• Marthos
    ***

    Na první pohled jakoby se zdá, že v polistopadové rozjitřené náladě bychom těžko hledali aktuálnější námět, jakým byla stejnojmenná Havlova hra. Bohužel film přišel ve špatný okamžik. Jak se z přiloženého bonusového slova režiséra Jiřího Menzela dozvídáme, barrandovské filmové ateliéry v čele s ředitelem Václavem Marhoulem tehdy razantně smetly ze stolu všechny rozpracované a chystané projekty, čímž de facto odsoudily i Žebráckou operu. Jak Menzel trpce vzpomíná, odbytý zůstal nejen scénář, ale zejména celková stavba, v závěru okleštěná v statické ateliérové monology. Mě bohužel nezbývá, než jeho slova potvrdit. Zatímco úvodní seznámení s hlavními protagonisty nespotrádá vtipnou pointaci a karikaturní nadhled, v následujících minutách se děj proměňuje v nefalšované nudné pronášení dlouhých filozofujících monologů, které ve filmu utrpěly snad nejvíce šrámů. To, co mohlo (a jistě mělo) na jevišti působit zajímavě, okázale, s přesně dávkovanou směsí ironie a sarkasmu, se na plátně stává neživotným sledem těžko stravitelných pouček a frází. Částečnou záchranou se zdají být herecké výkony, zastupované s až rozkošnicky poživačným elánem (Labuda, Freimanová, Vízner, Vetchý, Divíšková, oba Hrušínští); vedle Abrháma a Šafránkové bych vyzvedl dojemně tragikomickou figurku Jiřího Zahajského, který si z přítomných protagonistů vedl asi nejlépe. Prohlásil-li sám Menzel, že Žebráckou operu považuje za svůj nejšpatnější film, není to výrok do prázdna. Vinou systematické likvidace pozůstatků minulosti se zlikvidoval zárodek budoucnosti a řeknu-li to silně nadneseně, sametová revoluce smetla samotného Havla. V nastalém víru společenských proměn najednou nebyl čas na toho, kdo ještě před chvíli patřil mezi miláčky národa. Neuvěřitelné, jakými paradoxy tato země překypuje.(18.8.2010)

  • Martin741
    **

    Milujem ceskoslovenske filmy, ale tento Menzel mi nikdy nesmakoval. Herci ako Safrankova /Tri orisky pro Popelku/ alebo Nina Diviskova /Prodavac Humoru/, Marian Labuda st. /Vesnicko ma Strediskova, Prodavac Humoru/ slapu sice dobre, ale film nemam az tak rad. Bude to asi Menzelovym a Havlovym scenarom. 30 %(12.8.2014)

  • troufalka
    ***

    "Kdo neví, že slouží, slouží vždycky nejlíp!"                                                                                                                             I když se nabízí srovnání s Fešákem Hubertem, příběh plný zvratů a situační komika připomíná spíš Wodehouse. Základní dějová linka je nosná, dialogy jsou vtipné, postavy jsou dobře zahrány, přesto něco chybí. Možná to byla snaha uvést v krátké době "něco od Havla", nevím, jestli tlačil čas, zřejmě chyběli peníze, zkrátka šance nebyly zcela proměněny. Mrzí to o to víc, že jde o zajímavý kousek s dobrým hereckým obsazením. Technická kvalita je špatná. Překvapila mě i kamera. Byť se jedná o dvorního Menzelova kameramana, jsou některé scény tak špatně nasvícené, že na herce není pořádně vidět. Přesto má snímek řadu pěkných scén a není vyloženě špatný. Jeremy Irons si svou epizodku jak se patří vychutnal.(19.12.2014)

  • Columbus
    *

    Porevolucni film natoceny na oslavu tenkrat naseho milovaneho disidenta bez jakehokoliv dramaturgickeho zasahu. Vyborni herci a renomovany reziser uz zrejme slabe divadelni dilo nedokazali pozvihnout na koukatelnou uroven. Nikdy jsem nemel rad filmove chvalozpevy na prave oblibene bez alespon male soudnosti.(26.7.2002)

  • honajz
    **

    Unavená adaptace. Menzel se vrátil se svými filmařskými postupy poněkud do minulosti, a tentokrát to nevyšlo. Televizní inscenování snímku také neprospívá. Herci se snaží, dialogy i monology mají svůj půvab, ale prostě to není ono, chybí tomu nějaká silnější atmosféra, pocit. Jako by film vznikl narychlo, nuceně a z donucení, a bylo to na něm znát.(10.5.2013)

  • - Účast Jeremyho Ironse byla dílem náhody. Irons tou dobou v Praze natáčel film Kafka (1991), v němž se mihl i Josef Abrhám. Irons na párty navrhl, že by na oplátku mohl zahrát malou roli ve filmu s Abrhámem. Menzel to považoval za vtip, a když se Irons skutečně objevil na place, musel pro něj vymyslet roli přímo na místě. (foils)

  • - V důsledku změn na Barrandově pod vedením Václava Marhoula hrozilo, že bude natáčení filmu zrušeno, Jiří Menzel se proto snažil za každou cenu co nejrychleji začít točit. Proto podle svých slov nestihl věnovat dostatek času přípravě scénáře. První část snímku tak je výrazně filmovější, ve zbytku byly natočeny pouze dialogy z divadelní inscenace Činoherního klubu. (foils)

  • - Sám Menzel označil Žebráckou operu za svůj neslabší film. (foils)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace