Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Danny Smiřický, hlavní hrdina povídek a románů Josefa Škvoreckého (Zbabělci, Prima sezóna), který má autobiografické rysy svého autora, prožívá základní vojenskou službu v letech 1953–54, za časů neblaze proslulého komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky. Ve vojenském prostoru Kobylec probíhá výcvik tankistů. Danny v hodnosti rotného přitom s nevšední vynalézavostí bojuje s tupostí bolševických lampasáků. Myšlenky na civil, jídlo, ženy a alkohol mu pomáhají, stejně jako jeho spolubojovníkům, přežít absurdní dobu „služby vlasti"… Filmový přepis Škvoreckého díla natočil režisér Vít Olmer spolu se scenáristou Radkem Johnem. Vojenská komedie vstoupila do dějin české kinematografie jako první soukromě natočený celovečerní film od znárodňovacího dekretu v roce 1945. Čeští filmaři se tak vydali na novou cestu svobodného podnikání. V případě Tankového praporu se to určitě vyplatilo – film viděly v kinech dva miliony diváků. V roce 1991 tak snímek obsadil první příčku v návštěvnosti kin. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (414)

Peytl 

všechny recenze uživatele

Při vší úctě k panu Škvoreckému (zvlášť teď) si pamatuji, když prohlásil po premiéře Olmerovo pokusu o zfilmování jednoho z jeho románů, že takhle to v té knize nějak myslel a že je to to pravé. No, devadesátá léta byla hodně zvláštní. Knihu jsem v tom případě pochopil úplně jinak. Snad jen abych nekřivdil, Lukáš Vaculík byl vybrán, dle mého soudu, dobře, jako představitel mladého Smiřického, Škvorecký zamlada jak vyšitej. Z filmu si pamatuju jen uřvaného a přehrávajícího pana Skamene, nějaký kozy frajtryně (kurva, to je slovo) Babinčákový a Donutila na tankový věži....jinak nic. Kniha pro mě výborná záležitost, ostatně jako vše od pana Škvoreckého. Olmer naproti tomu filmová katastrofa, která od dob filmu Bony a klid, filmu v ČR jen škodí. Howgh ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Přenechme slovo majoru Borovičkovi...."Soudruzi, to, co ste tu dnes předvedli, nebyl útok tankového praporu, ale parodie! To... to byl svinčík... zmatek nad zmatek! Soudruzi! Ukazuje se, že po dobu vaší prezenční služby jste se nic nenaučili! Ukazuje se, že dva roky výcviku nestačí! Jsou mezi námi soudruzi, kteří jsou tu už dva a půl roku, a řeklo by se, delší výcvik, se projeví lepšími výkony! Ale co se projevuje soudruzi!? Jedině to soudruzi, že někteří soudruzi švejkují! Zrazují důvěru, kterou v naši armádu klade náš pracující lid! Ale s takovými soudruhy se soudruzi vypořádáme! Ať si nemyslí, že se o nich neví! Ať si nemyslí, že náš pracující lid nechá, aby mu podkopávali to, co svou prací vybudoval! To ne, soudruzi!" 65% ()

Reklama

RHK 

všechny recenze uživatele

Temnější, méně vtipný a politicky hodně vyhrocenější starší bratříček Černých baronů, mnohdy spíše drama nebo tragikomedie než komedie. Vděčný výraz "Cožee?!" se objevil ocitovaný Jiřím Kodetem v Pelíškách ve scéně setkání Kodeta ve škole s Jaroslavem Duškem a vyvolal ve mně i v kině lavinu smíchu. Jiné sousloví "Jak je to možné?" používám s úspěchem dodnes zase já. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=GvueoKTTPrg ()

SoolenJV 

všechny recenze uživatele

Pokud by se měla Olmerova adaptace Škvoreckého knihy brát jako směrodatná, musela být vojna v letech padesátých děsná sranda. Tolik vysvítá z velice nepovedeného převedení knihy do filmu, která proběhla pod taktovkou "scénáristů" Olmera a Johna. Předloha byla nechutným způsobem redukována na "vtipné momenty z vojenského života" a střety prostých vojáků s tupým velením. Olmer se hodně snažil, aby natočil film, který bude vypadat jinak, než československá předrevoluční produkce, ale dělá to tak okatě (úvodní scéna v lese, výcvik s tanky), až se místy dotýká hranice trapnosti. Takhle se chováme k textům autorů, kteří jsou pro naši poválečnou literaturu sakra důležití? ()

Vančura odpad!

všechny recenze uživatele

Já tenhle film nenávidím. Viděl jsem ho párkrát v dětství v televizi a přišel mi vždy neskutečně stupidní. Dnes ho shledávám dokonce nesnesitelně ubohý - nově jsem ho zhlédl bezprostředně po dočtení stejnojmenné Škvoreckého předlohy, a byla to hodně tristní podívaná. TANKOVÝ PRAPOR je žalostné defilé příšerných hereckých výkonů, odfláklého scénáře a čerstvého porevolučního nadšení, s nímž se tvůrci po hlavě vrhli na vše, co bylo do té doby nemyslitelné. Po této stránce je tento film symptomatickou ilustrací toho, jak hluboko v následujících letech měla česká kinematografie klesnout. Neschopnost vyprávět příběh, roztříštěnost děje do autonomních scének, herecká, režijní i scenáristická fušeřina hraničící s diletantstvím, nuda, vulgárnost a protivná přemíra sexu... všechny tyto neblahé atributy nepodařených českých filmů 90. let zde najdeme a Olmer jim s pionýrskou razancí vyšlapal neomylně cestu. Kdo ale mohl tehdy tušit, jaké budou další cesty nejen českého filmu, ale i jednotlivých tvůrců, kteří se na filmu podíleli - za všechny budiž zmíněn spoluautor scénáře John, který to dotáhl později až na ministra vnitra, a herec Jandák, který se pro změnu stal ministrem kultury, ach! Byl to právě Jandák, kdo se mi v lednu loňského roku stal poslem špatných zpráv, od něhož jsem se dozvěděl, že zemřel Škvorecký, můj nejmilejší literát. Když jsem tehdy, ještě nic netuše, 3. ledna 2012, zapnul ČT24, z obrazovky na mě začal žvanit Jandák, který v televizi vzpomínal právě na natáčení Tankového praporu a čerstvě zesnulého autora jeho předlohy. Jaká to ironie, protože horší příklad filmové adaptace snad aby pohledal! A neherec Jandák mám na tom nemalý podíl. Sám Škvorecký se k tomu v doslovu ke knize vyjadřuje jen velmi decentně, ale jsem si jistý, že dobře věděl, jaký paskvil to Olmer přivedl na svět, a bylo mu to líto: "Realizace se musela potýkat se známými problémy filmových přepisů knih, jejichž hlavní účin je v autorském vyprávění". Film toto řeší nenápaditým použitím voiceoveru a retrospektivy, přičemž pochopitelně vypouští úvahové pasáže a vše "intelektuální"; scénář knihu jednoduše osekal na kost a ponechal z ní jen slovní a situační humor, který je žel většinou zabitý nevydařeným vypointováním - TANKOVÝ PRAPOR je zoufale nevtipný a nudný. Moje občasné uchechtnutí tak pramenilo spíše z pohrdání nad tím, jak je tenhle film pitomý a vzdálený duchu předlohy, která si nezadá s genialitou samotného Haškova Švejka. Marná sláva, tenhle film je v první řadě svědectvím své doby a ukázkou toho, jak se to nemá dělat - jako studijní materiál je to po této stránce báječný zdroj, ale jako film je to skličující počin, který v této podobě neměl nikdy přijít na svět. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (34)

  • Ve filmu je řečeno, že nadporučík Pinkas byl proletář a bojoval jako důstojník v Anglii. V knize je však jeho osud popsán takto: „Nadporučík Pinkas se kdysi dopustil té chyby, že jako mladý zámečnický tovaryš utekl z Protektorátu směrem na západ. Zažil tam dobrodružství, po kterých netoužil a která mu nikdo nezáviděl (kromě pošetilých mladíků). Nějaký čas pobýval v československé uniformě na neokupovaném území Francie, odkud se mu podařilo utéct na motorovém člunu. V bouři však ztroskotal, byl zachráněn portugalskou obchodní lodí a ta ho dopravila na území Spojených států amerických. Tam byl zprvu internován pro podezření ze špionáže, takže mu nebylo dovoleno odejít k československým jednotkám do Anglie, ale když Japonci napadli Pearl Harbor, ocitl se, a ani nevěděl jak, v americké uniformě na ostřelovaných plážích ostrova Okinawy. Zraněn a vyznamenán několika americkými řády se dostal ke konci války do československých jednotek v Anglii a poté na západní frontě působil jako řidič tanku typu Cromwell, ze kterého se ovšem dalo vylézt jen při určitém natočení věže a tudíž byl zcela důmyslnou kremační pecí na lidi. (Jan.Kanak)
  • Režisér Olmer navzdory velké divácké úspěšnosti na filmu prakticky nic nevydělal, protože podepsal nevýhodnou smlouvu a nakonec inkasoval jen asi 7 500 korun. (raininface)
  • První český porevoluční film, který se natáčel za soukromé peníze. (jenik71)

Související novinky

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

12.01.2017

Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)

Reklama

Reklama