Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Volání divočiny vypráví příběh Bucka, psa hýčkaného svým pánem i jeho rodinou. Jeho život se však rázem změní ve chvíli, kdy je ze svého domova v prosluněné Kalifornii unesen obchodníky se psy, kteří jej prodají do mrazivé divočiny kanadského Yukonu během vrcholící zlaté horečky na Klondiku. Zde je svými novými pány nucen ve psím spřežení tahat hlubokým sněhem těžké sáně. Díky své nezlomné vůli dokáže Buck v těchto drsných podmínkách přežít. Naštěstí se mu nakonec podaří uniknout a najít nového přítele, samotářského dobrodruha Johna Thorntona (Harrison Ford). Po jeho boku zjistí, že díky svým přirozeným psím instinktům dokáže v nehostinné divočině nejen přežít, dokonce v tomto novém a svobodném životě nachází i zalíbení. (Cinemart)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (291)

corona 

všechny recenze uživatele

Genderovo a rasovo vyvážená kinder verzia starej klasiky, Bol by s ňou Jack London  spokojný ak by ju videl? Myslím že nie, jeho knihy drsné, zobrazujú život, aký bol skutočne a zvieratá v knihách väčšinou nekončia dobre.  Aspoň Bucka mohli animovať v inej podobe, ako severského psa, toto dobrosrdečné, ťažkopádne čudo by ťažko získalo rešpekt v divočine. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Nějaký blázen mi dal v sedmi letech knížku Volání divočiny, nejspíš Ježíšek, aniž by si zodpovědní ráčili všimnout, že jde o příběh veskrze krutý, pro slabikující děcko nevhodný. Trestuhodně mě tehdy výchovně zanedbali a tak jsem si odžila svoje už někdy kolem Štěpána a do Silvestra jsem propadla situační depresi nadobro. Žádné bobování za barákem v Hrabůvce, žádné vysedávání u telky s tácem cukroví, prostě depka a pod každým křídlem jeden milovaný pes uchopený v kravatě. Pejskařem jsem od juniorských let, ale normálním. Pro mé vrstevníky s docela racionálním žebříčkem hodnot. Jack London patří k mým nejoblíbenějším autorům díky Tulákovi ke hvězdám. Stále doufám, že to někdo důkladně natočí, protože při dnešních CGI možnostech by to snad už technicky šlo, otázkou zůstává rovina filosofická. Každopádně zatím se musím spokojit s Londonovými příběhy zlatokopeckými. Sice jdu do čtyř hvězdiček, ale zodpovědně lze Volání divočiny vytknout mnohé. Předně pokulhávající animace, o hodně slabší než Lví král nebo Kniha džunglí a to zamrzí. Využití digitálních psů mi nevadilo v nejmenším, s reálnými to natočit nelze, nižší kvalita animace film ale zbytečně sráží. Více mě však mrzelo zjemnění celého příběhu, kdy se poředil Londonův syrový destilát na hodně slabou limonádu, která je sice vhodná pro celou rodinu na nedělní odpoledne, ovšem ze koncentrované předlohy toho mnoho nezbylo. Harrison Ford fajn, Omar Sy byl taky příjemným kontrastem zasněženým pláním, pokud se neupínáme ke knize, pohodový odpočinkový filmík ke kávičce. Dále následuje má oblíbená litanie na účet dnešní degenerující části společnosti, která se vzájemně utvrzuje a poplácává po ramenech stran kdejakého trendy nesmyslu a v naivní víře ve finále očekává lepší zítřky, na které ovšem nedojde, jelikož cesta do pekla bývá dlážděna těmi nejlepšími úmysly. Proto: To se už nesmí ani říct, že psi umřeli? A proč? Vymaštění ultralevicoví ochránci zvířat, kteří mají pejska a kočičku v žebříčku hodnot výše než kupříkladu dítě, si nepřejí, aby mladý divák nečelil takovéto informaci nebo ještě v žádné appce či na internetu ani oni sami nezjistili, že tažní psi na Aljašce umírali ve velkém? Tímto dávám ve známost, že každý pejsek jednou umře. Každý. A tak, jako v těch časech neměl valnou cenu život lidský, tím tuplem neměl cenu život psí. Až na pár výjimek střihu Jacka Londona. Dále, zlatokopové a další dobrodruzi přežívali na Aljašce v kožešinách ze zvířat, neboť nic člověka nedokázalo zahřát lépe než-li opravdový kožich. Své o tom vědí také třeba v Rusku, ve Skandinávii atd., čili na ohoz jednoho dobrodruha padlo nemálo lištiček, králíčků, pejsků, medvídků nebo mývalů. Ano, normálně je zastřelili, stáhli z kůže a ušili si oděv. Tak to bylo, milé děti. Račte si povšimnout, že v tomto snímku byly kostýmy prudce korektní, po liščím chvostu na klobouku ani památky, snad aby někoho nenapadlo takovou parádu žádat nebo spíš, aby tvůrci nemuseli čelit výkřikům všelijakých znuděných buřičů, kteří zrovna slezli z rypadla, ale mlčet rozhodně nechtějí. K dalším faktickým zlatokopeckým reáliím: taky maso se jedlo. Normální maso. Nakládalo se buď do soli, aby vydrželo v teplejších měsících nebo se nechalo zmrznout. Nebo se hodilo nad oheň, jakmile se ulovilo. Ano, správně. Zvířátka se lovila pro maso. Nejen bažant nebo rybička. Koření a sůl měli cenu zlata. Čili pokud je vůle cosi se k tehdejšímu způsobu života dozvědět, šup do knihovny nebo knihkupectví a urychleně zakoupit knihu, než ji nějaký moudrý vizionář označí za plnou problémů, které je v současnosti třeba potichu uklidit a tvářit se, že svět byl načechraný, vyvoňaný, cituplný a ohleduplný polštářek od věku věků, lidé byli k sobě i k jiným tvorům něžnost sama už od dob vodní opice, stravovali se výhradně vzduchem omaštěným větrem a zrním bez duše, které ale muselo v naprostém bezvětří souhlasně kývnout, než bylo v raw verzi spaseno. Což by se vlastně dalo napadnout, neboť svůj názor neztvrdilo podpisem. Takže já bych si ještě dovolila v závěru promluvit k některým, ne úplně rozhodnutým či nevyhraněným potenciálním zachráncům dalších generací, že existuje zajímavá disciplína, která se nazývá věda. V té lze objevit spousty informací (ano, nejen na internetu se člověk dozví vše), a kupříkladu (ačkoli si to aktuálně někteří pozérští mudrcové hlasitě nemyslí), bez takového histidinu, izoleucinu, leucinu, lysinu, methioninu, tyrosinu, fenylalaninu, treoninu, tryptofanu a valinu (ne, nejsou to jména postav ze GoT), by se nevyvinul člověk ani neandrtálský natož myslící, mluvící homo sapiens sapiens. Zarazí, že části populace je zatěžko dát si dvě a dvě dohromady a uvědomit si, že neandrtálci byli současníky předchůdce člověka dnešního třeba před cca 130 tisíci lety. Říkám si, že i ne příliš bystrému by mohlo docvaknout, jaký kus cesty od té doby člověk ve vývoji urazil a čím vším to asi tak bude? Že by klíčky? Osobně bych spíše vsadila na esenciální aminokyseliny, no ale hádej se s někým. Kdo chce kam… Za mě, dám-li ruku na srdce, můžu hodit do placu výsledek své soukromé, dosud veřejně nepublikované, ale letité a poctivě prakticky ověřené studie, kdy mi vychází se stoprocentní jistotou, že i sváteční masožravec má násobně výraznější smysl pro humor, sex appeal i výkonnost než unylý, hipsterský bledulák s hlavou plnou progresívních nápadů, avokádovým laté v rachitické ručičce a humusem mezi zuby. Ale psssst. Aby se jejich veganské maminky nebo krutopřísné šéfky vztahů nabitých prudkou filosofií, jógou a meditací, nerozčertily. Vlastně těžko říct, po čem ty dnešní slečny asi jdou. :)))) U nás k obědu dnes: čerstvě poražený býček z domácího chovu (na zelených pastvinách horských) na čerstvých hříbcích a smetaně, a k tomu domácí knedlík. Z normálního vajíčka a z normální mouky. Kafe- turek klasika, dva cukry (bílý- normální), cigáro, doutník, nějaký ten panák, pochopitelně pořádný sex, protože to je taková dobrá, zdravá zábava. Celkově fajn neděle. () (méně) (více)

Reklama

ilemas 

všechny recenze uživatele

Hned po dočtení drsné kruté knihy o týrání psů jsem se podíval na nejnovější filmové zpracování s mým oblíbeným hercem Harrisonem Fordem a hned od samého začátku jsem nechápal jakou sračku z toho udělali. Dětská komedie s digitálními psy a jinými zvířaty s průhlednými triky mě krom krásné přírody děsně nudila. Chápu , že je to film pro děti, ale když natočili drsněji Bíleho Tesáka, proč to nešlo i tady? Tohle je fakt pro ty nejmenší diváky už jenom scházelo aby psi mluvili. Odpad!!! Jednu dávám jen za krásnou přírodu a HF. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Volání divočiny je asi jedna z nejkrásnějších knih o přátelství mezi člověkem a psem. Na Londonovi jsem odrostl a nejen na něm, nikdy nezapomenu na Kočovníky severu od Curwooda a další knihy z divočiny Severní Ameriky. Navíc mám doma také jednoho chlupáče, který by za mne dýchal a tak jsem byl zvědav na tento rodinný film. Filmů na které by se mohla koukat celá rodina je sice hodně, ale ne každý tvůrce umí správně vyvážit emoce či smutek s humorem a tak se občas děsím pláče citlivějších dětských diváků, jejichž dušičky ještě neobrnil drsný a někdy i zlý svět dospělých. Jakmile ve filmu někdo nebo něco umře, je hotovo a těžko může člověk vysvětlovat, že je to jen jako. Jenže když na film koukáte poprvé, nevíte zda ona past v něm je nebo není. A co si budeme povídat London a jeho zlatokopecké příběhy včetně tohoto - to není jen romantická četba pro nejmenší. Proto jsem film sledoval s drobnou obavou. Ale musím uznat, že si zde tvůrci dali s vyvážením dost záležet. Fordovi a Omaru Sy role sedly, byť se tu trochu nemohu zbavit dojmu nezbytné nutnosti rasové vyváženosti, bez které se současná kinematografie dle předepsaných tabulek a kvót už asi neobejde. Nejsem úplný specialista na tu dobu, ale Omar Sy by asi tam tehdy na sněhu v tamním prostředí působil dost exoticky ... (Nic ale proti němu, jako herce ho mám moc rád). Buck a nejen on byl samozřejmě animovaný, ale byl perfektní. Kdo má doma čtyřnohého přítele a zná všechny ty pohledy, gesta, pohyby, musí ocenit jakou práci si s animací tvůrci dali. Já jsem byl spokojen, tohle je po Alfě, Lvím králi a Mauglím další super zdigitalizovaná záležitost a já dávám za pěkné tři valouny zlata. * * * ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Pamätám si, že keď som ešte chodil na strednú, Volanie divočiny bolo mojou obľúbenou knihou. A celkovo som vtedy hltal od Londona všetko, čo som mohol. Myslím si, že dnešná doba nepraje takým príbehom. Tá drsnosť sa už nenosí a na to aby sa to spravilo dobre a možno s umeleckým presahom, by bolo treba veľa peňazí a odvážlivcov. Každopádne treba povedať, že toto má s Londonom spoločného len pramálo. Na druhú stranu sa toho Sanders chopil s gráciou. Jeho skúsenosti na poli animovaného filmu mu pomohli dodať emócie tam, kde treba, s tým, že si na to ako divák pomerne ľahko zvykneme. No a čo, že väčšina zvierat sa tam nespráva úplne normálne a majú skôr ľudské rysy ako empatia a pochopenie. V rámci príbehu, ktorý sa tu namixoval je to skvelý spôsob ako najmenším sprostredkovať potrebné myšlienky a pri trochu šťastia im aj priblížiť lásku k prírode. A v tomto smere je film funkčný, aj keď by sa mu mohlo vyčítať kadečo. Je o putovaní, nepôsobí strnulo alebo ťažkopádne, stále sa tam niečo deje a a ľudské postavy tu pekne sekundujú tým animovaným. Je to taká chuťovka. Viem si predstaviť, že ako dieťa by som to žral. A Ford si to zjavne užíva. Teraz už len nájsť taký zrub pri rieke a znova sa začítať do Londona. To by bola spokojnosť. ()

Galerie (143)

Zajímavosti (6)

  • Protože společnost Walt Disney Company koupila v roce 2019 aktiva společnosti Fox, jedná se o první film, který obsahuje rebranding loga 20th Century Studios bez názvu Fox. Shodou okolností byla verze filmu z roku 1935 (The Call of the Wild) posledním filmem vydaným pod názvem Twentieth Century Pictures před fúzí a formací 20th Century Fox. (willy1)
  • Film byl natočen podle stejnojmenné knihy od Jacka Londona, která vyšla v roce 1903. (SONY_)
  • Filmovanie snímky prebiehalo na viacerých miestach v kanadských provinciách Yukon a Britská Kolumbia, a taktiež v kalifornských filmových štúdiách. (MikaelSVK)

Související novinky

Smrtonosná past nebude, Disney šlape na brzdu

Smrtonosná past nebude, Disney šlape na brzdu

12.08.2019

Mohli jsme to předpokládat, teprve minulý týden se to však stalo oficiální. Po propadácích typu X-Men: Dark Phoenix se studio Disney rozhodlo zaříznout drtivou většinu chystaných snímků od studia… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno