• Martin741
    **

    Milujem ceskoslovenske filmy, ale tento Menzel mi nikdy nesmakoval. Herci ako Safrankova /Tri orisky pro Popelku/ alebo Nina Diviskova /Prodavac Humoru/, Marian Labuda st. /Vesnicko ma Strediskova, Prodavac Humoru/ slapu sice dobre, ale film nemam az tak rad. Bude to asi Menzelovym a Havlovym scenarom. 30 %(12.8.2014)

  • PinPrick
    ***

    U Jiřího Menzela mám pocit, že se jeho filmařský vývoj zastavil někde v polovině 80. let. Od té doby jakoby ztratil veškerou filmařskou invenci a schopnost natočit na české poměry výborný film. Stejně tomu tak je i u Žebrácké opery. Přitom předlohu má více než dobrou. Havlova hra na motivy Johna Gaye nese výrazné alegorické motivy a je silnou výpovědí tohoto autora. Žebrácká opera není filmem špatným, ale rozhodně ne dobrým. Je to takový klasický český průměr. Občas se objeví nějaká vtipná scéna, herci zahrají svůj standard a zbytek se vyplní „nějakými“ dialogy. Ty jsou tady ale značně okleštěny, takže co mohlo v původní divadelní verzi působit silně, tak ve filmu vymizí někam do ztracena. Žebrácká opera je bezkonkurenčně nejhorší film Jiřího Menzela, který jsem viděl. Chybí tu pro něj tolik typické momenty - jeho poetismus, literárnost, laskavý humor a možná i faktor jménem Hrabal.(25.12.2012)

  • Šandík
    ****

    Po mém soudu neprávem pozapomenutý a zde na ČSFD také notně podhodnocený film. Viděl jsem jej poprvé v roce 1991 v budějovickém kině Kotva, kde jsem po projekci zažil (v životě poprvé) potlesk v kině (a to nešlo o premiéru či projekci za účasti tvůrců). Tak moc většina diváků (včetně mě) vnímala aktuálnost satirických šlehů, které celým filmem prostupují... Zřejmě je ale potřeba hned několika předpokladů, aby divák film docenil. Tou první je v zásadě nesdělitelná a slovy nevysvětlitelná zkušenost s totalitní společností, tou druhou smysl pro lehce absurdní humor, tou třetí schopnost vnímat text, neboť Halvova divadelní hra, jíž je film věrnou adaptací, je v podstatě konverzačka, navíc konverzačka, které po svém "praotci" Johnu Gayovi zdědila onu jiskřivost, jíž můžeme obdivovat například v hrách Georga Bernarda Schawa či Oscara Wildea. Havlova adaptace Gayovy hry, respektive operního libreta, je ovšem zásadně jiná v markantním posunu k absurdnosti. Lehkost a vtip se tu pojí s atmosférou doslova kafkovskou a obsahuje i místa téměř patafyzická. Podobně jako v jiných Havlových hrách, i tady si autor rafinovaně hraje s opakováním téhož textu v různých souvislostech a různými osobami, přičemž ovšem zachovává květnatý a mile archaický jazyk předlohy. Toto zpochybnění slova i lidského jednání pochopitelně souvisí s Havlovou osobní zkušeností s působením komunistické STB a obecně, s bezprostřední znalostí toho, jak komunistická společnost plná netransparentních vztahů, přítelíčků, prospěchářů, mravně naprosto zkřivených, dokonale ohebných a zcela bezskrupulózních osob, pohodlně usazených na postech zásadních i zcela nedůležitých manipulovala téměř s každým, koho si usmyslela zneužít... Menzelova režie filmu je excelentní a těžko si lze představit lepší zpracování. Režisér si zde téměř neuvěřitelně hraje s kompozicí, trochu jako by ji tvořil podle pláten barokních či klasicistních mistrů, místy zase obratně napodobuje filmy noir či klasické detektivky (za všechny třeba Lockitovo krmení rybiček v akváriu). Tyto reminiscence ovšem mají nejen obsahem, ale i po čistě formální stránce značně parodický nádech. Vskutku výborné jsou herecké výkony a také Šofrova kamera je skvělá. Na DVD je obraz značně zešedlý a zrnivý, přičemž nedokážu říci, jde-li o mizernou kopii nebo to takhle bylo už natočeno jako "umělecký záměr". Možná jde ovšem o kombinaci obého. Také kulisy a výprava je značně ateliérová a dává tušit, že film vznikal dosti na rychlo. To ostatně potvrzuje i sám Menzel v bonusovém rozhovoru na DVD, kde si uspěchanost při tvorbě scénáře a přílišnou poplatnost (jinak nepochybně výborného) divadelního nastudování Činoherního klubu (ve filmu ostatně hraje s výjimkou Labudy a Hrušínského téměř kompletní herecká sestava této divadelní inscenace). Vzhledem ke zvolené formě i tomu, že se jedná o adaptaci divadelní hry to ovšem zase tolik nevadí. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Koumi, Eruntano PS: vyčítat filmu "zdlouhavé monology", když ta hra je na nich postavená a její sdělení je právě v tom, jak "tvárný" materiál lidské slovo je a jak jej lze téměř libovolně překrucovat, je přece docela nesmysl, nemyslíte? PPS: Srovnávat tohle s filmem "Fešák Hubert" je trefa hodně mimo mísu...(10.9.2006)

  • Mylouch
    ****

    Intriky, láska a podnikání v prostředí střetu zločinu a "práva", v němž platí situačně kreativně dotvářená pravidla, jiná než k jakým jsme byli vychováni - předobraz polistopadových let. "Kdo neví, že slouží, slouží vždycky nejlíp !" Po dvaceti letech mrazivě trpce aktuální. Skvělý Havlův starosvětsky vtipný, chytře propracovaný text a režijní i herecká stylizace. ♫ Velké plochy náladové, na Weillově základu postavené Klusákovy hudby možná často posouvají vyznění do málo hravých, příliš romantických končin. 3-4*(10.6.2012)

  • Historik
    ****

    Film nemá dobrou pověst, ba co hůř, nehlásí se prý k němu ani jeho režisér. Ale já budu poněkud shovívavější. Mně se to líbilo. Celou dobu jsem se příjemně bavil. Postupné rozplétání složitých vztahů mezi podsvětím a policií bylo rafinované, šarmantní Mackeath, proradná Jenny, poctivý lupič Filch, filuta Lockith byly lahůdkově zahrané figury. Co mi možná trochu vadilo, byla přílišná ukecanost. Bravurní zdlouhavé monology, kdy postavy vznešeným jazykem hovoří o nízkých věcech, jsou dobré pro divadlo, ale do filmu příliš nepatří. Takže tady bych viděl určitý problém, ale jinak, jak říkám, to pro mne byl příjemně strávený čas.(22.1.2007)

  • - V důsledku změn na Barrandově pod vedením Václava Marhoula hrozilo, že bude natáčení filmu zrušeno, Jiří Menzel se proto snažil za každou cenu co nejrychleji začít točit. Proto podle svých slov nestihl věnovat dostatek času přípravě scénáře. První část snímku tak je výrazně filmovější, ve zbytku byly natočeny pouze dialogy z divadelní inscenace Činoherního klubu. (foils)

  • - Ve filmu hraje vězně světoznámý herec Jeremy Irons, za malou roličku dostal pár tisíc korun a Jiřímu Menzelovi tenkrát řekl, že jestli se to dozví jeho agent, bude mít veliké problémy. (korbitch22)

  • - Účast Jeremyho Ironse byla dílem náhody. Irons tou dobou v Praze natáčel film Kafka (1991), v němž se mihl i Josef Abrhám. Irons na párty navrhl, že by na oplátku mohl zahrát malou roli ve filmu s Abrhámem. Menzel to považoval za vtip, a když se Irons skutečně objevil na place, musel pro něj vymyslet roli přímo na místě. (foils)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace