Zabić Sekala
Je treba zabiť Sekala
Le Piège (Il faut tuer Sekal)
Sekal Has to Die
Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Jiří KřižanKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Bogusław Linda, Olaf Lubaszenko, Jiří Bartoška, Agnieszka Sitek, Vlasta Chramostová, Ľudovít Cittel, Martin Sitta, Jiří Holý, Milan Riehs, Anton Šulík st. (více)Obsahy(1)
V létě roku 1943 do moravské vesnice uprostřed Hané jako by válečné události ještě ani nedolehly. Dvanáct bohatých statkářů zde žije ve strachu z nemanželského syna jednoho z nich. Sekal (B. Linda) má za sebou krušné dětství nemanželského dítěte, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S protektorátem přišel jeho čas. Udává sedláky ze zločinů proti Říši a za odměnu dostává jejich majetky. Sedláci v obavách nejen o majetek, ale i ze strachu o život, dospějí k rozhodnutí, že je třeba se Sekala zbavit. K samotnému činu však využijí kováře Juru Barana (O. Lubaszenko), který se ve vesnici skrývá před německými okupanty. Oba muži se tak proti své vůli musí střetnout v souboji na život a na smrt. (Česká televize)
(více)Recenze (521)
Strnulá, nepřesvědčivá nuda a šeď bez nápadu a překvapení, se dvěma vyčpělými neherci v hlavních rolích. Skupina dohadujících se dědků u stolu, dva nesympatičtí sedláci, co vypadají jako bráchové a uspávací omáčka okolo nich. Radši bych koukala z okna, než abych se na to podívala znovu. ()
Tento film zachycuje tísnivou atmosféru časů Protektorátu, i když v něm kromě všudypřítomného strachu ze sekala není o okupaci téměř žádná zmínka. Sekal je skutečně parchant, který se neštítí urážet vlastní matku, povyšovat se nad ostatní, udávat je okupantům a následně zabírat jejich grunty. Určitou omluvou mu může být to, že je to parchant a jako k parchantovi se k němu celý život lidé chovali. Obzvláště odporné je jeho řádění na straně republikánů/komunistů za občanské války ve Španělsku. Jeho protipólem je kovář a evangelík Jura, chlap železných mravů a silné odvahy, který se nebojí vyzvat toho parchanta k souboji. Tento film by oblíbeným filmem mého otce, po zhlédnutí už chápu, proč. ()
Velmi unikatna, spotena atmosfera moravskej dediny z WW2. Nabozenske spory svedcia o tom, ze stredovek v nasich dedinach trval o nejakych 150 rokov dlhsie ako v civilizovanych kutoch Europy. ()
Klenot české porevoluční kinematografie. Vynikající příběh a režijní vedení, kamera p. Štrby. Nezapomenutelná scéna "u kulatého stolu", kde starší rozhodli o osudu všech ostatních. ()
Nadhera. Tohle by zaslouzilo Oskara a ne Obecna skola. ()
Krásná vesnická drama s westernovým schématem a (zdálo se to jenom mně?) s paralelou na Kristovu oběť? Kontrast mezi idilickou vesničkou (krásně vybranou) uprostřed nádherného léta a temnou hrozbou, která se vznáší nad všemi. Zdá se, že jsou do té ošklivisti kolem Sekala namočeni všichni a jestli nejsou, musí zaujmout nějaký postoj. Nádherně zbabělí a pragmatičtí sedláci mi hodně připomínali (ale z jiného úhlu) Všechny dobré rodáky. Někdo se musí obětovat. Alegorická smrt u kapličky mě vyrazila dech, kruh se uzavírá. Příběh vůbec není veselý, ale je jako tesaný do kamene. Věřím mu, předkládá perfektně poskládané archetypy zla, dobra, zbabělosti, oběti, viny. ()
Najvernejší obraz našej povahy zobrazený na jednoduchom príbehu. Hudba, kamera a výprava z tohto filmu nemajú v domácej kinematografii konkurenciu. Zážitok do konca života. ()
Lakotice, dedina zahalená v strachu z budúcnosti si hľadá k vykúpeniu obetného baránka ... poeticky sa ním jednohlasne stáva Jura Baran , .... 85% ()
No, mě zas až tak užasný tenhle film nepřipadá. Proslulosti filmů NČV ze šedesátých let, dle mého názoru, nedosahuje. Navíc nijak netoužím, na rozdíl třeba Jasného Všech dobrých rodáků, vidět tenhle film víckrát. Ano v tom úhoru, který v současném českém filmu panuje již 20 let, je jednookým králem a poněkud vyčnívá. ()
Silný příběh, přesvědčivé herecké výkony všech zúčastněných (včetně pantátů), kamera i exteriéry, hudba... Film jsem viděl po novotě v roce 1999 a znovu až nyní v roce 2011. U hodně filmů je to tak, že časem ztratí ze svého kouzla a už se vám prostě nelíbí tolik, jako v mládí. Tento ale k nim rozhodně nepatří. Témata kolektivní viny, pomsty za ústrky, relativnosti dobroty a spravedlnosti i konfliktu náboženství jsou stále živá. I zpracování je nutné oceňovat i po čase (Bartoška, oba Poláci, Chramostová, Michálek...). Poprávu deset lvů za možná nejlepší polistopadový český film. ()
Grunt děla sedláka tím čím je a běda tomu, kdo se mu na jeho půdu pokusí sáhnout. ()
Český eastern par exellence. ()
Proste dobre natoceny. ()
Celé je to takové...podivné...depresivní, podle mě dost přeceněný film. ()
Krásná ukázka zkaženého, prohnilého charakteru. Udavač Sekal ničil životy všem lidem z vesnice. Bohužel jsme ale také viděli, že ani ti, kteří stojí na druhé straně barikády, nemusí být vždy dobří lidé. Výborný film. ()
Z české tvorby posledních dvaceti let nadprůměrná podívaná. V půlce filmu už jsem ale začal být alergický na slovo parchant. ()
Bezesporu jeden z nejhodnotnějších českých filmů (90. let). ()
Řeči o nejlepším posametovém filmu nejsou nijak nadnesené. Takoví Všichni dobří rodáci za války, ale řekl bych, že tohle dílo je ještě převyšuje a jeho jedinou slabinou je nadužívání slova parchant. Stísňující atmosféra plná napětí, při kterém se svírá žaludek, odpor k jednání postav (nejen té hlavní z titulku), tajemství držená za zavřenými dveřmi gruntů a hlavně pocit, že takhle to všechno mohlo být. A to vše se děje uprostřed nádherné malebné romantické letní venkovské krajiny z časů starých sedláků, kdy z obrazovky úplně cítíte slunce a slyšíte, jak o sebe třou v mírném vánku klasy obilí a cítíte čerstvě pokosenou trávu. Je to paradox, že právě tento film je z vizuálního hlediska asi tím nejkrásnější, co u nás bylo natočeno. To je ta síla kontrastů. A zapomenout nesmím na skvělé neokoukané polské herce (hrozím se toho, jak by to vypadalo se všemi Trojany, Holubovými, Polívky, Donutily a Macháčky). ()
Jen v rychlosti. Nejlepší český porevoluční film. Pět hvězd naprosto zaslouženě a i když Bartošku moc nemusím a jsem nevěřící, tak bych se k němu šel z fleku vyzpovídat. Pánové z Polska taktéž excelentní. A jak tvrdí další diskutující, je to nejlepší český film devadesátých let. ()
Tíživé dusno malé moravské vesnice jako kolbiště dvou mužů, kam válka doléhá jen v nezřetelných ozvěnách. Možná až příliš pozvolný rozjezd nebrání k opulentnímu finále. Přesvědčivě zahrané postavy ukazují hlubiny lidské zbabělosti, krutosti a lhostejnosti v tomto neobvyklém "esternu". ()
Související novinky
Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi
Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)
Zemřela herečka Vlasta Chramostová
Ve věku 92 let zemřela česká divadelní a filmová herečka Vlasta Chramostová. Chramostová byla výraznou osobností české kultury, v mládí vystudovala konzervatoř v Brně, později během komunistické éry… (více)
Navštivte místa, která znáte z českých filmů
Dnes již kultovní trilogie Slunce, seno... je neodmyslitelně spjatá s malebnou jihočeskou krajinou. Film má samozřejmě i své odpůrce, ale ti, kteří si ho zamilovali, mají Hoštice za své poutní místo.… (více)