Dolemite Is My Name
Dolemite Is My Name
Dolemite Is My Name
Režie:
Craig BrewerKamera:
Eric SteelbergHudba:
Scott BomarHrají:
Eddie Murphy, Da'Vine Joy Randolph, Wesley Snipes, Keegan-Michael Key, Kodi Smit-McPhee, Chris Rock, Craig Robinson, Tituss Burgess, Mike Epps, T.I. (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Recenze (106)
U všech prdelí a hoven světa a že se s tím jako lidstvo a jedinec musíme vypořádat, každej holt děláme každej den hovno a budeme dělat dál. Motherfucking inspiring these playful fucking vibez. Žádná zkurvená cenzura! Ani žádný urážení! Je to prostě vyjádření! ()
Nejak sa nám roztrhlo vrece s filmami, čo slúžia ako backstage k filmom z dôb dávno minulých. Čo môžeme vidieť tu? Ambiciózneho čáva, čo sa nevzdal, začiatky standupu v Amerike, veľa ľudí pohlcujúcich svetlo a Eddieho, ktorý mi prvu polku filmu neskutočne liezol na nervy. Nebolo to zlé, niečo sa človek dozvie, ale druhý krát by som si to dobrovolne nedal. 2 z 5 ()
Díky za upozornění na dost zajímavou problematiku natáčení černošských filmů a neméně zajímavou postavu Rudyho Raye Moorea. Sice ten zvrácený černošský humor asi málokoho zasáhne, ale postavy, bratrství a vůbec černošské prostředí ve střetu s kapitalistickým filmovým a hudebním trhem, je dost zajímavé. ()
Clint má svoje Gran Torino, Stalllone Rockyho Balbou a John Wayne Střelce. A jak já to vidím, Eddie Murphy má teď Dolemita a jde o ten nejzaslouženější comeback ze všech. Ten film mi připomněl, proč jsem měl Murphyho tak rád. On totiž netočil černé filmy pro černé (jako ti, co tu byli před ním - s výjimkou Richarda Pryora), ani černé filmy pro bílé (jako ti, co přišli po něm), on je točil pro všechny. Pokud jde o Dolomita, jestli jste viděli předchozí spolupráce obou scénáristů, jako byl Ed Wood, Lid versus Larry Flint a Muž na měsíci, tak by bylo nošením dříví do lesa, kdybych popisoval film jako takový. Jejich poselství se dá shrnout do věty: "Jejich práce se mi třeba nemusí úplně líbit, ale je za ní strašně moc dřiny a srdce". A jakkoli není Dolemite tak výrazný jako předchozí jmenovaní, funguje opět báječně, tentokrát hlavně díky obsazení hlavní role a nezaměnitelné atmošce 70. let umocněné parádním výběrem muziky. A když už jsem u toho obsazení, zvláštní zmínku si zaslouží skvělý Wesley Snipes v roli režiséra. ()
Hustej kousek. Murphy na to pořád má, a tak nechápu, že si jinak vybírá takový sračky. ()
Další příspěvek v kategorií komedií o natáčení špatných filmů. Kvalit snímku Ed Wood to ovšem nedosahuje. Navíc mám trochu obavy, že mé hodnocení by bylo o hvězdičku slabší, kdybych již nebyl skalním fanouškem Rudyho Raye Moorea (k tomu, abych se jím stalo, mi stačilo zhlédnutí filmu Disco Godfather, k jiným jeho snímkům jsem se bohužel zatím nedostal). Film Ed Wood jsem naopak viděl dříve než Ed Woodovy filmy, tam mám naopak pocit, že ty původní filmy v důsledku Burtona snímku poněkud nadhodnocuju:-) ()
Stylisticky laděné retro. Chápu proč si Murphy vybral režiséra i pro natáčení pokračování filmu Cesta do Ameriky 2. Byl by to zajímavý comeback, protože mám sprosťáka Eddieho fakt moc rád. Hlavně starší kousky. 70% ()
Po pravdě, už v průběhu filmu mě napadlo, že vlastně sleduji černošskou verzi The Disaster Artist Jamese Franca, s podobnou zápletkou a tématikou, pojednávající tedy o člověku, u kterého vítězilo nadšení a vůle, nad talentem a sebekritičností, i když abych zas ale v tomto ohledu až příliš nekřivdil Rudymu Ray Moorovi, neboť ten na tom totiž nebyl zas až tak katastrofálně, jako Tommy Wiseau, nicméně oba se rozhodli prorazit ve světě filmu, a přestože jejich osudy toho neměli příliš společného, tak zápletky těchto dvou filmů ano. Dolemite je ale každopádně natočen skutečně především pro afroamerické publikum, které jak skutečnou postavu R. R. Moora, tak tento životopisný film vnímá zcela jinak, dovolím si říci vstřícněji a přirozeněji, nicméně i já jsem si ho ale užil rozhodně příjemněji, než jsem očekával. Samozřejmě je to celé dost ukecané, hektické a živelnější, prostě zpracováno v klasickém černošském stylu, hodně se zde ale i fuckuje, nicméně dialogy jsou fakt zábavné, dost mě oslovila i působivá dobová atmosféra a vizuál, a samozřejmě obsazení, v čele se skvělým Eddie Murphym, který se tu herecky vážně vytáhl. Má to ale jinak i spád a koule, humoru se tu pak sice moc neobjeví, ale pokud už ano, tak je funkční a podobně je to i s dramatickými a emočními scénami, není jich moc, ale jejich kvalita filmu rozhodně neubližuje. Dolemite Is My Name je tak zkrátka takové odlehčenější životopisné drama, které sice v paměti neutkví, ale za pozornost rozhodně stojí, prostě nenudící, netuctová a hlavně zajímavá podívaná. ()
Začátek hezky odsýpá, má to šťávu, krásnou dobovou atmošku a Eddieho Murphyho, který baví jako vždy. Jenomže postupem času jsem měla pocit slátaniny, zbytečností a jak rychle přišlo nadšení, tak také rychle odešlo. Třeba tomu dám ještě jednou šanci. ()
"He look like one of 'em Hitchcock muthafuckers." Wesley Snipes killed this. “I see no reason to do it again” Příjemné retro, speciálně pro fans blacksploitation a nebo béček obecně, které se snaží kvalitně rekapitulovat vznik kultovního Dolemitea (kterého jsem samozřejmě dodnes neviděl, kromě klipu: ODB - "Baby, I Got Your Money" ale jeho význam pro black community chápu). Upřímné zaujetí k originálu ze strany zúčastněných nelze popřít, jen to není tak dobře dotáhlé do konce, aby se to dalo prodat lépe i u kritiky, awards show and shit, je to hodně dobrý, ale mohlo to být lepší, kdyby to mělo jistější režii (v tomhle ohledu budíš ironií, že je film napsaný i režírovaný bělochy). ()
Príjemná oddychovka s hrubozrnými černošskými vtipmi. Niekomu sa to môze zdať vtipné, inému trápne. Ja som tak v polovici. ()
Tak i mourenini maji sveho Eda Wooda. ()
Eddie Murphy umí hrát. To už moc lidí sice neví, ale tady to zase dokazuje. Vznik "Dolemajta", peripetie s natáčením, všechno je to v tom duchu Disaster Artists a podobných šíleností, tady jsem ale ani zbla neměl třeba chuť zjišťovat si něco o těch originálních filmech. 5/10 ()
Eddie byl super. Jako celek na druhou stranu dost průměrnej film o strugglu. ()
vau som velmy milo prekvapeny dobre natocene vtipne Murphy je stale vo forme zaujimave ze to je podla skutocnosti + velke prekvapenie Snipes ()
O Rudym Ray Mooreovy jsem věděl jen díky videu o filmu Petey Wheatstraw od Red Letter Media, takže jsem nijak zvlášť informován nebyl, i to jedno video ale stačilo k tomu, aby ve mě vzbudilo zájem o shlédnutí tohohle filmu a musím říct, že jsem si ho moc užil. Eddieho Murphyho jsem asi v žádné lepší roli neviděl (celkově jsem ho asi neviděl v moc rolích) a i zbytek hereckého ansámblu je super... Jinak je to docela obyčejný, ale velice vtipný a sympatický biopic. BTW: Snoop Dogg je letos v samých dobrých filmech, zajímavé... (ok, ve dvou dobrých filmech) Slušných 8/10 ()
70% ()
Skvělé herecké výkony, ale po filmařské stránce docela obyčejné až tuctové. Příběh je od začátku předvídatelný, v každém okamžiku víte, kam film směřuje. Ale srdci neodoláš. Story snílka s dobrým srdcem a velkým snem je úsměvná, místy dojemná a inspirativní. Jako člověk bez talentu s hlavou plnou snů se s tím dokážu ztotožnit a přehlédnout nedostatky, které tento film určitě má. Pohodová komedie pro líný víkendový večer jako vyšitá. "How'd my life get so small?I came out here with such big plans. I was gonna do it all! Concerts! TV! Movies! The record store was supposed to be temporary. My "day job." But a million years later, it's all I got." ()
Někdo si tu v recenzích stěžoval na klišé, a jistě, hrubé obrysy zápletky jsou klišé, tedy: skupina loozerů spojením svých sil a silou přátelství dokáží udělat něco, co má úspěch. ALE, tady dle mého klišé končí, protože celý zbytek filmu jim plive do pomyslného ksichtu. Jakýpak společenský neduh je divákům neustále připomínán, kdykoliv se dívají na dobový film o Afroameričanech? Ano, správně, rasismus. Tento film to naopak neměl za potřebí a když se hlavní hrdina pokusil k rasismu dostat, tak ho s tím postavy bílé pleti posly do jistých mezí a udělaly pro něj něco dobrého. Nebo třeba na konci filmu, kdy se hlavní hrdina baví s mladým talentovaných chlapcem a diváci (nebo aspoň já) vyloženě čekají, že se ho zeptá na jméno a chlapec odpoví třeba "Snoop dog", "2Pac" nebo "Eminem" (s tím posledním si samozřejmě dělám srandu a chci tím dokázat, že rapu absolutně nerozumím). A i kdyby tam nějaké klišé byly, tak jsem si jich absolutně nevšiml, protože jsem se na film dokázal perfektně naladit, celou dobu jsem se řechtal jak kůň a oproti jiným životopisným filmům, jako je třeba stupidní Bohemian rhapsody, jsem ani neřešil, jestli je něco historicky nepřesné. Prostě byla to sranda podle pravdy a víc bych za tím nehledal. A navíc, mám rád filmy o natáčení filmů, a obzvláště, pokud jsou to komedie (tedy ty filmy samotné, ne ty filmy, které filmařské postavy v těch filmech natáčí). Příběhem bych Jmenuju se Dolemite přirovnal k Edu Woodovi, ale s tím, že tu vidíme úspěch, není to depresivní a má to skvělý happy-end, po kterém vám zůstane úsměv na tváři docela dlouho (stopky jsem bohužel nespouštěl). Navíc extra-barevný obraz (nenarážím na nic rasistického, ale ten film opravdu hýří barvami, a to hlavně z teplé části barevného spektra) podtržený "smooth" sedmdesátkovou černošskou hudbou dokáže vyvolat snad jen pozitivní emoce. Za mě jeden z nejlepších filmů roku 2019 (doteď na tento rok nostalgicky vzpomínám, protože jsem chodil do kina na opravdové pecky) a mrzí mě tak nízké hodnocení od ostatních uživatelů. ()
Tak tohle byla jednohubka ktera mi sedla jak prdel na hrnec, film ktery si dobre uvedomuje hloupost zpracovavaneho tema a vubec se za to nestydi. Btw. Wesley si krade sceny pro sebe. Luxus a to Murphyho nemusim. PS: KOUKAT JEN V ORIGINALNIM ZNENI S TITLEMA!!! ()
