• noriaki
    **

    Kdyby Martin Frič celý film zasadil do jiných lokací a jiné doby, tak by z toho mohl být docela slušný western. Je tam akce, sice směšně natočená ale zato masová, je tam nádherná příroda, jsou tam dvě strany ostře rozdělené na dobro a zlo, a jsou tam i nezbytně drsné hrdinské postavy. A pochopitelně nesmí chybět primitivní propaganda a naivní děj. Tímhle chci říct, že není žánr jako žánr. To co se u příběhu z Divokého západu snese, tak agitce z moderní doby podráží nohy. Malé plus dávám za lehce paranoidní atmosféru konspirace.(10.4.2014)

  • Morholt
    *

    Pepa Gébls čumí, jak to Češi umí! A že by herr šéfpropagandista valil očka. Banderovci za podpory západních imperialistů, církve a domácích nepřátel lidově demokratickýho zřízení prchají na Západ, kde vstoupí do nových fašistických jednotek, co chtěj zničit socialistický ráj. Už tomu se musí člověk smát, ale dobře. Doba si to žádala. Jenže ono jde o to jakým způsobem se banda ukrajinských nacionalistů chce na Západ dostat. Čekali by jste skrývání v lese, noční pochody a výběr odlehlých usedlostí pro získání proviantu. Kdepák. Jen ať každej ví, že jsme tady. Vypalování vesnic, střelba po všem co se hýbe a veselé slunečné procházky, aby si mužstvo mohlo prohlídnout krásnou přírodu. Není divu, že mají za chvilku v patách SNB a armádu a dělníci už se taky nechali slyšet, že nehodlají jen tak přihlížet. A tak se strhne spousta bizarních honiček, neskutečných stříleček a heroických výkonů čs. příslušníků v čele s neprůstřelnym Sovákem - jak říkal Brukner ve Vesničce na incident s Drápalíkem: "Aspoň je vidět, jak máme zocelený lidi.". Všechno končí pochopitelně tak jak má s neskutečnou větou na konci. Za padouchy 15%(15.2.2012)

  • Tsunami_X
    *

    Statické peklo. Na tři přestřelky, ve kterých to do sebe solí asi padesát nepohyblivých statistů, tu připadá jedna nechtěně zábavná konverzační scéna. Imperalisté se sice snaží co můžou, ale přes Sováka a Deyla mladšího prostě Banderovci neprojdou ani za pomoci všech církví světa. Trochu ubrat na zbytečně oslavné střelbě, zapracovat na konspiračních teoriích, hýbat s kamerou při snímání skvostných exteriérů a dalo by se na to agitačně koukat. Takhle je to jen totální propagandistický zmar, který mohl lidi v té době bavit jen díky ožehavému a stále doutnajícímu tématu. A navíc po jeho zhlédnutí ani nevíte, čím byste chtěli být. Jestli esenbákem nebo zelenou gumou.(11.4.2010)

  • ripo

    Film „Akce B" je třeba vítat především proto, že je prvým československým filmem s mírovou thematikou. Autor námětu a spoluautor scénáře Eduard Fiker spolu se scénáristy Martinem Fričem a Otakarem Kirchnerem měli, když přistupovali k filmovému zpracování boje proti banderovcům podle různorodého materiálu, úředními záznamy počínaje a vyprávěním účastníků tohoto boje konče v podstatě dvojí volbu. Dát se strhnout filmovou efektností boje samotného a zpracovat filmově jen srážky s banderovci, nebo ukázat událost v širokých souvislostech jak vnitropolitického, tak mezinárodního vývoje. Autoři filmu zvolili mnohem těžší, ale také závažnější způsob druhý. V širokém komplexu událostí v roce 1947 nejsou totiž boje s banderovci pouhou episodou, ale událostí důležitou a film ji správně hodnotí. Banderovci nejsou náhodně sehnanou bandou zkušených vrahů, ale organisovanou skupinou s pevným cílem. Za nimi stojí nepřátelé lidových demokracií, kteří banderovce potřebují pro novou fašistickou armádu, armádu, která má jednou sloužit jako hlavní úderná síla v připravované válce proti mírovému táboru. Imperialisté se snažili dostat banderovce do západního Německa a používali k tomu služeb svých přisluhovačů v reakčních stranách, církevní hierarchie a ostatních nepřátel lidově-demokratického zřízení vesnických boháčů (ve filmu slovenský krčmář), zrádců v armádě i řemeslných špionů. Banderovské spiknutí nebylo zjevem náhodným, bylo součástí celkového spiknutí proti míru. Je třeba vysoko hodnotit, že autoři filmu právě toto podtrhli a že zároveň ukázali, jak příprava nové války nalezla rozhodného odpůrce v našem lidu. Obyvatelstvo slovenských hor, vojáci a příslušníci SNB ukázali právě v boji s banderovci, jaká odhodlanost a nadšení projevující se v boji, je v idei míru. Autorům filmu se vcelku podařilo v zkratce zachytit politickou situaci československé republiky v roce 1947, kdy reakce, tvářící se dosud pod vlivem revolučních událostí konstruktivně, odhalila svým postojem k banderovcům svou pravou tvář. Film velmi výrazně a naprosto pravdivě ukazuje typické zástupce těchto kruhů i jejich hanebné činy, které stály často mnoho lidských životů. Ještě jedno je třeba vyzdvihnout jako velké plus filmu. V „Akci B" se podařilo autorům vytvořit film dobrodružného žánru, který nemá nic společného s dobrodružným filmem v buržoasním pojetí. „Akce B" je dobrodružným filmem, jak je známe ze sovětských zpracování dobrodružných námětů (na př. „Muži v sedle"). A je třeba to hodnotit tak vysoko nejen proto, že je to zdařilý pokus, ale také proto, že autoři spojili tento žánr s mírovou thematikou, thematikou tak obrovského významu, čímž ji přirozené učinili mnohem přístupnější nejširšímu okruhu našich diváků. Režiséru Josefu Machovi, kterého jsme dosud znali převážně z jeho filmových veseloher, se podařilo v našem filmu opravdu vzácným způsobem sjednotit mnoho často roztříštěných dějových linií v jednolitý celek s výraznou ideou, která .... Filmový přehled 7/1952(27.11.2007)

  • Master19
    *

    Nejprve ta hvězdička. Ta je za přírodu a za neobyčejné herecké obsazení. Ale jinak je mi z toho spíš smutno. Hlavně z toho, že byli lidé, kteří tomu věřili, nebo nedej bože i díky tomuto filmu uvěřili. Cele je to vymývárna mozku takové kadence, že se i všudypřítomné samopaly musí stydět. Za nejodpornější považuju "prohlédnutí" Jiřího Sováka, nebo zázračné zmrtvýchvstání Rudolfa "Ramba" Deyla (na scénu, kdy vyskočí na zápraží samoty a hrdinně zkosí všechny agresory asi nikdy nezapomenu :-) ) a malého hošíka - budoucnost národa. Samotné přestřelky navíc nejsou příliš věrohodné. Mimo jiné proto, že ačkoliv je tu zastřelených požehnaně, krev se zde téměř nevyskytuje... Asi byli všichni tak vystrašení, že by se v nich krve nedořezal.(14.6.2006)

  • - Stejnojmenný román Eduarda Fikera poprvé vychází souběžně s premiérou filmu v roce 1952. (NinadeL)

  • - Celé natáčení probíhalo v okolí Nízkých Tater. (VaclavSamuel)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace