Tankový prapor

Já tenhle film nenávidím. Viděl jsem ho párkrát v dětství v televizi a přišel mi vždy neskutečně stupidní. Dnes ho shledávám dokonce nesnesitelně ubohý - nově jsem ho zhlédl bezprostředně po dočtení stejnojmenné Škvoreckého předlohy, a byla to hodně tristní podívaná. TANKOVÝ PRAPOR je žalostné defilé příšerných hereckých výkonů, odfláklého scénáře a čerstvého porevolučního nadšení, s nímž se tvůrci po hlavě vrhli na vše, co bylo do té doby nemyslitelné. Po této stránce je tento film symptomatickou ilustrací toho, jak hluboko v následujících letech měla česká kinematografie klesnout. Neschopnost vyprávět příběh, roztříštěnost děje do autonomních scének, herecká, režijní i scenáristická fušeřina hraničící s diletantstvím, nuda, vulgárnost a protivná přemíra sexu... všechny tyto neblahé atributy nepodařených českých filmů 90. let zde najdeme a Olmer jim s pionýrskou razancí vyšlapal neomylně cestu. Kdo ale mohl tehdy tušit, jaké budou další cesty nejen českého filmu, ale i jednotlivých tvůrců, kteří se na filmu podíleli - za všechny budiž zmíněn spoluautor scénáře John, který to dotáhl později až na ministra vnitra, a herec Jandák, který se pro změnu stal ministrem kultury, ach! Byl to právě Jandák, kdo se mi v lednu loňského roku stal poslem špatných zpráv, od něhož jsem se dozvěděl, že zemřel Škvorecký, můj nejmilejší literát. Když jsem tehdy, ještě nic netuše, 3. ledna 2012, zapnul ČT24, z obrazovky na mě začal žvanit Jandák, který v televizi vzpomínal právě na natáčení Tankového praporu a čerstvě zesnulého autora jeho předlohy. Jaká to ironie, protože horší příklad filmové adaptace snad aby pohledal! A neherec Jandák mám na tom nemalý podíl. Sám Škvorecký se k tomu v doslovu ke knize vyjadřuje jen velmi decentně, ale jsem si jistý, že dobře věděl, jaký paskvil to Olmer přivedl na svět, a bylo mu to líto: "Realizace se musela potýkat se známými problémy filmových přepisů knih, jejichž hlavní účin je v autorském vyprávění". Film toto řeší nenápaditým použitím voiceoveru a retrospektivy, přičemž pochopitelně vypouští úvahové pasáže a vše "intelektuální"; scénář knihu jednoduše osekal na kost a ponechal z ní jen slovní a situační humor, který je žel většinou zabitý nevydařeným vypointováním - TANKOVÝ PRAPOR je zoufale nevtipný a nudný. Moje občasné uchechtnutí tak pramenilo spíše z pohrdání nad tím, jak je tenhle film pitomý a vzdálený duchu předlohy, která si nezadá s genialitou samotného Haškova Švejka. Marná sláva, tenhle film je v první řadě svědectvím své doby a ukázkou toho, jak se to nemá dělat - jako studijní materiál je to po této stránce báječný zdroj, ale jako film je to skličující počin, který v této podobě neměl nikdy přijít na svět. (20.10.2013)

Já toho Olmera nechci vyloženě zatracovat, protože jeho filmy z 80. let mám vesměs rád. A vlastně se mi docela líbila i třeba taková Nahota na prodej, kde se povedlo vystihnout atmosféru tehdejší doby. Co se týče Tankovýho praporu, tak mi to připadalo jako nějaká parodie na seriál Chlapci a chlapi. Akorát Vaculíkovi asi zapomněli říct, že nehraje ve vážnym filmu. Pamatuju si, že někdy v pubertě mě to bavilo víc. Teď už mě ty sexuální/fekální "vtipy" nějak neberou. Ale pár hlášek se docela povedlo a dokonce snad i zlidověly, takže ty 2 hvězdy si film asi zaslouží. (15.12.2023)

Nejlepší film Víta Olmera. Nezapomenutelné hlášky. Vynikající atmosféra. Výborně ladící hudba. Skvělá a dokonalá kamera. Perfektní herecké výkony. Humorný, přesto občas mrazivý film. Spolu s Černými barony nejlepší film o vojenské pakárně v 50. létech minulého století. Jeden z nejlepších porevolučních snímků. (06.01.2012)

Pocítil jsem u této první české porevoluční hořké komedie podivnou lítost nad filmem, který je snad i součástí určitého folkloru a přitom se stal kultovním jaksi neprávem/nechtěně, jelikož je po všech stránkách poměrně slabý a dnes nedostojí ani sníženým nárokům. Zklamala mě hlavně zde už těžce vyvanulá, ve zdejších krajinách velmi populární poetika "tajtrlíkujících bolševiků", kde vychází se ctí snad jenom Donutil (ale i ten má mnohem lepší momenty v jiných filmech) a neschopnost odvyprávět tento příběh jinak než hranatě a bez jakéhokoliv pnutí mezi jednotlivými scénami, z nichž "kultovní" mi svou profláklostí připadala jenom jedna (k poctě zbraň). A vlastně filmu ani nemůžu přičíst k dobru nic moc campového (snad jenom Simonu Chytrovou), protože se sice jedná o rané devadesátky, ale neuměle maskované do raných padesátek, což při sledování působí ještě více odcizujícím dojmem. (05.05.2020)

Skvěle bluesově podbarvená komedie, ve které vyniká malej uřvanej Roman Skamene, kterej se do role úžasně hodí. Do toho absurdní socialistickej vojenskej výcvik okořeněnej hláškama, postavičkama, fórkama, nápisama na zdi, sexualníma aférkama, několika odhalenejma kozama a bobrem, a to všechno v kombinaci s tankovým praporem. Dany Smiřický je Vaculíkem taky dobře zahranej a Simona Chytrová se mi taky dycky libila. Na podobně laděné Černé barony nebo Copak je to za vojáka to nemá, ale taky je to podle mě docela dobrá komedie... Jak je to možné!?!? COŽE?!!! (08.06.2014)