Režie:
Petr NikolaevScénář:
Jan NovákKamera:
Martin DubaHrají:
Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Jan Zahálka, Jakub Wehrenberg, Klára Botková, Jitka Ježková, Vladimír Dlouhý, Vilma Cibulková (více)Obsahy(1)
Příběh, dobře známý z populárního stejnojmenného bestselleru M. Viewegha, vypráví s ironickým nadhledem a nadsázkou o osudu, který jedné obyčejné rodině připravila léta normalizace. A jak to všechno začalo? Manželům Heleně a Alešovi (ve skvělém podání L. Šafránkové a O. Vetchého) se narodí kluk Kvído. Již okolnosti jeho narození během představení Čekání na Godota jakoby předznamenaly jeho pozdější dráhu. Když je Kvídovi šest let, přijedou ruské tanky a rodina se stěhuje do prvorepublikové vily na Sázavu. Jenže nedostanou celou vilu, ale jen část v zasklené terase, kde je zima jako v „psírně“. Komunistický ředitel skláren Šperk podmiňuje zlepšení jejich situace tím, že se tatínek bude veřejně angažovat. To ale Aleš odmítá. Celou situaci nakonec zachrání Kvído… (Česká televize)
(více)Recenze (498)
Jojojo, zazpíváme si na konec nahlas... "...když nikdo neví co jsi zač..." . . . Přizdisráč? . . . Tak ještě že je z toho furt CÍTIT TA NOSTALGIE... °-/ . . . A po dalších čtrnácti letech? Jo, chápu že Vieweghovi i Nikolaevovi se daří báječně, >opsah jest opsažen< . Přizdisráčská kultura to v té zemi krásné napohled zatím nakrásně ovládla... - - - P.S. Ano, je to líbivé, řemeslně pěkné, typicky po našem... Tak jsem po tom repete jednu ubral. - - - P.P.S. A tvrdit, že "takhle nějak" to tady bylo, může zase jenom přizdisráč... °-/ - - - - - (Poprvé viděno s lehkým rozmrzením kdysi dávno v biografu v dobách natočení, hodnocení 17.04.2006, komentář zde ještě více rozmrzelý po repete na českotelevizáckém kanále pod psa jako stodevadesátýosmý - 22.2.2011) ()
Myslím, že pochopili ti, kteří to zažili, i ti, co to nezažili. Patříc k druhé skupině, doufám v to. Další Vieweghovy knihy už šly mimo mě, tahle mě ale ve své době dostala a její adaptace je velmi, velmi povedená, na čemž má z hereckých představitelů podle mě největší zásluhu jemná, leč nesmlouvavá matka Libuše Šafránkové, která neváhá posedět u táboráku s okresním disidentem. ()
Nezažil jsem tu dobu, ale vím o ní hodně z vyprávění a opravdu to tak kdysi chodilo. Kdo nebyl ve straně nebo se neangažoval, ten měl problémy. Přinejmenším nemohli na vysokou školu, v horším případě skončili ve vězení nebo v pracovních táborech... Samotný film se mi líbil a patří k tomu lepšímu porevolučnímu, ale víc jak na 4 hvězdičky to prostě není. 75%. ()
Opravdu netuším, co tím chtěli autoři říct. Jeden dělník vesele vykřikuje, že Husák je starý kokot, druhý se ze systému zbláznil ... Srážka s blbcem bolí vždycky a stejně jako kdysi existovali komunističtí manažeři - hovada, existují kapitalistická hovada na manažerských pozicích i dnes. Stranická knížka dnes otevírá dveře stejně jako tehdy. Záleží jen na tom, kterou stranu si kdo zvolí a jak dokáže jít přes mrtvoly. Pod mostem v krabicích dnes u nás lidé taky spí, jak tvrdil komunista Javorský po návratu z kapitalistické ciziny. Hvězdičky dávám za Libušku Šafránkovou a malého Kvída, kteří se mi líbili. Smyslu téhle schizofrenní propagandy, spíchnuté vyloženě horkou jehlou, ale nerozumím. Komedie to rozhodně není, celé dílo je k pláči. ()
Ne tolik charismatický starší brácha Pelíšků, spoléhající na řetězení historek z dob, kdy „kurvy jedny komunardské“ stály u kormidla a lid angažovaně vesloval výměnou za lepší kajuty. Inženýr Kvído prudce antikoncepční, Šafránková občas zahláškuje a truhlář Vetchý až moc tlačí na pilu. Za nejlepší moment považuji ochmatávání cecků Mirjany Bendové v peřejích a následný střih na vařící se párky.. ()
Galerie (16)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (34)
- Jugoslávská delegace přijede v sedmdesátých letech na návštěvu do skláren vozem Tatra 613-3. Ten se však začal vyrábět až v roce 1986. (topesto)
- Ve scéně, kdy Kvido (Jan Zahálka) přiběhne domů, sledují jeho rodiče (Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková) v televizi film Kladivo na čarodějnice (1969). (TarzanLesni)
- Vrátnice, na které otec (Ondřej Vetchý) pracuje, není vrátnicí sázavské sklárny Kavalier, ale společnosti JAWA v Brodcích u Týnce nad Sázavou. Tato vrátnice byla v roce 2014 zbourána. (Cheeter)
Reklama