Kramerová vs. Kramer
Kramer vs. Kramer
Režie:
Robert BentonScénář:
Robert BentonKamera:
Néstor AlmendrosHrají:
Dustin Hoffman, Meryl Streep, Jane Alexander, Justin Henry, Howard Duff, George Coe, JoBeth Williams, Bill Moor, Jack Ramage, Howland Chamberlain (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Slavné filmové drama se hned po svém uvedení v amerických a následně i ve světových kinech zařadilo mezi komerčně nejúspěšnější tituly 70. let. Příběh úspěšného reklamního pracovníka Teda Kramera, který po nečekaném odchodu manželky zůstává sám se svým sedmiletým synem, vzniklo podle stejnojmenného románu Averyho Cormana (přeloženého i do češtiny) a svojí tematikou se přesně strefilo do ožehavých problémů neúplné rodiny a ženské emancipace, jež se v té době řešily snad ve všech médiích. Působivě realizovaný film je postaven na bezchybných hereckých výkonech protagonistů titulních úloh, tehdy už zavedené herecké hvězdy Dustina Hoffmana a pomalu ale jistě se prosazující Meryl Streepové. Jim velmi zdařile sekundují i herci v epizodních rolích (zejména Jane Alexanderová v roli rodinné přítelkyně Margaret a Howard Duff jako advokát Shaunessy). Zvláštní zmínku si zaslouží představitel sedmiletého Billyho Justin Henry. Jeho výkon je mimořádně přesvědčivý, k čemuž nepochybně přispělo i režisérovo moudré rozhodnutí natáčet celý film v chronologickém sledu. Za pozornost stojí i promyšlená výtvarná stránka filmu, na níž měl lví podíl francouzský kameraman kubánského původu Nestor Almendros, a využití klasických hudebních motivů z děl Henryho Purcella a Antonia Vivaldiho. Kromě diváckého úspěchu film Kramerová versus Kramer posbíral i desítky nejrůznějších ocenění, mezi nimiž vyniká pět Oscarů (nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, mužský herecký výkon v hlavní roli - D. Hoffman, ženský herecký výkon ve vedlejší roli - M. Streepová). Rozhodnutí hollywoodského studia Columbia klasifikovat kvůli lepším oscarovým šancím roli Joanny Kramerové jako vedlejší nakonec paradoxně zabránilo filmu v zisku všech pěti hlavních Oscarů, k čemuž do té doby došlo pouze dvakrát (Stalo se jedné noci - 1934, Přelet nad kukaččím hnízdem - 1975) a potom zatím jen jednou (Mlčení jehňátek - 1991). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (419)
Meryl Streep zůstane v mé mysli pevně spojená s rolí Joanny Kramerové a její výstup, kdy se snaží před soudem vysvětlit své pohnutky, ukázkou herecké geniality. ()
Oscar 5 : Nejlepší film, Režie, Herec HR - Dustin Hoffman, Herečka VR - Meryl Streep, Scénář - A + 4 nominace: Herec VR - Justin Henry, Herečka VR - Jane Alexander, Kamera, Střih ()
Kramerová Vs. Kramer je podivuhodný snímek - spojuje ryze soudobý děj s ryze klasickou hudbou, elementy hluboce přirozeně lidské a reálné s takřka pohádkovými (viz třeba shánění zaměstnání), a z hlediska historického záležitosti, které hýbaly tehdejší společností, s těmi, které se do dneška vůbec nezměnily. Jde taky o jeden z filmů, který se těžko převypravovává, protože drtivá většina vypravěčů bude někomu stranit, a tím dokáže celý děj přetočit naruby. Je to skutečně dost osobní "věc", a lví podíl na její síle mají samozřejmě Dustin Hoffman a Meryl Streepová, kteří tu hrají jak z partesu. Oba se na první pohled proměňují, ale ve skutečnosti ukazují to, že lidská osobnost je velmi složitá, a nejinak je tomu i s lidskými potřebami a touhami. Rozhodně nedoporučuji ke sledování osobám, které se nevyrovnaly s vlastním rozvodem...což je na nic, protože si jich to drtivá většina neuvědomuje:) A pro všechny mám potom tento vzkaz - je to film z USA, a je přes třicet let starý. Pokud z tohohle chcete čerpat svoje poznatky o fungování rozvodového a opatrovnického řízení u nás (což podle mých poznatků z praxe děláte), tak rovnou můžete fundovaně komentovat úroveň naší policie podle příhod četníků ze Saint Tropez;) Dávám lehce neusazených 80%. ()
Sociálně psychologické drama. Občas zbytečně patetické. Dustin Hoffman i Meryl Streep předvádí jedny z nejlepších výkonů svých kariér. Nejlepší scénou je Edova a Billova příprava toastů na samém konci. Smutný příběh, ale pěkně natočený. 5 vět protentokrát musí stačit - asi zimní únava. 85% Zajímavé komentáře: Oskar, berg.12 ()
Až na jednu mírně přehnanou scénu (když Ted s Billym poprvé chystá snídani, vzpomněl jsem si - a to bez přehánění - na českou Pánskou jízdu) je ten film bezchybný. Čekal jsem solidní film, ale že mě Kramer vs. Kramer dostane tak, jak mě dostal, jsem si opravdu nemyslel. 10/10 ()
Já jsem za tenhle film strašně rád ať už jako divák nebo jak chlap co nechápe proč by ve sporu o dítě měla být vždy automaticky zvýhodňována matka. Ten druhej důvod proč mám z filmu radost však ponechám vzduchu a rozeberu ten první, divácký důvod. Vždycky když se ve filmu můžu opřít o špičkové herecké výkony čouhá z toho mimořádně emotivní zážitek a u Kramerů tomu nebylo jinak, protože to, co předvádí Dustin s Meryl je prostě hold herectví jako umění, které dokáže strhnout a okouzlit masy lidí po celém světě. Dialogy obou protagonistů v soudní síni měly díky naprosté přirozenosti a úžasné schopnosti ponořit se do své role obrovskou sílu. Neumím si představit, že by mě tenhle film někdy nedostal, na začátku......na konci............v každý svý minutě. ()
Řekl bych, že tvůrci tenkrát spojili to nejlepší, co spojit mohli a až tak moc si věřili, že to nejlepší z tehdejší doby zakomponovali do rodinného dramatu, které je zakončeno, pro mě nenáviděnými, soudními procesy. Výsledek nakonec ale naštěstí není tak zlý a to především proto, že Dustin Hoffman a Meryl Streep předvádí své klasické maximum. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $106,260,000║Tržby Celosvetovo $127,300,000║ Dustin Hoffman aj ten prcek sú výborný ale Meryl Streep mi tam až tak nesedí a aj preto ma to až tak neodpálilo. /60%/ ()
Dva herci předvádí úchvatné výkony ve skvělém dramatu. Co víc říct? ()
rozpočet : ? tržby americke : $106,260,000 ()
„Som tu preto, lebo mi záleží na Joanne.“ – „Tak nech ti na nej záleží v tvojom byte.“ 70. roky v plnej paráde. Meryl Streepová mala v tom čase za sebou síce len pár filmov, ale už cenu Emmy (za seriál „Holocaust“) a nomináciu na Oscara (LOVEC JELEŇOV). Za KRAMEROVÁ VERZUS KRAMER dostala Zlatý glóbus a Oscara a pred sebou mala také filmy, ako sú SPOMIENKY NA AFRIKU či DOM DUCHOV. To Dustin Hoffman mal za sebou nominácie na Oscara za ABSOLVENTA a POLNOČNÉHO KOVBOJA a ďalej také snímky, ako sú (anti)western MALÝ VEĽKÝ MUŽ, kultový hixploitation Sama Peckinpaha STRAW DOGS, väzenského MOTÝLIKA po boku Veľkého Stevea McQueena a VŠETKÝCH PREZIDENTOVÝCH MUŽOV s Robertom Redfordom. KRAMEROVÁ VERZUS KRAMER mu prinieslo Oscara a nasledovali hity, ako TOOTSIE, RAIN MAN či SPÁČI. Ani režisér Robert Benton nie je žiadna nula, v tom čase mal na svojom konte už scenáre k BONNIE A CLYDE a SUPERMANOVI, pravda, ďalšie roky mu viac nepriali (BILLY BATHGATE) ako priali (ĽUDSKÁ ŠKVRNA). A samotný film KRAMEROVÁ VERZUS KRAMER? Čo vám budem hovoriť, 70. roky v plnej paráde. Knižka je rovnako dobrá. ()
Ze by to bylo zas tak super skvely se rict neda, vetsinu casu jde o takovy rodinny drama o sblizovani se fotrika se synackem, na ktery se pekne kouka, malej kluk neni otravnej a Hoffman hraje paradne. Soudni drama zacne az nakejch 20 minut pred koncem filmu a je to jen takova komorni zalezitost s asi 6 lidma. No a zaver filmu docela pitomej. Takze hlavne stoji za to videt oba hlavni predstavitele, Hoffman je fakt uzasnej, Streepova mozna misty jeste lepsi, ale bohuzel je jeji postava desne nesympaticka a prisla mi jako pekna krava. Celkove kvalitne natoceny, napsany i zahrany drama, ale petihvezdickovej zazitek to nebyl. ()
Dost často slýchám a čtu, že je to sentimentální doják a kdesi cosi. Trochu podezřívám lidi, kteří to říkají, že ten film neviděli. Že ho znají jen z doslechu. Nebo že jsou sami tak sentimentální, že z rovnice dobrý otec + malé dítě - nezodpovědná matka jim vyjde = ždímačka na dojetí. No samozřejmě, ž ten film nadržuje Dustinu Hoffmanovi. Jak jinak, když je zaměřený proti (dodnes trvajícímu!) předsudku, soudnímu dogmatu "dítě patří k matce". Proto je třeba ukázat, že se Kramer se synem učí, vodí ho na hřiště, vaří mu snídani atd. Kdyby tam ty situace byly ze sentimentálních důvodů, choval by se Kramer jako nelidsky moudrý a trpělivý nadčlověk, hrála by k nim sladkobolná hudba (jako v Koljovi) a paní Kramerová by neodešla, ale - jak sentimentální - tragicky zahynula (jako v Samotáři v Seattlu). Tady to tak není, takže není co řešit. A kromě toho, ten film vzbuzuje emoce, ale jiného druhu. Nikoli slzopudné dojetí, ale rozčilení z nespravedlnosti soudu a Kramerovy bezmoci s tím něco dělat. 100% ()
Možný spoiler: Film, na který se nedá zapomenout z mnoha důvodů, možná z osobních důvodů a nebo z úžasného hereckého projevu Meryl a Dustina, těch důvodů může být pochopitelně daleko víc. Po závěrečném monologu ve mně zanechal smutnou a trpkou pachuť hořkosti, protože takových pravdivých příběhů by se mohly psát statisíce. Chrlil na mě silnou dávku emocí snad z každého filmového záběru a díky za to, že "tento" příběh byl jen knižní předlohou. " Máma odešla, protože zlobím, že je to tak? Ne, ne, tak to není, máma tě moc miluje a důvod proč odešla s tebou nemá co dělat. Nevím, jestli to bude mít nějaký smysl, ale já se ti to zkusím vysvětlit, ano? Myslím, že důvod proč máma odešla byl ten, že jsem se dlouho snažil z ní udělat jiný druh člověka, takový druh ženy, jak jsem si myslel, že by měla být, víš? A ona taková nebyla....... Teď, když o tom přemýšlím, myslím, že se dlouho snažila udělat mě šťastným, opravdu chtěla, ale když nemohla, chtěla o tom se mnou mluvit, ale já jsem jí neposlouchal, protože jsem měl hodně práce a byl jsem zabraný do myšlenek jen o sobě a myslel jsem, že když já jsem šťastným, že ona musí být také, ale myslím, že ve skutečnosti byla moc smutná.........ona odešla kvůli mně, ne kvůli tobě." ()
Pěkné!Hoffman a Streepová jsou úžasní! ()
Žena, která nezvládne sama sebe a odejde dokonce od vlastního syna a pak se najednou vrátí a chce ho zpět, muž, žijící v domnění, že všechno je v pořádku a najednou zjistí, že není, přítelkyně, která ve snaze pomoci nakonec ubližuje a mezi tím vším se zmítá nešťastný malý chlapec. Herecký koncert Meryl Streep a Dustina Hoffmana. ()
Dustin Hoffman v příběhu otce, který byl nucen vyměnit úspěšnou kariéru za tátu v domácnosti. Nechci nikterak snižovat skvělý výkon Meryl Streep, ale Oscar (?) za hlavní (?) roli za těch asi 5 (?) minut, z nichž půlku probrečí? ()
Výborní herci, silný námět a přesto to ani jednou nesklouzne k patetickému slaďáku. Za to všechno si tenhle docela nenápadný film zaslouží pozornost. Výborný Hoffman, dokonalá Streep... Civilní a reálné vyznění filmu. My vážně uvěříme, že něco takového se někde v New Yorku mohlo stát... Milé překvapení pro mě, protože jsem očekával jen nataženou epizodu Elly McBeal... Velká chyba... 4 a 1/2. ()
Mimo mísu... . . . - - - P.S. Tak jsem si chtěl dát po nějakých třiceti letech repete na >jiném prostoru< a po třiceti minutách jsem to zase zabalil a začal psát tuhle filigiku... . . . Protože ignorantští magoři z >čéesertévé< znovu a znovu fakt perlí. Naordinovali stádu další zrůdnost jako důsledek diletantsky debilního přístupu k uvádění (nejen) starší zahraniční filmové produkce. Takže diváček >intelektuálně(?)< - sic! - zaměřeného druhého programu dostane svou dávku filmového (oscarového!) umění s unylým umělohmotným (s oblibou říkávám "kuchyňským") českým dabingem (hlavně to kvákání a pištění a ňuhňání jakéhosi čudláckého smrada /Ha! Při závěrečných titulcích jsme se dozvěděli, že to byl mladý KOTEK - model 2000!!! Svatá prostoto.../ - mi tedy otvíralo pověstný nožík v kapse), vyráběným jakýmisi diletanty bez schopnosti namixovat výsledek aspoň vzdáleně podobný originální zvukové stopě, bez většiny reálných ruchů - a jako bonus navíc pak v ořezaném obrazu, kde z původního formátu 1,85:1 vidíte jakýsi vertikálně i horizontálně zpatlaný výřez (důsledek to opět debilního myšlení zodpovědných ignorantů, kteří kdysi stádu (dle tvrzení jednoho nedávného >veřejnováckého< kulturního impotenta) nechtěli v televizi 4:3 pouštět černé pruhy nahoře a dole a dnes po přechodu televize na formát 16:9 jsou nuceni s touto >filozofií< přístupu k uměleckému dílu obraz ořezávat znovu, takže výsledkem je jakýsi rozostřený paskvil místy s doočíbijící podivnou kompozicí obrazu, dobrý tak leda pro protekční debily, technicky parazitující na takto jen trochu náročnějšímu diváku nepochopitelně nastavených pravidlech hry... . . . Docela je mi pak líto zejména mladších diváků, kteří díky nezkušenosti si tuhle praxi od všech stanic napříč tušašským televizáckým spektrem (zde konkrétně od té, kterou si nuceně! platí) neuvědomují a deformuje se tak jejich pohled na světovou kinematografii (že by i to byl záměr?), majíce pak pocit, že všechny ty sračky co (zde) naše >televize veřejné služby< uvádí (i ve vztahu k vlastní tvorbě) jsou standardem a normální! . . . A docela se i divím, že ani těm >profesionálně kritickým< hlavám našim publicistickým stále toto nevadí. Jojo, byznys je byznys, že! Živí se těmito sračkami valná část prostonárodní čudlárny... Ejhle stav té naší kulturně-televizácko-mediální žumpy - jedenáctý rok jednadvacátého století... Sráči! - - - - - (Nekomentář zde znechuceně otrávený jako dvěstědvacátý - 20.9.2011) ()
Já u většiny filmů nemám problém emoce ovládat, a opravdu rozhodí mě máloco, ale kde se mi regulérně chce brečet a kde to prostě fakt nedávám, tak to je přesně tohle. A nic z toho by nefungovalo, kdyby byli jen o málo míň přesvědčiví jeden z trojice Hoffman-Streep-ten malej kluk. Plus samozřejmě ten námět, ale to, co z Kramerovejch dělá Kramerovy, to jsou prostě ty herci - pro mě osobně je tohle zatim jasnej Hoffmanův vrchol (samozřejmě jsem ale s nim neviděl všechno) - třeba jak spousta lidí řiká, že koncertem byla jeho práce s postavou ve Strašácích (který mám teď v živý paměti), tak pro mě on v Kramerovejch je jednoznačně silnějšim zážitkem. Streep pro mě tady byla nádherně odpornou postavou - jak vizuálně, tak rolí; u scén u soudu mi naskakovala husí kůže, a silnej konec tomu všemu nasadil aspoň trochu narůžovělou korunu (opačný rozhodnutí Streep by konci na síle rozhodně neubralo, jen bych se z toho nejspíš šel hned při titulkách natvrdo pozvracet). I když hodnotit to jako film, ve kterym lidskost vítězí nad já nevim čim, tak to je trochu ošemetný, protože celá ta situace byla (a pokaždý je) strašlivěj průser, ve kterym neni dobrejch konců; a i když se nějakejch dílčích vítězství ratia nad emocema, sobeckostí a demencí dosáhnout poštěstí (a Bohu díky za to, protože jinak by to tady na světě fakt už bylo jen na to hodit si rovnou mašli), tak o žádnou moc velkou výhru nejde, protože vůbec setrvávání v tý situaci a její existence samotná je důkazem mnohem zásadnějších proher, ve kterejch jsou děti vždycky nevinně, vždycky to ale zato nejvíc odserou, a i tahle situace, byť je pak možná řešená v rámci okolnostma danejch mezí nejlepšim možnym způsobem, i tahle situace na dítěti nezhojitelný šrámy zanechá. Ale svět dokonalej neni, lidi jsou svině a špatný věci se dějou, takže za to, že ten film možná dává inspiraci k tomu, jak se chovat jako co nejmenší kretén, když už se jako kretén chovám, už jen za to patří Kramerovejm úcta - přesto, že ten konec podle mě ve výsledku (absolutně chápanym) vlastně moc šťastnej neni. Otázky, který to pokládá, jsou silný - má vůbec člověk právo z jakejchkoliv důvodů, byť je to krize identity, potřeba seberealizace atd., má vůbec právo tyhle věci pro sebe požadovat, když mu bylo do péče svěřený nový stvoření, za který nese odpovědnost? A pokud má, kde je ta hranice, co za to může a co už nemůže obětovat? Je svévolný opuštění rodiny z nějakejch specifickejch důvodů ospravedlnitelný? Má pak takovej člověk vůbec chtít se na výchově dítěte podílet? A pokud ne, znamená to, že se s tim musí smířit, ať už mu to z principu přijde v pořádku nebo ne? A nebo se naopak jen proto určitejch práv vzdávat nemusí a ani třeba nemá? Je možný a žádoucí někoho držet tam, kde sám bejt nechce, byť je to jeho rodina? A jsou ty práva/pravidla/úzy stejný pro chlapy i pro ženský? Odpovědi a řešení jednoduchý nejsou, stejně jako nejsou jednoduchý a černobílý řešení pro život jako takovej - na 99% těchhle a tomu podobnejm mechanismů se ale dá navlíct moudro, že zásadní je připustit a přiznat si, že (jak řekla Třeštíková) kdykoliv něco zíkáváme, něco jinýho tim zároveň ztrácíme - smíření se, akceptace a neválčení s timhle by vyřešilo spoustu, spoustu vzathovejch problémů. Za mě to je jednoznačnejch 5* - funguje prostě všechno; dokonalý herci (Hoffman), námět, hudba(!), Hoffman, přidaná hodnota, nadčasovost. A Hoffman. () (méně) (více)