrt. Tentokrát ale ve svém nezvykle mladém podání, než ho normálně vídám, výborně strhnul. Naopak je tomu u Laury Dern.... Neznám jí v podstatě odnikud jinud, než z Jurských parků, Modrého sametu a dnes i ze Zběsilosti v srdci a na rozdíl od Nicolase Cage jsem ze z ní mohl zblít i tentokrát. Ani nevím, co proti ní mám. Možná její hysterické podání, nebo snad fakt, že i když se snaží ve filmech vypadat jako sexbomba, mám z jejího podání tak akorát husí kůži, jelikož je prostě fuj. Jinak film byl dobrý. Typický zástupce syndromu: "3 je málo - 4 moc". (03.08.2006)