Highlander

Tenhle film má jediné výrazné plus, a to krásnou skotskou krajinu a mystičnost z flashbacků. Děj odehrávající se v současnosti je předvídatelná natahovaná nuda, kterou nepodpoří ani béčkově přehrávající herci, kteří mi v tomto případě neskutečně lezli na nervy. Fantasy jsem ale popravdě řečeno nikdy neměl rád v jakékoli podobě, nejen filmové. (10.04.2009)

Who wants to live forever? Po zhlédnutí tohohle filmu už možná chtít nebudete. To je ta bomba - ne šermířské souboje na konci 20. století, ne skvělé efekty, ale ta mystika, ten kodex podle kterého se nesmrtelní řídí...."There can be only one!" a "It's a kind of magic." jsou naprosto kultovní hlášky, staré Skotsko je nádherné a Connery jako Ramirez nemá chybu. Hudba od Queenů a Michaela Kamena je jednoznačně na Oscara, na jedné straně je tak dojemná a monumentální a na druhé straně hravá a dravá...a z toho pramení atmosféra filmu. Nesmrtelnost neznamená neporazitelnost, ale samotu, celé to vypadá tak nějak ponuře, všude může číhat hrozba....geniální. 90% (16.02.2003)

Hudba Queenů, šermířské souboje, Christopher Lambert – co víc je třeba k pořádnému filmovému hitu? Řekněme, že kvalitní režisér a scénář, jehož absencí tohle poloamatérské béčko trpí nejvíc. Po čtyřiceti minutách budete vědět, jak to celé dopadne a nekonečně natahovaný závěrečný duel je jenom nevyhnutelným vyvrcholením předcházejících diváckých muk. 60% Zajímavé komentáře: pshimi, kitano, Fr (27.06.2006)

Dve herecké hviezdy, hudba Queenov a pekná škótska príroda vydajú na dnes už zastaralé, ale stále sympatické dobrodružstvo. Onu zastaralosť filmu robí hlavne trashový scenár, ktorý sa vezie v podstate iba na náznakoch a symboloch, ale k potenciálnej hĺbke námetu sa ani nepriblíži. Pre tehdajšieho mainstreamového diváka veľmi chytľavo namiešaná bejkovina. (12.10.2009)

Vůbec jsem si z dávného zhlédnutí nepamatoval, jak neuvěřitelně bohatou výstavbu Highlander má. Nejdřív na sebe poutá pozornost zejména střih. Na jedné straně umožňuje přecházet mezi přítomností a minulostí pomocí rozmanitého množství důmyslných návazností. Na druhé straně experimentuje s časovou kontinuitou v rámci zdánlivě plynulých montáží (padouch meč střídavě sestavuje a střídavě už s ním cvičí) nebo dojemných scén (flashforwardy při rozloučení se ženou). V souvislosti s časovými skoky lze zároveň obdivovat i rozmístění informací, kombinace různých žánrových tradic, proměny vědění atp. Ovšem ve chvíli, když už není třeba diváka vypravěčsky zorientovávat v přechodech mezi různými časovými obdobími, přesune filmový styl pozornost i na excesivní hru s optickými deformacemi objektivů a s bohatou přehlídkou různých prostředí (nehledě na proměnlivé funkce hudby). Jestli tedy první "půle" představuje experiment vypravěčský, druhá vypravěčsky přímočará část filmu směřuje mnohem víc k experimentu stylovému (s vtipnými časovými vsuvkami á la parodie na Scottovy Soupeře a vskutku brutálními rapidmontážemi, ostatně na osmdesáté roky jsem naměřil relativně rychlou průměrnou délku záběru 3,5 sekundy). Jinak řečeno, Highlander je nádherný příklad toho, nakolik okouzlující estetické experimenty mohly v hollywoodské kinematografii i podle těch nejpodivnějších námětů vzniknout. (16.06.2016)