Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvý náš film s mírovou thematikou líčí hrdinný boj příslušníků československé armády a SNB s banderovskými vrahy i jejich přisluhovači mezi reakčními politiky a kněžími.  Po válce chtěli západní imperialisté dostat banderovské tlupy, složené z bývalých esesáků, do západního Německa, aby tam spolu s ostatními válečnými zločinci sloužili jako jádro budoucí fašistické armády, určené k přepadení Sovětského svazu a lidově demokratických států. Cesta banderovců vedla z Ukrajiny přes Polsko, kde podporováni Mikolajczykem a jeho stranou, vypálili na 5000 vesnic a zavraždili na 50.000 lidí. V roce 1947 byli vytlačeni lidovou armádou z Polska. Vtrhli na naše území a počínali si stejným způsobem jako v Polsku. Ale dík iniciativě KSČ byla prosazena, přes přímý odpor, sabotáž a zradu buržoasních stran, vojenská likvidace banderovců. Vojáci a příslušníci SNB nastoupili proti hordám nepřítele, který byl nebezpečný zkušenostmi v horských bojích a svou krutostí. Naše reakční strany se snažily, podle pokynů z Mnichova, zmařit komunisty těžce vydobytou vojenskou likvidaci líčením banderovců jako "ubohých štvanců" - tímto tvrzením chtěly nahlodat bojovou morálku našich lidí. Tuto propagandu vřele podporovala církevní hierarchie. Na našem území byla současně rozvinuta banderovská špionážní siť, která měla zaručit zprávy o pohybech vojsk, zajistit ve spolupráci se zrádnými kněžími a rekčními stranami podporu obyvatelstva, přísun munice a potravin a opěrné body pro dobu, až se banderovci dostanou z hor do nížiny. Díky bdělosti SNB a STB se podařilo tuto agenturu, skrytou většinou po farách a klášterech, likvidovat. Přesvědčování, za aktivní pomoci uvědomělých soudruhů, rozbilo lživou propagandu reakčních novin, která u některých lidí již zapouštěla kořeny. Boje s banderovci byly těžké a neobešly se beze ztrát, jak na životech vojáků a příslušníků SNB, tak i obyvatelstva. Nakonec byla "akce B" ukončena vítězně: banderovské tlupy byly likvidovány. Naši vojáci a příslušníci SNB dokázali, že lid vedený myšlenkou obrany míru je silný a pevný. Film byl vyroben za spolupráce ministerstva národní obrany a ministerstva národní bezpečnosti. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (72)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Film je uvozen květnovými dny roku 1945 a přehlídkou vítězných jednotek, které rozbily plány banderovců probít se za pomoci tlup německých fašistů na "svobodný" západ. Samozřejmě, že jsou v něm některé scény, které snesou přísnější měřítko, co do věrohodnosti, ale z historického hlediska je to film velmi poučný především pro ty, kteří důvěřují dnešnímu výkladu dějin. Na cestě na Západ měli banderovské hordy vytyčeny styčné body a opíraly se především o katolickou církev; odkazuji i na jeden z případů mjr. Zemana. Jak je možné, že je Stepan Bandera v jisté zemi opěvován jako národní hrdina, když cestou k Američanům vraždil a loupil nevinné... ()

Tsunami_X 

všechny recenze uživatele

Statické peklo. Na tři přestřelky, ve kterých to do sebe solí asi padesát nepohyblivých statistů, tu připadá jedna nechtěně zábavná konverzační scéna. Imperalisté se sice snaží co můžou, ale přes Sováka a Deyla mladšího prostě Banderovci neprojdou ani za pomoci všech církví světa. Trochu ubrat na zbytečně oslavné střelbě, zapracovat na konspiračních teoriích, hýbat s kamerou při snímání skvostných exteriérů a dalo by se na to agitačně koukat. Takhle je to jen totální propagandistický zmar, který mohl lidi v té době bavit jen díky ožehavému a stále doutnajícímu tématu. A navíc po jeho zhlédnutí ani nevíte, čím byste chtěli být. Jestli esenbákem nebo zelenou gumou. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Je věčnou škodou, že film nemohl být barevný, protože by mnohem více vynikl nádherný kraj ve kterým se odehrával. Druhou věčnou škodou je, že se do filmu naprosto nesmyslně přimíchala komunistická propaganda. To bylo zbytečný. Samotný střet bandervců s českolovenskou armádou by klidně na dramatičnost, napětí a akci bohatě stačil. Mluvit v každý třetí větě o podpoře západu, přímíchat tam ještě nějakýho církevního ošousta, to je prostě trapas. Na druhou stranu je fakt, že v souvislosti s banderovcema střídá jedna propaganda druhou, zatímco komouši je využívali k likvidaci svých politických nepřátel, v dnešní době se zase nějakej novinářskej vůl z Reflexu se pokouší stavět banderovce do jakých si kontroverzních hrdinů a bojovníků proti komunistům, ale jaksi se ve svým článku zapoměl zmínit o masakrech v Kyjevě nebo vraždy civilistů na slovenským Kolbasově či židů, kterých se banderovci dopustili. Takže vést tu polemiky o kontroverznosti banderovů není na místě a nálepka bojovníků proti komunismu, kterou zejména na Ukrajině banderovci dostali po pádu komára rozhodně není amestie za vraždy, antisemismus, rasimus a nacionalismus. Z tohoto důvodu hodnotím jak hodnotím, protože bandervcům rozhodně nešlo o nastolení demokratických poměrů v Československu. První větu komentu uživatele Vikinec klidně podepíšu. ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Kreativci ministerstva vnitra se trhají ze řetězu a výsledkem je propaganda bez smyslu pro snesitelnou míru. Pod takovým ideologickým vedením není přáno ani zdatnějším umělcům. Na straně hrdinných vojáků se z trapnosti vykopal snad jen obdivuhodně přirozený Sovák, který měl ale oproti ostatním tu výhodu, že si mohl dopřát pár pochybovačných vět [aby byl záhy vyveden z omylu]. Zábavu ale zajišťují karikatury na obou stranách barikády: na straně Banderovců pobaví Mata Hari Dana Medřická a ještě víc hrbatá a neholená partyzánka Vlasta Chramostová, které možná právě v tom pitomém kostýmu došlo, že film pod taktovkou politruků je svinstvo. Nepodařilo se vytěžit ani z toho, co se vucovalo. Tatranské scenerie ustupují záběrům hrdinných a padoušských xichtů a tupě akčnímu rojení fízlů. Makabrózní. ()

Prekarkar 

všechny recenze uživatele

No, jak tak hodnotím filmy, hlavně po technické stránce, musím uznat, že tento film měl "hlavu i patu". Filmové záběry jsou v souladu s kompozicí záběrů a mají i velký umělecký význam. Černobílé zpracování připomíná "ty doby...". Ještě jednou vyzdvihnu uměleckou stránku díla. Vím, bylo to natočeno na zakázku... a přes to vlak nejede. Ale i tam se dalo najít pár pravd. Pan herec Sovák řekl moudro, totiž - "Dalo by se to vyřídit i jinak, něž flintama" :-) ()

Galerie (2)

Zajímavosti (4)

  • Stejnojmenný román Eduarda Fikera poprvé vychází souběžně s premiérou filmu v roce 1952. (NinadeL)
  • Jiří Sovák (vojín Jula) vzpomínal, že při během natáčení "nám jeden chytrej major učeně předváděl, jak máme zacházet s granátem. Nastoupil před nás a povídá suverénně a důležitě: 'Tak, soudruzi, tohle je granát, uchopte pevně, nebojte se hodně napřáhnout, dejte do toho švih! Nebojte se, je to zcela bezpečný!' To řekl, uchopil pevně, napřáhl - a už ho vezli. Granát mu explodoval přímo v ruce. Málem o ni přišel, prsty potrhaný... Pan režisér Mach vyšel z oblaku kouře v nepromokavým plášti, napůl černej, napůl bílej, jak harlekýn v trikoloře... Major se pak dlouho léčil, ale jeho věta 'nebojte se, je to zcela bezpečný!' se taky ujala. Ve štábu se vryla tak, že jakmile ji kdokoliv pronesl, už jsme ryli rypákama v zemi." (NIRO)
  • Natáčanie prebiehalo v Malej Fatre vo Vrátnej doline. Často vidno v pozadí Veľký a Malý Rozsutec. (Milan.Tobik)

Reklama

Reklama