Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Danny Smiřický, hlavní hrdina povídek a románů Josefa Škvoreckého (Zbabělci, Prima sezóna), který má autobiografické rysy svého autora, prožívá základní vojenskou službu v letech 1953–54, za časů neblaze proslulého komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky. Ve vojenském prostoru Kobylec probíhá výcvik tankistů. Danny v hodnosti rotného přitom s nevšední vynalézavostí bojuje s tupostí bolševických lampasáků. Myšlenky na civil, jídlo, ženy a alkohol mu pomáhají, stejně jako jeho spolubojovníkům, přežít absurdní dobu „služby vlasti"… Filmový přepis Škvoreckého díla natočil režisér Vít Olmer spolu se scenáristou Radkem Johnem. Vojenská komedie vstoupila do dějin české kinematografie jako první soukromě natočený celovečerní film od znárodňovacího dekretu v roce 1945. Čeští filmaři se tak vydali na novou cestu svobodného podnikání. V případě Tankového praporu se to určitě vyplatilo – film viděly v kinech dva miliony diváků. V roce 1991 tak snímek obsadil první příčku v návštěvnosti kin. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Recenze (383)

golfista 

všechny recenze uživatele

Není to úplně na 4*, ale tři by bylo málo. Film asi spíš pro chlapy a asi taky spíš pro nás starší, kteří totalitní vojnou prošli i když ne v tak příšerné době 50. - 60. let. Pro nás je to opravdu dost pravdivé a hořce úsměvné. Je to taky mimochodem poslední film Víta Olmera, na který se dalo koukat. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Ne ne a ne. Prostě nemohu přijít Tankovému praporu na jeho tankovou příchuť a tak mi nezbývá než se dívat do prázdná, když některý milovník tohoto filmu začne hláškovat repliky herců, které jsou pro jedny kultovní a pro druhé zbytečnou záležitostí. Lukáš Vaculík za svých mladých let byl vycházející hvězda, která však vylétla do půlky své hvězdné cesty a pak začala pozvolna zase padat dolů. Ani plejáda skvělých herců pro mě nezachrání tento film. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Rok 1991, svoboda slova a filmoví tvůrci se do toho bez jakýchkoliv rozmýšlení pustili opravdu zvostra. Tankový prapor se s tím totiž nemaže a zobrazuje to všechno tak odvážně, že pár let dozadu a mohli si herci a režisér předkopávat hrob na Olšanských hřbitovech. Fakt je, že je to legrace, která jen tak neomrzí. Na to jak je to krátký, to totiž na každé zkouknutí příjemně potěší. Ti vojáci se s vojenskou povinností prostě neserou. Spolu s Černými Barony je Tankový prapor to nejlepší co se příběhově vojáků ve Švejkovsky lenivém pojetí u nás urodilo. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

A bude se prcat.... ale ono není moc co, Tankový Prapor je jeden z prvních velkých porevolučních počinů, a chtělo by se říct, že podle toho taky vypadá, ale ruku na srdce, to by nebylo právě fér. Některé scény (a je jich dost) jsou přece už dnes kultovní... S odstupem doby a trochou nadhledu dám 70%. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Filmová adaptace legendárního textu Josefa Škvoreckého se dočkala realizace pod vedením velezkušeného Víta Olmera v roce 1991 jako první československý soukromý snímek někdy od roku 1948. Už to je zápis do historie. Finanční prostředky do něj investovala firma Bonton a jak se později ukázalo, bohatě se jí to vyplatilo. Je to jeden z nejnavštěvovanějších českých filmů vůbec. Románová předloha s erbovním hlavním hrdinou a Škvoreckého literárním alter egem Dany Smiřickým byla určitě hůře zfilmovatelná, ovšem scénarista (sám spisovatel, byť módní, Radek John) z ní vybral to vhodné k vizualizaci plus zachoval významovou podstatu románu - satiru vůči lidovědemokratické armádě za éry nechvalně proslulého ministra obrany generála Čepičky. Vít Olmer natočil bezesporu dobrý film, i když z odstupu času je na něm vidět řada nešvarů porevoluční kinematografie (a tvůrčích handicapů pana režiséra). Celý film pak doslova udělal a ostatní herecké představitele zastínil Miroslav Donutil ve své asi nejnezapomenutelnější roli... Podobné filmy: Černí baroni ()

Galerie (18)

Zajímavosti (33)

  • První český porevoluční film, který se natáčel za soukromé peníze. (jenik71)
  • Film vznikl nelegálně. Při natáčení společnost Bonton totiž porušila starý, ale stále platný zákon o znárodnění a monopolu kinematografie. Šlo o to, že výrobu všech filmů mělo pod palcem pouze filmové studio Barrandov. Když se objevil první snímek ze soukromého sektoru, začalo filmařům vedení Barrandovu vyhrožovat. Během natáčení tak panovala důvodná obava, že by si pro všechny mohla přijít policie. [Zdroj: Česká televize] (rublik05)

Reklama

Reklama